vikaa komentáře u knih
Rodinná sága v historickém kontextu Číny 20. století. Tuto knihu by si měli přečíst všichni ti, co nadávají na to, že se narodili ve špatné části světa (a že jich znám docela dost). Po přečtení knihy mě přešla touha někdy cestovat do Číny. Čtenář se o dějinách této velké země dozvídá nenásilně přes osudy obyčejných lidí. Vždycky mě udiví, jak je možné, že jeden jediný člověk dokáže změnit a zničit životy milionů lidí...
Nádherné, čtivé, laskavé, originální a romantické... Dlouho jsem nečetla knihu pro ženy, která by mě takhle nadchla. Příběhy tří silných žen, žen, které spojuje mateřská láska a pouto, které je silnější, než cokoliv jiného na světě. Když dojde na svěřování "rodinných" tajemství, začíná do sebe dlouhý životní příběh tří generací žen zapadat jako puzzle...
Wow, nemám slov. Tohle jsem od dvaadvacetileté slečny nečekala. No, nicméně bude to mít (nebo už má) v dalším psaní o to těžší. Tohle se fakt skoro překonat nedá!!!
Příběh o slabých ženách, které jsou ve skutečnosti silné a jdou si za splněním svých snů tak, jak dovedou a jak jim to prostředí, kde vyrůstaly umožňují. To, že většinou skončí ne moc dobře je dáno spíše vnějšími okolnostmi než tím, že by si za to mohly samy. No, abych pravdu řekla, tak ženy v Mongolsku těch možností jak uspět a dojít štěstí moc nemají. Buďto skončí na vesnici a budou otročit mužovi, dětem a rodičům a nebo ve Městě, kde je tak přeplněno těmi, co utíkají z venkova, že šanci na úspěch ztrácí ještě před tím, než o něj začnou usilovat. Jediné co mají tyto mongolské ženy společného se všemi ženami na světě je touha po lásce, dětech a uznání. Při četbě knihy jsem se díky mongolským slovům v textu cítila být součástí života všech pěti hlavních postav... Přestože to podle mě není zrovna odpočinkové čtení, určitě doporučuji všem, co mají rádi rodinné ságy bez příměse červené knihovny.
Nikdy by mě nenapadlo, jak může být knížka, kde je hlavní postavou obstarožní muž vtipná a pohodová. Pokud po knize sáhnete, příjemný pocit Vás bude doprovázet po celou dobu čtení. A kniha je zároveň i lehce poučná - nikdy není pozdě na to, začít hledat sám sebe a nebát se změnit od základů svůj život. Téměř sedmdesátiletý muž, který dokáže poradit všem, jenom ne sám sobě, je toho důkazem. No a samozřejmě nechybí ani happyend a to pro všechny zúčastněné. Určitě doporučuji těm, kteří zrovna potřebují lék pro zlepšení špatné nálady...
Kniha, ke které se musíte pořád vracet. Určitě nehrozí, že na ní v knihovničce sedne prach:-)
Knížka mého dětství, pamatuji se, že jsem netrpělivě čekala na další díly a nemohla jsem se dočkat pokračování idylického života dvou sester, které se přes všechny nedobroty a schválnosti měly moc rády. Měla jsem radši energickou Gabru, ale Málinky mě někdy pro její naivitu bylo upřímně líto. Už se těším na "zopáknutí" dalších dvou dílů, abych si potom mohla přečíst i poslední dva, které v době normalizace už nemohly vyjít a já na pokračování osudu valašských "cérek" čekala marně.
Knihu jsem četla asi před rokem ve zkrácené verzi a ještě jsem si trochu pamatovala děj (i když pouze mlhavě a nepřesně). Román mě zaujal tím, že je psán formou dopisů a přestože autorka píše o neradostných poválečných letech, dýchá z knihy pohoda a laskavý humor. Škoda, že se autorka jediného románu, který napsla až na "stará kolena" vydání nedožila. Jednou bych se ke knize ráda vrátila a přečetla si ji v angličtině...
Za mě jedno velké překvapení. Autora ani jeho nakladatelství jsem do této doby neznala a smekám klobouk. Líbila se mi Alexandra a líbilo se mi pnutí mezi psychologem a sériovou "vražedkyní" při jejich sezení. Chápu její pohnutky k tomu, jak se rozhodla ukončit svoje bytí na tomto světě. Líbilo se mi, že si sama vybrala svůj osud a nebýt toho, zřejmě by pořád žila. Záměrně nepíšu spokojeně, protože štěstí a lásky Alexandra moc nepoznala. A v kontextu událostí bych jí možná i nějakou tu vraždičku odpustila:-)
Romantická oddechovka pro všechny, co mají rádi dobrou kávu, dobrý zákusek a Paříž!
Nikdo nepochybuje o tom, že Mornštajnová píše čtivě a pokud se začtete do její knihy, máte ji za dva, tři dny přečtenou. Nicméně, když jsem se dozvěděla, že spisovatelka Hany píše knihu s touto tématikou, čekala jsem větší pecku. Totalitní režim se podobal všem totalitním režimům na světě (50. léta v socialistických zemích), což jsme si někteří ve větší či menší míře (70. léta) už zažili na vlastní kůži. Myslím si, že ve vojáky řízeném státě, by byl život ještě daleko horší, než ho popisuje Mornštajnová a některé věci, které se v knize děly by nebyly možné. A myšlenka "ozdravovny" bude mít myslím svůj původ v Sovětském svazu. Věřím ale, že popisované skutečnosti se děly ve všech státech, kde zavládla totalita a je dobré tyto praktiky připomínat a seznamovat s ní nenásilně mladší generaci. Co mi na knížce přišlo nejpůsobivější a zároveň nejhrozivější, byla povaha našeho národa - udavačství a snaha zalíbit se "vrchnosti" za každou cenu. Kniha tak možná odhaluje pohled na nás samotné z té nelichotivé stránky. Jak ale naznačuje i konec knihy, osobně věřím tomu, že každý totalitní režim je trvale neudržitelný. Možná jsem naivní, ale víra v lidské dobro a odvahu je dle mého názoru klíčová pro každou pozitivní změnu nejen ve společnosti, kde žijeme.
Příběh napsaný na základě skutečných osudů zpěvačky Alice Martineau, která přes svůj vrozený handicap směřovala k naplnění svého životního snu, mně hluboce zasáhl. O cystické fibróze jsem už slyšela, ale ve svém okolí neznám nikoho s touto diagnózou. Je obdivuhodné, že přes všechna omezení a denní několikahodinové zdravotní "rituály" Alice dokázala žít plnohodnotným životem. Při vší smůle měla štěstí na milující rodinu, přítele i kamarádky a v neposlední řadě i na spolupracovníky, kteří jí neochvějně pomáhali splnit její životní poslání - zanechat tu po sobě nesmazatelnou hudební stopu. Přiznám se, že před četbou této knihy jsem o této zpěvačce nikdy neslyšela a proto jsem googlila a googlila...Její písně jsou nádherné a plné emocí, stejně jako nádherná a emotivní byla samotná Alice. Mým favoritem je píseň Inside Of You, ale i ostatní její písně jsou krásné. Myslím si, že její životní příběh jí paradoxně pomohl složit tak působivé písně, protože jsou osobní a drsnou výpovědí mladé dívky (ženy), která musela žít přítomností, protože její budoucnost byla velmi nejistá...
Česká detektivka s ne až tak moc napínavým dějem (podle mého názoru). Autorka pěkně vykreslila vztahy na malé vesnici, kde se každý s každým zná a přesto má většina obyvatel nějaké ty své kostlivce ve skříni. Oproti knize Kroky vraha se mi děj zdál být trochu rozvleklý a příliš bohatá síť rodinných vztahů čtení také mírně komplikovala. Přesto doporučuji jako odpočinkové čtení, třeba na dovolenou nebo na chalupu.
Viděla jsem film, který mě zdaleka tak nezaujal. Knihy s tematikou gulagů a totality čtu ráda, ať už se jedná o beletrii nebo skutečné příběhy. Dítě č. 44 jsem hltala od začátku až do konce, kdy do sebe všechny části příběhu začaly zapadat jako puzzle. V tomto prostředí a době bych se rozhodně nechtěla nikdy ocitnout. Je smutné, že spousta lidí v poměrně nedávné době podobným způsobem žila po dlouhou dobu a nemohli se nijak bránit.
Druhý díl jsem četla hned po tom prvním a nevím proč, nějak jsem se nemohla hned začíst. Po cca 100 stránkách už jsem ale zase každou volnou chvilku hltala příběhy "mých oblíbených hrdinů všedního dne". Líbilo se mi, že přestože byly jejich osudy těžké, cítila jsem mnohdy, že doufají v lepší budoucnost. Jsem zvědavá jakým směrem se životní příběhy posunou v období totality. Něco málo už bylo nastíněno, tak se nechám překvapit.
Druhá kniha této autorky v krátké době a opět velká spokojenost. Příběh z minulosti, který se před námi postupně odkrývá, je plný rodinných tajemství a nečekaných zvratů. Pojítkem je jedna psychiatrická léčebna s poněkud zvláštním režimem, kde vlastně všechno začalo. Na konci příběhu se všechno pospojuje a my čtenáři se tak dozvíme odpovědi na všechny naše otázky. Brilantní zápletka!
V žánru ženská literatura bych tuto kniha řadila na přední příčky. Příběh je napínavý od začátku do konce a rozhodně se Vám nebude chtít od četby odbíhat za prací, jídlem nebo jinou nedůležitou činností do té doby, než se dostanete k poslední stránce. Mám ráda rozplétání rodinných tajemství a tady jsem jich užila do sytosti :-)
Tato kniha byla od této autorky první kterou jsem četla, ale rozhodně ne poslední. Na dovolenou, do letadla nebo do čekárny k doktorovi super čtení!
Miluji rodinné ságy zasazené do historického kontextu a po přečtení této knihy miluji také ságy zajímavých budov. Příběhy jedné vily a jejich obyvatel mě po pár stránkách připoutal na lehátko (byla jsem na dovolené) a já četla a četla. Autor se ve svém vyprávění soustředí spíše na osudy žen (Liesel, Hana, Katlyn a Marika), ale hlavní mužská postava (Viktor) mi byla přes všechny své nedokonalosti sympatická. Z ženských postav jsem si oblíbila nejvíce Katlyn a Liesel. Charaktery postav a doba, kdy se příběh odehrál byly vylíčeny poutavě a poměrně do hloubky. Ráda se do vily Tugendhat podívám a už se těším na film, který mi tuto krásnou knihu znovu oživí.
Ani nevím, co vlastně napsat. Tento příběh Vám uvízne pod kůží. Hrůzná doba je zobrazena očima malého chlapce, který ji vidí s naivitou patřící k dětství. O to víc je to ale pro čtenáře působivější a pochybuji, že se ubráníte dojetí. Ach jo, jakou chuť jsem měla vložit se do děje a změnit ho...
Knížka se mi moc líbila, připomínala mi moje dětství a mládí, kdy jsme četli klasiku a romány, které nestavěly svůj úspěch jenom na akci, ale dávaly nám více nahlédnout do nitra postav, Bála jsem se, že se mi tento "pomalý" styl psaní už nebude líbit, ale opak byl pravdou. Příběh lásky Lu a Petra nepostrádal komiku ani tragično, i když celkově ve mně zanechal opravdový pocit pohody.
Kniha českého autora osloví zcela určitě spíše ženy. Zajímavý a nevšední příběh mladičké Eriky, která se musí vyrovnávat se ztrátou své dcery a milovaného muže. Když po dvou letech potkává mladíka, který ji dokáže opět rozesmát, netuší, že věci nejsou takové, jaké se zdají být....Tato kniha by byla skvělou předlohou pro scénář, jak už to tady někteří uvedli. Název knihy se mi zdá být dobrý, obálka je pro cílovou skupinu spíše nezajímavá. Citátů mohlo být o něco méně, nicméně k věku hlavní hrdinky sbírání citátů a básní určitě patří (také jsem si myšlenky a citáty, které mě zaujaly zapisovala). Knihu určitě doporučuji těm ženám, co hledají v tzv. ženském čtení i něco navíc. Za mě skvělá prvotina, doufám, že kniha nebude první a zároveň poslední - byla by to škoda. Oceňuji autorův smysl pro humor...