veruptackova
komentáře u knih
Ztracené klenoty
Kirsty Manning
3,5*
Více časových linek, které vypráví nejen příběh ztracených klenotů, může být pro někoho zpočátku trochu matoucí. Pro mě to však bylo příjemné oživení a tohle zpracování mě opravdu bavilo. Autorka vzala skutečnou událost – tajemný poklad, který byl skutečně v Londýně nalezen a zasadila ho do vlastního fiktivního příběhu, který však díky množství detailů působil reálně.
Z knihy číší vášeň, kterou autorka má pro krásné šperky. Přiznám se, že mi jsem se díky tomu dozvěděla spoustu nového, ale uznávám, že popisy klenotů nemusí být pro každého.
Knihu doporučuji fanouškům Natashy Lesterové. Pokud se vám líbila kniha Pařížská švadlena, věřím, že byste mohli být nadšení i ze Ztracených klenotů.
Jak svrhnout vévodu
Evie Dunmore
Upřímně mě překvapilo, že mě tahle historická romance tak nadchne, protože má takový běžný scénář. Inteligentní mladou dívku, která dostane příležitost studovat na prestižní univerzitě a snaží se prosadit práva žen. Vedle toho chladného vévodu, který budí hrůzu i pohledem a má silný cit pro spravedlnost a morální zásady. Řeknete si taková běžná dvojice, o které jsme četli už spoustu příběhu že? Přesto nemám ke knize jedinou výtku. Chemie mezi hlavními hrdiny fungovala na jedničku, vedlejší postavy byly zajímavé a skvěle doplňovaly hlavní dějovou linku a popis doby byl zpracován takovým způsobem, že zaujal, ale nenudil.
Příběh mě bavil od první strany a nemůžu se dočkat pokračování.
Každá ráda kamaráda
Christina Lauren
Každá ráda kamaráda je přesně taková ta kniha, kde od prvních stran víte, o co půjde, ale absolutně vám to nevadí.
Musím se přiznat, že jsem se zpočátku bála, jestli mi hlavní hrdinka bude sympatická, protože zejména úvodní kapitoly na mě působily trochu nereálně. Časem jsem si však Hazel zamilovala. Někdo by možná řekl, že příběh Hazel a Joshe je možná až moc přeslazený, ale já jsem si čtení opravdu užila a příběh si opravdu pomohl přijít na jiné myšlenky a odreagovat se. Jediné, co bych knize vytkla, jsou překlepy. Nicméně to není nic, co by mě odradilo od přečtení dalších knih tohoto autorského dua.
Pokud si chcete přečíst pozitivní romantické čtení s kapkou erotiky, mohu vám nejnovější knihu Christiny Lauren rozhodně doporučit.
Mimo provoz
Adam Chromý
Ze začátku čtení jsem trochu bojovala s trochu nepřehledným úvodem do příběhu a stylem psaní. Musela jsem si na delší souvětí a specifický styl vyprávění zvyknout. Stačilo však pár stran a já začala oceňovat to, jak si autor s češtinou hraje. Na krátkém rozsahu perfektně vykreslil několik velmi zajímavých postav včetně hlavní hrdinky Silvie, reálně vystihl boj hledání si práce po padesátce, a to vše okořenil odkazy na roky, které už odvál čas. Osobně si myslím, že závěru by možná prospělo pár stran navíc, ale to nic nemění na tom, že v rámci žánru tuhle knihu rozhodně považuji za nadprůměrnou.
Lež vedle mě
Gregg Olsen
Lež vedle mě patří mezi knihy, které dle mě nejsou správně zařazeny do žánru a já jsem proto od nich měla úplně jiná očekávání. Podle slibné anotace a označení na přebalu jsem totiž opravdu čekala napínavý krimi thriller. Ano, na začátku sice dojde k únosu, ale o nějakém detailním vyšetřování zločinu nemůže být řeč. Abych knihu mohla označit za thriller, musela by být napínavější a obsahovat více zvratů. Možná však mému hodnocení uškodil fakt, že jsem pachatele i motiv odhalila hned na začátku příběhu.
První pravidlo: nezamilovat se
Felicia Kingsley
Kniha mě neskutečně vtáhla od prvních stran. Příběh je něco mezi Šifrou mistra Leonarda, Podfukem a Prokurátorem. Kniha má svižné tempo, spoustu narážek, škádlení, ale i odkazů na historické osobnosti. Vzbudí ve vás touhu dozvědět se toho více o Casanovovi a ověřit si informace, které v knize zazní. Jako bonus vás naláká na návštěvu Benátek, protože přesně tam se většina děje odehrává a autorka jejich atmosféru vystihla skvěle. A kdyby v jedné části příběh trochu nevypadl z toho dokonale kousavého tempa, pravděpodobně by ode mě získala plné hodnocení.
Doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst odlehčenější formu hledání ztraceného pokladu, která v sobě má i kapku erotiky.
Svět podle Agnes - Život s mnichem
Agnes Pechová
Dle mého názoru je tohle kniha, u které budete buď nadšeně hltat každou stránku a perfektně se u ní pobavíte, anebo ji odložíte po pár stranách a už ji nikdy neotevřete. Opravdu nic mezi tím.
Zcela zásadní je, zda jste naladěni na stejnou vlnu jako autorka. Což já bohužel nejsem a už po pár stranách mi bylo jasné, že vyhledávám jiný typ humoru. I když příhody byly psány pravděpodobně s nadsázkou, za celou knihu jsem se usmála dvakrát.
Nejvíce se mi líbila historka, jak se vlastně Agnes seznámila s Mnichem a věřím, že u nich doma musí být veselo. Ocenila jsem fotografie a instagramové příspěvky, které považuji za nejpovedenější část knihy.
Každá kniha má však svého čtenáře a pokud vás anotace zaujala, doporučuji knihu prolistovat např. v knihkupectví. Věřím, že už z úryvku zjistíte, jestli bude Život s mnichem váš šálek kávy nebo ne.
Aristokrat
Antonín Mazáč
I přes možná pro někoho trochu vlažnější start je česká krimi se skvěle vystavěnou zápletkou, která rozhodně stojí za vaši pozornost. Protože pokud Tonda Mazáč něco umí, je to série zvratů v závěrečné části knihy, kterou prostě nemáte šanci odhadnout a kvůli které si pravděpodobně stejně jako já budete chtít přečíst vše, co napíše.
Doporučuji všem milovníkům drsnějších detektivek, které se možná pohybují na hraně reálnosti, zato jsou plné akce a nenechají vás knihu odložit.
Propast smrti
Robert Bryndza
Pokud je něco, co mám na knihách Roberta Bryndzy ráda a proč se stále pouštím do čtení dalších, je jeho styl psaní. Krátké kapitoly, napětí a zajímavý případ, na to čtenář narazí v každé jeho knize. I když by se Propast smrti mohla zařadit možná k méně akčním, protože Kate a Tristan se velkou část knihy věnovali sledování stop a odhalování minulosti, rozhodně jsem se nenudila. Přestože jsem od začátku měla svůj tip na pachatele, uměl mě autor na konci překvapit. Dostavil se takový ten wow moment, což mé celkové hodnocení posunulo zase o něco výš. :-)
10 rande naslepo
Ashley Elston
Pokud hledáte příjemnou romantickou oddechovku, ze které na vás dýchne ta pravá vánoční nálada, sáhněte po této knize.
Absolutně mi nevadilo, že je hlavní hrdinka podstatně mladší než já. I tak jsem se s ní krásně dokazala ztotožnit a její příběh mě pobavil i vykouzlil úsměv na rtech.
Ano, tohle asi není kniha, která by vám změnila život. Od prvních stránek pravděpodobně budete vědět, jak to celé skončí. Přesto jsem si užívala vánoční atmosféru, teplo rodinného krbu, pevné přátelství a schopnost hlavní hrdinky udělat si srandu sama ze sebe. A protože jsem nepřišla na nic, co bych knize vytkla, rozhodla jsem se hodnotit plným počtem hvězd!
Zemřu o Vánocích
Tammy Cohen (p)
Zemřu o Vánocích je psychothriller se skvělým nápadem. Rozhodně jsem z první části knihy nabyla dojmu, že jedna z hlavních postav rozhodně není normální a místy mě její chování až děsilo. Současně se však autorka začala trochu opakovat a mě se z knihy vytratilo napětí. Musím však říct, že příběh opět dostal pořádnou dávku zajímavosti v druhé části, které asi většinu čtenářů měla pořádně šokovat. U mě se sice obrat o třistašedesát stupňů nekonal, moji pozornost si však autorka opět získala a já celkově knihu hodnotím jako povedenou (thrillerovou) prvotinu.
Čtvrtý přítel
Joy Ellis
K přečtení knihy Joy Ellisové mě nalákalo přirovnání ke knihám mé oblíbené autorky detektivek Angely Marsonsové. Díky tomu jsme měla od knihy velká očekávání.
Zaujala mě nehoda na začátku příběhu, která trochu popřela typický scénář, jaký poslední dobou většina krimi knih dodržuje. Uznávám však, že jsem se kvůli tomu, co na ni navázalo trochu bála, zda pro mě bude příběh uvěřitelný. I když jsem si v průběhu čtení říkala „kdo za to asi může“, pořád jsem zvažovala i jiné možnosti a samotné rozuzlení považuji za originální a velmi povedené.
Navíc souhlasím s přirovnáním ke knihám Angely. Styl psaní mi přišel podobný a velmi čtivý. Přestože je příběh o něčem úplně jiném, dost mi připomínal svou strukturou zejména knihu Pohřbená pravda.
Čtvrtý přítel je třetím dílem ze série. Přechozí knihy autorky jsem nečetla a trochu jsem se obávala, že se přečtením o něco ochutím. Věřím, že díky charakteru příběhu tomu tak nebylo a knihu je možné číst samostatně.
Doporučuji fanouškům nejen Angely Marsonsové, ale i Patricie Gibneyové a celkově i těm, kteří nepotřebují množství krve, ale oceňují v krimi knihách spíše zapeklitost a sledování stop.
Poslední knihkupectví
Madeline Martin
ohle je jeden z nejlepších historických románů, který jsem letos přečetla.
Kniha je útlá, má něco málo přes 300 stránek, což pro mě často bývá kámen úrazu některých knih tohoto žánru. Zkrátka a jednoduše málokdy mi tento rozsah stačí, abych se do příběhu pořádně ponořila. V tomto případě mi však nic nechybělo a čtení jsem si opravdu užila.
V knize je skvěle zachycen válečný Londýn a pocity jeho obyvatel během bombardování. Postavy nejsou jen černé a bílé a spousta z nich mi opravdu přirostlo k srdci.
Děj knihy Poslední knihkupectví se sice odehrává za války, rozhodně to však není depresivní čtení, ale naopak příběh plný naděje v nelehké době.
Myší díra
Simona Votyová
Na opravdu krátkém rozsahu se autorce povedlo odvyprávět silný příběh, který má své poselství.
Troufám si říct, že vás Myší díra donutí zamyslet se nad malicherností některých problémů. Dojme vás, překvapí, pobaví a místy i bude držet pěkně napnuté.
Letargie
Antonín Mazáč
3,5*
Autor vás perfektně seznámí se svými hlavními hrdiny a to, co by jinému spisovateli trvalo 3-4 díly série, zvládne už v tomto prvním. Je to však něco, co knize hlavně ze začátku ubere na napětí nikoli však na zajímavosti.
Rozhodně je z textu poznat, že je to dílo českého autora, protože Letargie je plná krásných českých slovních spojení, což je jeden z největších kladů knihy. Tím dalším je samotná zápletka, která byla originální a překvapivá.
Bohužel se však nemůžu trochu zbavit srovnání s Nezbytnými opatřeními, která jsou prostě čtivější. Na druhou stranu je moje chyba, že jsem nezačala od první autorovi knihy, protože co si budeme povídat, většina autorů se časem zlepšuje a tak není divu, že mi druhá kniha sedla více. Rozhodně si však chci přečíst pokračování se sympaťákem Sašou Krausek Aristokrat.
Pokud máte rádi knihy např. Tima Weavera, myslím si, že Letargie bude váš šálek kávy.
Klíč
Kathryn Hughes
Čekala jsem, že půjde o klasický příběh prolínání dvou časových rovin. V tomto případě sice kniha čtenáře zavede do minulosti i přítomnosti (roku 2006), ale více než polovinu knihy se příběh odehrává na konci padesátých let minulého století.
Kniha je rozhodně velmi čtivá díky krátkým kapitolám, ale i zajímavá, protože popisuje léčebné metody, které rozhodně byly na hraně lidskosti. Současně ale kniha není extrémně depresivní, takže je přístupná i těm, kteří mají z této tématiky respekt.
Jediné co bych možná vytkla je jistá otevřenost některých osudů. Zkrátka bych se o některých postavách chtěla dozvědět více, ale i tak vám můžu knihu Klíč s klidným srdcem doporučit.
Matčin hrob
Lisa Regan
Případ nalezené kostry, který by mohl mít možná souvislost s Josiinou minulostí, byl napínavý hned od začátku. Líbily se mi i kapitoly z dětství hlavní hrdinky, které i když byly mnohdy trochu hrůzným čtením, rozhodně toho hodně vysvětlily a skvěle zapadly do příběhu.
Jsem opravdu ráda, že se autorka zatím nevyčerpala a naopak se s každým dílem zlepšuje. Nemůžu se dočkat pokračování, protože tahle krimi série se právě díky tomuto dílu zařadila k mým aktuálně nejoblíbenějším.
Cukrárna v Paříži
Julie Caplin
Cukrárna v Paříži je pro mnohé čtenářky nejoblíbenějším dílem. Já jsem se jí trochu bála, protože narozdíl od ostatních destinací z této série, nemám k Francii tak vřelý vztah. Navíc musím říci, že mi v tomto případě kostra příběhu velmi připomínala první díl Kavárnu v Kodani. Celkově mi nevadí, pokud se v knihách opakuje podobný scénář, ale tentokrát jsem se nemohla zbavit srovnání. Chyběla mi bohatší romantická linka, protože jí na mě v knize bylo prostě málo. Čeho na mě naopak bylo moc, bylo pasáží věnovaných pečení a cukrařině. Dokážu však pochopit, proč některé čtenářky zrovna tento díl milují.
I když pro mě byla Cukrárna v Paříži zatím nejslabším dílem série, rozhodně ve čtení hodlám pokračovat a těším se na další knihy.
Kateřina Aragonská: Pravá královna
Alison Weir
Opravdu mě překvapilo, jak je příběh detailní a přitom nenudí. Smekám před autorkou, protože tohle není kniha, kterou by napsala přes noc. Doplnila jsem si spoustu znalostí a moc mě bavilo i pozadí celého života těchto historických osobností. Intriky u dvora, dohodnuté sňatky, pravidla, kterými se řídil život té doby.
Těším se na další díly!
Nekonečně dlouhé odpoledne
Inga Vesper
Americké předměstí s perfektně zastřiženými trávníky.
Rasismus a nerovné postavení žen.
Pokud taky rádi čtete knihy s dokonale zachycenou atmosférou konce padesátých let, tohle krimi by vás rozhodně nemělo minout.