vivula komentáře u knih
I přesto, že byla knížka dost podrobná, to byla strašná nuda a nic nového jsem se nedozveděla…
Takhle útlá knížečka je moje srdcovka. Na základní škole nám z ní paní učitelka četla aby nám osvětlila, jak se dostala půlka zubří hlavy do znaku našeho města. Když jsem ji pak našla doma v knihovně, byla jsem nadšená a předčítala jsem z ní babičce. Možná že jsem si ji oblíbila, protože se v ní píše o místech, která mám pod nosem a dobře je znám a nebo prostě proto že je tak poutavě napsaná.
Asi první knížka ze série, kdy mi bylo úplně fuk, kdo to udělal, ale strašně mě strhlo to všechno okolo. Příjemná změna :)
Téma ČV, díky kterému konečně vím, kde se vzalo to "Kam, Karkulko malá, kam?", které mi jelo v hlavě kdykoliv se někde objevila zmínka o Karkulce :) při čtení jsem se na chvilku vrátila do dětství a bylo to krásný. Těším se až ji budu číst před spaní malému.
Hodnotím s odstupem dvou knih a zjišťuju, že jediné co se mi vybavuje je jen neustálá paranoia hlavní postavy. Chápu, že se bála, ale chvílema na mě působila spíš jak válečná veteránka a ne matka chránící své děti…
Uvidíme co další díl. Zatím se mi do něj nechce, ale co není, může být.
S autorkou jsem zatím měla zkušenost jen s jednou knížkou, tak jsem byla zvědavá, jestli tato bude taky tak skvělá… a jo, byla. Četla se krásně a přitom strašně těžko. Jestli autorka nemá s tématem osobní zkušenost, tak je geniální, protože to vystihla úplně přesně do poslední slzy. A že jich bylo…
Super letní čtení. Mile mě překvapila zápletka se sourozenci, která pro mě byla celkem nečekaná a na druhou stranu jedna z těch reálnějších v porovnání s ostatními knížkami autorek.
Nějak nevím co napsat. Přesto, že knížky takovýho typu nevyhledávám, tahle mě chytla na prvních stránkách a nepustila až do konce. Bála jsem se, že to bude sladký až hrůza a možná že i bylo, ale sedlo mi to se vším všudy, takže mi ve finále bylo strašně líto, že už je konec…
Knížka mě moc bavila, bylo super číst úryvky z deníku, které hlavní hrdinka komentovala ze svého pohledu. Taky se mi líbilo, ze hlavní hrdinka nebyla typickou obětí, která by držela pusu a krok, ale měla i svou hlavu a uměla si ji postavit, přesto že ji manžel držel tam kde ji chtěl mít…
(SPOILER) Stejně jako někteří přede mnou jsem v půlce uvažovala, že knížku odložím. Pak se ale daly věci do pohybu a tak jsem pokračovala. Bohužel, i přes zajímavý námět mě knížka zklamala. Složité popisování a zdlouhavé vysvětlování fungování ,,nového světa” několika postavami, které si mezi sebou neustále braly slovo, aby si ho následně vracely, ale na druhé straně jen lehké náznaky tam, kde dle mého spočívala hlavní zápletka a pro mě tak zůstala nedotažená.. Chvílemi jsem měla pocit, ze jde o dva různé příběhy - Julie, Patrik, Viktor, Sandra a pak Adam a spol., ale nějak se nepovedlo je spojit.
Četla jsem jako eknihu a byla to chyba na chybě. To mě dost obtěžovalo, ale naštěstí byla knížka tak jednoduchá a v podstatě o ničem, že na celkový dojem to nemělo až takový vliv.
Už několikátá knížka v řadě, kdy první půlku trpím a pak najednou zlom a nemůžu se odtrhnout. Chvilkama se to opravdu táhlo a některé pasáže tam snad ani nemusely být, protože se v nich neustále omílalo to samé dokola, ale příběh jako takový mě bavil a konec byl super.
(SPOILER) Na jednu stranu jsem neměla žádná očekávání, na stranu druhou jsem čekala úplně něco jiného :-D příběh jako takový mě nijak zvlášť nenadchnul, ale ten styl jakým to bylo napsané? Za mě pecka! Při popisu zoufalství a beznaděje ztracených jsem si připadala jako bych tam byla s nimi. No a při líčení pokusu o přenos x dnů staré mrtvoly se mi vyloženě zvedal žaludek…
Dočetla jsem jen proto, abych zjistila jestli třeba náhodou v průběhu nenastane zvrat a celé se to nezvrhne v povedené čtení. No, bohužel. Ale tak aspoň si ji můžu přidat do výzvy.
Do knížky jsem se vůbec nemohla začíst. Pořád jsem si říkala, že to nedám a najednou jsem zjistila, že jsem zažraná a nemůžu ji odložit dokud nezjistím, kdo to byl. Ve finále velká spokojenost.
Mě tedy kniha rozhodně neurazila. Četla jsem víceméně po nocích, chvílemi jsem se bála tak, že jsem nechtěla číst dál, ale zvědavost mě nutila pokračovat. Se závěrem dokážu žít, nepatřím k náročným čtenářům :)
Nechala jsem dítě celý den koukat do tabletu, abych to mohla číst. Stydím se, ale knížka byla tak skvělá, ze jsem si prostě nemohla pomoct… po dloooouhé době jsem se začetla hned na začátku a musela jsem číst dokud nebyl konec.
Myslela jsem, že to bude zatím nejslabší díl, ale za mě veliký překvapení a spokojenost. Mám v plánu číst další díly tak doufám, že nebudou mít klesající tendenci.