veriszv komentáře u knih

Já na ty self-help knihy moc nejsem, ale jednou za čas se do nějaké ráda pustím. V rámci mé aktuální fascinace Japonskem jsem tuhle moc chtěla zkusit.
Kniha je rozdělena do několika částí. Nejprve autorka představuje samotnou metodu a potom se věnuje její aplikaci v různých oblastech života - zdraví, práce, peníze, domov a vztahy.
Mě osobně nejvíc zaujaly části domov a peníze, protože například o zdraví se zajímám dlouhodobě, a tak většinu rad už aplikuju nebo se o to alespoň snažím. Oceňuju, že je kniha napěchovaná praktickými příklady a nápady na konkrétní změny. Některé, jako třeba strávit hodinovou pracovní pauzu na oběd v galerii umění, mi sice přišly úsměvné, ale většina z nich byla opravdu aplikovatelná.
Z knihy jsem se sice nedozvěděla nic převratného, na co by člověk po nějaké úvaze nepřišel. Ale na druhou stranu jsem se hlouběji seznámila s metodou Kaizen, o které jsem měla spíš jen letmé povědomí a během čtení jsem měla neustálé nutkání knihu odložit a začít něco dělat, takže bych řekla, že účel určitě splnila.
A nesmím zapomenout zmínit ani to, že ta kniha je nádherná a po grafické stránce je naprosto vymazlená.
Pokud uvažujete, že chcete v životě něco změnit, ale přijde vám to moc složité nebo pokud chcete třeba jen zjistit, co to ten Kaizen vlastně je, určitě knihu zkuste!

1 08.01.2022

Když má štěstí kliku je na jednu stranu milý příběh sbližování babičky a vnuka, na druhou stranu příběh o tom, jak může matka opustit své dítě.
Na události se díváme očima Jeana, takže navíc vše podáno dětským pohledem.
Mě to přišlo takové neslané, nemastné...
Podle anotace jsem čekala trochu backmanovský příběh, který mě chytne za srdce, a nedočkala jsem se.
Špatné to nebylo, ale že by mě to nějak nadchlo se taky říct nedá, spíš to bude jeden z těch příběhů, u kterých za chvíli nevíte, o čem byly.
Nicméně pokud jste fanoušci pomalých vyprávění, nevadí vám pohled dítěte a hledáte nějakou trochu hlubší oddechovku na léto, tak tuhle klidně zkuste.

2 08.01.2022

Kniha s velice zvláštní, pochmurnou atmosférou. Dýchá z ní příjemná vůně lesa, kterou vyvažuje tíživá pachuť minulosti. Příběh je psaný zajímavým jazykem, je niterný a rozhodně probudí emoce.
Pokud máte náladu na atmosférickou jednohubku a těžké životní osudy, zkuste.

2 08.01.2022

Další dětská, která mě v dětství minula...
Naštěstí i v dospělosti se dá dětská kniha vychutnat a člověku dá možná někdy i víc, než kdyby byl dítě...
Anna je ukecaná tak, že by mě z ní jistojistě bolela hlava, ale fantazii má tak nádhernou, že jí to odpustíte.

10 08.01.2022

Temné rodinné příběhy, co všechno se pod tou pokličkou někdy může schovávat...
Druhá tvář je čtení nepříjemné, nervy drásající a obzvláště pro mámy bych řekla ještě jednou nepříjemné...
Příběh je vyprávěn du formou, což je sice neobvyklé, ale velice rychle jsem si na tento styl vyprávění zvykla. Nicméně na co už jsem si nezvykla, byl podle mě opravdu velký nedostatek akce a ta celková rozvleklost.
Knihu nedoporučuju číst pokud máte nějaké obavy z mateřství, protože tady je mateřství vykresleno opravdu v těch nejhorších barvách.
Je to zneklidňující příběh plný temných věcí, u kterých člověku není moc dobře. Ale nepřináší podle mě nic nového, závěr je celkem předvídatelný a zkrátka je to za mě ta kniha, kterou když si nepřečtete, tak o nic nepřijdete.

2 08.01.2022

Kočka a město mě nalákala překrásnou obálkou a Japonskem. Dostala jsem spoustu postav, spoustu příběhů, které spojují kočky a Tokio a celé to bylo takové magické a odpočinkové, zkrátka ideální na dovolenou.
Ač Brit, dokáže na vás Nick Bradley dýchnout japonskou atmosféru a provést vás Tokiem křížem krážem.
Povídkové příběhy jsou propojeny kočkami, pulzujícím městem a některými postavami. Postavy jsou velice různorodé, zajímavé a umožní vám tak na Tokio nahlédnout z různých úhlů pohledu.
Pokud máte rádi proplétající se příběhy, trochu tajemna až snovosti, zároveň současnosti s opakujícím se tématem blížící se olympiády, čtete rádi Murakamiho nebo se vám líbilo Probudím se na Šibuji, tak tohle je kniha do které byste se měli pustit jako další.

2 08.01.2022

I když se jedná o detektivku, není to žádný krvák, ale spíš psychologická sonda do života několika postav.
Postavy jsou zajímavé, různorodé a skvěle propracované. Navíc se střídají jejich pohledy na věc, což já v knihách prostě miluju.
I vyšetřovatel Josef Bergman je sympaťák a já se těším až si přečtu nějakou další knihu z této série!

15 08.01.2022

Alice Peck dala v této knize dohromady neskutečné množství informací a zajímavostí, které jsou o prospěšnosti přírody dostupné. Není to kniha nijak odborná, spíše tak letem světem proletí různé poznatky a pokud budete chtít vědět víc, odkáže vás na příslušné výzkumy. Vše je doplněno krásnými fotografiemi a praktickými příklady, jak dary přírody využít.
Pokud máte i vy rádi krásné knihy plné zajímavostí, mohla by se vám líbit!

04.12.2021

Originální debut URaNovA české autorky Lenky Elbe pro mě byl velmi milým překvapením!
Lenka Elbe se inspirovala příběhem svého dědečka, politického vězně, jehož osud byl spjat s Jáchymovem a jehož vyprávění o padesátých letech se stalo tím základním kamenem proč napsat knihu.
Místo “klasického” příběhu o utrpení ale autorka zvolila vyprávění z nadhledu cizince, který přijíždí do lázní a celé to tak, alespoň z mého pohledu, pozdvihla k originalitě.
Kniha je žánrovým mixem a těžko říct, co převládá. Najdete tu prvky fantasy, absurdního humoru i hororu, vše dohromady to pak tvoří čtivý příběh, který by klidně mohl být v některých pasážích trochu kratší, ale i tak se čte dobře.
Nejvíc mě na knize překvapil humor a sarkastické poznámky, které vyprávění skvěle odlehčují. Zároveň co všechno autorka dokázala vymyslet za zvláštnosti v těch fantasy prvcích! Smekám!
Ale uznávám, že občas toho potom možná může být na čtenáře i trochu moc, proto pro lepší pochopení a orientaci, co autorka chtěla sdělit, určitě doporučuju podcast Na dotek Petra Viziny, kde je Lenka Elbe hostem a spoustu toho objasní.
Takže sečteno podtrženo: Uranova mě uchvátila svojí originalitou i myšlenkou a určitě by neměla uniknout ani vaší pozornosti!

5 04.12.2021

Největší přínos této knihy pro mě byl jednoznačně ve vykreslení nám naprosto vzdálené kultury. Mentalita, tradice a život nigerijské rodiny byly podány skvěle.
Stejně tak bolest matky, která nemůže mít dítě nebo o dítě přijde byla podána tak, až mě z toho skutečně bolelo u srdce a bylo mi opravdu těžko.
Příběh jako takový už mě zaujal trochu méně. Čekala jsem asi trochu něco jiného.
Vztah mezi manžely byl dost zvláštní a pro mě vlastně až nepochopitelný (a to teď nemluvím o počtu manželek.) Mnoho věcí mi nesedělo a vlastně jsem kvůli tomu z knihy trochu zklamaná.
Nicméně je to kniha plná zajímavých kontrastů, které nutí k přemýšlení. Vzdělání versus lpění na tradicích, polygamie versus obrovská láska a tak dále.
Sečteno podtrženo jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože mi dala nahlédnout na jinou kulturu, ale asi z ní nejsem tolik nadšená jako většina čtenářů.

9 04.12.2021

Dita Táborská letos vydala svoji třetí knihu a já, jelikož mě její román Běsa nadchnul, jsem ji nedočkavě vyhlížela.
A mám radost, protože opět nezklamala!
Příběh tentokrát opouští české vody a odehrává se na Tchaj-wanu. Je skvělé, že autorka nenechala prostředí jen jako zajímavou kulisu, ale využila ho k vykreslení nám vzdálené kultury, kde se nehraje na emoce, společnost je víc než jednotlivec a hlavní je nevypadnout z role vzorňáka. Navíc také prostřednictvím vzpomínek postav dala trochu nahlédnout i na konflikt s pevninskou Čínou.
Nicméně stěžejní jsou opět vztahy, na kterých kniha stojí.
Hlavní postavou je Bao, náměstek na ministerstvu, emočně absolutně plochý, starající se o jediné, o jediné na Tchaj-wanu důležité, aby nikdy neztratil svou tvář.
Postupně prostřednictvím Baa nahlížíme do poničených vztahů v celé jeho rodině.
V druhé části knihy nám dá autorka možnost podívat se na svět i očima vedlejších postav a příběh tak skvěle vygraduje a uzavře.
Možná je to jen tolik odlišnou kulturou a mentalitou, ale pro mě je tato kniha dokonalým ztvárněním zatvrzelosti srdce a toho, jak špatně člověk může skončit, když místo na lásce lpí na pravidlech.
Jsou knihy, ze kterých jsem nadšená hned po dočtení a potom moje nadšení postupně opadává. A pak jsou knihy, ze kterých jsem po dočtení čím dál víc nadšená, protože ještě nějakou dobu žiju v příběhu a přemýšlím nad ním.
Černé jazyky jsou ten druhý případ, a proto knihu určitě doporučuju k přečtení!

7 04.12.2021

Střípky hvězd jsou závěrem trilogie a pořád platí to stejné, je to milý, pohádkový a kouzelný příběh.
Tento díl mě bavil asi nejmíň, ale to je jen můj pocit. Nejvíc mě naopak bavil díl druhý v čele se Ziou. Celkově se mi série ale moc líbila, skvěle jsem si u ní odpočinula. A moc mě bavilo několika generační vyprávění.

28.06.2021

Kombinace osvěžujícího formátu s tíživým příběhem, to je kniha Koho vypijou lišky a je naprosto famózní!
Každá kapitola ze života malé El má přesně padesát slov. Může se to zdát málo, ale tahle hra se slovy toho má i hodně mezi řádky.
Československo sedmdesátých let a příšerné domácí prostředí jsou realitou malé El a jejího těžkého dětství. Jednotlivé střípky a fragmenty si čtenář skládá z krátkých kapitol, které často řeknou víc a působí naléhavěji než tisíc slov. Pro dokreslení atmosféry jsou jednotlivé části prokládány titulky z dobových deníků.
Je to minimalistické, originální a určitě to stojí za přečtení!

5 28.06.2021

Šinrin-joku, umění lesní terapie, v doslovném překladu lesní koupel.
Kniha přesně pro mě, čtení pro potěchu duše, doplněné krásnými fotkami.
To, že je nám lidem v přírodě nejlíp, podvědomě víme. To, že je to pro nás přínosný, taky víme. V této knize je to navíc vše vědecky podloženo.
Spousta zajímavostí a informací o tom, proč bychom si lesů a stromů měli vážit, obklopovat se jimi a zajímat se o to, co se s lesy děje.

3 28.06.2021

Neviditelný je velice působivý a zároveň velice znepokojivý psychologický román, který byl vydán před více než 80 lety a stejně by strčil do kapsy kdejaký současný psychologický thriller.
Bravurně napsaný temný příběh, kde není pozitivního vůbec nic. Žádná světlá chvilka, žádná milá postava...
Musíte číst pořád dál, i když vás ten příběh odpuzuje. Nejde přestat. Pokud se tedy necítíte úplně nejlépe, možná ho odložte na světlejší momenty, mě to přiznám úplně nepřidalo, i když to bylo skvělé čtení.

11 28.06.2021

Nenajdete tu žádné dějové kličky ani odbíhačky, prostě jedna příběhová linka. Ale i když mám u povídek občas pocit, že jim něco chybí, a že by jim slušelo alespoň pár vět navíc, tady mi nechybělo nic. Bylo řečeno vše. Tajemná atmosféra, skvělá myšlenka!

3 28.06.2021

Tak tohle? Skvělost!
Originální, svěží vítr v podobě příběhu akademičky Ady Sabové a jejího cynického vnímání světa mě pobavil a donutil k přemýšlení nad spoustou věcí.
Příběh, kterým se prolíná přemýšlení nad světem a jeho podivnostmi drží pohromadě nesmrtelné téma vztahů, ale i to v podání autorky působí svěže.
Spousta zamyšlení se nad věcmi, které člověku během života třeba i vytanou na mysl, ale asi o nich neumí napsat knihu. Schválně kolikrát vás napadlo, jestli pod pojmem zelená vidíme všichni tu stejnou barvu? Nebo přemýšleli jste někdy o globalizaci vůní? Nebo o tom, že noční můry jsou vlastně prevencí ranního pesimismu?
Obdivuju autorku, co všechno zahrnula a přitom to stále působilo konzistentně nikoli roztříštěně. Protože ta kniha na mě místy opravdu působila spíš jako proud myšlenek, nicméně i přesto držela pohromadě jako celek. Nejsou tu ovšem zahrnuty jen podivnosti, ale i závažnější témata, která se linou životem Ady, stejně jako životem většiny z nás.
Autorka má opravdu hodně specifický styl, neustálé odkazy k lidské tělesnosti, které jsou vyvažovány intelektuálním vnímáním světa, rychlé střídání témat, někdy možná až trochu zvláštní přirovnání (třeba měsíc, visící venku jako prsní implantát). Do toho všeho trochu tajemna, možná nějaké ty prvky magického realismu. No, asi to nebude sedět všem, ale mě se to líbilo moc. Obzvlášť v audio podobě s Jitkou Ježkovou, to byl moc příjemně strávený čas.

9 28.06.2021

Kniha povídek, jejichž pojítkem je smutek.
Atmosféra je ovlivněna krajinou česko-polského příhraničí v oblasti stolových hor Ostaše, Boru a Hejšoviny. A postupně se tu prolínají různé životy dětských i dospělých postav.
Až u čtvrté povídky mi došlo, že jsou tam některé postavy stejné, a že povídky nejsou propojeny jen smutkem, ale i osudy.
Autorka má zajímavý styl psaní, hodně toho zůstává nevyřčeno a v náznacích, také dost skáče v čase, a ač takové to neurčito nemám většinou ráda, tady mi to nevadilo. Pokud to nevadí ani vám, tak tohle je zajímavé čtení, o nahnutých lidských osudech a o tom, že smutek se dědí.

1 28.06.2021

Jihočeský venkov, obyčejné lidské osudy podané Hajíčkovým stylem a jazykem, co víc si přát?
Autor má úžasnou schopnost i na malém prostoru povídky vystihnout všechno. Atmosféru, vykreslení postav a navíc je vše uvěřitelné a pravdivé. Klidně by to mohlo být o vás.

6 28.06.2021

Pokud hledáte knihu, která je romantická, místy vtipná, místy smutná a navíc neuvěřitelně čtivá, tohle je ona. Nevím jak to ta Colleen dělá, že jsou její knihy neodložitelné...
I když oceňuju, že Colleen zahrnuje vždy nějaké vážnější témata, tak na můj vkus možná svým postavám nakládá někdy až moc a na mě to potom působí až trochu neuvěřitelně. Prostě až moc smůly na jeden život, ještě když se pak v jejích knihách potkají takový smolaři dva nebo tři, je to na mě už asi trochu přestřelené. U této knihy se k té neuvěřitelnosti navíc přidává velká vyspělost a rozumnost všech zúčastněných postav. Všichni skvěle komunikují, všechno si vždycky vyříkají, jsou naprosto zodpovědní, chápaví a neuvěřitelně ohleduplní. Takže jo, je to krásná ukázka ideálního řešení konfliktu, ale zase to na mě působilo trochu neuvěřitelně. Nicméně v rámci žánru to odpouštím...
Autorka skvěle vystihla vnitřní boj emocí hlavních hrdinů. Navíc je kniha vyprávěna ze dvou pohledů, Sydney a Ridge, a to já miluju! A obdivuju, jak napsala klučičí pohled. Všechny postavy jsem si tu zamilovala a bavilo mě s nimi chvíli bydlet.
Ke všemu je to navíc propleteno hudbou a doplněno o texty a soundtrack.
Takže jo, já jsem si tuhle knihu i přes těch pár věcí užila a určitě to nebyla moje poslední Colleen.

3 28.06.2021