Vevericka.eva komentáře u knih
Životopisy nečtu, ale tady jsem udělala výjimku. Kovy prostě má co říct a je to neuvěřitelně zajímavá osobnost. Krásná grafika, cituplné básně a hlavně zajímavé, zábavné příběhy. Za dvě hodinky najednou přečteno.
Tak další knihu s touto hlavní hrdinkou už jsem nezvladla dočíst. Erika je mi nesympaticka, otravná, ba přímo nesnesitelná.
Možná místy trošku zlouhavé, ale jinak výborné napínavé čtení. A ten závěr mě naprosto dostal! Najednou je vše jinak, optika otočena o 180 stupňů. Doporučuji.
Patří mezi mé srdcovky. Byla to druhá kniha, kterou jsem četla mimo povinnou četbu během dospívání a zároveň první fantasy. Od té doby tento žánr zbožňuji. Nyní jsem přečetla znovu po nějakých 15 letech a pořád mě to neskutečně baví. Čtivá, okouzlující a nestárnoucí klasika.
Četla jsem ze zvědavosti a profesionálního zájmu. Nejsem cílová skupina, protože pro dospělé to opravdu není. Čtveřice dětí na různých místech planety obdrží slavná spirituální zvířata. Objeví se jakýsi ohromný nepřítel a je třeba získat k jeho poražení talismany. Jednoduché, nekomplikované a ploché. Pro děti asi Ok, ale i tak si myslím, že se pro ně dají najít i knihy mnohem lepší. Další díl fakt ne.
Krásná kniha pro děti k výuce čtení. Prříběhy jsou jednoduché, ale vždy poučné. Postupně se přidávají víceslabičná slova.
Četla jsem kdysi dávno, teď mě upoutal seriál, tak jsem si dala opáčko formou audioknihy. Boží fantasy, poutavé, zajímavé, návykové.
Poezii obvykle nečtu, ale když už, ráda sáhnu po Kytici. Nejsou to žádné ufňukané básničky, ale balady plné příběhů a poučení.
Čtivý , napínavý příběh. Začala jsem číst jen kvůli Výzvě, ale nebylo to špatné.
Jen je tam na mě těch podivností až příliš. Ve světě, kde je možné naprosto všechno, neexistují vlastně ani žádné opravdové překážky, vždy se najde, jak něco udělat. Chybí tam tudíž překvapení.
Četla jsem dlouho, ale už to vzdávám. Prostě to nejde dočíst. Nebaví mě to.
Dobrá detektivka. Hlavní hrdinka mi úplně neseděla, ale když nebudu mít něco výrazně lepšího, asi se pustím do ostatních dílů.
Jsem ráda, že díky této knize splním čtenářskou výzvu, ale jinak nic pro mě a svým dětem bych ji zatím také nedala, možná až jim bude tak 10. Je dobře, že existuje, prostřednictvím dítěte jsou zážitky z koncentračního tábora na jednu stranu - fyzickou méně brutální a na druhou stranu -psychologickou snad ještě horší.
Konečně se dozvídáme vše o rodině hlavního hrdiny. Autor udělal dobře, že vše neodhalil hned v prvním dílu, ale nechal čtenářovu zvědavost dozrát. Napínavé, čtivé, zajímavé. Doporučuji.
Tuto knihu jsem dostala do rukou, když mi bylo asi 11. Díky ní jsem začala číst a čtu dodnes. Příběh byl lehký a napínavý. Nikdy na ni nezapomenu.
Prostě nestárnoucí klasika. Ještěže se k ní dá vrátit čtením nové generaci.
Ze začátku dost nuda, románek pro náctileté, kdybych nečekala 4h v čekárně u doktora asi bych to vzdala. Po příjezdu do Achlevy se to ale výrazně zlepšilo, takže jsem přečetla příběh až do konce. V celku to nebylo špatné, snad se autorka časem vypíše a přinese propracovanější román, který nadchne hned na začátku.
Tak nějak nevím, co na to říct. Nějak se z toho vytratila Fulghumština. Zdá se mi, že lehkost, nadhled a nějaký filozofický přesah úplně zmizely. Třetí díl si asi stejné přečtu, nicméně už k němu nedokáži přistoupit s nadšením.
Pan Fulghum byl jistě v minulém životě Čech, jak sám o sobě říká. Neznám žádného jiného nečeského autora, který by tak dobře vystihoval to dobré, co je v nás. Občas mi jeho vyprávění připomnělo pábení pana Hrabala, občas Saturnina. Jeho styl se vyznačuje lehkostí, nadhledem a pozitivním myšlením a v tom všem dokáže sdělovat hluboká moudra. V jeho dílech se po naladění, prostě vznáším.