v.michlickova komentáře u knih
Tato kniha si ke mně našla cestu v ten pravý čas. Psychicky jsem byla unavená, znechucená a číst něco tak jemného, křehkého, ale i napínavého a dramatického mi dokonale pomohlo odvést myšlenky jinam.
Tak tohle byla síla! Ze začátku jsem myslela, že to bude něco jako Losos. Ale nebylo. Bylo to mnohem intenzivnější až sem z toho v jednu chvíli měla husí kůži a v druhé zase brečela jak želva. Příběh vás tak pohltí, že v jednu chvíli se prostě dokážete cítíte uplně přesně jako Marie a v druhé zase jako Panda(Tereza) a takhle pořád dokola. Každá v hlavních postav je jiná a každé je ponořená v těch svých nesnázích.
Můj velký obdiv má ale hlavně Markéta, za to že se odvážila napsat knihu v takovém tématu.
Občas mi bylo nepříjemné se vracet do dějové linky která se odehrávala v minulosti, protože je tam popisováno všechno to násilí a z toho má člověk tu zmiňovanou husí kůži. Moc se mi líbilo, jak tam byla zapojena i třetí dějová linka v podobě řešení problémů mezi Terezinými rodiči. A musím říct, že Markéta naprosto bravurně popsala osudy obou inspirativních žen o kterých tato kniha byla.
Zpočatku jsem si myslela, že tato kniha bude další klasická "love story" a liší se jen tím, že se jedná o knihu s LGTB tématikou. Pár takových knih jsem už četla a musím říct, že se mi opravdu líbily. Jelikož nemám sebemenší problém s homosexuály a mám mezi nimi několik přátel, byla pro mě tato kniha opravdu dobře čtivá jako všechny ostatní young adult romány. Úvod knihy mi připadal sice lehce zmatený, předvídatelný a takový prostý, ale pak se karta obrátila a druhá polovina knihy mi sebrala dech. Hltala jsem ji stránku po stránce, čekala na první polibek hlavních postav a vše s nimi prožívala. Starosti i radosti. A i když jsem si ze začátku myslela, že konec je víc než předvídatelný, musím uznat, že mě mile překvapil. Autor volil dobrá slovní spojení a člověka to velmi příjemně vtáhlo do děje. Jako kdybych seděla v té kuchyni s Cristianem a Danielem, jedla s nimi palačinky s medem a zapíjela je kakaem.
Tak tohle bylo dost temné, ale i zajímavé čtení. Bukowského jsem četla úplně poprvé. Knížečka byla krátká na to abych se zařadila mezi jeho příznivce, ale ani nejsem odpůrcem takové tvorby. Určitě dám autorovi ještě šanci na mě pořádně udělat dojem.
N jako Neuvěřitelné, Neskutečně super, Napínavé, Nespravedlivé, Neúprosné. To jsou asi první slova, která mě napadají. Strhující příběh už od první stránky. Fantasy/sci-fi prostě miluju a tahle kniha se vyhoupla na přední příčky mých top. Na tento žánr mě přivedla moje kamarádka @zrzavecteni za což jí moc děkuji. Dala mi do ruky Loď mezi hvězdami a já jsem se zamilovala. Bohužel jsem Nyxiu začala číst a po 100 stránkách mě popadla čtecí krize. Asi po měsíci a půl jsem se dokopala začít zase číst a nelituju. Nakoplo mě to a já teď hltám další knihu. Už se moc těším na další díl a všem kteří nečetli, vřele doporučuju
Tak tohle byl naprostý balzám pro duši. Miluju jakým stylem je kniha napsaná a u tohoto pokračování musím vypíchnout hlavně témata, kterými se kniha zaobírá. Už to není taková obyč LGBT lovestory jako první díl, ale tentokrát řešíme spolu s hlavními hrdiny finanční potíže, domácí násilí, vyhrožování, podvody a další dost vážné témata. Celá kniha je čtivá, člověk se snadno orientuje a moc se mi líbí jak je tam zahrnuto větší časové pásmo. Celkově tomu nemám co vytknout a moc ráda bych si přečetla další pokračování tohoto příběhu.
Nikdy jsem asi nečetla knihu, kde by byla hate/love linka tak zřetelná jako u této knihy, ale řeknu vám, moc se mi to líbilo. Sarkastická Lou a její Prsatá Lidka mě opravdu vtáhly do děje hned na první straně. Kdežto chasseur Reid Diggory mě zprvu nechával docela chladnou. Ba naopak mě štval. Ale ze začátku upjatý a protivný hlavní hrdina mi nakonec přirostl k srdci a zamilovala jsem si ho. To jak oddaně, i přes skutečnost že Lou je čarodějnice, se do jejich vztahu ponořil mě zahřálo u srdce. Moc se těším na pokračování, které bude doufám brzy. Knihu jsem koupila sestřenici k narozeninám, tak až ji přečte, dám vědět jak se jí líbila.
.
Pokud tedy toužíte po fantasy příběhu s love/hate dějovou linkou, Holubice a Had je jasná volba.
Druhý díl ze série Krvavý lístek byl pro mě na prvním místě při pořizování podzimních novinek tohoto roku. Tuto sérii jsem rozečetla letos na jaře, kdy jsem se dostala ke Krvavému lístku a během chvilky jsem ho přečetla. Styl autorčina psaní je mi hrozně sympatický, stránky mi ubíhaly pod rukama a i když zde narazíme na neznámý jazyk (kouzla a zaklínadla), je to tam všechno hezky přeložené. V této druhé knize mě strašně moc bavila přítomnost i jiné magie, než té krvavé, jak je tomu v prvním díle. Objevují se zde i nové postavy, většina ovšem zůstává stejná. Chování hlavní hrdinky se postupem času vyvíjí a ve všech situacích mi byla Aurélie čím dal víc sympatická. Oblíbila jsem si i jejího mladšího brášku Konráda a jejího osobního strážce Kellana.
.
Kdo jste četli Krvavý lístek, rozhodně neváhejte ani v případě Temného kvítku, je to opravdu skvělé, propracovanější pokračování. A vy, kdo jste tuto sérii ještě nečetli a uvažujete nad tím, neváhejte! Je to podle mě jedna z nejlepších sérii, vážně.
Příběh o bolesti, ztrátě, pocitu sounáležitosti, přátelství, lásce, radosti a smutku.
.
Upřímně, jsem ani nečekala, že mě to tak dostane. Knihu jsem viděla všude na instagramu. Což byla masáž mého mozku na hodně vysokém levelu. Protože kdo by odolal tak krásné obálce, poutavé anotaci a silnému příběhu. K Dopisům jsem se vlastně dostala díky volnému pokračování - Na co slova nestačí. Chtěla jsem se totiž zapojit do společného čtení na Slova a byla blbost to číst a nemít předtím přelouskané Dopisy
.
Na 100% knihu doporučuju! Je to jedna z nejlepších knih za rok 2020 a myslím, že každý si v ní najde to, co zrovna v ten okamžik potřebuje.
Po přečtení knihy Dopisy ztraceným jsem si myslela, že pokračování nemůže být lepší než to, co jsem právě dočetla. Ale omyl! Kniha Na co slova nestačí je opravdu skvěla, dobře se čte, stránky mi utíkaly pod rukama, plakala jsem, nemohla se odtrhnout a nakonec jen zůstala tupě sedět s netečným výrazem. Prostě dokonalá kniha. Skloubení těžkého tématu jako je kyberšikana, rozvod rodičů, vydírání, násilí na dětech a do toho nevinně rozvíjející se vztah mladých lidí.
Tak tahle kniha, mě naprosto - rozsekala! A to myslím vážně. Srdce mám na milion kousků, oči vyplakané, ruce bolavé od zlostného stisku, kterým jsem tuto nevinně vyhlížející romantickou knihu drtila při posledních několika stránkách. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak moc plakala a nadávala u závěru nějakého příběhu, jako zrovna u tohoto. Lucu jsem si od začátku zamilovala, protože jsem prostě věděla, že se v něm skrývá mnohem víc než tím drsňáckým postojem ukazuje. Se Sage už to nebylo tak snadné. Postava jako taková byla super vymyšlená, to co se jí přihodilo rozhodně neberu na lehkou váhu, ale občas jsem měla pocit vlézt do knihy, zatřást jí s ramenama a říct jí aby se vzpamatovala. Já chápu, že musí být opravdu těžké řešit něco takového, jako řešila ona, ale taky to mohla někomu říct. A když né Lucovi, aspoň April se mohla svěřit.
Odvrácená tvář lásky byla mou úplně první knihou od Colleen a musím říct, že jsem zvolila dobře. Protože po této knize mám chuť přečíst všechno, co kdy tato autorka napsala. V originále se kniha jmenuje Ugly Love a řekla bych, že tento název je opravdu přesný.
.
Od první stránky jsem si tento román zamilovala. Styl jakým je napsaný, vás nutí číst a číst, dokud nebudete na konci. Trvalo mi 3 dny - spala jsem, jedla, koukala na tiktok.. takže to tolik ani nebylo a kniha byla pryč. Musím říct, že by mi vůbec nevadilo kdyby byla delší. Příběh byl napínavý, prožívala jsem s postavami úplně všechny strasti i radosti.
.
A jako každý vztah mezi dvěma lidmi, ani tady to nebylo jednoduché. No a přesně to, bylo tak čtivé na této knize. To poznání a uvědomění, že nejen vám se slalo, že jste se octli v situaci, ze které neznáte cestu ven.
.
Kniha pro milovníky romantiky jako dělaná.
Musím teda říct, že na knihu jsem se opravdu těšila. Když mi přišla, začala jsem ji hned číst.. ale! Nevím čím to bylo, ale ze začátku, mě to moc nebavilo. Přišlo mi, že se nic neděje, že je to nuda. Ale jakmile se začalo na povrch dostávat nějaké to tajemství, začalo mě to hrozně bavit. Četla jsem knihu podle Goodreads sice 9 dní, ale asi 5 z nich jsem nečetla vůbec. A druhá půlka mě tak dostala, že jsem to dočítala až pozdě v noci, protože jsem nemohla odolat.
.
Kudy ke hvězdám je romantický příběh plný lásky, přátelství, ale nebojí se ani témat jako je třeba nevěra, rozvod nebo zdravotní a psychické problémy. Jsem moc ráda, že zde figurovali postavy v homosexuálním vztahu, podle mě je přítomnost lgbtq+ komunity v knihách rozhodně pozitivní aspekt. Příběh je psaný čtivě, některé postavy mi opravdu drásaly nervy, ale zase jsem si našla i své oblíbence. Jakmile Zorie a Lennon vkročili společně do divočiny, začalo to být až návykově čtivé.
O můj bože! Naprosto jsem se do tohoto příběhu zamilovala (především do Chase, ale budeme předstírat, že ten na to nemá žádný vliv). Hned od začátku mi bylo jasné, že Hailee něco trápí a nebude to jen tak. Jak jsem postupně pronikala do příběhu, začalo mě napadat, že to její tajemství nebude jen nějaká prkotina a můžu s klidným srdcem říct, že když jsem se dozvěděla co za tím vším je, zlomilo mi to srdce a vyplakala jsem snad řeku. Opravdu to bylo něco! Málo knih mě dostalo opravdu do takového stavu, kdy jsem měla chuť si vyrvat vlasy pokud okamžitě nedostanu pokračování a vysvětlení toho, co se sakra děje!
Od této knihy jsem nečekala moc. A dostala jsem mnoho. Na první pohled nevýrazný román vás překvapí, dožene k slzám, ale i k úsměvu. Díky knize se vám taky dostane porozumění některým těm složitostem co nás v životě a hlavně ve vztazích potkávají. Rozhodně stojí za přečtení. Bohužel jsem si z ní teda nesedla na zadek, tak jako z jiných knih a proto je mé hodnocení takové jaké je.
Umíte si představit, že by vám členové rodiny vybírali s kým máte jít na rande? Já opravdu ne! 10 rande naslepo je skvěle napsaná kniha, děj je rychlý a přitom je propracovaný. Je to opravdu hooodně čtivé a budete to mít během jednoho či dvou dnů dočteno, stejně jako já. Líbí se mi, že v knize autorka popisuje velkou milující rodinu. Ano, občas jsou někteří členové rodiny nesnesitelní, ale ono to tak je i v reálu, no ne? Celá ta kniha mi připomíná takový Tinder in Real Life. Několikrát jsem se nahlas a upřímně při čtení zasmála, někdy i rozčílila - ano, třeba nad chováním expřítele naší hlavní hrdinky.
Musím říct, že na tuto knihu jsem se neskutečně těšila. Věděla jsem, že je zde dost podrobně popisováno prostředí měst do kterých je příběh zasazen, ale tak barvitý popis jaký nám zde autorka předvedla jsem nečekala. Při čtení jsem měla pocit, že se spolu s Kate a partou novinářů potloukám ulicemi Kodaně, piju s nimi kávu v kavárně, peču, jezdím na kole, užívám si krásy trhů a nebo třeba adrenalin na místní pouti. Jsem sice zvyklá na rychlejší rozjezd romantické linky, ale v této knize mi to pomalé poznávání a hate to love romantika docela vyhovovala. Příběh je čtivý, dějové linky nejsou nijak zdlouhavé nebo nudné a na konci vám bude líto, že knihu už zavíráte.
Na 230 stranách této knihy najdete snad všechno. Lásku, sarkasmus, sex, smích, slzy, smutek, vztek - no prostě všechno. I když jsem to teď vyjmenovala a vypadá to jako těžká literatura, věřte mi jedno. Rozhodně se u toho nebudete nudit, budete se culit, vaší mámě se ta kniha bude taky líbit a nakonec když si budete chtít dát banán, budete se vnitřně smát. Jo, tohle všechno se stalo. A na to, že moje mamka je opravdu příležitostní čtenář, tak Jeho banán i Její třešničky měla přečtené za pár dní a dožadovala se další knihy.
K Pozorovatelce jsem byla ze začátku docela skeptická. Nikdy předtím jsem v ruce readingcooy neměla a tak jsem z toho měla asi menší respekt. Navíc jsme knihu měli v Humbook taškách, takže sem si říkala, "no jasně, jen nám tam strčili něco co nebude dobrý." Ale opak je pravdou. Pozorovatelku jsem si zamilovala a moc se těším na další díl. První třetina byla sice lehce nudnější, ale potom obrat a stálo to za to. Trochu mi tam na začátku neseděly ty náboženské prvky, ale na konci knihy to pokládám za plusový tah autorky.
Oddychové čtení na jedno až dvě odpoledne s čajem a pod chlupatou dekou. Takhle nějak bych definovala knihu Její třešničky. Opět se ukázalo, jak dobře a výstižně autorka píše. Dějové linky z pohledu Williama i Hailey byly svižné a poutavé. Mě osobně asi víc bavilo vyprávění od Williama. Nečekejte ale nějakou nadčasovou literaturu, je to opravdu odpočinková kniha. Takže pokud máte rádi kratší knihy u kterých si odpočinete, už jste četli Jeho Banán a nebo vás prostě a jednoduše láká tato ovocné série, vřele doporučuji.