Viky007 komentáře u knih

Určitě si umíš představit, jak často se tady ptáme:
"K čemu, prosím vás, k čemu je takhle válka dobrá? Proč lidé nemohou žít spolu v míru? Proč musí být všechno zpustošeno?"

Kniha mě velmi překvapila. Asi jsem čekala něco jiného, ale líbilo se mi to. Bylo zajímavé sledovat, jak se postupně mění Annin styl psaní. Na konci knihy se zdála být mnohem starší, než byl její skutečný věk. Opravdu jsem si ji oblíbila. Její nejtajnější myšlenky, radosti i strachy... to vše se zde dočtete. Trochu mě zklamalo, že se tam o válce zas tak moc nepíše, spíš o její rodině. Přesto mě konec velmi zasáhl. Vždyť byli tak blízko...

Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se nejspíš budu často vracet. Příběh se zdá ze začátku trochu nudný. Váleček je tak trochu outsider, který chce nalézt smysl života (tedy velké Možná). A najde ho v Aljašce, holce, která je úplným opakem Válečka.
Kniha je rozdělená na části předtím a potom. Část potom mě upřímně šokovala, protože jsem to nečekala. Tohle si v životě děje příliš často, ale člověk si to neuvědomí, dokud to sám nezažije. Bylo to náhoda, nebo úmysl? Jak se dostat z labyrintu utrpení? To doopravdy věděla jen Aljaška.

Ještě bych chtěla vyzdvihnout autorův úžasný styl psaní. Nevím proč, ale hrozně mě pobavily tyto dvě věty:

"V puse jsem měl, jako by mi přes noc do krku vlezl skunk a chcípl tam."

"Jestli mám někdy v blízké budoucnosti zalézt s Larou do jednoho spacáku, bude se můj kulturní rozhled muset značně rozšířit."

Miluji tuhle knihu! Autorův styl psaní je prostě brilantní. Vtipný, až lehce ironický, ale to se mi právě líbí. Hrozně ráda bych si přečetla jeho sloupky :-).
A co se týče Marleyho... no... nestačila jsem zírat :D. Náš pes byl v lecčem dost podobný, takže jsem se místy dost smála a vzpomínala na našeho labradořího smraďocha :-).

"Klid, Marley," Jenny se snažila mluvit nevzrušeně. "Nic se neděje. Pusť ten řetízek a nikomu se nic nestane."
Marley nás podezíravě pozoroval, hlavu otáčel střídavě k jednomu a k druhému. Zahnali jsme ho do kouta, ale bylo mu jasné, že má něco, co chceme. Bylo vidět, jak zvažuje své možnosti, možná dává dohromady požadavky výkupného.
Dejte mi dvě stě neoznačených psích sucharů v papírovém pytli, nebo ten svůj drahocenný řetízek už víckrát neuvidíte.

No teda. Meyerová mě příjemně překvapila. Děj byl originální a zábavný, většina postav sympatická. Jak nezvyklý jev :-D.
Melanie a Wanda byly neskutečně sympatické. Melanie svou tvrdohlavostí a odhodlaností, Wanda svou laskavostí.
Akorát mi občas lezl na nervy Jared, který se místy choval jako buran. A když o tom tak přemýšlím, i Ian byl docela na zabití - tak trochu vlezdoprdelka. No jo, člověk/mimozemšťan si nevybere :-D.

Jo, tak tohle se mi líbilo. Těžko říct, čím to bylo. Asi proto, že to neskončilo typickým Meyerovským happy endem. A Bree si prostě nelze neoblíbit.

Tak jo, tenhle díl byl docela zábavný. Akorát mě trochu štvalo, že Bella získala tak nějak všechno, přestože o to nestála (jo, mám na mysli malého parazita Renesmé). První polovina se mi dost líbila. Nejlepší byly přestřelky mezi Jacobem a Rosalie :-). Potom už to ale bylo celkem o ničem, i když pár vtipných scén se přece jen našlo.

Chci Jacoba. Chci Edwarda. Chci Jacoba. Chci Edwarda. Sakra, Victoria mě chce zabít. Tak to chci radši oba.

No jo, milostný trojúhelník v plné síle. Jediným světlým bodem byla Cullenovic rodina (myslím tím bez Edwarda).

Tady kvalita už výrazně klesá. Pořád je to čtivé, ale děsně mě štvalo, jak se Bella poddala depresi, protože ji opustil kluk. Já vím, byla to její první láska, ale... prostě blbka.
Také se nám rozjíždí fenomén milostných trojúhelníků. Měla si vybrat Jacoba, ten byl aspoň živý. A nebyl takový manipulátor. A... dobře, už končím.

Jo, dávám pět hvězdiček. Ukamenujte mě. Já sakra vím, že je to romantická upíří slátanina. Vím, že je to děsně hloupé a naivní. Jenže když mi bylo čtrnáct, děsně se mi to líbilo. Naše babičky jistě četly něco podobného, jen se tam nevyskytovali upíři :-).
Prostě... Stmívání je Stmívání. Má v mém srdci místo, i když musím přiznat, že u filmů jsem trpěla jako pes.

Nuda. Divné postavy. Nuda. Divné postavy. A tak pořád dokola. Nic víc, nic míň.

Hloupoučké. V podstatě kopie Stmívání, akorát zápletky jsou zde o dost předvídatelnější. Mladším ročníkům by se to mohlo líbit, ale mně bohužel ne. Děj postrádá jakoukoliv originalitu.
No... i když... takové čtení myšlenek je přece děsně cool. Líbí se mi představa, že píšu písemku a můžu všem vlézt do hlavy :-D.

Četla jsem dávno. Hodně dávno. Vlastně jsem byla ještě dítě. Přesto si pamatuji, že je kniha velmi jednoduše napsaná, což má tak trochu rušivý efekt. Nápad je úžasný, je zde plno filozofických myšlenek, ale u mě rozhodně vede film.

Životy druhých lidí se zdají být často zábavnější, atraktivnější a velkolepější než ty naše. Mnozí jsme ve stavu hlubokého spánku a vlastně ani netoužíme po tom, aby nás někdo vzbudil.

Já ho fakt žeru! Ralph je prostě sympaťák, který ví, co říká. Jeho videa jsou plná pozitivní energie. Kniha se mi také moc líbila, i když je to spíš souhrn toho, co řekl ve videích. Rozhodně doporučuji! :-)

Je to krásná kniha, to nepopírám, ale nezaujala mě tak jako film. Je fakt, že film je dost osekaný, ale stejně se mi líbí víc. Na knize mi vadí hlavně styl psaní, který je příliš jednoduchý.

Knihu jsem četla hodně dávno. Tuším, že mi bylo asi patnáct. Většina lidí tady píše, že jim to přišlo nudné, ale mně se kniha vážně líbila. Je to neuvěřitelný příběh, který mě chytl za srdce...

Nejdřív jsem viděla film, který je sice perfektně zpracovaný, ale na knihu nemá. Coffey mi přirostl k srdci, takže jsem se samozřejmě neubránila slzám. Prostě dokonalost!

Moje druhá kniha od Kinga. Přestože hodně lidí říká, že je slabá, mně se líbila. Ještě nikdy jsem nečetla tak poutavou knihu, ve které by se vyskytovala prakticky jen jedna postava. Nedokázala jsem se odtrhnout - prostě jsem musela zjistit, jestli to přežije.

"Proklatý stvořiteli! Proč jsi uvedl na svět tak odporného tvora, že i ty ses ode mě zhnuseně odvrátil? Bůh ve své milosti stvořil člověka krásného a přitažlivého, ale má podoba je hnusné znetvoření člověka, působící ještě odporněji právě pro svou podobu s ním! Satan měl své druhy, ďábly, kteří ho obdivovali a posilovali, já jsem však sám a každý mnou opovrhuje."

Nádherná a neuvěřitelně smutná kniha plná myšlenek o životě. Vždycky jsem si myslela, že Frankenstein je ten netvor, což sice není pravda, ale jako netvor se tedy choval. Nejdřív stvořil tvora, ale jelikož se mu nelíbil jeho vzhled, tak ho od sebe odehnal a nepřevzal za něho odpovědnost. A netvor přitom jen toužil po lásce. Poté se začal choval přesně tak, jak se lidé chovali k němu. Nebyla to jeho vina, že se stal zlým.

Knize však musím odebrat jednu hvězdičku za neuvěřitelně nudné popisy přírody. Na můj vkus jich tam bylo příliš mnoho, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Přesto tuto knihu rozhodně doporučuji. Určitě si v ní najdete to své :-).

Krásná kniha. Fanoušci seriálu jistě ocení. Líbilo se mi, že oproti seriálu je kniha obohacená o myšlenkové pochody Emmy a Mary Margaret/Sněhurky :-). Přesto nemůžu dát knize všech pět hvězdiček. Styl psaní mi přišel příliš jednoduchý a chyběly mi příběhy ostatních pohádkových postav.

Krásná knížka! Člověk ji má sice přečtenou za deset minut, ale má jisté kouzlo :-). Navíc má nádherné ilustrace, což je další plus.