v_haklova
komentáře u knih
Železný plamen
Rebecca Yarros
Nechápu, že jsem si myslela, že Čtvrté křídlo bylo hrozné. Protože tohle proti tomu bylo o tolik horší. Vlastně jsem Železný plamen četla jen proto, že nerada nechávám nedokončené série. Chtěla jsem tomu prostě dát ještě jednu šanci. No. Jsem poučená, takovou chybu už neudělám.
Styl psaní byl naprosto šílený. Reálně jsem musela některé odstavce číst dvakrát, abych je pochopila. Četla jsem v angličtině, takže netuším, jestli to v češtině je lepší.
Plot holes v této knize jsou pravděpodobně ještě horší než v prvním dílu. Doufala jsem, že si autorka dá s nějakým budováním světa a postav alespoň o maličko víc práce, ale to bych asi chtěla moc. Opět nebylo vysvětleno absolutně nic.
Mám pocit, že jedinou zápletkou byly hádky Violet a Xadena kvůli hloupostem, na kterých vlastně ani nezáleželo. Violet se ze všeho neustále obviňuje nebo je posedlá tím, jestli ji Xaden miluje nebo ne. Oba jsou na sebe zlí, tohle rozhodně není zdravý vztah a vážně bych si přála, aby se přestaly vydávat knížky s takhle toxickými vztahy. To už tam radši nic romatického nedávejte, díky.
K ostatním postavám se ani nemá cenu vyjadřovat, protože jakýkoliv jejich vývoj v knížce prakticky neexistuje. Na prvním dílu mě docela bavili draci, ale tady už mi přišli taky v podstatě bez osobností.
Vlastně jsem docela překvapená, že jsem to vůbec dočetla.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Absolutně nic v této knížce nedává smysl. Nic. Nechápu nadšení, které Čtvrté křídlo vyvolalo, protože z mého pohledu tohle rozhodně není dobré a rozhodně to není na 5/5 hvězdiček.
Všude, kam se podívám, jsou naprosto nesmyslné věci. Příběh nejen, že nedává smysl, ale autorka si ani nedala žádnou práci s promýšlením a vysvětlováním světa. Na nějaký popis postav se evidentně vykašlala taky, protože žádná z nich nemá osobnost. Většina se v jedné kapitole chová nějak a v druhé úplně jinak.
Ale zpátky k nepromyšlenosti příběhu. Já mám tolik otázek. Vůbec netuším, jak tam sakra plyne čas? Jak dlouhý je vůbec školní rok? Mám pocit, že autorka vždycky skočí někam úplně jinam, než kde byla v předchozí kapitole, ale vlastně nikdo netuší kolik času uplynulo.
Velmi bych uvítala alespoň nějaké podrobnosti o dracích. Vždyť o nich nevíme vůbec nic. Nebo o světě? Mapa je naprosto k ničemu, nemůžu v ní nic najít a prostě je složité si nějaký svět představit bez alespoň minimálního popisu.
Asi u žádné knížky jsem nikdy neměla tak dlouhý seznam věcí, které by mi vadily. Většinou jsem takové věci ochotná i odpouštět, pokud je na knížce něco, co mě baví nebo zaujme. Ale tohle bylo tragické.
Romantická linka je asi jedna z nejhorších, které jsem kdy četla. Poslední dobou se ve fantasy hodně objevují toxické vztahy, které by podle mě reálně nemohly fungovat, ale Xaden a Violet jsou kapitola sama o sobě. Jejich vztah mi absolutně nedává smysl,není mezi nimi ani troška chemie a sexuální scény byly k pláči. Další věc, která je k pláči je “Violence. :)
Dávám jednu hvězdičku za to, že se to aspoň dalo přečíst rychle a za Tairna.
Velké léto
Ewald Arenz
Tohle je tak krásně napsaná knížka. Většinu čtení jsem se usmívala a konec mě dojal jako už dlouho nic. Autorovi se nádherně povedlo vystihnout atmosféru léta, přátelství i prvních lásek. Hrozně se mi to líbilo a nemůžu se dočkat až si od Arenze přečtu něco dalšího!
Zatloukání hřebů
Vilém Koubek
Tíživá atmosféra byla v Zatloukání hřebů popsaná naprosto skvěle. V prvních dvou třetinách knížky jsem se od čtení vůbec nemohla odtrhnout, střídání Eminy reality s pasážemi z deníku mě neskutečně bavilo a hrozně jsem se bála. Poslední třetina ale moje nadšení lehce zmírnila. Sice jsem knížku přečetla na jeden zátah, ale v poslední části už mi vlastně atmosféra nepřipadala ani trošku taková, jako na začátku. Navíc jsem vůbec nečekala, že po tom všem přijde tak abstraktní konec. Možná byl autorův záměr vyvolat ve čtenáři zmatení a nejistotu ohledně správného pochopení závěru, což se ve většinu případů asi povedlo. Ve finále jsem ale po dočtení byla docela zklamaná.
Odvaha
Markéta Lukášková
Markéta Lukášková píše neuvěřitelně čtivě. Odvahu, stejně jako i předchozí autorčiny knížky jsem nemohla odložit, dokud jsem nedočetla.
Pojetí a rozdělení příběhu na dvě poloviny se mi líbilo a ač nemám ráda otevřené konce, tady mi to vůbec nevadilo. Zatím určitě moje nejoblíbenější knížka od autorky!
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Knížka se četla v podstatě sama a bavila mě. Dojem mi trošku zkazil až konec, který mi přišel hrozně narychlo.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Geniální od začátku do konce!
Svým způsobem asi souhlasím s některými z ostatních recenzí v tom, že příběh připomíná knihy Josefa Kariky. Tohle je ale tak specificky napsané, že bych si tyto dva autory nespletla.
Je možná trošku zvláštní říkat o hororu, že byl krásný nebo krásně napsaný, ale autorčina čeština je v mnoha ohledech prostě skvělá. Poetická, velmi dobře vystihuje atmosféru událostí, které se v knize dějí a moc hezky se to čte.
Autorka na mě neskutečně zapůsobila už románem U severní zdi, který je rozhodně jednou z nejsilnějších knih, které jsem kdy četla.
Ale myslím si, že mě nezklame ani žádná její další knížka a Ignis fatuus je toho důkazem. A ač nejsem nadšeným čtenářem hororů, velmi ochotně budu nadšeným čtenářem všeho, co Petra Klabouchová napíše.
Zlatá grai
Kristina M. Waagnerová (p)
4,5/5
Na začátku mi chvilku trvalo se začíst, ale tak po padesáti stranách už jsem příběh naprosto hltala, což mi vydrželo víceméně až do konce. Jedná se o první díl čtyřdílné série, dostáváme tedy spoustu informací o fungování světa, ve kterém se děj odehrává, což mi ale vůbec nevadilo. Naopak mi přišlo, že popis světa do příběhu vlastně velmi lehce zapadl a celá knížka se četla opravdu hezky. Navíc mi svět, který autorka vymyslela přijde naprosto geniální.
Jediná věc, se kterou jsem měla trošku problém bylo množství postav. Chvílemi se mi pletla některá jména a nebyla jsem si jistá, o kom to teď vlastně mluvíme. Věřím ale, že to se v dalších dílech série zlepší a přeci jen to k takto rozsáhlé sérii nepochybně patří.
Ještě bych chtěla zmínit úplnou absenci romantické linky. Kdyby v knize byla, určitě by mi to nevadilo. Na druhou stranu bylo osvěžující to číst, protože poslední dobou se ve fantasy příbězích často objevuje více romantiky než příběhu.
Každopádně Zlatá grai rozhodně stojí za přečtení a nemůžu se dočkat, až vyjde pokračování!
