Valenis komentáře u knih
Možná jste si přečetli anotaci a klepete si na čelo, jestli ta každodenní dovolená a to, že můžete "zvládat stejnou práci 2× až 4× rychleji a s polovičním úsilím", není jen další žvást. Není.
Knihu jsem přečetla a už přes tři týdny řadu doporučení aplikuju do praxe. A skutečně fungují.
Nemám každodenní dovolenou a práci nezvládám s prstem v nose, ale vidím jasný posun k lepšímu. Nejvíc mě oslovila kapitola ohledně výživy. Podle ní jsem dost upravila jídelníček. Díky tomu už netrpím klasickou poobědovou gastro demencí. Takže toho opravdu víc stihnu a této změny jsem dosáhla velice rychle. (A to bez toho, abych měla po obědě hlad).
Díky tomu jsem si "vytvořila" víc času. Paradoxně ještě větší přínos cítím v tom, že už nemám černé svědomí. Takové to: "Měla by ses sakra soustředit. Dneska jsi zase toho zase moc neudělala. Kdy jako myslíš, že to uděláš? Jsi prostě úplně neschopná."
Teď zpět ke knize. Čte se velmi dobře, je srozumitelná a hlavně plná rad a tipů, jak to provést v praxi. Těším se na tištěné vydání, protože se k některým pasážím průběžně vracím.
Knížku jsem dostala jako dárek a čekala jsem, že to bude tuctový románek. Nicméně mě příjemně překvapila. Nebyla přeslazená a některé věci mě v ní opravdu překvapily. Víc než příběh v současnosti mě bavila linka v minulosti, byla dramatičtější a zajímavější.
Povedený thriller. Líbilo se mi zasazení do Sudet krátce po sametové revoluci. Autorovi se podařilo vykouzlit skutečně syrovou noir atmosféru.
Oslovila mě také kompozice románu. Je rozdělený na třetiny, každá z nich zachycuje ten samý víkend, ale z pohledu jiné postavy. Takže postupně si člověk zaplňuje bílá místa.
Celkově dávám 4,5 hvězd. Kniha se mi líbila, jen se mi na konci nepodařilo spojit veškerá vodítka u některých vedlejších událostí.
Velmi přínosná kniha. Autor provozuje v Americe kliniku, která se specializuje na přírodní léčbu lupénky. V knize sdílí své zkušenosti a hlavně i ukazuje fotky pacientů před a po léčbě. Rozdíly jsou velmi velké.
V knize najdete konkrétní doporučení, kterými se řídit. Jeho léčba je dost komplexní. Kromě speciálního stravovacího režimu zahrnuje i chiropraktické ošetření páteře a klystýry. To jsou pro mě dost děsivé věci, takže jsem se rozhodla, že vyzkouším je ten stravovací režim - doporučuje ho dodržovat alespoň 3 měsíce. Je dost přísný.
Nejdřív 3 dny jíte jen jablka na pročištění systému. Pak se stravujete superzdravě - tj. bez alkoholu, cigaret, sladkostí, červeného masa a výrobků z bílé mouky. Zvláštností je, že musíte vyloučit i lilkovitou zeleninu - brambory, rajčata, papriku, lilek, pepř. To stravování je dost náročné, ale protože se mi udělalo viditelné ložisko lupénky na obličeji, chtěla jsem se ho za každou cenu zbavit (bez mastí s kortikoidy).
Vyplatilo se to - 3 měsíce jsem vydržela a lupénka se velmi výrazně zlepšila (ačkoliv byla zima). Člověk nemusí tu přísnou dietu držet celý život - uklidňující je už jen to samotné vědomí, že kdybyste chtěli, tak máte účinný způsob, jak ji zase dostat pod kontrolu.
Mám ráda severskou mytologii, takže jsem po knížce sáhla díky jejímu tématu. A fakt jsem si ji užila. Líbí se mi, že příběh nenásleduje stereotypní vzorce a od první chvíle mě vtáhl do děje.
Fajn čtení, dobře jsem si u něj odpočinula. Děj působí logicky a věrohodně, což oceňuji.
Skvělá kniha, velmi mě nadchla. Slupla jsem ji jako malinu. Doporučuji všem, kteří se zajímají o koučování a chtějí se dozvědět víc. Pro začátečníky skvělý a poutavý úvod do koučování.
Autorka perfektně vykreslila atmosféru první republiky a já si čtení moc užila. Líbila se mi rodina Krásových - všichni na mě působili velice věrohodně.
Loni jsem přečetla necelých čtyřicet románů. Spousta z nich bylo skvělých, ale tento mě oslovil nejvíc. Neuvěřitelně mi připomněl dobu, kdy jsem byla na výšce a ty pocity, kdy člověk ještě přesně neví, co chce a hledá své místo ve světě. Autorka je vykreslila neuvěřitelně přesně. Četla jsem i její druhou knihu Normální lidé. Rozhovory s přáteli se mi ale líbily výrazně víc.
Četla jsem už předchozí knihy autorky a tak jsem sáhla i po této. Opět se mi velmi líbila. Ze začátku je tam docela hodně postav, ale rychle jsem se zorientovala. Děj i vztahy postav jsou napínavé a hltala jsem stránku za stránkou.
Příjemná a čtivá kniha, jednotlivé příběhy se mi líbily. Bavily mě různé bardovy eskapády. :) Drobným minusem jsou za mě jména hlavních postav, dost dlouho mi trvalo, než jsem si na ně zvykla. Což je ale opravdu detail, takže jako celek jsem si knihu užila.
U knihy jsem se nahlas smála a to se mi nestalo snad od Aristokratky. Dost jsem si ji užila. Jsou to takové spíš krátké vtipné epizody, zastřešující příběh je docela volný.
Čtu hodně, takže se mi často nestává, že bych četla příběh, který by se odehrával v pro mě novém a překvapivém prostředí. Ale Příběh služebnice to splnil - nepodobá se žádné jiné knize, kterou jsem četla. Moc doporučuji, tohle je jedna z těch knih, které si budu ještě dlouho pamatovat.
Je to tlustá bichle (ty další ještě víc), ale vždy jsem je zhltla za pár dní. Skvělé čtení. Vše odsýpá, děj je logický, postavy zajímavé. Moc se těším na poslední díl.
Prašinu jsem koupila pro jednoho páťáka v rodině, ale ještě než jsem mu ji dala, stihla jsem ji přečíst. A můžu říct, že se mi hodně líbila. Vyprávění je dost akční a neustále se něco děje. Což je u četby pro mládež myslím dobře, protože jsou alespoň neustále zvědaví, jak bude příběh pokračovat a nemají potřebu jít hrát počítačové hry. Alespoň doufám. :)
Kniha mi přišla fajn, dobře se četla. Ocenila jsem, že co se týče romantické linky, tak se nekonal ohraný milostný trojuhelník.
Povídka Jak mizí víly mi uvízla v hlavě stejně jako ostatním komentujícím. Výborně napsaná, silný námět, podáno uvěřitelně a velmi realisticky.