Vjeerus komentáře u knih
Před minulostí člověk neuteče, to mi přijde jako hlavní poselství tohoto dílu. A jako předchozí díly, i tento byl opravdu plný emocí a já se začíná utvrzovat v názoru, že celá tato série bude jedna z nejlepších, co jsem četla.
Závěr knihy je nervy drásající a čekání na nový díl bude opravdu těžké.
Skvělý bizárek - to je to první, co mě k hodnocení této knihy napadne. Ač je to komiks, odborného textu je tam docela dost a nebýt těch ilustrací alá byl jednou jeden život, tak by to bylo asi poměrně nudné čtivo.
Dost mi sednul i humor, ten tomu dal úplně jiný rozměr, a já si čtení opravdu užila. Myslím, že touto formou pojaté dějiny jsou poutavé pro mnoho lidí a rozhodně jsou stravitelnější. A to teď neberu fakt, že komiks se zaměřil jen na jednu malou část historie - sex. Takto pojaté jakékoliv dějiny by asi rozhodně oslovili více lidí, kteří k dějepisu přistupují jen jako k nutnému zlu, které ihned po škole vypustí z hlavy.
Takže sečteno a podtrženo, já jsem vlastně spokojená, obohacená o pár novinek a došlo mi, že i když je dnešní doba bláznivá, v minulosti bylo občas i hůř.
Pro mě rozhodně hodně zlomový díl. Do teď se příběh nesl na vlně "být ninja je dřina, ale je to krásný". Zhruba od půlky svazku se ale dovíme s hlavními hrdiny realitu ninja světa a to, že příběh rozhodně nebude sluníčkový a pro slabší povahy.
Co musím vyzdvihnout jsou emoce. I když jsem několikrát viděla seriál, mangu jsem začala číst na fan stránkách až v pozdějším období, skoro ve finále příběhu, takže je pro mě tento začátek vlastně novinkou v knižní podobě. A tenhle díl, uf, i na těch pár stránkách moje srdce udělalo kotrmelec a opravdu to na mě emočně zapůsobilo. Nedokážu si představit, jak bych se cítila, kdybych o tom nevěděla.
Takže za mě ano, vzhůru do nové etapy!
Shrnula bych to tak, že tento díl neurazí, nenadchne. Má určitě co říct, rozhodně to není vycpávkový díl, ale také obsahuje spoustu částí, které bych jako čtenář asi ocenila vypustit.
Mínus cítím ve vztahu hlavní hrdinky s jejím přítelem. Oba jsou si navzájem tak toxičtí a každý z jiného světa, že to prostě fungovat nemůže. Ne když se ani jeden z nich není ochotný vzdát části sebe nebo zapojit trochu mozek a snažit se porozumět tomu druhému a akceptovat jeho potřeby. A taky když spolu dva partneři neumí mluvit, je to trochu problém. Většina částí, kdy se navzájem utápěli v žalu a nepochopení byli zbytečné, nudné a až obtěžující.
Tahounem knihy rozhodně byla nová postava, která je fantasticky napsaná už od prvopočátku. Bavilo mě plánování a přípravy střetu se záporákem, špičkování mezi postavami a sledovat rozdíly povah v královské rodině.
Hlavní záporák je skvěle napsaný, ale asi jsem stále nepochopila, proč ho lidi tak milujou. Já oceňuji to, jak přemýšlí a jedná, ale rozhodně bych s ním nechtěla nic mít.
I když mi hlavní hrdinka nesedí povahově, někdy má světlé chvilky a někdy před ní opravdu smekám, protože si uvědomuji, že je to stále náctiletá osoba, které se převrátí svět naruby a musí řešit věci, na které nebyla připravena, ba co víc, na které ani nepomyslela, že by jich mohla být součástí.
Celkově musím říct, že kniha se velmi dobře četla a tak z ní mám pocit lepšího průměru.
Příběh jsem si opět neskutečně užila. Opravdu si dle mého autorka právoplatně hoví na špici oblíbenosti.
Vzhledem k tomu, že už nejsem úplná cílovka, ale žánr YA mě baví pro svou jednoduchost, kdy u toho mohu vypnout, dostávám v této sérii v podstatě vše, co žádám. A někdy i trochu víc.
Obří mínus jsem v tomto díle pociťovala v hlavních hrdinech, obzvláště v té jejich paličatosti a aroganci. Oba dva si udělali obrázek o tom druhém a nehodlali uvažovat, jestli za tím chováním není něco hlubšího. U hlavní hrdinky se to dá ještě jakš takš pochopit, její život je vcelku krátký a za tu dobu už toho prožila fůru (a spíš to špatné a tak s dobrým moc nekalkuluje). Ale jak úzkoprsej byl hlavní hrdina, to bylo už trochu jiné kafe, přitom by člověk očekával, že zrovna on, se svými zkušenostmi, dokáže dohlédnout trochu dál, než jen na masku.
Stejně jako u každé knihy autorky, závěr je famózní a to ve všech směrech. Spousta akce, napětí, odhalení, velká rozhodnutí a! vyříkání si toho, co mě prudilo, oddělení kapitol fakt v okamžik, kdy to nechcete a tak zhltnete dalších 50 stran, ani nevíte jak.
Nové postavy mě zatím moc nenadchly, ale uvidím, jak se projeví v dalších dílech. Zatím mám pocit, že autorka má slabší začátky dějových linek, ale postupným odhalováním Vás donutí milovat i záporáky, jak skvěle jsou napsaní. A tady cítím, že zástupci z řad čarodějnic nebudou všichni zlý.
Tuto sérii mám moc ráda, přináší opravdu mnoho, včetně toho, že někteří lidé mohou být prostě zlí a vypočítaví.
Na manze obecně miluji, jak dokáže neskutečně popsat emoce na pár stránkách a každý svazek je jízda. a Němý hlas není výjimkou a nepotřebuje k tomu ani hromady akčních scén a bitek dobra se zlem.
Vím, že je rok 2022 teprve na začátku, ale tohle bylo snad překvapení roku. Má očekávání se tak moc lišila od skutečnosti, až sama nevěřím.
Očekávání: tuctový romantický příběh, kdy se hlavní hrdinové náhodně potkají a vznikne z toho láska na celý život...
Realita: příběh plný bolesti, lásky, silných emocí a sebepřijetí.
Nejvíc na mě působili sny a vzpomínky Vaji. Už od té první jsem čekala něco velkého a zároveň jsem se toho bála. Takže za mě ano, na tak krátkou knížečku je příběh opravdu silný a emoční.
Krásné a emoční zakončení celé série. Na můj vkus možná až moc otevřených konců, takže úplně tento díl nepovažuji za takové finále, za jaké by se mělo považovat. Navazující série RE je tedy nutností.
Na mangách zbožňuju to, jak jsou neskutečně věrohodně vykreslené různé charaktery, které většinou dostávají zabrat a při své cestě se vyvýjejí a neustrnou.
Jo, tento styl knihy se mi líbí. Lehké, nenáročné, vtipné a s přesahem, který na vás nekřičí, že je to problém světa, ale dost normální věc obyčejných lidí.
Luca mi neskutečně sednul a přiznám se, že hrozně dlouho jsem měla stejný postoj jako on - vždyť to, co dělal jsou běžné "klukoviny", které jsem vyváděla i já v dětství. Pohled dospělých mě vůbec nenapadl a o to to vlastně bylo úžasnější. Děkuji za návrat do školních let :)
Příběh krásně ukazuje sourozenecké pouto a co vše jsme schopni udělat pro nám drahou osobu, i když vlastně víme, že je to blbost. Vlastně celkově jsem z knihy cítila popsané rodinné zázemí, které by, dle mého, přesně takto mělo vypadat - podpora, opora, pochopení, láska.
Přemýšlím, jestli se vůbec vyjadřovat k tomu, že je hlavní hrdina trans, ale když už jsem to načala... Beru to jako součást společnosti, a nic to nemělní na tom, že ten člověk je stále člověk. Jako ústřední téma jsem to trans v příběhu nebrala a spíš jsem byla ráda za těch pár informací, co takový člověk musí prožívat, když se trošku vymyká většinové společnosti.
No a samozřejmě náhled do života hrdinů z Muffina a Koláčků? Tak to byla taková milá třešnička na dortu.
Další pěkný příběh z prostředí WoW. Děj je nám představován hned z několika pohledů a díky tomu máme hned od začátku jasno v pohnutkách obou válčících stran. Jak vznikla Horda už víme z knihy Zrod Hordy, a zde máme představen vznik Aliance.
Autorovi se povedlo dost obstojně vykreslit charaktery postav, každá byla dost specifická - od čistě hodných a čestných válečníků, přes hrdé a tvrdé muže až po úskočné zmetky.
Vzhledem k tomu, že mám již přečtenou většinu knih ze světa WoW, jsem s každým novým příběhem nadšenější, jak se všem autorům daří proplétat příběhy a jak do sebe vše krásně zapadá. Také se zde ukazuje, jak je vlastně herní svět obrovský a propracovaný a každý nový datadisk má svůj příběh v pozadí, který vedl ke změnám nejen v rozmístění ras a oblastí, ale k celkovému uspořádání herních charakterů.
Stále si ale myslím, že by knize prospěla mapka. I pro mě, jakožto hráče WoW, bylo občas složitější si představit, kde se armády nacházejí.
Kniha má rozhodně co nabídnout hráčům, pro ostatní může být mírně zmatečná množstvím jmen, názvů a ras, ale i tak si myslím, že přímočarost příběhu by mohla poskytnout příjemné vypnutí.
Trochu pomalejší rozjezd knihy nám dal neuvěřitelně originální provedení světa. Londýn je zde popsán tak akorát, aby to nebylo nudné a zasazení do 19. století se povedlo, tak nějak si tu dobu představuji i já.
Hlavní hrdinka mi sice přišla vcelku plochá, ale vzhledem k době, kdy se děj odehrává, se jakási plochost od žen očekávala (poslušná domácí puťka) a ona tak prostě byla vychovaná. Navíc je stále naivní a věří v romantické příběhy z knih. A pak se jí zboří svět, který znala a ona se snaží zuby nehty držet toho svého známého, což bych asi nejspíš udělala také.
Hlavního hrdinu upřímně nechápu, ale je mi víc než jasné, že důvod jeho chování bude vysvětlen v dalších dílech. Rozhodně ho považuji za tahouna pozornosti čtenáře, protože tolik otázek, co jeho charakter tvoří, to je k zbláznění. Naproti tomu jeho kamarád je tak otevřený, jak to jen situace dovolí a dohromady tito dva pánové působí strašně harmonicky, jak se jejich charaktery vyvažují.
Samotný příběh je opravdu dobře postaven a já byla opravdu napnutá, jak to tedy s Magistrem je a hodně dlouho jsem to autorce žrala i s navijákem. Nechybí několik bitek, kdy dostaneme nasvalené lovce stínů, kteří jsou prostě dokonale vytrénovaní. A dále vcelku propracované záporáky a nechybí ani intrikáni, kteří pomohou jen natolik, aby dosáhli vlastního potěšení. Žádná z postav na mě nepůsobí jako uměle našroubovaná a všemu tomu dění věřím.
Za mě jedna z nejpovedenějších knih od autorky, jelikož jsem dostala krásně vyváženou akci, romantiku, tajemství a napětí, ale i "nudu" (nemyslím tím, že jsem se nudila, spíš popisy nutných částí doby, místa, historie apod.)
Na knihu jsem se těšila, hlavně z nostalgie na léta, kdy Stmívání byl největší hit. Bohužel prvotní nadšení začalo pozvolna opadat.
První mi začaly vadit nekonečně dlouhé kapitoly. Vůbec bych se nebránila, kdyby jich bylo třeba 3x víc. Naopak bych uvítala míň stránek a hlavně chyb! To snad neprošlo pořádnou korekturou.
Kniha má rozhodně co nabídnout - pár událostí z historie upíří rodiny, ale i Edwardovu touhu po Belle. Avšak jeho sebeshazování se docela rychle začalo zajídat. Popravdě byl příběh opravdu až zbytečně dlouhý. Nějaká akce proběhla až na konci knihy a i ta nakonec působila dost osekaně, protože hlavní slovo dostal opět Edwardův vnitřní monolog o tom, jak je neschopný.
Největší chybu na knize ale vnímám tu, že přišla pozdě. Byla jsem jeden z těch rebelů, co před těmi víc jak 10 lety četli tu uniklou část a absolutně jsem ji hltala. Za prvé jsem měla správný věk pro ten příběh a za druhé to byl prostě hit, všichni jsme chtěli víc Cullenových. Myslím, že autorka udělala chybu, když se urazila a čekala s vydáním tak dlouho, protože co si budeme, fanouškovská základna se dost ztenčila (a dospěla).
Každopádně i přes spoustu negativ jsem si čtení užila a nelituji stráveného času nad knihou. Moje oblíbené postavy jsem si oblíbila snad ještě víc a Edwarda mám po přečtení ráda ještě míň, protože to, co se mu honilo v hlavě na konci, to fakt nemyslí vážně - vlastně asi myslí, protože víme, jak probíhal druhý díl, že?
Tak jsem stále doufala, že když má kniha zde na databázi o mnoho lepší hodnocení, než díl první, že opravdu ten díl lepší bude... a ne... pro mě stále příliš mnoho vycpávky. Třetinu knihy si člověk připadá jak při pročítání učebnice londýnské architektury, druhá třetina se motá okolo irelevantních informací (výčet jazzových zpěváků a co nazpívali sice možná souvisí s případem, ale pro samotný případ je 90% informací stále jen vycpávka) a poslední třetina se zaobírá dějem.
Jsem z toho opravdu smutná, protože zápletka je opravdu poutavá, ale špatně se hledá a mnohdy je člověk tak otrávený z toho plkání okolo, že když konečně dojde na velký zvrat, ani to v něm neprobudí emoce ve stylu "WOW, páni, hustý".
A téma magie je kapitola sama o sobě. Kouzla používají všichni okolo, ale hlavní hrdina se nic moc nového nenaučil, vlastně ani čtenář se nic nového nedoví. Takže i když nás příběh na jednu stranu láká na magii, tak ta je tam tak maximálně někde na střídačce a mám z jejích zmínek spíš pocit, že ji tam autor použil, aby se neřeklo, že o ní nepíše.
Závěrečný díl trilogie mě bavil. Možná bych mu dopřála o pár stránek míň, zhruba do poloviny knihy mi to totiž utíkalo pomaleji (ale nějak zjišťuji, že knihy od CC mi ze začátku připadají pomalejší), ale pak to dostalo takové nakopnutí, že člověk rychle zapomene na ty nudnější pasáže na začátku a veze se na jedné obrovské vlně zvratů a emocí.
Na problematiku hetero x nehetero vztahů jsem se vyjádřila už v předchozím díle (nevadí mi, spíš mám osobní dilema s procentuálním zastoupením v tak malém vzorku osob), takže zde to vynechám. Naopak můžu říct, že mé náctileté srdce zaplesalo že vše dopadlo šťastně a tak, jak jsem to hrdinům z knihy přála.
Jelikož jsem neměla tolik hodin volného času na čtení, spíš takové desetiminutovky v průběhu dne, ocenila bych kratší kapitoly (nebo víc těch mezikapitolek).
Takže shrnuto a podtrženo, kniha se četla dobře, svět lovců stínů autorka opravdu promyslela, ocenila jsem větší náhled na víly (miluji, že to nejsou "Zvoničky"). Je pravda, že tato série se víc veze na vlně vztahů a emocí, než nějakých válek, ale zase to je příjemná změna. A vzhledem k ukončení příběhu je dost pravděpodobné, že se dočkáme dalšího, volně navazujícího příběhu.
Svět lovců stínů mi chyběl a tak jsem sáhla po další knize z ruky Cassandry Clare. Autorka umí opravdu dobře psát a tak se člověk nenudí. Milostná zápletka zde byla o poznání průhlednější, než například v nástrojích smrti, ale i tak hrdinům fandím a jsem zvědavá, jak to autorka rozplete. Co se týká děje jako takového, utíká rychle a člověk se opravdu nenudí. Trochu jsem se bála, že mi Emma bude nesympatická (v nástrojích smrti mi přišla stejně rozmazlená jako Clary), ale kupodivu jsem si k ní cestu našla. A co se týká zvratu, tak bomba, tohle jsem opravdu nečekala. Epilog to celé završil a opravdu mě napnul na další díl. Takže hodnotím jako velmi povedené YA.
Knihy od Caplin už jsou pro mě taková sázka na jistotu. Jakmile má člověk za sebou tak tři knihy, naprosto přesně ví, do čeho jde a knihu si přečte ve chvíli, kdy na ní má tu správnou náladu a ví, že ji potřebuje.
Prostředí Itálie bylo opět nádherné a prosluněné, nechybělo pár tipů na výlety na zajímavá místa a restaurace s gurmánskými požitky.
V tomto díle mi trošku nesedli hlavní hrdinové. A to ani jeden. Ona mi přišla na svých třicet let docela nevyzrálá a zbytečně trestala své rodiče. To se ještě kombinovalo s její vytrvalostí a tvrdohlavostí, což by samo o sobě nemuselo být špatné, ale to hloubání nad tím, jaké je její postavení v rodině mi tam překáželo.
On byl klasický případ nedůvěřivého chlapa, co se schovával za masku strašně dospělého, ale ve výsledku to byl v jádru ustrašený kluk. Jeho pozadí k tomuto chování naštěstí bylo uvěřitelné a vlastně pochopitelné, ale stále se to ve mě pere s tím, že takové urputně zabejčené lidi nemám ráda.
I přes nevoli k hlavním hrdinům jsem si knihu vlastně užila a fandila jim. Dokonce se přiznám, že jsem si dlouho myslela, že partner pro hlavní hrdinku bude někdo jiný. Bavila mě dynamika velké rodiny a taky otázka toho, jaké hyeny můžou lidé být jen proto, aby si užili svých pět minut slávy.
V Krvavém pohraničí jsem vytýkala absenci nějakého cíle hlavniho hrdiny, tak tady už ten cíl je, i když opět mírně zahalen, protože člověk hned netuší, zda šílenství lesa bude hlavní bod a nebo jen ten okrajový. Nakonec si troufám říct, že to bylo tak napůl.
Hlavní hrdinka Inge byla krásným odrazem svého věku. Na jednu stranu hrr do všeho, ale zároveň v dost věcech naivní, i když věřila, jak toho ví hodně a rozumí světu. Měla opravdu štěstí v neštěstí.
Líbilo se mi, jak byl les vlastně popsán, jak žil a postupně trpěl lidi, až pohár přetekl. Bohužel pro vílí národ, který byl přinucený udělat nelehké rozhodnutí a samotný král přijal ještě těžší úlohu. Jeho závěr byl smutný a tím perfektní.
Co musím říct, autor se rozhodně nebojí krve a stinné stránky války se všemi hrůznými činy, kdy nezáleží, zda je protivník muž, žena nebo dítě. Jednu část jsem si opravdu musela nadávkovat.
Konec knihy byl řádně hořkosladký, ale díky tomu to působí tak nějak věrohodně a reálně, protože po bitvě už nikdy přece nemůže být nic tak, jako dřív a na bojišti někdo holt zůstane a přeživší si ponesou to prázdné místo v srdci.
Hřeb celé knihy je opět přednes Jiřího Wittka. Neskutečně mě jeho hlas baví a díky tomu mě vtáhne do knihy první větou. A klobouk dolu za tu orštinu. Co už na audioknize nebylo tak skvělé jsou ty hrozne dlouhé pauzy mezi kapitolami, kdy jsem občas pojala podezření, že se mi přehrávač snad vypl, jak dlouho bylo ticho.
Velmi jedinečný příběh, který si mě získal hned prvními stránkami. Člověk čte a čte, vymýšlí teorie, přemýšlí kdo, co, kdy a jak a nakonec to s největší pravděpodobností bude úplně jinak.
Kdybych měla jednou nebo dvěmi větami říct, co vše v knize je, znělo by to jako hrozně nesmyslný guláš. Ale po přečtení se u mě až na jednu maličkost usadil pocit, jak je to geniální a asi jedna z nejlepších teorií jedné nedávné historie.
Což je další bod, který mě bavil - propojení nejen s dobře známým světem, ale i jeho historií, legendami a kulturami. A že nakonec moc nezáleží, jakého vyznání či národnosti člověk je, té vyšší moci jde vždy o to stejné a lidstvo jde proti tomu, i když je ta věc dobrá.
Chtěla jsem knihu doporučit někomu na dovolenou, protože se v ní cestuje opravdu hodně a nechybí ani autenticky popsaná různá známá i méně známá zákoutí z celého světa, ale vlastně je to nakonec skvělé čtivo i domu na gauč.
Myslim, že každý si někdy položil otázku, co se musí stát, aby někdy někdo někoho zabil. A jak jsou někteří schopni zabíjení z povolání. Tak v knize dostanete spoustu osudů a všechny jsou pochopitelné a ukazují, jak jsou lidi různí. Autor si skvěle pohrál s velkou škálou charakterů a ukázal, že každý člověk je jedinečný.
Milovala jsem ty střípky z pohledu "vyšší trojice" a jak s nimi byli propojeny více či méně známé symboly života a smrti, stejně jako podivná znamení i sny. Jedinou velkou neznámou veličinou pro mě zůstávají mořské víly, jejich význam pro příběh jsem nepochopila a asi bych se bez nich obešla. Pak bych opravdu neměla co vytknout.
Za knihu děkuji autorovi v rámci spolupráce.
Cesta k tomuto dílu byla trnitá a ukrutně zdlouhavá, ale jsem ráda, že jsem vytrvala. Závěr příběhu se totiž opravdu povedl a četl se poměrně dobře od samého začátku.
Hlavní hrdina si prošel vývojem od emočního dna, kdy z něj čišela zášť a nenávist, až po lásku a smíření. Za to chování v úvodu jsem ho nenáviděla, ale musela jsem si uvědomit, že jeho šťastné momenty v životě se dali počítat pomalu na dny a během sekundy se stala jeho nejhorší noční můra. Trvalo dlouho, než byl ochotný se s tím vyrovnat, ale bylo to tam.
Dočkala jsem se i romantické linky, která byla oprvdu krásná, vztah se budoval a působil opravdově. Tuhle dvojici jsem si přála snad od momentu, kdy se setkali a díky jejich společným chvílím se děj vlastně rozzářil a nepůsobil jako jedna velká deprese.
Oceňuji, že se překladatel vrátil k označení průrva a na štěrbinu z druhého dílu se zapomnělo. Číst, jak hrdinové natáhli ruku ke štěrbině a vstoupili do ní bylo fakt divné.
Úplný závěr knihy je fakt doják, takže si připravte kapesníčky. Autorka vsadila na lásku až za hrob, ale napsala to tak dokonale, že to nepůsobilo nuceně, ale naopak jemně a popravdě jsem takový závěr nečekala. I jsem ocenila, že to nebylo rozhodnutí puberťáka, ale nechala postavu řádně dospět.
Třetí díl mohu opravdu doporučit, ale chápu, že se k němu mnoho lidí nedostane, protože číst první díl bylo utrpení a druhý z půlky také, ale když vydržíte, budete odměněni.
Do knihy jsem se vlastně pustila na popud svého muže, který mi o knihách už několikrát vyprávěl. Objevila jsem příběh jako audioknihu a nebylo tedy už proč váhat a nakonec jsme si ji poslechli oba.
Velkou předností pro mě byla rozhodně interpretace Jiřího Wittka. Už od prvního slova na mě padla neskutečná atmosféra a to, co jsem o knize věděla se okamžitě odrazilo v jeho hlase. Nevěřila jsem, že by něco takového mohlo být možné.
Autor vybudoval perfektní svět, který nabízí nepřeberné možnosti událostí a hrdina nás jím provází retrospektivně jako dungeon master z hry DnD.
Bohužel však pro mě byl hlavní hrdina tím kamenem úrazu, proč jsem si příběh neužila tak, jak jsem doufala. Strašně moc mi chyběl nějaký hlavní cíl, kterého by chtěl dosáhnout. Kniha obsahuje několik dílčích zvratů, které jsou sami o sobě opravdu skvělé ale jsou to jen překážky na cestě k plánu "asi se usadím“.
Hodně zajímavé byly zápisky z encyklopedie světa. Ty za mě byli hlavními nositeli informací a díky nim jsem si pak dokázala spojit to málo, co utrousil hlavní hrdina.
Závěr knihy se povedl a opravdu dost překvapil. Nejen, že odhalil velký kus pravdy, ale rozhodně hodně hnul s dějem. I když se chování Alexandry zdá absolutně mimo, vzhledem k jejím citům a minulosti není tak nereálné a rozhodně se postaralo o pořádnou melu.
I když knihu hodnotím jako průměr, do dalších dílů se pustím, protože mě zajímá ten svět a jak se nakonec vyvrbí sbírající se napětí mezi obyvateli.