VéjaTarabová komentáře u knih
Tak je to tady, moje druhá knížka od Johna Greena a já pořád nevím, co si mám o jeho spisovatelské kariéře myslet. Na jednu stranu dá do příběhu vždy kousek filozofie, něco u čeho se musím pozastavit a to se mi líbí. Na druhou stranu jeho díla shrnují celou YA literaturu, což asi není úplně špatně, ale mně to nevyhovuje. Zabývá se zde opět spíše přímo postavami, než-li dějem. Knihu ovšem nenapsal jenom John Green, nýbrž i David Levithan. Bylo zajímavé pozorovat tyto dva poměrně rozdílné druhy psaní, nehledě na to, že David vůbec nepoužíval velká písmena. Oba Willové si byli povahově i chováním podobní, ale zároveň byli vlastně úplně odlišní, což nechápu do teď. Jenom mě opět znudila a odradila romantická linka, která je stejná snad ve všech YA knihách. Na druhou stranu, takovýhle jednoduchý příběhy, do kterých se člověk ani nemusí přímo ponořovat, jsou skvělý na případnou čtecí krizi nebo jednoduše jako oddychovka. Každopádně abych to shrnula, celý děj je taková slátanina všech YA příběhů. Najdete zde vše, co by vás mohlo napadnout. Od ztráty příbuzného, přes hádky s rodiči, depresí, LGBT komunity, muzikálů, koncertů, oblíbených kapel, lidí na internetu co ve skutečnosti neexistují, zvláštních vztahů, bohatých i chudých rodin, až po jeden velký happyend.
,, Uvažuji o tom, jak moc důležitý je nejlepší kamarád. Když se člověk ráno vzbudí, tak prostě spustí nohy z postele a stoupne si. Nepoposedne k okraji a nepodívá se dolů, aby si ověřil, že tam ještě je podlaha. Podlaha je tam prostě vždycky. Až do chvíle, kdy tam není."
,, jako by člověk mohl prostě dojet do obchodu a nějaký život si koupit. podívat se na lesklou krabici, nakouknout do průhlednýho okýnka, zahlídnout tam sám sebe v tom novým životě a říct si : , týjo, vypadám mnohem šťastnější- myslím, že tenhle nový život si vezmu!' odnést ho k pokladně, oskenovat a zaplatit kreditkou."
+ více pohledů na věc
+ jednoduché vcítění do postav
+ smysl pro detail
+ Schödingerova kočka
+ závěrečná konverzace JG a DL
- děj = slátanina
- ohraná romantická linka
U této knihy jsem si nečetla anotaci a jsem za to nesmírně ráda. Vyzradila bych si totiž celou první polovinu knihy. Každopádně začátek byl takový táhlý, ale chápu, že to bylo nutné, abych pochopila fungování jejich světa. Líbí se mi pojetí toho, že smrtky nenosí černou, jak by si většina lidí mohla představovat, nýbrž září všemi barvami, vzory, ornamenty a drahokamy. Nehorázně mě zaujalo Rowanovo mínění toho ,, být salátem". Svou početnou rodinu považoval za sendvič, přičemž každý člen byl nějakou jeho přísadou, neboli náplní. Měl pár bratrů, kteří byli maso. Pár sester, které byly sýr. A on byl salát. ,, Být salátem" znamenalo nijak nevyčnívat, nebyl nahoře ani dole. Byl prostě uprostřed a nikoho nezajímal. Občas totiž člověk zapomene, že někde mezi tím masem a sýrem je nějaký salát. Nicméně tato kniha rozhodně nebyla jen tak odpočinková. Objevilo se zde pro mě hodně nových slov, jejichž význam jsem musela hledat na internetu. Což je samozřejmě dobře, aspoň jsem se něco přiučila. Příběh je to rozhodně zajímavý a zpracování je skvělé. Mimoto má krásnou obálku. Hlavně konec jsem si užila. Naskytl se zde jeden nečekaný zvrat za druhým. Můžu už jen dodat, že se moc těším na druhý a třetí díl.
,, Rowan nikdy nebyl výjimečný student - ale to byl záměr. Být příliš dobrý nebo příliš špatný přitahovalo pozornost. Sice se mu příčilo být salátem, ale byla to jeho komfortní zóna.
Na začátek musím říct, že nejsem zvyklá číst takto krátké knihy. Ještě než se stihnu rozkoukat a pochopit charaktery postav, už příběh končí. Každopádně tento příběh je poměrně jednoduchý. Hlavní postava mi přijde velice zajímavá, tím jak přemýšlí o celém dění světa a o svém vlastním ,,já". Velkou částí knihy jsou jenom její myšlenky a vlastně nedokážu říci, jestli mi to vadilo nebo naopak. Z této knihy si rozhodně můžu vzít spoustu k zamyšlení. Jinak ale naprosto nechápu to jedno velké ,, bum " okolo ní. Je to za mě pouze úplně klasická YA - hlavní postava má nějaké problémy, svou nejlepší potrhlou kamarádku, zamiluje se do kluka z dětství a na konci je happyend. Kromě toho ta její nejlepší kamarádka Daisy píše fanfikci o Star Wars, které jsem zatím neviděla, proto jsem nepochopila narážky, kterých je tam doopravdy spousta. Nevím jestli jsem nějak předčasně vyrostla z YA, ale připadá mi, že jsem jim vlastně nikdy nějak nepropadla, jelikož většinu těch příběhů považuji za naprosté klišé. Avšak určitě dám Johnovi Greenovi jiné šance mě ohromit.
,, , To je všechno hezký, pane vědče, jenže doopravdy je Země placka a nese ji na zádech obří želva. ' "
+osobnost a myšlenky hlavní postavy
- celkově příběh
Moje první severská detektivka co jsem kdy četla a můžu říct, že jsem si vybrala naprosto skvělou hned na poprvé. Sice to na mě bylo poměrně silné téma, ale postavy byly prostě boží. Nejlepší charakter měla určitě Mia Krügerová. Tedy na začátku, když byla ještě na ostrově mi přišla úplně bez života a vůbec by mě nenapadlo, že se z ní následně stane tak skvělá vyšetřovatelka s dokonalým smyslem pro humor. Pachatele bych na sto procent netipla. Danou osobu jsem totiž vůbec nepodezírala. Po celý příběh se sem tam objevovali neustále nové postavy a občas jsem se ztrácela ve jménech. Párkrát se ke mně dostavil i takový podivný pocit. Ne že bych se bála, ale prostě takový zvláštní nepříjemný pocit. Už se nemůžu dočkat přečtení druhého dílu s názvem Sova.
Dílo se mi četlo dobře a bavilo mě, což jsem tedy neočekávala. Líbí se mi celá myšlenka příběhu a to, že se doktor Galén nenechal uplatit ani tolika miliony korun.
Hned na začátek musím říct, že první díl byl rozhodně lepší. Naskytli se zde části, ze kterých jsem měla husí kůži. S oběma postavami mi nedělalo problém se sžít. Měla jsem pocit jako bych tma byla s nimi a rozhodně toho hodně ve mně kniha zanechala. Je to něco jiného, než čtu normálně, ovšem moc mě to bavilo.
MILUJI tu knihu! Malý prince je prostě určen pro každou věkovou kategorii a každý si v něm najde to své. Tento příběh můžu číst stokrát a stejně zde pokaždé objevím něco nového. Nádherně popsané myšlenky dítěte.
Vypravěčka této knihy je samotná Smrt, která mě během příběhu přesvědčila o tom, že má velice laskavé srdce. Nejvíce mě ohromovalo, jak vždy popisovala nebe, přitom co sbírala duše. Neuvěřitelně krásná přirovnání. Proto se také od chvíle dočtení knihy dívám na nebe i na smrt úplně jinak. Dále mě zaujalo, jak Liesel dokázala milovat své pěstounské rodiče. Na svou pravou matku za celý příběh pomyslela jen jednou. Byla jsem hrozně naštvaná, když mi autor osobně v příběhu vyspoileroval úplný konec už někde ve dvou třetinách knihy a já po zbytek doby jen očekávala, kdy se to stane. Musím ovšem uznat, že na konci i tak pár slziček ukáplo. Rozhodně doporučuji přečíst!!!
Ze začátku jsem nevěděla, která bije, jelikož první díl jsem četla asi před měsícem. Občas jsem se ztrácela v ději, protože nejsem nějaký extra fanda DC a tyto věci jsou pro mě pořád nové. Ovšem znovu musím vychválit práci výtvarníků, která je naprosto skvělá. Nejvíc se vždy celou dobu těším na konec komiksu, kde jsou alternativní obálky. Je úžasné vidět všechny ty různé styly lidí.
Za mě naprosto skvělá kniha. Po celou dobu jsem absolutně netušila, co se stane na další stránce. Příběhy se navzájem úžasně doplňovaly. Přišlo mi hrozně roztomilé a nevinné, jak si Lyra pojmenovává věci. Také bylo zvláštní jak si Lyra žila na neuvěřitelném místě plném záhad a vědy, ale připadalo jí to vše normální, jelikož zde vyrostla. A pak je tu Gemma , která nás nás ze začátku působí naprosto obyčejně a to je na tom to krásné, když knihu čtete naráz z obou stran postupně po kapitolách. To jak se tímto způsobem příběh doplňuje je fascinující.
Tuto knihu jsem nikdy nehodlala číst, ale jelikož se v naší třídě stala takový trendem, tak jsem se k tomu dokopala. Obsahově je to prostě klasická wattpadovka no, ale díky krátkým kapitolám a stylu psaní autorky se to velice rychle čte a nemůžete se od toho odtrhnout.
Na to, že jsem fanoušek Marvelu je Sebevražedný oddíl naprostá pecka. Harley Quinn a ten její styl si prostě musíte zamilovat. Myslím, že výtvarníci odvedli skvělou práci a už se těším, až si přečtu druhý díl.
Kniha do které jsem se po pár stránkách totálně zamilovala. Skvěle vystihuje dnešní dobu zábavným způsobem. Eliza a její rodina mi jsou hrozně sympatičtí, ale Wallace mi ze začátku přišel celkem ujetý xd.
Shakespear se mi většinou špatně čte, ale zrovna toto dílo bylo velice pěkné. Ani jsem neměla problém si zapamatovat jména postav. Překvapivě mě to naprosto bavilo.
Asi tak tisíckrát lepší než filmové zpracování. Dokázalo mě to naprosto fantasticky vtáhnout do děje. Skvěle napsané a doplňující obrázky jsou prostě wau.
Krásně napsané, ovšem trochu až moc zdlouhavé. Občas jsem se tím musela prokousávat, ale myslím, že to není vinou autora. Rozhodně zajímavý pohled na dané téma. Filmové zpracovaní v hlavní roli s Eddiem Redmaynem můžu rozhodně doporučit.
Velice jednoduše ilustrovaný i napsaný komiks, ovšem díky ději neskutečně dokonalý. Během půl hodiny ho máte přečtený. Řekla bych, že je to naprosto ideální dárek pro někoho o kom víte, že má rád knihy, ale nevíte jakou mu koupit.
Ze začátku jsem byla z knížky naprosto nadšená. Bavili mě zajímavosti o životě Rowlingové, ale nakonec jsem knihu ani nedočetla. Nebavili mě hlavně skřítci jakožto vypravěči a ke konci se z toho stávala spíše encyklopedie.
Hezky zpracované téma LGBT, který by mohl pomoci aspoň pár lidem z této komunity s jejich pocity a rozhodováním. Komiks jsem měla přečtený do hodiny a několikrát jsem se u toho usmála, především roztomilosti postav. Celý je to hrozně cute a hlavní postavy si určitě zamilujete.
Příběh je pořád to samé. Jenom se hádají, a pak se zase udobří. Na druhou stranu je to díky krátkým kapitolám velmi čtivé.