Viviana-Mori komentáře u knih
Čtyři hvězdy jsou spíše motivační. Mohlo by jich být pět, ale počkám si na další díly. :)
Kniha je zábavná, od začátku celkem napínavá, má to spád, hlavní postavy neštvou, díky Bohu. Určitě se s chutí vrhnu na další díly.
Celou dobu jsem byla přesvědčená, že vím, kdo je vrah, ale... zase jsem moc neuspěla. :) A to jsem právě na knize ocenila. Nebylo to tak jednoduché, jak se někomu může zdát.
Neumím moc komentovat takovou knihu. Přečíst mi ji trvalo strašně dlouho, doslova jsem s ní bojovala. Je velmi dobře napsána, velmi mne překvapilo, jak autorka bohatě a precizně popisuje nešťastné životy. Velký pocit zmaru z této knihy mám, čeho všeho lidé jsou a budou schopni. Velmi dobrá kniha, pro mne však vcelku obtížný zážitek.
Bylo mi líto postav, které jsem předtím neměla ráda. Celesta si to nezasloužila, ať byla jakákoli. Jsou to tři milé a hezké knihy, ačkoliv - jasně, ty neustálé dohady, kdo koho miluje či nemiluje, jednodušší četba, odpočinková, spíš pro holky.... Ulevilo se mi, když se America konečně rozhodla pro jednoho, ale není to tak dávno, co jsem byla v jejím věku, takže tyto trable ještě chápu :)... Já si to užila a přečtu si i příběh o jejich dceři. :)
Hodně lidí píše, že je to o dost slabší než první díl, ale přišlo mi to stejně fajn, četlo se dobře a když pominu fakt, že když si můj přítel přečtl zadní stranu knihy, tak se mi půl dne smál, tak nemám s knihou žádný problém. Milé, pohodové čtení, které je občas potřeba. :)
Na Jodi docela nezvyklé. Její styl psaní poznám už jen dle toho, že je vyprávění rozděleno do pohledů několika postav a má určité charakteristiky, jako zde např. zaměření na určité téma, zde na slony, o kterých se toho mnoho dozvíme (v jiných knihách zase vlci, koncentrační tábory, autismus, leukémie...). Nezvyklé je to v tom, že je příběh hodně fantaskní a pointa... řekla bych to, ale leccos bych prozradila pro budoucí čtenáře :). Ale vůbec mi to nevadilo, naopak mě to i napadlo, že by to tak mohlo být. Kniha je dobře promyšlená a na konci skoro ukápla slzička. Co se zdálo uprostřed knihy podivné a přehnané, do toho konce nakonec krásně zapadlo. Mě tedy kniha nezklamala, i když jsem ze začátku čekala úplně něco jiného.
Na knihu jsem se těšila hrozně dlouho. A vůbec mě nezklamala, je to krásný, barevný, napínavý a romantický příběh, že je to na motivy krásky a zvířete mi vůbec nevadí, naopak, mám ráda tyto inspirace mými oblíbenými pohádkami. Tamlina jsem si oblíbila, dokud na scénu nepřišel Rhysand, ten ho všemi směry převálcoval. A je jasné, že aby to bylo napínavé, tak Feyre nedokázala uhodnout hádanku Amaranthy, ačkoliv já znala odpověď hned, protože to bylo okaté a jednoduché a vzhledem k příběhu i úplně jasné. Těším se na druhý díl, už mi tu leží na stole a jímá mě děs a hrůza při myšlence, že na ten třetí budu muset pak hrozně dlouho čekat. Je fajn se zase pro něco tolik nadchnout, tato kniha mi to umožnila a proto plný počet.
Skvěle napsané, čtivé.... a strašně smutné. Člověk si myslí, že už o hodně zvěrstvech četl a pak přijde na takovouto knihu a stejně... děs a hrůza.
Skvělá kniha, pro mne rozhodně není nejslabší. Líbila se mi více než Zmizelá. Závěr mne opravdu dostal.
Průser je, že ani nějak nevím, co bych ke knize řekla... Líbilo či nelíbilo.... Jasně, že líbilo, příběh super, Smrť super, hlavně když nechtěl být Smrtěm a pracoval jako kuchař v pajzlu... to jsem se málem v MHD počůrala... postavy opět sympatické, až na tu princeznu, která mi někdy přišla princeznovsky namyšlená a tupá, zápletka v pohodě, akorát ten konec mi přišel nějaký moc jednoduchý... Nevím proč, ale na to, jak na mne působil celý příběh skvěle, uceleně a magicky barevně, tak ten konec byl oproti tomu takový nemastný neslaný. Možná to na mne dopadlo příliš dobře a naivně. :D Ale jako super.
Na jaře mne chytlo vábení číst knihy o holocaustu, židech, válce a tak dále... U Zlodějky mi ze začátku vadil styl psaní, hrozně moc přeskakování v ději, prozrazování dopředu atd... Ale ve výsledku, když jsem si zvykla, se mi kniha moc líbila, všechno je to takové milé, dojemné... A na konci naopak srdcervoucí, jedna z mála knih, která mne v životě rozbrečela, a to dost. Myslím, že s k ní časem vrátím.
Inu, thrillery prostě miluju, takže mě tato kniha vlastně nezklamala - vraždy, zvraty, napětí, i nějaké ty emoce... Ale! Ze začátku jsem si říkala, jestli má cenu tuto knihu číst, první stránky mě neuchvátily. Některé pasáže mi také přišly napsány až komicky květnatě. Trochu mě to rozčilovalo a zároveň rozesmávalo. Když se řešila vražda, tak dobrý, ale autor občas při různých úvahách hlavního hrdiny zabíhal do podivných sousloví, nejspíš aby svůj projev ozvláštnil, ale přišlo mi to příliš na efekt. Také mě trochu vadilo, jak Sharko dává lidem v knize přezdívky, trochu mě to mátlo.
A když pominu vše výše zmíněné a fakt, že jsem vraha uhodla ještě než jsem dospěla k půlce knihy, tak jsem vlastně i tak jako čtenář byla docela spokojena.
Příběh se vyvíjel slušně, i když je to pěkná zběsilost a ne zrovna veselá.
Za tu zábavu dávám plný počet.
Velmi poutavé a zajímavé čtení. Tuto knihu jsem měla v plánu své kýžené četby dost "upozaděnou", sáhla jsem po ní spíše náhodou a byla jsem velmi mile překvapena.
Tři různé příběhy žen, které spojuje téma spojuje nízkého sebevědomí a zavede je to dost složitých psycho situací. Hodně ze života!
Nejvíce mě oslovil asi první příběh, to byla klasická ukázka toxického vztahu s psychopatem. Z takového čtení mi nebylo vůbec dobře, protože tohle se může stát úplně každému. Trochu jsem v tomto příběhu poznávala i sama sebe, také jsem měla co do činění s jistým individuem, i když trochu jinak.
Druhý příběh také velmi fajn, ukazuje, kam může vést fanatismus.
A třetí byl zvláštní se zvláštní hrdinkou, psychologicky mi tento příběh přišel asi nejzajímavější, i když čtenářsky mě chytl méně, ale bylo zajímavé sledovat, jak se hrdinka pro touhu po dokonalosti a totální kontrole svého života žene do záhuby.
Dle mě opravdu povedené dílko.
Autorka ani zde nezaptře svůj styl - román se spletitými osudy, mnoha postavami, které spojuje určitá věc, ať už to je nějaká činnost, nebo lokalita a krimi zápletka k tomu.
Nejedná se o žádný brutální thriller, vše plyne pozvolna a děj se víc a víc zamotává.
Příběh se mi líbil a ač jsem ještě zdaleka nečetla všechny díly této série, tak musím říct, že tento díl považuji za slabší. Nekonalo se zde pro mě takové napětí, jako u jiných autorčiných kousků, běželo to všechno v takové konstantní rovině. Ale to nevadí, ráda si přečtu další díly.
Kniha je velmi ponurá, smutná, často se opakuje pasáž o nešťastném otci, který nespí a jen jezdí po Stříbrné cestě a hledá svou ztracenou dceru.
Mejin osud byl také velmi zajímavý, poukazuje na to, že když nemáme patřičný rodinný vzor a zázemí, snadno se necháme zaslepit něčím zdánlivě fungujícím a naoko krásným.
Přemýšlím, jak hodnotit. Příběh se mi četl dobře a stále mě zajímalo, co se bude dít a jak to dopadne, atmosféra je opravdu ponurá, severská, dala by se krájet. A i když si uvědomuji, že kniha asi není zrovna úplná "topka", tak mě zaujala natolik, že klidně dám čtyři hvězdy.
Pro mě poutavý, leč velmi smutný zážitek.
Tato kniha byla příjemná změna po všech těch jiných populárních knihách. Moc se mi líbilo, že je psaná tak snově a přitom o obyčejně neobyčejném životě,. Nebo naopak? Každý z hlavních hrdinů po něčem touží, ať už po rodině, slávě, pěnězích... A každý je trochu divný patron.
Tento příběh mi připomíná mojí hlavu v kocovině, v depresi nebo nenaplněné lásce. Sny, dramata... ukazuje, že ani zdánlivě obyčejný život není obyčejný. Všichni máme své třinácté komnaty, tužby, bláznivé nápady... A taky, že si mnohdy nevážíme právě té krásné, vzácné "normální" existence.
Kniha se mě dotkla někde ve fantaskní hloubce. Hlavní postavy si o svůj osud samy řekly, ať už naivitou, nebo svými psycho sklony. Přesto bych jim více přála takový konec, jaký viděl Viktor ve svém blouznění.
Kniha mi byla svým stylem psaní, vnímáním světa, osudem postav i jejich neduhy velice blízká a tak bych jí vlastně ráda dala plný počet hvězd, ačkoli mi tam možná něco malého, k úplné spokojenosti chybělo, takže nakonec dávám čtyři. Každopádně bych si určitě od autorky ráda přečetla něco dalšího.
Za mě dobrý, zůstal mi takový temný, mysteriózní pocit a neztotožňuji se s nízkým hodnocením této knihy zde.
Kniha se dobře čte, děj celkem odsýpá, téma jako takové není špatné. Ale trochu mi přijde, že tyhle psychothrillery (a že jsem jich za poslední dobu pár četla) začínají být na jedno brdo, stylem psaní jsou si podobné, skoro jako by všechny tyhle blázniviny psal jeden autor. Občas se i nějaké ty myšlenky hlavních postav točí a omílají pořád dokola.
Ale to by mi ani tak nevadilo, tady mi prostě nesedl děj ani rozuzlení. Začátek se jevil slibně, byla jsem zvědavá, co se z toho vyklube, ale moc spokojená jsem závěrem teda nebyla. Přišlo mi, že autor chce šokovat za každou cenu, ale nějak se mu to roztříštilo.
Ráda bych si po dočtení knihy takového žánru řekla, jo, to byla jízda, vše do sebe krásně zaklaplo. Tady mi nezaklaplo nic, celé mi to přišlo ujeté, postavy mi nebyly sympatické a zvraty mě nešokovaly, spíš štvaly. Prostě mi to jako celek nedává smysl.
Jak už jsem psala, nečte se to špatně, spád kniha má, ale jinak je to prostě trochu blbost.
Pěkný, barvitě popsaný příběh, se sympatickými hlavními hrdiny, o tom žádná. Přesto mám z knihy trochu rozporuplné dojmy. Začátek a obecně první půlka knihy z pracovního tábora se výborně četla, zajímalo mě, co bude dál a jak se hrdinové vypořádají se svým nelehkým osudem a tím mizerou Vránou.
Jenže pak, po té půlce, jsem najednou měla pocit, že čtu spíš odpočinkovou červenou knihovnu. Hrdinové mě příliš brzy přestali zajímat. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Dávám čtyři hvězdy, určitě to není špatná kniha a první půlka je skvělá. Hvězdu ubírám za tu nudu potom. Ale příběh je to každopádně silný, takže nelituji čtení.
Co ke knize napsat? Pravda, že na takové knihy nejsem, čtu spíš novodobější literaturu a sama bych si ji ke čtení asi nezvolila. Přítel ji měl půjčenou z knihovny a chtěl, abych se v tomto směru vzdělala, tak jsem se rozhodla, že knihu zkusím. A ačkoli knihy, které mi vždy doporučil, jsem skoro pokaždé nebyla schopná dolouskat, tady se mi knihu dočíst povedlo.
Oproti mnohé dnešní četbě je kniha velice barvitě popsána. Postavy při čtení vidíte, jako kdybyste s nimi mluvili a seděli u stolu, všechno je malebné a zamilované. Vše je popsáno tak nějak čistě, tak, jak to v životě chodí. Opravdu by si někdo myslel, že ta čistá láska na první pohled může vydržet? Já teda ne. Pěkně si to Sanin zavařil a Gemma to vlastně vyhrála na celé čáře.
Rozhodně to nebyla špatná kniha, zanechala silné dojmy, ale jak říkám, můj žánr to není, což je ale čistě můj problém. :)
To komentování knih mi jde čím dál hůř. Kor takových. Velmi krásná a silná kniha ze zajímavého, smutného, barevného a ne zrovna lehkého života.
Nemá cenu komentovat všechny tři knihy zvlášť, nebo možná má, ale nezvládla bych to, tak to vezmu vcelku. Kruh znám z filmu, spíše víc tu americkou verzi, japonskou jen letmo. První kniha je taková ta klasika, člověk znalý filmů už předem ví, co asi může očekávat. Napínavé a tajemné, ale až tak úplné mrazení jsem ze čtení neměla. Druhý díl děj rozšiřuje o něco dál a dostáváme se spíš do sfi-fi. A třetí Smyčka už zaběhla do úplně jiných rovin, ale neodsuzovala bych ji. Ten konec mě vlastně celkem potěšil a i když jsem kolikrát koulela očima, vcelku má příběh zajímavý a úplně nový rozměr. Film je prostě horor, ale knihy mají poselství jiné, větší. Všechny díly jsem přečetla relativně rychle, což svědčí o tom, že mě zaujaly. Za mě dobrý, i když to není čtení pro každého už jen z důvodu, jak se to celé kombinuje a v závěru hodí do jakéhosi absurdna.