v.michlickova komentáře u knih
Příběh o bolesti, ztrátě, pocitu sounáležitosti, přátelství, lásce, radosti a smutku.
.
Upřímně, jsem ani nečekala, že mě to tak dostane. Knihu jsem viděla všude na instagramu. Což byla masáž mého mozku na hodně vysokém levelu. Protože kdo by odolal tak krásné obálce, poutavé anotaci a silnému příběhu. K Dopisům jsem se vlastně dostala díky volnému pokračování - Na co slova nestačí. Chtěla jsem se totiž zapojit do společného čtení na Slova a byla blbost to číst a nemít předtím přelouskané Dopisy
.
Na 100% knihu doporučuju! Je to jedna z nejlepších knih za rok 2020 a myslím, že každý si v ní najde to, co zrovna v ten okamžik potřebuje.
Po přečtení knihy Dopisy ztraceným jsem si myslela, že pokračování nemůže být lepší než to, co jsem právě dočetla. Ale omyl! Kniha Na co slova nestačí je opravdu skvěla, dobře se čte, stránky mi utíkaly pod rukama, plakala jsem, nemohla se odtrhnout a nakonec jen zůstala tupě sedět s netečným výrazem. Prostě dokonalá kniha. Skloubení těžkého tématu jako je kyberšikana, rozvod rodičů, vydírání, násilí na dětech a do toho nevinně rozvíjející se vztah mladých lidí.
Od první kapitoly je kniha čtivá, děj plyne rychle a hned po pár stránkách na nás vykoukne nějaké to drama. Po celou dobu čtení jsem si nevšimla místa, které by bylo „výplňové“. Nikki umí psát dost dobře a ty sex scény měly hlavu a patu, byly vzrušující a byly prostě reálné. Když to srovnám se scénami v knize Chlap snů, kde se pořád opakovalo to samé až to občas byla nuda, tady vás nic takového rozhodně nepotká. Rozhodně to není jen zápletka „obyčejná holka a sexy chlap“, ale je to i o přátelských vztazích, rodině, vypořádávání se z rozchodem a najdete tu dokonce i sport. Od všeho trochu a dohromady to dává opravdu dobrý příběh.
Musím teda říct, že na knihu jsem se opravdu těšila. Když mi přišla, začala jsem ji hned číst.. ale! Nevím čím to bylo, ale ze začátku, mě to moc nebavilo. Přišlo mi, že se nic neděje, že je to nuda. Ale jakmile se začalo na povrch dostávat nějaké to tajemství, začalo mě to hrozně bavit. Četla jsem knihu podle Goodreads sice 9 dní, ale asi 5 z nich jsem nečetla vůbec. A druhá půlka mě tak dostala, že jsem to dočítala až pozdě v noci, protože jsem nemohla odolat.
.
Kudy ke hvězdám je romantický příběh plný lásky, přátelství, ale nebojí se ani témat jako je třeba nevěra, rozvod nebo zdravotní a psychické problémy. Jsem moc ráda, že zde figurovali postavy v homosexuálním vztahu, podle mě je přítomnost lgbtq+ komunity v knihách rozhodně pozitivní aspekt. Příběh je psaný čtivě, některé postavy mi opravdu drásaly nervy, ale zase jsem si našla i své oblíbence. Jakmile Zorie a Lennon vkročili společně do divočiny, začalo to být až návykově čtivé.
Musím říct, že na tuto knihu jsem se neskutečně těšila. Věděla jsem, že je zde dost podrobně popisováno prostředí měst do kterých je příběh zasazen, ale tak barvitý popis jaký nám zde autorka předvedla jsem nečekala. Při čtení jsem měla pocit, že se spolu s Kate a partou novinářů potloukám ulicemi Kodaně, piju s nimi kávu v kavárně, peču, jezdím na kole, užívám si krásy trhů a nebo třeba adrenalin na místní pouti. Jsem sice zvyklá na rychlejší rozjezd romantické linky, ale v této knize mi to pomalé poznávání a hate to love romantika docela vyhovovala. Příběh je čtivý, dějové linky nejsou nijak zdlouhavé nebo nudné a na konci vám bude líto, že knihu už zavíráte.
Tak tohle byla síla! Ze začátku jsem myslela, že to bude něco jako Losos. Ale nebylo. Bylo to mnohem intenzivnější až sem z toho v jednu chvíli měla husí kůži a v druhé zase brečela jak želva. Příběh vás tak pohltí, že v jednu chvíli se prostě dokážete cítíte uplně přesně jako Marie a v druhé zase jako Panda(Tereza) a takhle pořád dokola. Každá v hlavních postav je jiná a každé je ponořená v těch svých nesnázích.
Můj velký obdiv má ale hlavně Markéta, za to že se odvážila napsat knihu v takovém tématu.
Občas mi bylo nepříjemné se vracet do dějové linky která se odehrávala v minulosti, protože je tam popisováno všechno to násilí a z toho má člověk tu zmiňovanou husí kůži. Moc se mi líbilo, jak tam byla zapojena i třetí dějová linka v podobě řešení problémů mezi Terezinými rodiči. A musím říct, že Markéta naprosto bravurně popsala osudy obou inspirativních žen o kterých tato kniha byla.
Na 230 stranách této knihy najdete snad všechno. Lásku, sarkasmus, sex, smích, slzy, smutek, vztek - no prostě všechno. I když jsem to teď vyjmenovala a vypadá to jako těžká literatura, věřte mi jedno. Rozhodně se u toho nebudete nudit, budete se culit, vaší mámě se ta kniha bude taky líbit a nakonec když si budete chtít dát banán, budete se vnitřně smát. Jo, tohle všechno se stalo. A na to, že moje mamka je opravdu příležitostní čtenář, tak Jeho banán i Její třešničky měla přečtené za pár dní a dožadovala se další knihy.
Tak tohle byl naprostý balzám pro duši. Miluju jakým stylem je kniha napsaná a u tohoto pokračování musím vypíchnout hlavně témata, kterými se kniha zaobírá. Už to není taková obyč LGBT lovestory jako první díl, ale tentokrát řešíme spolu s hlavními hrdiny finanční potíže, domácí násilí, vyhrožování, podvody a další dost vážné témata. Celá kniha je čtivá, člověk se snadno orientuje a moc se mi líbí jak je tam zahrnuto větší časové pásmo. Celkově tomu nemám co vytknout a moc ráda bych si přečetla další pokračování tohoto příběhu.
Tak tahle kniha, mě naprosto - rozsekala! A to myslím vážně. Srdce mám na milion kousků, oči vyplakané, ruce bolavé od zlostného stisku, kterým jsem tuto nevinně vyhlížející romantickou knihu drtila při posledních několika stránkách. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych tak moc plakala a nadávala u závěru nějakého příběhu, jako zrovna u tohoto. Lucu jsem si od začátku zamilovala, protože jsem prostě věděla, že se v něm skrývá mnohem víc než tím drsňáckým postojem ukazuje. Se Sage už to nebylo tak snadné. Postava jako taková byla super vymyšlená, to co se jí přihodilo rozhodně neberu na lehkou váhu, ale občas jsem měla pocit vlézt do knihy, zatřást jí s ramenama a říct jí aby se vzpamatovala. Já chápu, že musí být opravdu těžké řešit něco takového, jako řešila ona, ale taky to mohla někomu říct. A když né Lucovi, aspoň April se mohla svěřit.
Umíte si představit, že by vám členové rodiny vybírali s kým máte jít na rande? Já opravdu ne! 10 rande naslepo je skvěle napsaná kniha, děj je rychlý a přitom je propracovaný. Je to opravdu hooodně čtivé a budete to mít během jednoho či dvou dnů dočteno, stejně jako já. Líbí se mi, že v knize autorka popisuje velkou milující rodinu. Ano, občas jsou někteří členové rodiny nesnesitelní, ale ono to tak je i v reálu, no ne? Celá ta kniha mi připomíná takový Tinder in Real Life. Několikrát jsem se nahlas a upřímně při čtení zasmála, někdy i rozčílila - ano, třeba nad chováním expřítele naší hlavní hrdinky.
Oddychové čtení na jedno až dvě odpoledne s čajem a pod chlupatou dekou. Takhle nějak bych definovala knihu Její třešničky. Opět se ukázalo, jak dobře a výstižně autorka píše. Dějové linky z pohledu Williama i Hailey byly svižné a poutavé. Mě osobně asi víc bavilo vyprávění od Williama. Nečekejte ale nějakou nadčasovou literaturu, je to opravdu odpočinková kniha. Takže pokud máte rádi kratší knihy u kterých si odpočinete, už jste četli Jeho Banán a nebo vás prostě a jednoduše láká tato ovocné série, vřele doporučuji.
To, že Mona je kouzelnice ovládající všemožné písmena, slova, slovní spojení a jiné spisovatelské finty, už víme. Ale každou stránkou v následujících knihách série Znovu, mě nepřestává překvapovat. Opět se potkáváme s partou přátel z městečka Woodshill. Tentokrát se zaměříme na milou Everly, skoro nevlastní sestru Dawn, kterou můžete znát z knihy Věřit znovu. Hlavní mužskou postavu zde ztvárňuje Nolan. Mladý a velmi pěkný učitel literatury, který svým neobvyklým přístupem k výuce získá přízeň všech svých žáků. To se stalo i u Everly a musím říct, že spojení studentka - učitel se mi dost líbilo. Jako pokaždé, jsem se naprosto do knihy zažrala, všechno prožívala a nakonec si pobrečena. Everly mě sice občas štvala, kdežto Nolan mi sedl na první dobrou Vedle hlavních postav jsem si oblíbila i Blakea, na kterého se můžeme těšit v následujícím a také posledním dílu této série.
Nevím přesně jak dlouho mi zabralo ji přečíst, ale rozhodně mě velmi překvapila. A můžu říct, že si získala mé srdce víc než Hvězdy nám nepřály. A ten konec? Nečekala jsem to. Mnohdy se mi stane u knížky, že konec je jasný už od půlky. A pak mě to ani moc nebaví dočítat. Ale ne v tomto případě.
Odvrácená tvář lásky byla mou úplně první knihou od Colleen a musím říct, že jsem zvolila dobře. Protože po této knize mám chuť přečíst všechno, co kdy tato autorka napsala. V originále se kniha jmenuje Ugly Love a řekla bych, že tento název je opravdu přesný.
.
Od první stránky jsem si tento román zamilovala. Styl jakým je napsaný, vás nutí číst a číst, dokud nebudete na konci. Trvalo mi 3 dny - spala jsem, jedla, koukala na tiktok.. takže to tolik ani nebylo a kniha byla pryč. Musím říct, že by mi vůbec nevadilo kdyby byla delší. Příběh byl napínavý, prožívala jsem s postavami úplně všechny strasti i radosti.
.
A jako každý vztah mezi dvěma lidmi, ani tady to nebylo jednoduché. No a přesně to, bylo tak čtivé na této knize. To poznání a uvědomění, že nejen vám se slalo, že jste se octli v situaci, ze které neznáte cestu ven.
.
Kniha pro milovníky romantiky jako dělaná.
O můj bože! Naprosto jsem se do tohoto příběhu zamilovala (především do Chase, ale budeme předstírat, že ten na to nemá žádný vliv). Hned od začátku mi bylo jasné, že Hailee něco trápí a nebude to jen tak. Jak jsem postupně pronikala do příběhu, začalo mě napadat, že to její tajemství nebude jen nějaká prkotina a můžu s klidným srdcem říct, že když jsem se dozvěděla co za tím vším je, zlomilo mi to srdce a vyplakala jsem snad řeku. Opravdu to bylo něco! Málo knih mě dostalo opravdu do takového stavu, kdy jsem měla chuť si vyrvat vlasy pokud okamžitě nedostanu pokračování a vysvětlení toho, co se sakra děje!
Opět neskutečně čtivý příběh o lásce, životních traumatech a chybách, díky nimž se každý z nás učí. Těch cca 450 stran vám pod rukama uteče jako voda a vy budete chtít hned číst další díl. Tak jak jsem Sawyer v prvním díle moc nemusela, musím říct že tady jsem si ji opravdu oblíbila a celkově její vztah s Issacem a celá atmosféra jejich kamarádství a všeho okolo se mi líbila asi nejvíc. Všem knihám od Mony dávám pět hvězdiček a ani tady tomu není jinak, ale kdybych měla bez hvězdiček vybrat svého favorita, bude to rozhodně Cítit znovu.
Zpočatku jsem si myslela, že tato kniha bude další klasická "love story" a liší se jen tím, že se jedná o knihu s LGTB tématikou. Pár takových knih jsem už četla a musím říct, že se mi opravdu líbily. Úvod knihy mi připadal sice lehce zmatený, předvídatelný a takový prostý, ale pak se karta obrátila a druhá polovina knihy mi sebrala dech. Hltala jsem ji stránku po stránce, čekala na první polibek hlavních postav a vše s nimi prožívala. Starosti i radosti. A i když jsem si ze začátku myslela, že konec je víc než předvídatelný, musím uznat, že mě mile překvapil. Autor volil dobrá slovní spojení a člověka to velmi příjemně vtáhlo do děje. Jako kdybych seděla v té kuchyni s Cristianem a Danielem, jedla s nimi palačinky s medem a zapíjela je kakaem.
Zasněžený expres - nejlepší povídka v knížce. A to jednoznačně. Moc hezky napsané, romantické, emotivní, ale přesto to není vlezlé. Povídka předčila mé očekávání a moc ráda se k ní v budoucnu vrátím. Maureen dokázala do tak málo stran vepsat velký romantický příběh s krásným koncem a ta Vánoční sněhová atmosféra má své kouzlo.
Vánoční zázrak - byl za mě takový nemastný neslaný. Příběh hezký, zajímavé osoby, děj lehce utahaný. Čekala jsem od Johna víc. Nevím proč. Ale konec, tak ten mě mile překvapil. Bylo hezké vidět, jak se osudy postav z první povídky prolínají i do této a mile mě to překvapilo.
Archanděl prasátek - tak to bylo opravdu super. Né tak dobré jako první povídka, ale oceňuji naprosto geniální nápad s prasátkem. Bylo to roztomilé, naučné a člověk si z toho něco vzal. Mělo to hezkou pointu a konec byl ovšem překvapující. Moc se mi líbilo jak se prolnuly postupně všechny ty dějové linie.
Jednoduše oddechové milé čtení na dny kdy sněží.
Zpočatku jsem si myslela, že tato kniha bude další klasická "love story" a liší se jen tím, že se jedná o knihu s LGTB tématikou. Pár takových knih jsem už četla a musím říct, že se mi opravdu líbily. Jelikož nemám sebemenší problém s homosexuály a mám mezi nimi několik přátel, byla pro mě tato kniha opravdu dobře čtivá jako všechny ostatní young adult romány. Úvod knihy mi připadal sice lehce zmatený, předvídatelný a takový prostý, ale pak se karta obrátila a druhá polovina knihy mi sebrala dech. Hltala jsem ji stránku po stránce, čekala na první polibek hlavních postav a vše s nimi prožívala. Starosti i radosti. A i když jsem si ze začátku myslela, že konec je víc než předvídatelný, musím uznat, že mě mile překvapil. Autor volil dobrá slovní spojení a člověka to velmi příjemně vtáhlo do děje. Jako kdybych seděla v té kuchyni s Cristianem a Danielem, jedla s nimi palačinky s medem a zapíjela je kakaem.
N jako Neuvěřitelné, Neskutečně super, Napínavé, Nespravedlivé, Neúprosné. To jsou asi první slova, která mě napadají. Strhující příběh už od první stránky. Fantasy/sci-fi prostě miluju a tahle kniha se vyhoupla na přední příčky mých top. Na tento žánr mě přivedla moje kamarádka @zrzavecteni za což jí moc děkuji. Dala mi do ruky Loď mezi hvězdami a já jsem se zamilovala. Bohužel jsem Nyxiu začala číst a po 100 stránkách mě popadla čtecí krize. Asi po měsíci a půl jsem se dokopala začít zase číst a nelituju. Nakoplo mě to a já teď hltám další knihu. Už se moc těším na další díl a všem kteří nečetli, vřele doporučuju