Veručte komentáře u knih
Naprosto fascinující čtení, kde každá věta Vám v mysli skládá obraz za obrazem a vy se ocitnete v kině, a ne v obýváku s knížkou. DOPORUČUJI!
Jaký blahý vliv mělo znárodnění na pracovní morálku, jaké to je chodit do Kolbenky, střípek do pochopení mysli nostalgiků, ve které je komunismus protkaný řádem a poctivostí…no
Hlavně se ale vloudíme do života odpůrců systému a chtě nechtě s nimi budeme sympatizovat daleko více. Vlastně je budeme milovat. Budeme plakat, budeme se o ně bát a budeme se smát.
A navíc si budete chtít dohledat informace o Číně, pražské kolonii ve Vysočanech. Tři její poslední obyvatelé se před finální demolicí (2000) stali také jednou z přirozených linek příběhu….
PŘÍJEMNÉ ČTENÍ!
Láska, která je tak zjevná, až má člověk strach ji nahlas uchopit, protože pak by mohla zmizet.
Láska, která je tak silná, že ani vzdálenost tisíce mil a spousty roků ji nevykáže.
Láska, pro kterou vymyslíš svět, aby v něm byla v bezpečí.
„Stejně celou dobu nedělám nic jiného, než že tě nelíbám.“
„Zřejmě k sobě opravdu nepatříme. Ale to nevadí. Na okapi k sobě taky nic nepatří, a přesto je to neuvěřitelně krásné.“
….a pak celou knížku jde vlastně jen a právě o to „pustit k sobě kousek světa“ a uvědomit si „že dobrodružství, pro která jsme dělaní si nemůžeme vždycky vybrat…“
Krásný poetický příběh, mistrně do něj zasazeny humorné scénky, kdy se nahlas musíte smát, což ostatní dost mate, jelikož jste před chvílí povzlykávala.
Máte pocit, že stojíte uprostřed Selminy kuchyně a spolu plašíte srnku a je Vám tak krásně. Oblíbíte si všechny postavy, i když každá z nich je úplně jiná. Dozvíte se, že „kdo se nikdy nezlobí, nemůže se aktualizovat“ a že „nikdo není sám, dokud ještě může říkat my“.
Doporučuji bezpodmínečně, a kdybych někdy potkala Martu Eich, zajisté bych ji objala za tak výstižný překlad.
Trefně symbolicky a zcela neplánovaně jsem knihu dočetla právě dnes, 17.listopadu.
Přiznávám, že na začátku jsem byla trochu skeptická, jakmile jsem pochopila, že kniha bude fikcí. Jak by svět vypadal, kdyby revoluce listopadu 89 byla potlačena.
Pak jsem ale prozřela, a uvědomila si, že takhle podobně se dříve žilo, a že bohužel v některých zemí i dodnes žije. A že stačilo jen, aby se pár věcí stalo jinak, a mohli jsme být mezi nimi.
Velmi bravurně vykreslené chápání situace všech postav příběhu. Víme, že svět není černobílý, že odsouzení zločinu komunistické doby je nediskutovatelné, ale už tak moc dobře si nedokážeme vysvětlit pohnutky lidí, které se na tomto systému nepřímo či přímo podíleli. A tady je vše dokonale popsáno.
Doporučuji. Všem.
Předčítáno mou dvanáctiletou dcerou při domácích večerech, nejmilejší audio verze světa.
Přátelství očima dětí. Že člověk se stává takovým, jakým ho vidíme. Že důvěra a pohled na svět nezkalen předsudky je víc než se může zdát. A že pomsta někdy nepřinese úlevu, ale je důležité se zlu postavit.
A pro dětské hlavinky krásné vysvětlení podstaty kamarádství. Že i když sami zažívají nějaké strachy a obavy, není to nic neobvyklého, a že je vlastně úplně normální být tak trochu nenormální. A že i špatné chování je možné dříve pochopit, než odsoudit.
V té knížce je tolik. Jak pro dospělé, tak pro děti. DOPORUČUJI!
No konečně. Zase připomínka, proč stojí za to zabrat polovinu obýváku knihami!
To, jak se musíte nutit přestat číst, neb domácnost pustne, jak Vás přiměje vyhledat si historické souvislosti, jak jste šokována, že tahle mladá žena píše o věcech tak, jako by je sama prožila, a vy si myslíte, že jste tam byli s ní …….tohle je Literatura.
Navíc ze zřejmých důvodů upřímná radost, že Karin Lednická má své vlastní nakladatelství, a já vím, kde druhý díl koupit. Bez debat, doporučuji!
David Walliams je přesně ten autor, kterého byste měli dávat svým dětem cca od osmi let, a buďte si jistí, že si literaturu zamilují.
Opět audio, čteno mou dcerou.
Velmi jsme se nasmály, takovou jakousi morbidní linku autora už známe, takže nevyděsila.
Naopak si myslím, že není na škodu, a že je dobře seznamovat naše děti i s těmito příběhy.
Novodobé Andersenovy pohádky:-)
DOPORUČUJI!
Opět posloucháno při vaření, tedy audio namluveno mou dcerou.
Knížka popisuje naše dějiny, od příchodu praotce Čecha až po husitské války. Těmi prochází pes jménem PES.
PES milující své panovníky, i když někdy ne vždy zrovna pro charakterové vlastnosti.
„Král Jan byl prostě frajer!....a že se příliš nestaral o panování…bylo přece nádherné cestovat ode dvora ke dvoru, poznávat nové kraje, nová jídla, nové psy, a zejména nové fenky…..!“ Nejvíce pak rozdurdil mou audiovypravěčku příběh o Dívčí válce, kde je ospravedlňována vražda Vlasty tím, že vařit stejně neuměla. Ale právě za toto jsem ráda. Knížka vyvolala emoce, a ty vyvolaly rodinnou diskusi o důležitých věcech.
A tak buďme fér. Kniha umí být místy i velmi vtipná, možná příběhům cosi maličko občas chybí, ale co se cení je, že po přečtení čtenář získá opravdu stručný přehled o našich dějinách. A protože učivo ve Vlastivědě 4 třídy obsahuje právě tuto historii, krásně to pak vašim dětem zapadne do hlavinek. Tedy doporučuji, protože obdobnou knížku, která by tento benefit měla, jsme nenašla.
Rada jednoduchá, ač k nezaplacení. Stačí si určit v 24 hodinovém cyklu okno, kdy smíme jíst, a okno kdy ne. Čím kratší úsek na jídlo máme, tím větší úbytek váhy zaznamenáme. Já začala 12-12 první dva týdny, nyní už třetí týden 10-14. A opravdu. Usíná se mi lépe než kdy předtím a jako vedlejší produkt dokonce i nějaký ten kilogram zmizel. Vše je pěkně vysvětleno a ozdrojováno. Právě proto se nevěřící čtenář s novými návyky lépe sžije. Pokud Vás trápí špatné spaní, únava během dne, kila navíc či jen chcete umožnit svým buňkám dostatečnou regeneraci, přečtěte si.
Vygooglujte si před čtením život autorky https://www.luciaberlin.com/ a spojte to s vědomím, že její povídky jsou autentické. Ano, seřazené sice bez ladu a skladu, občas syrové, často bez jakékoliv pointy, ale to kouzlo čtení nikterak nepokazí, ba naopak.
Nejsem úplným fanouškem povídek a je pravdou, že z počátku tomu knížka tak i přitakává. Ale pak povídky naberou takový zvláštní spád, vy začnete Luciu mít rádi a nechcete ji nechat odejít…pokud přesto váháte, okuste Přátelé a Mlčení...pěkné počtení!
Autobiografie známe stand-up komičky, ve které se rozhodně nešetří…
Budete přitakávat, budete se divit, nebudete věřit, bude se smát a budete smutnit.
„..tak jsem se taky nesčetněkrát omlouvala za něco, co nebyla moje chyba, jen abych měla pocit, že je zase vše uhlazeno. Asi jako když přikryjete politej ubrus jiným ubrusem. Vypadá to dobře, než to prosákne a zašpiní i ten svrchní. Nefunguje to…“
"...Žena se celkem dobrovolně stává takovou „pekárnou“, kde jste spolu zadělali na kvásek a z těch vašich posvátných ingrediencí z toho pomalým pečením vznikne boží chleba. Žádnej pekař neodejte od rozpálené trouby, aniž by ji občas kontroloval, že jo? ..."
Těším se metaforám, a ty od paní Adély jsou tak trefné a moudré.
Výpověď jedné ženy, která je zkrátka úžasná. Vyprávění, které jde na dřeň všem pocitům, absolutní výpověď, která je „při vší subjektivitě jednotlivce dost objektivní“.
„Vedla jste někdy tříleté dítě za ruku ze školky domů?“
„Ne.“
„Nikdy jindy není člověk důležitější.“
Právě tohle umí Backam bravurně. Na krátkých dialozích předat čtenářovi poselství. Nemusí nic vysvětlovat, nic popisovat, vše je tam, tam mezi řádky.
Ano, na začátku máte dojem, že se bude jednat o takovou ztřeštěnou komedii, až se divíte, zda to skutečně napsal pan Backman. Pak ale vše do sebe začne pěkně zapadat a těšit nás, že poznáváme to backmanovské vzájemné ovlivňování životů jeho postav.
Čtení, u kterého se usmíváte a chvílemi dojímáte. Knížka, která vám vykouzlí teplo na duši.
Předčítala mi moje jedenáctiletá dcera, takže vlastně taková audio verze. Velmi pěkně se příběh poslouchal. Má v sobě, to co od těchto příběhů očekávám. Dobro - zlo, pokoru - pýchu, zázraky a dobrodružství. O čem příběh je, zjistíme z anotace. To co nezjistíme je, že vám knížka nachystá momenty k hlasitému smíchu (např. zvířata z Narnie zkoušejí strýčka zasadit a zalévat, aby pak zjistili, že je to snad živý tvor, i když z červů ani vosího hnízda valnou radost nemá) a k závěru i chvilku lesklých očí.
Knížku doporučuji pro děti od 10 let.
Pozor, v této knížce se dozvíte, z čeho je vlastně vyrobena ona tajemná skříň z prvního dílu filmového zpracování.
(SPOILER) Knížka vyvolala spoustu reakcí, jak čtu níže. Méně hvězdiček většinou za špatný konec, za „nesympatické“ postavy, za málo nadějí versus dokonale popsaný život jednoho manželství.
Paní spisovatelka musí být blahem povznesena a to právem. Vždyť tohle je to, proč literaturu máme. Aby v nás vyvolávala otázky, zamyšlení, emoce. A abych přerovnala knížky v knihovně a našla další místo:-)
Vnímání všednosti života stylem autorce vlastním a mně tak blízkým. Obyčejné věci, a přitom skrytá hloubka v nich. Konec ani jiný bych nechtěla. Vše by se tím porušilo. Je to napsané přesně tak, aby si každý čtenář udělal názor svůj. Ani jeden náznak, že by autorka s někým sympatizovala více. Za mě geniální.