Vavča
komentáře u knih

Absolutní nutnost pro ty, kteří chtějí poznat jaký režim a podmínky panovaly ve starověké Indii za dob dynastických zvratů, bojů, invaze Alexandra Velikého. Učenec Kautilja probírá vše diplomacii, hospodářství, špionážní činnost, válku, válečné lsti aj. Velmi dobrý překlad Dušana Zbavitele, který se čte jedním dechem (některé překlady tohoto autora jsou značně mimo, nebo přinejmenším kontroverzní, ale zde je to bez výhrad naopak s pochvalou).


Tato kniha je nezvládnutá z hlediska překladu (k originálu se ještě časem dostanu), špatné řecké deklinace, neznalost antické geografie, reálií atd. I češtinářsky mi tam některé věci občas nesedí, a to říká barbarský bohemista. Fikce je to docela mizerná, protože stačilo si zjistit dobové reálie a příběh byl mnohem zajímavější a komplikovanější, jak se zeť makedonského "místokrále" Antipatra (spravující za Alexandrovi nepřítomnosti Řecko, Makedonii a okoí včetně Thrákie) jménem Zópyrión pokouší dobýt severní Černomoří, on však jako generál neuspěl. Cameron ovšem neuspěl jako spisovatel, který kašle na nějakou aktuální znalost dobové historie, některých reálií, zejména vojenské historie. Mohl si aspoň zjistit, které kmeny stály proti Makedoncům, které držely s Řeky atd. Největší prohřešky se však dějí na účet dějin, vojenství. Za prvé Řekové měli plejádu spisovatelů zabývajíácích se oblastí, nevím k čemu by Kíneovi byl v té době skoro 120 let starý Hérodotos. Navíc vojenství, způsob fungování makedonské falangy (její údajná neflexibilnost, neschopnost měnit formaci, absolvovat úspěšně boj zblízka atd.), význam starověkého jezdectva byl fakt hodně jiný, než jak popisuje.
To znamená, popírám mýty, že se jezdilo na malých ponících, bez sedel, třmenů, podkov a byli to neefektivní vojáci bojující většinou vrháním oštěpů, fakt ne. Už od chalkolitu se jezdilo na koních, byla vyšlechtěna různá plemena, lidé tehdy nebyli zase takoví trpaslíci. Různé manuály a historická díla prokazují, že se bojovalo dlouhými kopími meči, jezdci, jezdectvo bylo efektivní, měli komplikované a pokročilé postroje pro koně, sedla, třmeny, podkovy nebo plíšky atd. K makedonské falanze lze doporučit řadu moderních autorů na její fungování, nebo starověké manuály, třeba Ailiános Taktikos aj. Žalbohu dnes se moderní objevy, rekonstrukce vojenské historie starověku dost ignoruje. Autor měl hezkou myšlenku, ale většinu času mizerné zpracování. Mistr antiky, vojenství Steven Pressfield je prostě jen jeden!
Kéž bych mohl napsat román o té samé události, ale z hlediska Zópyrióna. Ovšem, který vydavatel by do toho šel? Po znalosti druhého dílu a originálu, musím zvednout o hvězdu nahoru, překladatel zvoral občas co mohl, navíc se znalostí dvojky, mohu říct, že to má určitý spád i zábavnost.


Pressfield je mistr historické prózy, nejenže popisuje svět žoldnéřů a vojáků do nejmenších fascinujích podrobností, a každodennosti. Ještě přidává život v Athénách, na venkově, významné osobnosti, jejich konfrontace, to vše mistrně zarámováno v živé, barevné fresce peloponéské války, která je velmi dramatická a kdy přízeň štěstěny často střídá strany, bitevní výjevy na zemi a moři možná nikdy nebyly působivější.


Naprosto překvapivé bilancování autora, jeho úvahy o sobě, údělu spisovatelů a posuta příkaldů na kterých todokládá jsou geniální, bohužel to zabijí překlad, odoba, která ho dělla nemá vzdlěání v literatuře ao bávám se, že ani v angličtině. Byl bych schopen si s tím poradit lépe, škoda, snad se dočkáme reedice a zodpovědného nakladatele. Jo a ještě něco, tohle není humorná knížka, nýbrrž tragická výpověď, pokud to někdo bere jako komedii, necohopil autora a jeho záměr a měl by se and sebou zamyslet, o co autorovi vlastně šlo, celkem jasně totam říkám, ale znáte to někteří lidi jsou pitomci, nebo se jako pitomci pořád smějí....


Geniální kniha, která je ukázkou jak skloubit postmoderní postup nazírání na historii proložený mnohými filozofickými úvahami, které kromě závažnosti nepostrádají ani vtip a černý humor, tři časové roviny, dvě hlavní persóny a spousta opakovaného čtení, tohle musíte přečíst.


Námět a hlavní myšlenka jsou povedené, dostávají mě některé dialogy a hlášky,stejně jako postavy, ale už je to dsot rzomělněné, autor umí i lépe po přečtení mi toho vhlavě moc nezbylo, hezká relaxačník niha, pár dobrých nápadů, příště to snad bude lepší.


Mimořádně povedená knížečka, kde autor začíná noovu sérii, půjčuje si z Bonda, současného světa, čichám tam i autobiografické prvky, scifi, fantasy, autorovy tradiční trademarky, Green je opět ve formě!

Chytlavá knížka, kde autor opět mícha fantasy, sci-fi do zábavného kotejlu, který semi prostě neomrzel, supr hlášky, dialogy, občas černý humor, zajímavé postavy a děj vůbec.


Pořád je to celkem zábavné, ale autor tento díl moc dobře nezvládl, má navíc pomáha si zde příliš amtérskými prostředky a postupy, nápady se nějak vytratily.


Solidní pokračování, příběh, ještě více kyne, začíná být komplikovanjěší, nikoliv šak méně zábavnější. Ale občasné výpadky tempa tu jsou. Ovšem celkově k ději mohu říci, přituhuje!


Space opera jak bejk, mimořádně zábavná, která nelíčí pouze zápas bílé a černé, ale mnoha odstínů šedé, charaktery a hlšáky k sežrání, morbidní humor, napětí, mrazení v zádech. Jaj, a to je jen začátek celé ságy!


Úžasný román, který má podezřele přesnou paralelu v dnešku, Afghanistán, historicky bolavé místo, které nikdo nikdy na dlouho nedobyl. Jak si s tím poradil Alexandr? Můžete si to přečíst zde. Autor se nyní hodně zaměřil na způsob života a mylšní tamějších kmenů. Podivuhodné, jejich mentalita prostě přežila tiscíciletí. Kromě toho dodává kormě epiky i decentní milostný příběh s vyústěním, které asi muselo nastat. Pamatuji, že knihu jsem si koupil okamžitě poté, co jsem získal nějaké peníze z brigády: A četl jsem ji hodně pomalu a po částech, abych si to vychutnal. Jako jeho další romány ani tento neztrácí na kvalitě po dalších přečteních.


Pressfield je v osučasnosti nejlepší žijící beletrista, píšící o antice, dokáže nejlépe vylíčit bitevní scény a militaristickou stránku věci, je také bývalý voják a to je možná plus oproti jiným, kteří jsou moc chladní a akademičtí. Dokáže promyslet spoutu detailů, napínavých situací a v jeho líčením se v žádném případě neztratíte. Reálně vypadající a jednající postavy, schopnost vcítit se do myšlení tehdejšího člověka a nejen Heléna. Rozmáchlá freska, kterou můžete číst znova a znova a pořád v tom něco nacházíte. Autorova znalost každodennosti v mnoha oblastech mi prostě vystřelila mozek na stěnu, literárně řečeno:)


Autorův první román z antiky, mistrný nutno říci, zná prostě dokonale reálie anitckého světa, ale umí je i poutavě prodat. Život Helénů a Sparťanů měl mnoho různých zakoutí a detailů, o kterých sjte možná neměli ani tušení. Kdyby se podle tohoto natočil film, nebo minisérie, to by byla bomba, bitva u thermophyl bohužel bude pro některé jen cool řežba filmu 300. A přitom to byla tak složitá bitva a tažení vůbec.


Autor zde prokazuje svoji nesmírnou imaginaci, prakticky si skoro celý svět "vymyslel" a podal to s takovým účinkem, že mě uzemnil, zejména si přečtěte ten jeho doslov to stojí za to. Svět doby bronzové ožívá a rozhodně to nebyla nuda!


Jestli truchlíte, že po smrti titánů historické prózy Waltariho a gRavese tu není, co číst, dejte šanci nejen Fordovi, ale i Pressfieldovi a Odenovi. V této knize je Ford famózním vypravěčem, vypráví se o kapitole dějin, která nneí moc známá a konečně z neřímského pohledu. Škoda, že v histoprii nedopaldy věci poněkud jinak. Autor skvěle vytihnul jaké poměry panovaly v římské říši defacto, i když byla republika, panoval tvrdá nadvláda finačních dravců s vojenským krytím v zádech, kterému nešlo většinou v otevřené bitvě vzdorovat, že Vám to něco připomíná, současnot? No, jen čtěte milí čtenáři, do stejných průšvihů se mohou lidé dotat, ačkoliv mají jinou technologickou úroveň, ale to myšlení, špiček zůstavá nějak zlověstně stejné, je vůbec nějkaáý pokrok...


Parádní debut, který si nezadá v ničem s mistry žánru, dovedné vyprávění, poutavé vylíčení postav a jejich osudů, antické vojenství v době Kýra Mladšího pod drobnohledem, rozšíříte si znalosti osvětě Helénů i Perské říše. Kouzlo knihy nemizí ani po několika přečteních.


Skok o stupínek nahoru, autor se naučil lépe pracovat s vykreslením postav, používá retrospektivu několikrát. Tažení Alexandra pohledem jeho soupeře je vysoce zajímavé a jsem rád, že kromě zájemců o tu dobu, si mohou i ostatní udělat představu, že to tažení na perskou říši, nebylo vůbec nic jednoduchého. Poteší množství historických detailů a faktů, dobře vpravených do správných míst. I kovaný fanda antiky se dozví něco nového, přínosného, nemluvě o tom, že je to velmi poutavé čtení, které mi nedalo vydechnout.


Není to nijak špatná kniha na debut, ale přece jen, někdy mi to jednání postav a historické souvisloti nepřišly moc věrné.


Část jedné ságy, musím sehnat ty předchozí. Uvidíte Cařihrad a ucitíte atmosféru a postavy knihy téměř na dotek. Waltari je mistr výpravných historických fresek, které představí příběh jedné postavy a v něm to podstatné z doby. Akademici ani prozaici nemohou Waltarimu konkurovat.
