veriszv komentáře u knih

Tohle je kniha, která nade všechno vyniká svojí atmosférou. Ta je tíživá, nepříjemná a člověku prostě u čtení není dobře...
Nicméně příběh je napsaný jednoduše, chytne vás jeho napětí a spád.
Moc mě bavil popis alternativní Anglie, prostředí příběhu i intriky u královského dvora. Společně s atmosférou a originálním námětem tak vytvořily obrovský potenciál, který ale mohl být využitý daleko lépe.
Největší problém jsem měla s hlavní hrdinkou, která byla hrozně nevýrazná a prostě tak nějak plochá. Navíc mi přišlo, že to měla možná až trochu moc jednoduché, vždycky se dostala tam, kam potřebovala. Všechno jí prošlo, všechno jí rychle došlo...
Nicméně pokud vás láká historický román s nádechem detektivní zápletky, který vás pohltí svojí atmosférou, zkuste to. Za mě takový lepší průměr.

3 28.06.2021

Téma padělků obrazů zasazené do prostředí New Yorku a Japonska v kombinaci s autorčiným originálním stylem psaní mě chytlo hned od začátku.
Užívala jsem si skvěle vykreslené prostředí Japonska a kontrasty kultur.
Na druhou stranu se tu stane jedna tak obrovská neuvěřitelná náhoda, že mi to dojem z příběhu trochu pokazilo. I postavy mi přišly trochu moc povrchní a málo vykreslené.
Nicméně příběh je to zajímavý, originální, a skvěle jazykově ztvárněný. Navíc potěší všechny milovníky Japonského prostředí v knihách.

5 28.06.2021

“Já myslím na večery jak dnes, kdy nebudu už žíti smět. Ale v tom případě jsi tu byl. Lucky you!”
Dívka s pomeranči je výjimečná. Od té doby, co jsem ji před lety přečetla poprvé, jsem od Gaardera přečetla spoustu dalších knih, i když pořád ne všechny, ale tahle je má nejmilejší.
Čtení smutné, dojemné, zamilované, protkané filozofickými otázkami.
Kniha, ke které se ráda vracím. Vždy se mě dotkne nějak jinak. Zatímco kdysi jsem to vnímala hlavně z pohledu dítěte, dnes už i z pohledu rodiče. Uvidíme, co mi dá zase za pár let.

Prolhaný život dospělých bylo mé první setkání s Ferrante. Zklamaná nejsem, ale nadšená taky ne. Ach ta očekávání...
Příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná.
Problém jsem měla s hlavní postavou, Giovannou. To, že mi byla šíleně nesympatická dávám stranou, ale ač jsem žena, nějak jsem se s ni nedokázala ztotožnit a velká část jejího prožívání mi byla dost cizí. Ale postava to byla zajímavá, to zase jo. No a druhý problém jsme měla se závěrem, čekala jsem něco jiného... něco víc?
I tak ale nelituju, že jsem se do knihy pustila, styl Ferrante, ať už je to kdokoli, je okouzlující, o tom žádná.

2 22.03.2021

Seriózní, velice zajímavý rozhovor, který člověku zase o něco rozšíří obzory. Je to srozumitelné opravdu pro všechny, podané lidskou a zajímavou formou. A nemluví se jen o mozku, ale i o zdravotnictví jako takovém, pacientech, doktorech, a tak dál...
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu, a je to přesně ten tip knihy, který si o audio přímo říká. Jiří Langmajer à la Beneš je skvělý, párkrát jsem dokonce zapomněla, že to není on.

2 22.03.2021

Stejně jako v prvním díle, i ve druhém sledujeme postupně čtyři příběhy návratu do minulosti, které jsou propojeny místem kavárny i lidmi, kteří se v nich prolínají. První díl Než vystydne káva se mi moc líbil, ale úplně unesená jsme z něj nebyla. Naopak druhý díl mi dal teda zabrat... Nevím, jestli jsem byla v jiném rozpoložení já nebo jestli byly ty příběhy o tolik silnější, každopádně mě všechny čtyři zasáhly a já bulela jak želva...
Budu doufat, že u nás vyjde i třetí díl a k těm dvěma se ještě někdy vrátím. Stojí za to!

7 22.03.2021

Satira na anglickou společnost 19. století, přičemž ale velice nadčasová a mám pocit, že se toho od těch dob zase tolik nezměnilo.
Ač je kniha oficiálně románem bez hrdiny, Becky Sharpová je ta, kolem které se tu všechno točí. Nebo spíš, že by tím vším točila sama Becky? Rozhodně to není holka “mouchy snězte si mě” a asi i proto, mi přišla jedinou zajímavou postavou celého příběhu. Jinak si byli všichni podobní, jak jmény, tak chováním. Žádná postava tu vlastně není sympatická a Becky není výjimkou, jen má na rozdíl od ostatních jiskru.
Na můj vkus se autor poslouchal až moc rád, a kdyby to bylo o půlku kratší, byla bych radši. Jeho trefné poznámky a popichování zdejší společnosti, které byly na začátku velice osvěžující a zábavné se mi totiž časem trochu ohrály...
Nicméně i když jsem se v ději i postavách občas ztrácela, jsem ráda, že se mi tuhle bichli podařilo přelouskat.

3 22.03.2021

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Bylo to moje první setkání s autorkou, ale naprosto jsem se zamilovala a hned objednala Noční cirkus.
Ale pozor tahle osmnácti hodinová plavba určitě nebude pro každého.
Je to příběh spousty světů. Najdete tu světy pod světem pod světem bez výraznějších kontur, rámce a pravidel. Dlouho tu není řečeno nic jasně a vlastně se to pořád jen zamotává. Smysl to sice dávat začne, ale až za hodně dlouho a sama nevím, jestli bych to vydržela v psané formě, jako audio jsem si to ale neskutečně užila.
Pokud ale rezignujete na to, že musíte všemu rozumět a necháte se unášet tím kouzelným jazykem plným metafor, který je sice próza, ale vlastně jsem z něj měla místy pocit, že je to poezie, možná si tuhle plavbu užijete.
Je to příběh v příbězích až mi bylo občas líto, že všechny ty příběhy nebyly využity naplno a ač byly důležité, dělaly jen podklad pro ten příběh hlavní. Pro příběh, kterým čtenáře provede Zachary Ezra Rawlins, panáček, který se spíš nechá unášet než aby sám něco inicioval, ale i tak jsem si ho oblíbila.
Bezhvězdné moře je zkrátka kouzelné, pro všechny milovníky pomalých vyprávění. Pokud se vám bude líbit styl psaní a snesete tu přemíru možností, kterým se tenhle příběh může unášet, mohlo by vás taky nadchnout

3 22.03.2021

Jestli jsem se na nějakou knihu fakt hodně těšila, byla to tahle. A nakonec jsem vlastně vůbec nebyla zklamaná a poslech jsem si opravdu užila. Zásluhu na tom ale mají recenze, které mé očekávání trochu snížily.
Je to příběh, který dokázal skloubit dohromady několik žánrů i témat. Najde se tu romantika, detektivní linka, téma rasové segregace, boj s předsudky, nefunkční rodina, samota a potřeba někam patřit. To všechno obalené popisy divoké přírody.
Autorce se podle mě skvěle podařilo s obrovským citem vystihnout tu psychologii hlavní hrdinky. Dokonale popsala touhu zapadnout, neustálá zklamání, i její dospívání. Ale ač měl podle mě ten příběh obrovský potenciál, na můj vkus to možná až příliš zabředlo do té romantické linky. Celé mi to vlastně přišlo až moc pohádkové. Dokonalá amazonka, která je inteligentní a neskutečně krásná a navíc se o sebe už od dětství dokáže postarat naprosto sama. Všechno to naštěstí vyvažoval ten překrásný jazyk, který je v této knize opravdu vymazlený k dokonalosti.
Literární událost, kterou kniha slibovala, se tedy pro mě osobně nekonala. Ale milá kniha to byla. Jen bych prostě místo soužití s přírodou označila za nosný prvek tu romantickou linku. Pak bych měla očekávání na správném místě.

8 22.03.2021

Houbařka je hluboký příběh ze šumavských lesů, nabitý emocemi, hlubokým skutkem a beznadějí.
Myslela jsem si, že si budu knihu dávkovat, protože ač je napsána opravdu čtivě, pro svoji tíživost se mi vůbec nečetla lehce. Ale nakonec jsem zvolila opačnou taktiku a přečetla jsem ji co nejrychleji, ať už je to za mnou. .
Je to kniha neuvěřitelně emotivní, bolavá a dlouho mě nic takhle nezasáhlo. Ale kdybych věděla jaká síla to bude, asi bych si ji schovala do lepší nálady, až bude venku zase hezky. Takhle mě to stáhlo hodně dolů. Ale za přečtení určitě stojí, o tom žádná.

17 22.03.2021

Tohle byl přesně ten thriller, na který jsem už hodně dlouho čekala. Takový ten, který nutí otáčet jednu stránku za druhou.
Vždy, když už si myslíte, že víte, tak jste vedle a jeden zvrat střídá druhý.
Sice mi to na konci připadalo už hodně nereálné, ale kniha co chytne a nepustí to byla, a tak jí to odpouštím, přesně tu jsem teď totiž potřebovala.

5 22.03.2021

Ocitnout se sám na Marsu není zrovna ideální. Mark Watney na rudé planetě ale zůstal, naštěstí není člověk co se vzdává...
Ale jako opravdu... tolik chuti do života a životního optimismu mi přišlo až příliš nereálné, ale dobře, třeba takoví lidé vážně existují.
Celá ta kniha je neskutečně originální, propracovaná a vtipná, protože Markův humor, je prostě skvělý.
Pokud se do něj taky budete pouštět, připravte se na to, že je tam strašně moc technických věcí a prostě... hodně fyziky a chemie, to jsem přeskakovala i ve škole, takže i v knize jsem občas ty řádky jen tak prolítávala a ani jsem se nesnažila to pochopit. Nicméně oceňuju, že tam byly, protože bez nich by to nedávalo smysl.
Takže jo, byla to super exkurze na Mars, užila jsem si to, díky!

8 22.03.2021

Na této knize je převážně vyzdvihována její atmosféra, s čímž musím souhlasit. Ta byla neuvěřitelně reálná. Nicméně přesto, že kniha má určitě skvělou atmosféru, pro mě byly zajímavější dvě poselství. Každý si věci pamatuje jinak, ať už jde o členy fiktivní kapely nebo o lidi ve vašem životě. A to druhé, každý dělá chyby, větší či menší, ale každý se může změnit.
Forma jakou je kniha psaná mi naprosto vyhovovala. Rozhovory, kdy se napřeskáčku střídá jeden rozhovor za druhým na mě vůbec nepůsobily rušivě, jak by se mohlo zdát, ale naopak mi v hlavě běžel dokument s prostřihy rozhovorů s hlavními protagonisty, od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
To toxické prostředí drog, alkoholu, sexu a ještě jednou drog, mi přišlo nechutné, i když jsem si o světě showbyznysu nikdy žádné iluze nedělala. Vlastně mi vadilo, že to autorka v knize alespoň trochu neodsoudila, ale na druhou stranu prostě zaujala neutrální postoj. Nakonec mě spíš překvapilo, že na to, kolik se v té knize vyskytovalo drog, tam bylo ještě málo skandálů.
Taylor Jenkins Reid má podle mě skvělý talent na to, vkládat do svých knih naprosto kouzelné věty. Jsou to věty na první pohled obyčejné, ale mají v sobě tolik pravdy! A tak jsem si ne jednu větu vypsala i z Daisy Jones, stejně jako ze všech autorčiných knih, které jsem četla.
Sečteno podtrženo, ano myslím si, že se autorce povedlo něco výjimečného. Podle mě to nesedne každému, ale napsat fikci takovým způsobem, že kdo neví, je přesvědčen, že kapela existuje, je výjimečné. Až mě to mrzí, ty texty jsou skvělý a jako písničky bych je slyšela moc ráda.

4 22.03.2021

Fantasy s pohádkovým nádechem, to přesně je Erilian, a to přesně jsem právě teď potřebovala.
Kniha je primárně určena mladším čtenářkám, ale ráda občas po knize, primárně určené i jiné věkové skupině, sáhnu.
Příběh ani magický svět není nějak složitý, takže pokud hledáte nějakou náročnou fantasy, tohle vás asi nenadchne, tady se opravdu jedná spíš o tu pohádkovou notu, ale zase u toho dokonale vypnete.
Občas mě trochu zarazilo, že svět vypadá jako jen trochu poupravená současnost, ale jindy mi připadalo, že jsem zase o pár století zpátky. Některé dialogy byly trochu jednodušší a alespoň těch pár hlavních postav bych ráda poznala trochu víc do hloubky.
Nicméně i přes těchto pár věcí jsem si příběh moc užila a odpočinula si u něj.

1 22.03.2021

Nenechte se odradit pomalejším rozjezdem. Říkala jsem si totiž, že jsem asi fakt sáhla vedle. Samé klišé, stereotyp a taky trochu nuda. Když se ale hlavní hrdinové ocitli v divočině, nemohla jsem se odtrhnout a hrozně mě to bavilo.
Když už jsem u těch hlavních hrdinů, tak ti byli skvělí. Obě hlavní postavy měly spoustu chyb a byly díky tomu pro mě opravdu uvěřitelní.
Hodně oceňuju to téma rodinných problémů, který tu knihu za mě hází o příčku výš. Dalo to knize rozměr a myslím, že to je pro spoustu lidí téma bohužel blízký a důležitý.
Je to příběh, u kterého tušíte jak skončí, ale není to jen nějaká prvoplánová romantika. Je to příběh se spoustou silných momentů, odehrávající se v super zajímavém prostředí divočiny národních parků. Skvěle jsem se u něj pobavila, odpočinula si a je to ideální příklad důvodu, proč i ve svém věku ráda občas sáhnu po young adult knize!

6 22.03.2021

Kouzla na obzoru jsou druhý, a jelikož jsem už slyšela všechny tři, tak můžu říct, že za mě i nejlepší, díl trilogie Erilian.
Druhý díl se mi nejvíc líbil proto, že mi Zia Arkandela byla prostě a jednoduše z celé rodiny nejsympatičtější. Taky mi přišel tento díl o dost akčnější a dýchala z nej vůně dálek.
Musím říct, že mi na této sérii trochu vadí, že mi přijde hrozně nezařaditelná, co se týče cílovky. Vůbec netuším, komu je primárně určená. Příběhem mi přijde spíše pro mladší, třeba kolem 12-13 let, na druhou stranu je tu spoustu narážek, které by mladší úplně číst nemuseli.
No... pokud budete chtít, najdete si tu spoustu věcí, které by vám mohly vadit. Já ale doporučuju se na to vykašlat a ten pohádkový příběh si prostě užít. Mě se díky němu opět podařilo odplout pryč od všech starostí. Svou jednoduchostí a lehkostí byl pro mě totiž v tuto dobu to pravé.
PS: Audioverze opět výborná!

22.03.2021

Nenechte se odradit pomalejším rozjezdem. Říkala jsem si totiž, že jsem asi fakt sáhla vedle. Samé klišé, stereotyp a taky trochu nuda. Když se ale hlavní hrdinové ocitli v divočině, nemohla jsem se odtrhnout a hrozně mě to bavilo.
Když už jsem u těch hlavních hrdinů, tak ti byli skvělí. Obě hlavní postavy měly spoustu chyb a byly díky tomu pro mě opravdu uvěřitelní.
Hodně oceňuju to téma rodinných problémů, který tu knihu za mě hází o příčku výš. Dalo to knize rozměr a myslím, že to je pro spoustu lidí téma bohužel blízký a důležitý.
Je to příběh, u kterého tušíte jak skončí, ale není to jen nějaká prvoplánová romantika. Je to příběh se spoustou silných momentů, odehrávající se v super zajímavém prostředí divočiny národních parků. Skvěle jsem se u něj pobavila, odpočinula si a je to ideální příklad důvodu, proč i ve svém věku ráda občas sáhnu po young adult knize!

22.03.2021

Tahle kniha je překrásná, zajímavá a ještě jednou překrásná :)

22.03.2021

Ten námět se může zdát banální, ale David Mitchell udělá i z naprosto banálního tématu zajímavé čtení. Na pozadí příběhu Jasona Taylora můžeme po očku sledovat válku o Falklandy, vládu Margaret Thatcherové, narážky na politiku, sociální problémy, odkazy na osmdesátkové filmy i hudbu.
Je to taková ta kniha zaměřená spíš na psychiku a způsob prožívání než na nějaké velké dějové zvraty, ale autorova schopnost říkat věci neobyčejným způsobem je fascinující.
Jason během knihy projde neuvěřitelným vývojem a čtenář tak sleduje křehkou duši kluka, co postupně dospívá. Nečekejte tu ale žádný sentiment, spíš trochu toho suchého humoru. Možná je na svůj věk Jason trochu moc inteligentní a rozumný, ale na druhou stranu kdyby nebyl, asi by mě to nebavilo číst.
Jediné co mi trochu vadilo, bylo useknutí některých kapitol, což působilo až povídkově. Ale zase to dalo prostor spoustě různých nálad a pocitů, protože každá kapitola působí trochu jinak a přitom k sobě krásně ladí. Jen některé nedokončené příběhy mi tam zkrátka chyběly.
Nečekejte Atlas mraků, tohle je naprosto reálný příběh, nicméně s poetikou, jakou autor prostě umí! Ale objevení se Evy Crommenlyckové, jakožto dcery skladatele z Atlasu mraků, je skvělý bonus a její kapitola mě bavila asi nejvíc.
Zkrátka to bylo skvělý, plný úžasnejch myšlenek a nechápu, že mi ta kniha ležela tak dlouho v knihovně.

11 22.03.2021

I přesto, že se o rytmus těla a celkově životní styl celkem zajímám, zase jsem se dozvěděla něco nového. Tyhle odbornější knihy většinou vždy poslouchám jako audioknihy, protože v psané formě mám problém u nich vydržet. Ani Cirkadiánní kód nebyl výjimkou.
Hodně věcí zmíněných v knize už vím, ale jak jsem psala, o téma se dlouhodobě zajímám. Nicméně bylo fajn si to připomenout v úhledně zabaleném balíčku. V knize Cirkadiánní kód se mluví hlavně o vlivu spánku, konzumaci jídla v časových oknech a fyzické aktivitě. Dozvíte se, jak nejlépe nastavit tyto věci tak, abyste tělu pomohli co nejlépe využít jejich benefity.
Na můj vkus se tam spoustu věcí opakovalo a trochu bych to zkrátila, ale to už je u mě u těch naučných knih skoro pravidlo.
Pokud vás zajímá víc o rytmu vašeho těla, o tom jak si ho upravit aby skvěle fungoval a o tom, jak ho využít ve svůj prospěch, tahle kniha vám to krásně naservíruje.

9 22.03.2021