vincek1 komentáře u knih
Můj komentář je asi takový, že knihu jsem četl asi před 50 lety a silný zážitek z četby, nejen této knihy mého oblíbeného spisovatele je ve mě dosud.
Knihu jsem dočetl a proto se chci podělit o své dojmy. Kniha se mi líbila a už se chystám na další díl o životě Karla IV. Souhlasím s komentáři a hlavně s GepardLady, že místy byly politickohistorické záležitosti až přehuštěné. Dobré ale byly vpisované vysvětlivky k textu, které tu hustotu trochu zvolnily.
Kniha Paměť národů mě zaujala svou přehledností a lehkostí s jakou popisuje vývoj psaného slova. Jednotlivé kapitoly jsou podle mého přehledně napsané a také doplněné kresbami a fotografiemi. Doporučuji jako oddechově vzdělávací knihu. Člověk se při čtení nenudí a dozví, nebo připomene si co by měl vědět o podstatě vývoje písma.
Opět jedna kniha z tohoto žánru. Přečetl jsem ji docela s chutí, dosud jsem četl jen historické detektivky z prostředí střední evropy, nebo britských ostrovů (Bauer, Vondruška,Tremayne,Petersová) Je to proto něco jiného než co znám. Vzhledem k tomu že se údajně jedná o první knihu pana Kalendy je docela vydařená a už se těším na další. Jen by si měl pan spisovatel pospíšit, protože už nejsem žádný dorostenec. Doporučuji i ostatním.
Kniha kterou jsem četl jako dítě. Ke knize mě přivedly "Paměti katovské rodiny Mydlářů" od spisovatele Svátka. Zde jsem se dozvěděl o Dr. Jeseniovi, protože byl přítel kata Mydláře od kterého měl těla, která používal k veřejným pitvám. Jesenius provedl 8.-12.června 1600 první veřejnou pitvu v Praze, kde působil i když byl původem z Uher. Ještě je třeba zmínit, že byl veřejným profesorem ve Virtemberku. Ironií osudu bylo, že jej popravil jeho přítel kat Mydlář jako jednoho ze sedmadvaceti českých pánů po bitvě na Bílé hoře. Kniha je poutavě napsaná
Po Lovcích mamutů asi nejznámější kniha E.Štorcha , výborné čtení pro kluky. Ilustrace Zdeňka Buriana, vynikající, podněcující fantazii čtenářů.
Souhlasím s většinou komentářů. Mě také trvalo nějaký čas, než jsem se srovnal se spisovatelovým stylem, někdy mě příběh připadal až hororový. Bylo to možná tím, že jsem četl první vydání u nás z roku 1980 a on v těch letech nebyl moc velký výběr knih podobného žánru. Dík zasluhuje Klub čtenářů Odeon, který tuto a mnoho dalších knih vydal. Jinak co se týká dojmu tak ty jsou ve mě i po těch dlouhých 31 letech.
Poutavá kniha, která se trochu liší od ostatních příběhů bratra Cadfaela, ale opět výborná.
Podle mého mínění poutavá a zajímavá kniha, která rozvíjí napínavý příběh zabudovaný do našich dějin.
Pro mne taková neuvěřitelná detektivka, na naše poměry poměrně drsná. Možná se mýlím, ale přečtěte si a uvidíte sami.
Naprostý souhlas s komentářem alnahu. Kniha je, dle mého psaná poutavě až si myslím, že by bylo možné rozšířit některé části děje. Je pravda, že jsem se nechal možná až moc unést příběhem a proto mi unikly nepřesnosti, které uvádí Felidae. Z hlediska běžného čtenáře tyto nepřesnosti knize neubraly na zajímavosti. Doporučuji a napište co vy na to.
Takové divoké, spíše hororové čtení. Detektivku mám raději klasickou, ale proč nezkusit něco nového. Většinu knihy jsem čekal jak se vyřeší komplikovaný vztah hlavní hrdinky a musím říci, že autor se s tím "popasoval" výborně. Nevím jestli se pustím do další knihy tohoto autora, přece jen klasika je klasika.
Ještě poznámka, možná trochu odvážná a budu kamenován. Jsou příběhy při jejichž čtení nezůstane oko suché. V této knize je barvitý popis určité zkušenosti hlavní hrdinky a zde by se dala napsat paralela, ale rozhodně se nejedná o oko a suché určitě neé. Omlouvám se a kameny, raději kamínky.:-)
Hezky napsaná kniha. Pan Bauer píše srozumitelně a dokáže mistrně využít příběhů z našich dějin. Alespoň já si to myslím. Nedá se to ale říci o redaktorech, korektorech, nevím co je správně, ale dotyčná/dotyčný si zřejmě kontrolní obtah, nebo jak se tomu říká, asi nepřečetl. Takových chyb se v jedné, poměrně útlé knize hned tak nenajde. Přečetl jsem jako relax po předchozí knize, kde tekly potoky krve a končetiny létaly na všechny strany. Zatoužil jsem vlastně po jemnějším podání dávné historie. To ale neznamená, že se zase nepustím do drsnější, možná reality.
Po přečtení mám rozporuplné dojmy. Takový trochu zmatečný začátek, drsné prostředí, věčně opilá hrdinka. Nevím, sám příliš alkoholu neholduji a proto možná nechápu sílu, která může člověka k pití táhnout. Dosti divně na mně působila sexuální závislost hrdinky, která mi připadá neskutečná a přitom se "táhne" celou knihou. Možná se to může stát, ale pro mně je to nepochopitelné obzvláště u ženy, která je ve věku hrdinky. Není ani příliš mladá, ani stará a tak si myslím, že je to značně přehnané. Možná má autor s oběma "problémy" osobní zkušenost. Ještě jednou, nechápu Švédy, kteří zde chtějí žít v důchodu. Alespoň jak to kniha popisuje br...
Knihu mám od r. 1972, kdy vyšla. Používám ji pro osvěžení mysli, například po přečtení knihy s ne příliš veselým příběhem. Zatím nezklamala.
Zápletek, až jsem se do nich skoro zapletl. Kniha, která má opravdu spoustu kliček a závěr, který jsem nečekal. Co oceňuji je popis krajiny ve které se příběh odehrával. Jsem zvědavý a doufám, že přijde brzy další počtení od této autorky.
Po přečtení knihy mám smíšené pocity. Příběh poměrně jednoduchý a rozhodně se, dle mého nejedná o detektivku. Jednotlivé části sestávají z prvků "rytířských" romantických románů s prvky tajemnosti, které jsou, ale dosti předvídatelné a připadali mně "umělé". Nechci odradit, ale to jsou mé pocity.
Kniha trochu "šup sem, šup tam". Přeskoky v čase a příbězích zpočátku působí rušivě, ale dá se na ně zvyknout. Opravdová detektivka v pravém slova smyslu asi ne, ale číst se kniha dá.