veriszv
komentáře u knih
Není úniku
Taylor Adams
Není úniku byl jeden z těch super akčních thrillerů, u kterého opravdu naprosto vypnete myšlenky, což byl taky důvod, proč jsem se do thrilleru pustila, takže jsem byla spokojená, protože splnil co jsem potřebovala.
Nicméně já osobně mám radši takové ty pomalejší thrillery, kdy vás autor dlouho vodí za nos. Tady jsme se na můj vkus až příliš rychle dozvěděli, kdo je pachatel, a potom to bylo o tom úniku… Navíc hlavní hrdinka místy působila trošku jako superhrdina...
Každopádně pokud máte tento typ akčních thrillerů rádi, tak si ho dejte, mohl by se vám líbit.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Nespravedlnost. Křivda. Vztek.
Komunismus je zlo!
A pak kontrast.
Odvaha. Víra. Naděje. Láska. Odpuštění.
Novinářka Lena se do kláštera v Bílé Vodě přijela schovat před světem, ze kterého si nese hluboké šrámy.
V klášteře nachází pár řádových sester a jako úkol pro pomocnou ruku je jí zadáno probrat se nekonečným množstvím lejster v pracovně.
A tak se Lena probírá a my společně s ní. Zároveň tak odkrýváme osudy kláštera i jeho obyvatel během komunistické vlády.
A o tom, že to není veselý čtení asi moc říkat nemusím.
Vyprávění Leny je proloženo různými fragmenty, ze kterých jsou před čtenáře skládány jako mozaika osudy sester i celého kláštera. Nachází se tu tak dopisy, přepisy odposlechů a výslechů, deníky a další. Obdivuju, že se autorce opravdu všechny texty povedly napsat jiným tónem a působí velmi věrohodně.
Ač se jedná o román, je to román inspirovaný skutečnými událostmi. A ty vždycky bolí víc.
A tohle čtení ve mně opravdu umělo vzbudit emoce!
Kateřina Tučková je královna a její knihy jsou z těch, za které dám ruku do ohně.
Co ruku, klidně obě!
Ač jsem tedy měla očekávání vysoká, podobně asi jako většina z vás, tak musím říct, že Bílá Voda nezklamala.
Pokud vás nezaujme téma, může to být těžší čtení, protože je obsáhle nejen svým rozsahem, ale i hloubkou do které sahá.
Pokud vás ale téma osloví, stejně jako mě, tak slibuju, že tohle je zážitek.
Ani na to nemyslete: Proč náš mozek ignoruje změnu klimatu
George Marshall
Trochu náročnější čtení, které ale rozhodně stojí za to!
Několik skvělých a zajímavých myšlenek rozvedených do pár stran. Některé zaujmou víc, některé míň, ale to je už individuální.
Spousta myšlenek se dá aplikovat i do jiných sfér než je klima a celkově to je opravdu přínosná kniha!
Osiřelec
Mira Marcinów
Bolestné, těžké, plné lásky…
Originální zpracování pocitu ztráty. Vyznání lásky k matce, která nebyla dokonalá, ale jak je psáno v anotaci: “Jenže milujeme jen dokonalé matky?”
Síla, příběh čtenáře drtí pozvolna, ale nakonec ho rozmačká úplně.
Nic, co bych musela číst dvakrát, nicméně je to určitě zajímavý počin.
PS: Pokud právě procházíte ztrátou blízkého člověka nebo s někým prožíváte těžkou nemoc a nechcete o tom číst, tak tuhle zkuste jindy…
Mámou
Šárka Ferrerová
Mámou je autobiografická knížka, kterou tvoří zápisky jedné mámy o tom, jaké je to být máma. Nejedná se o nic odborného, ani to není návod, jak to mateřství pojmout správně. Jedná se zkrátka spíš o názory a postoje jedné mámy, takže od toho neočekávat nějaký úplně nový přístup k mateřství.
Co od knihy čekat opravdu nejvíc shrnuje věta z anotace: “Je to zkrátka takové pokecání si s kamarádkou u kafe v knižní podobě.”
Ideální tak knížka je pro nějakou nastávající mámu, nebo mámu, která kolem sebe nemá žádnou jinou kamarádku mámu a chce znát pohled na mateřství někoho jiného.
Je to takové oddechové fajn čtení v trochu blogovém stylu, takže pokud myslíte, že je to něco pro vás, klidně zkuste. Je to útlá knížečka, kterou slupnete u toho jednoho kafe.
Piranesi
Susanna Clarke
Kniha o které jsem nevěděla nic jen to, že ji všichni chválí…
A první dvě části jsem si říkala: “Co to má jako bejt?”
Nevzdala jsem to, protože divnoknihy mám ráda. Nicméně opravdu bavit mě to začalo až ve třetí části.
Takže doporučuju si o knize nic nezjišťovat, dát tomu chvilku a nevzdat to hned na začátku, mohli byste přijít o skvělý příběh.
Líbilo se mi to, obzvlášť propracovaná postava Piranesiho, ta stála fakt za to. Hlavní pointa taky skvělá, i když jsem čekala možná ještě trochu něco navíc, nějakou tu třešničkou na dort a ta za mě nepřišla. Ale i tak jsem si to moc užila.
Jo a musím vyzdvihnout audioverzi, interpretace Jaroslava Plesla byla totiž vynikající!
Odd a mraziví obři
Neil Gaiman
Neil Gaiman a severská mytologie tak nějak patří k sobě a moc jim to spolu sluší.
Oddovo dobrodružství je zábavné, poučné a kouzelné.
Fantastické ilustrace Chrise Riddella příběh skvěle podtrhují a jejich černobílé provedení skvěle evokuje právě tu mrazivost mrazivých obrů.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Jedna stará Arménská vesnice, radosti a strasti její poslední hrstky obyvatel, pohádkový nádech magického realismu a jedno velké pohlazení po duši.
Tři jablka spadla z nebe nabízí komorní příběh pokorných lidí, kteří jsou světem zapomenutí, i přesto v jejich středu není o zázraky nouze.
Propletené osudy postav, které stíhá jedna pohroma za druhou, ale přesto dokáží brát život takový, jaký je a postavit se mu čelem.
Svědectví o tom, že v těžkostech se dá najít krása, to přesně jsem tyhle Vánoce potřebovala víc než jakoukoli pohádku.
Pokud potřebujete zase jednou věřit na zázraky, přečtete si ji taky
Opozdilec
Dimitri Verhulst
Opozdilec je vlastně jeho knižní obdoba filmu Teorie tygra, nicméně zatímco film vyznívá vesele, tato kniha je spíš na druhém konci dobré nálady.
Skvělé mi přišlo, jak se mladý autor dokázal vcítit do myšlení seniora.
Skvělé mi přišlo, jak dokázal ztvárnit různé reakce rodiny a přátel na vážnou nemoc, která se u jejich tatínka, manžela a kamaráda objevila.
Už míň skvělé mi ale přišlo, že se mi to celé jevilo jako hrozně nereálné. Opravdu si nedokážu představit ani jediného člověka, který by se chtěl nechat dobrovolně diagnostikovat jako alzheimer, nechat se zbavit svéprávnosti a dobrovolně se dát zavřít do domova.
Takže námět zajímavý, ale zpracování podle mě pokulhává.
Je to ale útlá knížečka, takže pokud vás nějak zaujala, klidně do ní jděte, přečtete ji za jedno odpoledne.
Ptačí domek
Eva Meijer
Óda na přírodu, kniha o samotě, o lidech, o ptácích, o životě,…
Lyrická, melancholická, jemná. Někdo říká, že to bylo pohlazení po duši. Na mě působila spíš smutně. Kvůli tomu, jací jsme my lidi, ale i kvůli Len, za kterou mi bylo smutno pro její samotu, i když ona tak byla vlastně šťastná.
Asi nesdílím to všeobecné obrovské nadšení, které kolem této knihy panuje, ale i tak je to kniha, minimálně pro svůj námět, výjimečná a mě se moc líbila. Obzvláště potom v audiu v interpretaci Dany Černé.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Téma aktuální až mrazí a příběh, který je čtivý tak, že se na konci budete divit, kam se podělo těch 300 stránek.
Delphine de Vigan napsala knihu, která je vztyčeným prstem pro všechny, kteří mají sociální sítě, obzvláště pak pro ty, kteří na nich dennodenně vystavují světu svoje děti.
Kromě toho, že je ta kniha skvělým psychologickým románem s prvky thrilleru oceňuju to, že se autorka zkusila zamyslet nad tím, kam se to celé posune za pár let, a tohle nahlédnutí do budoucnosti bylo uvěřitelné a ne nijak přitažené za vlasy.
Jediné, co bych vytkla, je taková jakási šablonovitost postavy policejní vyšetřovatelky. Clara je jak přes kopírák všech osamělých knižních policajtů. Ale je pravda, že Mélanie to svojí, vlastně až bizarností, vyvažovala.
Tahle kniha je úplně pro všechny.
Kupte ji všem na Vánoce a doporučujte na potkání.
Smutné je, že ti, co by si ji měli přečíst jako první, se k ní pravděpodobně stejně nikdy nedostanou…
Ticho a vřava
Nihad Sirees
Pro mě velké překvapení!
Neměla jsem vlastně žádná očekávání, ale kniha byla skvělá!
Děj odsýpá, i když to vlastně celé spíš stojí na myšlenkách než na ději.
Skvěle vykreslená až mrazivá atmosféra totalitního režimu s popisem všech jeho praktik a postupů.
Otevřený konec mi nevadil, ale upozorňuju, že tam je, protože ne všichni jsou milovníci nedokončeného.
Pokud chcete do nějakého takového režimu nahlédnout, tohle zkuste!
Leonard a Hladový Paul
Rónán Hession
“Odzbrojující román kladoucí prostou otázku: Mohou dobří lidé změnit svět?”
Tak začíná anotace Leonarda a Hladového Paula. Já bych to asi úplně tak velkolepě neviděla, tak pozor na to, abyste nebyli zklamaní.
Nicméně já zklamaná nakonec nebyla. Jedná se o velmi milou knihu, která se hodí do období, kdy všechno stojí za ***** (doplňte dle libosti). Tohle je totiž taková ta milá kniha o milých lidech, která je jako měkoučká deka, co zahřeje u srdce.
Jedná se o komorní příběh dvou svobodných třicátníků, kteří jsou úplně obyčejní a klidně by mohli být vašimi sousedy. V jejich obyčejnosti, laskavosti a pokorném přístupu k životu je ale něco neobyčejného a neuvěřitelně uklidňujícího.
Děje tu moc nenajdete. Knížka plyne pomalu a spíš vám opravdu předá takový klid a milý pocit než cokoli jiného, takže jen varování, pokud na knihy bez děje moc nejste, tak tahle vás asi nenadchne.
Pokud jste při čtení těchto pár mých řádků dostali pocit, že je to kniha pro vás, tak ji zkuste, dýchne na vás klid.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Čekala jsem prvoplánovou romantiku, což jsem sice dostala, ale podanou tak zábavným a milým způsobem, že jsem knížku neodložila ani na chvíli a přečetla skoro na jeden zátah.
Je skvělé, že autorka prostředí Tokia opravdu využívá pro skvělou atmosféru a není to jen pozadí pro zatraktivnění příběhu. Je tu spoustu zajímavostí o Japonsku, kultuře i turistických místech.
Moje první setkání s autorkou, ale určitě ne poslední.
Chirurg
Petra Dvořáková
Hynek Grábl je chlap, kterej si celkem zpackal život. Nachází se v krizi středního věku, není spokojenej ani doma ani v práci a vlastně neví kudy kam.
Na jednu stranu je vám ho až líto, na druhou vlastně ne, protože se chová hrozně.
Co ale Petra Dvořáková dokázala je to, že ať si o Hynkovi myslíte cokoli, tak ho vlastně tak nějak chápete.
Autorka skvěle vykreslila nemocniční prostředí, a i když byste řekli, že je u nás po všech Ordinacích a Modrejch kódech vytěžený až na dno, tak se mi to zpracování moc líbilo. Zároveň jsou tu zaznamenány pocity bezmoci ze zpackaného života, dobře vykreslené charaktery a prostě mě to bavilo.
Na druhou stranu je otázka, jestli vás baví číst o každodennosti, kterou znáte nebo jestli spíš v literatuře jdete po nových tématech. Pokud vás víc láká to druhé, tak to tu nenajdete. Já to ráda střídám, takže jsem spokojená.
Objetí mravenečníka
Martin Vitický
Kniha má úžasnou atmosféru a je vidět autorova znalost prostředí, a to jak geografického, tak toho diplomatického. Kniha je totiž z prostředí vysoké politiky a diplomacie, což pro mě bylo příjemné osvěžení a změna, ale pozor pokud vás politické pletky nebaví, mohlo by to na vás být politické až moc. Nicméně já jsem si to užila, i přesto že jsem se občas trochu zamotala v množství jmen.
Hlavní postavy byly velice sympatické a téměř ihned jsem si je oblíbila. Na druhou stranu všichni byli možná až moc odvážní a na to všechno, co je v knize potká, mi přišlo, že dost málo emotivní. Během krátké chvíle se jim totiž obrátil život vzhůru nohama a na můj vkus všechno brali tak, jak to je a nějak moc to neprožívali.
Děj příjemně ubíhá a neustále vás drží v napětí. Pomáhají tomu i krátké kapitoly, které mají i názvy, což pro mě bylo také příjemné zpestření, protože poslední dobou jsem četla jen knihy, co měly čísla nikoli názvy kapitol.
Pokud chcete zkusit něco trochu jiného ze zajímavého prostředí a nevadí vám politické pletky, určitě doporučuju. Mě kniha moc bavila a dostala mě z mojí měsíc trvající čtecí krize. Už se těším na další autorovu knihu!
Tajemství hedvábného vějíře
Lisa See
Jedna z těch knih, které člověka obohatí nejen o poutavý příběh jednoho přátelství, ale i o spoustu zajímavých informací.
Kniha, která otevírá čtenáři ženský svět Číňanek, plný bolesti a krutého zacházení.
Velké téma je zde svazování ženských chodidel, což je takové utrpení, o kterém se moc dobře nečte a člověku se nad tou zbytečnou bolestí spíš tají dech. Ale je zde poodhaleno i tajemství ženského písma a nebo třeba hierarchie a tradice v čínské rodině.
Jazyk je místy až poetický a je to takové pomalé vyprávění, které nevím jak by se mi četlo, ale v podobě audioknihy se mi poslouchalo velmi dobře.
Pokud vás zajímá čínská kultura a chcete do ní trochu více nahlédnout, tak tuhle knihu určitě zkuste.
Bez srdce
Marissa Meyer
První polovina knihy je hodně rozvleklá, samé pečení a jeden ples za druhým. Druhá část už má větší spád, nicméně obavám se, že některé čtenáře může ten začátek odradit.
Jinak se mi ale kniha moc líbila, miluju Alenku v říši divů a byla jsem nadšená z toho, jak to autorka celé uchopila. Skvělé nahlédnutí do nitra postavy a jejího vývoje. Příběh o tom, jak lze někoho zlomit, změnit, zničit… A i když víte jak to dopadne, celou dobu vlastně doufáte, že to bude jinak.
Pokud vám tedy pomalejší vyprávění nevadí a máte rádi Alenku, tohle se vám bude líbit!
Letní sázka
Emily Henry
Letní sázka je přesně ta romantika, kterou v létě chcete číst!
Moc se mi líbilo, že to nebylo jen o romantice, ale že tam autorka zakomponovala i rodinné problémy, čímž kniha dostala nový rozměr a nebyla tak plochá, jak tyhle romanťárny bývají.
Navíc zákulisí psaní knih, špičkování mezi hlavními postavami a celková atmosféra byla skvělá.
Hlavní romantická linka je celkem předvídatelná, ale to už u těchto knih bývá, nicméně i tak jsem si to užila a téměř 400 stránek přečetla jedním dechem.
Má sestra je sériový vrah
Oyinkan Braithwaite
Kniha, která se snaží být originální, šokovat a zaujmout tolik, až to bylo na škodu.
Tohle byl opravdu bizár. Thriller z pohledu vražedkyně, snaha přijít s něčím novým a šokovat, to všechno schované za heslem, že krev není voda.
Do knihy jsem se pustila proto, že jsem chtěla zkusit další nigerijskou autorku. Koneckonců i v anotaci je zmíněno, že se má jednat o román o lásce, a také o Lagosu. Jenže prostředí nebylo využito vůbec a postavy byly vykreslené povrchně, takže to vlastně nemělo na čem stát. Autorka se snaží mluvit o rodinné minulosti a ukázat proč, ale mě to prostě nestačilo… Když už sleduju vražedkyni chci víc vědět o jejích pohnutkách a o jejím nitru. Autorka se pravděpodobně soustředila více na morální dilema Korede, ale i tak mi tam něco chybělo.
A tak po šokujícím začátku už vlastně nic nepřekvapí a všechno plyne, tak jak tušíte.
Tohle za mě tedy ne!