Vanocni_skritek
komentáře u knih
Kde zpívají raci
Delia Owens
Nádherná kniha. Ano, je tam jakási detektivní zápletka, stejně tak i romantická. Ale o co jde především, je hrdinčina láska k přírodě, k místu, kde žije. Autorka s neobyčejným citem k popisu prostředí vykresluje příběh, který chytne za srdce a zůstane v něm. Po přečtení jsem měla chuť běžet do lesa a jen sledovat okolní přírodu, zkoumat každičký list stromů, vnímat tu nádheru kolem a zkrátka jen být. Děkuji autorce za něco tak překrásného. Knihu jsem četla před rokem a stále mnou rezonuje.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Ne Babička, ne Staré pověsti české, ale My děti ze stanice ZOO by měla být povinná četba na základních školách! Odmala mám k drogám totální odpor, možná díky dokumentu Katka, který pouštěli snad na všech základkách. Možná tím, že jsem v šesti letech byla svědkem totálního kolapsu jednoho feťáka v Motole. Nebo prostě zkrátka tím, že je to největší svinstvo. Jakmile se v tv objeví téma drogy, nedokážu na to koukat a ihned vypínám. Tahle kniha se ke mně dostala někdy v pětadvaceti a bylo mi při ní fyzicky zle. Nebyla tam lítost, nikdy nelituji lidí, kteří si dobrovolně ničí život. Několikrát jsem zvracela, občas jsem i brečela nad tím, jak někdo může takhle dopadnout. Je to sakra dobrá kniha. Měl by si ji přečíst každý, než přijde do puberty a než sáhne po něčem, z čeho je zřídkakdy cesta ven. Bravurní dílo, hnusný příběh, ale když jde o drogy, nikdy to nemůže být hezký.
Kroniky prachu
Lin Rina
Příjemné Na to, že se tam toho vlastně až tolik neděje, stránky ubíhají jedna za druhou a děj krásně plyne... na to, že je to celkem bichle
Heidi, děvčátko z hor
Johanna Spyri
Jako malá jsem knihu četla pořád dokola, usínala jsem s ní pod polštářem a ráno po probuzení jsem ji opět nedala z ruky. Chtěla jsem být jako Heidi nespoutaná horská holčička. Bylo mi moc líto dědečka, když Heidi musela odejít do města. Tam jsem si pak oblíbila Kláru, kterou jsem si zamilovala snad ještě víc než Heidi. Pak jsem viděla film a panebože, ten mi zlomil srdce, jak byl krásný. Příběh Heidi zůstává navždy ukrytý v mém srdci.
Ztracené květiny Alice Hartové
Holly Ringland
Tohle jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Hodně bolavá, ale krásná. Všichni jsou mimo z Námi to končí, ale to nečetli Ztracené květiny. Na knihu jsem přišla díky miniserii na Amazonu. Začala jsem sledovat první díl a říkám si, že tohle musí být podle knihy. Seriál jsem okamžitě utnula, objednala knihu a druhý den ji přečetla. Příběh, květiny, prostředí, postavy... Navíc Alice celý život prochází s nějakým psím přítelem a jak víme, psi jsou ti nejlepší přátelé a terapeuti na světě. Doporučuji k přečtení všem. Ztratit se na květinové farmě...to je sen
Anděl smrti
Robert Bryndza
Na krimi jsem vyrostla a Bryndza patří mezi mé oblíbence. Zatím si jedu jen sérii s Erikou, která mě zkratka baví, i když je často na pěst. Nevím, proč, ale Anděl smrti mě nenadchl tolik jako předchozí knihy. I tak dávám plný počet, srdce mi nedovolí dát Bryndzovi míň.
Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy
Tim Burton
Miluju Burtona. Můžu být vůbec objektivní? Těžko říct, protože pro mě je on génius. Ústřičkova smutná smrt je za mě dokonalost sama.
Cukrárna v Paříži
Julie Caplin
Už jsem nad Julii Caplin chtěla zlomit hůl, ale měla jsem doma pořád ještě jeden díl. Teď v létě nemám chuť na nic složitého, navíc s pokročilým stavem těhotenství můj mozek začíná stagnovat. Tak jsem se pustila do Cukrárny v Paříži. Světě div se, ono se mi to vcelku líbilo. Paříž miluji, odpalované těsto ještě víc. Pro mě bylo tentokrát plně rozvinuto to nejzajímavější téma v knize: rekonstrukce cukrárny. Problém, jak jinak, jsem ale mela s hlavní hrdinkou. Ne, že by mi nebyla sympatická, naopak Nina mi ze všech Caplinových hrdinek přijde nejzajímavější. Vadilo mi, jak se ponižovala před Sebastianem, který se k ní choval arogantně a jednal s ní jako s najatou pracovní silou. A jí šlo pořád jen o to, aby se mu zavděčila, dělala z něj chudinku kvůli zlomené noze, pořád jen myslela na to, jak mu zvednout náladu. Kdyby se chlap ke mně takhle choval, ztratila bych o něj zájem. Jenže to je ten problém s Julii Caplin- její postavy jsou absolutne nereálné. Myslím, že další knihy od ní už číst nebudu.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
S autorkou mám ten problém, že mě sice baví její psaní, ale vždy jen do půlky knihy. Umí krásně vykouzlit atmosféru děje, popis míst jí jde fantasticky. Ale mužské postavy jak vytržené z Hallmarku. Dokonalá postava, vlasy, styl... Kavárna v Kodani měla hezký nástup, i když toho slovo hygge se tam objevovalo až příliš často a tak nějak povrchně. Tady jsem navíc měla problém s hlavní ženskou postavou, která mi nebyla vůbec sympatická. A hlavní love story mě nenadchla. Mnohem zajímavější byly vedlejší postavy, jejichž příběhy by mě zajímaly daleko víc.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Velmi peprná klasika. Kam se hrabou nějaké Odstíny. TOHLE je knižní porno
Beladona
Adalyn Grace
To je tak krásná kniha. Přečetla jsem ji na jeden zátah. Duchové, romantika, detektivka... Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Už se těším na pokračování
Lovci hlav
Jo Nesbø
Začátek lehce pozvolný. Po chvíli slušný rozjezd a velká jízda až do konce. Bravurní jednohubka. Nesbø je zkrátka Mistr svého řemesla.
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Hlavní hrdinka je takový nerd z 60. let, občas mi připomínala moji nejoblíbenější seriálovou postavu Sheldona Coopera. Na rozdíl od něj je ale žena a co si budeme povídat, téma patriarchátu řešíme dnes a denně. Kniha mě chytila za srdce humorem, emocemi, sílou hlavní hrdinky bojovat každý den o své místo ve světě řízeným muži. Navíc, její pouto s pejskem, pro mě jako milovnici psů, bod navíc. Viděla jsem i seriál na Apple TV a ten tedy velké zklamání. Pokud jste viděli, dejte šanci knize, které se ani z poloviny nevyrovnal.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Radka Třeštíková má specifický styl psaní a když si na něj zvyknete, může vás bavit. Mně se od ní hodně líbily Bábovky. Na tuhle knihu jsem toho četla a slyšela hodně, ale spíš než recenze knihy, mi přišlo, že lidi soudí spíš autorku podle toho, co o ní píšou média. Mně se knížka líbila. Hlavní hrdinka mi přišla občas úplně pitomá, ale tak to asi bylo zamýšleno. Všichni se v životě chovame pitomě, obzvlášť když nám zrovna hází klacky pod nohy. Což se Dáše, hrdince, v jejím manželství děje. Je to příběh ze života, který je plný chybných životních rozhodnutí a smutných chvil. Myslím, že musíte mi aspoň něco odžito, abyste knihu mohli číst.
Smrtka
Neal Shusterman
Na tuhle knihu jsem se obzvlášť těšila. Podle recenzí několika mých oblíbených booktokerek mělo jít o něco velkolepého, brilantního. A totéž říkaly o autorovi. A pro mě přišlo neuvěřitelné zklamání. Myšlenka příběhu je zajímavá, ale to je tak nějak všechno. Jinak nic převratného. Postavy jsem si nijak neoblíbila, ty dvě hlavní k tomu měly nakročeno, ale postupeme děje si mě nezískaly. Kolikrát jsem se do čtení musela nutit, jen ten konec už pak docela svištěl. Mrzí mě, že nebylo dotaženo více zajímavých dějových linek. Je tam také spousta děr, některé věci nedávají smysl. Jde o trilogii, tak v dalším díle se možná mnoho věcí vysvětlí a díry zalepí. Dám druhému dílu šanci. Jen asi ne hned, mam v knihovně mnohem zajímavější tituly, které mají přednost.
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
Zajímavá kniha. Hold láska si nevybírá, zamilovat se dá zřejmě do kohokoliv. Jen po spadnutí těch růžových brýlí to pak může hodně bolet. Obzvlášť, když jste holka z Evropy a najednou máte dítě v rozpadlý chýši s člověkem, který ženu bere jen jako uspokojení. Svým způsobem mi to připomnělo moji oblíbenou Bez dcerky neodejdu, kde ale manžel ukázal pravou tvář až po letech. Tady hrdinka věděla, do čeho jde. Ale ta zamilovanost je zkrátka mrcha
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
V první řadě bych chtěla upřesnit, že nejsem fanda romantasy. Ale po tom, co jsem zhltla jedničku Dvorů a ten svět mě pohltil, jsem si řekla Proč ne? Všichni jsou z toho paf, v knižním světě se pomalu nemluví o ničem jiném a prý když máte rádi Dvory, Čtvrté křídlo si nemůžete nechat ujít. Tak jsem to teda zkusila. A výsledek? Týdenní trápení... První čtyři epizody mě moc nechytily. Od té páté to zase naopak svištilo. Líbila se mi ta syrovost, která k tomuhle světu patří- v jednu chvíli se objeví sympatická postava a vzápětí je na seznamu mrtvých. Co se mi obzvlášť líbilo, byla kapitola, kdy si draci vybírali jezdce. Vůbec celé dračí spojení je na knize, pro mě, to nejzajímavější. Jakmile ale došlo na romantickou zápletku, která byla jasná od chvíle, kdy se dotyčný v příběhu objevil, přišla pro mě ztráta chuti do čtení. A až do posledních asi dvou kapitol jsem se ke čtení nutila. Konec opět zajímavý. Ale jestli si koupím dvojku? Kvůli konci a drakům? Těžko. Spíš počkám, jestli někdy přijde filmová nebo seriálová verze. Chápu, že pro vyložené milovníky žánru jde o povedené dílo, ale já si z něj na zadek nesedla.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
První díl dvorů mě vážně dostal Hodně dlouho jsem se mu bránila, odolávala jsem všemu tomu hypu okolo. Až jsem najednou neměla co číst a Albatros měl slevy. Tak jsem zkusila. No a tři dny na mě nesměl nikdo ani promluvit, protože já byla ve světě víl a nechtěla se z něj hnout Těším se na další díly
Velké léto
Ewald Arenz
Ewald Arenz umí.. To se mu musí nechat. Miluji jeho Staré Odrůdy a moc jsem se těšila i na Velké léto. Stejně jako v Odrůdách se díky barvitému popisu prostředí a postav ocitnete v parném létu starého Německa ( 70., 80. léta) a máte pocit jako byste tam opravdu byli. Jako byste cítili vůni vody na koupališti, slyšeli šepot listů, planuli první velkou láskou... Je to krásné čtení, o tom není pochyb. Jen mě to osobně nevtáhlo tolik jako příběh v Odrůdách, kterým jsem úplně propadla. Možná být o 10 let mladší...? Každopádně zase znovu moc hezká kniha a já se těším na další autorův počin.
Ze mě : cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška
Pavlína Brzáková
Četla jsem v době, kdy mi ještě Dušek přišel jako fajn chlapík, který umí skvěle hrát a má trošku jiný pohled na život a svět. Hodnotím nezaujatě jen jako knihu a jak na mě působila, když jsem jí před lety četla. Dneska už mám názor na pana Duška zkreslený jeho výroky a je mi jako člověk velmi vzdálený.
