Věra91 komentáře u knih
První kniha ze sci-fi tématikou, zase tak špatné to nebylo. Bylo to příjemné čtení, občas děsivé a depresivní na můj vkus. Člověku ( čtenáři ) po dočtení se honí milion otázek.
Zaujala mě obálka. Myslela jsem si že to bude oddechové čtení, ale to nebylo. Člověk si po dočtení řekne: ,, Co je vlastně schopný udělat ve jménu lásky?" Já si třeba uvědomila nějaké své osobní věci.
Další klasické maturitní čtení. Příjemné čtení, které mě ale moc nenadchlo.
Moc knih od J. Nesbo jsem nečetla, tahle byla první a příliš mě nezaujala. Vadilo mi tam těch hodně postav.
Kniha se od jejích předešlých liší, není založená na pravdivých informacích. Moc se mi líbí, mám ráda její styl psaní.
Moje první kniha od R. Bryndzy, ze které jsem byla nadšená a rozhodně si plánuji přečíst i další jeho knihy.
Prostě klasika, kterou by měl ať už vidět nebo číst každý. Je fajn si někdy přečíst tyhle klasiky.
Pro nás ne-vědce jsou některé části nudné, jelikož je tam moc lékařských slov, ale zase ty pozitivní je, že autor se je tam snaží vysvětlit. Někdy až moc dopodrobna. Líbilo se mi v knize ty experimenty a tak si mi ne-vědci dokázali to lépe představit.
Zatím můj nejoblíbenější díl ze série romantických útěků. Mám ráda její popisování míst a i já bych hned jela na Island.
Kniha byla velmi poutavá a já měla plno nevyslovitelných otázek díky němuž jsem tu knihu jen tak neodložila. Bavila mě stejně jako první díl.
Další maturitní klasika, která mě překvapila. Zajímavým a poutavým způsobem autor upozornil na hrůzy, které se zde děly, když já se nebyla na světě ještě. Kniha je reakci na ruskou revoluci a Stalina. Nejen, že je tato kniha nadčasová, ale také se stupňoval můj pocit ukřivděnosti, slabosti a beznaděje.
Básně jsem nikdy moc nemusela a tak není překvapením, že mě nebavilo.
Kniha je napínavá, čtivá, má rychlý spád a občas i předvídatelnou zápletku. Vlastně až do konce jsem nevěděla kdo to udělal. Honil mráz po zádech, když jsem zjistila, že je to podle skutečné události. Hlavní postava mě zde překvapuje svojí sílou a vírou se kterou se pouštěla do řešení složitých případů.
Klasická maturitní četba, který je vlastně docela fajn. Jazyk na mě působil poeticky a má své kouzlo.
Kniha, kterou mám ráda hlavně v divadelním podání Báry Hrzánové. Viděla sem ho několikrát. Od tý divadelní se ta knižní neliší. Líbí se mi tam to jak vtipně zachycuje náladu a poměry v komunistickém režimu očima malého dítěte.
Sérii Harryho Pottera zbožňuji. Filmy můžu vidět několikrát dokola, knihy jsem četla jen jednou a to jako malá. I teď když je čtu po tolika letech mě nepřestávají bavit. Myslím si že autorčiny knížky o magickém světě, který si sama vymyslela budou a jsou nadčasové.
Její knihy mám ráda a i tahle ve mě zanechala hlubší význam. Ve spoustě věcí mi to přišlo jak, že je to můj život. Objevují se tu témata jako deprese, přijímání samo sebe, o hledání cesty k jiným, rodině, odpouštění, důsledcích různých činů a hlavně o naději. Většina těchto témat je mi hodně blízká.
Za mě je tohle totální jízda. Je velmi čtivá, poutavá ve mě zanechala obrovskou stopu. Zjistila jsem jak skvělý vlastně mám život.
Ačkoliv se mi kniha líbila, upřímně si myslím, že zatím je to ta nejslabší ze všech dílů.