VladiKlaisner komentáře u knih
Ze série Cormorana Strika byla tahle nejdelší a nejlepší. Měla spád a byla napínavá celou dobu, žádná hluchá místa. Vůbec mi nevadilo těch 976str.
Vždy skvělá a stále svá Agatha Christie!!!
Genialita aneb jak napsat dokonalou detektivku podle dětské říkanky.
Myslím, že tentokrát nedalo velkou práci uhodnout vraha hned na začátku, ale pak se cosi v příběhu zvrtlo a já byla s pátráním zase na začátku. Nicméně jsem se nechala naladit na stejnou notu a finiš se potvrdil.
Příběh mi trochu připomínal Past na myši, kterou jsem kdysi viděla v dramatickém zpracování Na Palmovce.
Krásné mokřady, vůně bylinek a jedno staré tajemství zavedou komisaře Bergmana k dalšímu případu.
Klevisová píše trochu jiné detektivky, prostředí je tím, proč se k nim tak ráda vracím.
Velmi emotivní příběhy lidí podané formou rozhovorů. Když se člověk musí celý život bál o sebe i své blízké, vše je na příděl a všeho je zoufalý nedostatek, měla jsem stejný pocit, jako bych se ocitla v konferenčním táboře uprostřed války. Četlo se jedním dechem.
*Bohouš se při pohledu na svatební památku smál, ale Alžběta fotografii zastrčila do zásuvky a vystavila ji až na opakovanou žádost tchyně, která prohlásila, že když se Alžbětě nelíbí, odnese si jí domů a umístí ji na důstojném místě. Při pomyšlení, že by visela u Králových v ložnici a musela se dívat na tajný živost tchána a tchýně, zvolila menší zlo a opřela fotografii o květináč s hustým kapradím. "Jako kdybyste se chystali položit kytici k hrobu neznámého vojína," okomentoval fotografii Ludva. *
Tři ženy prožijí postupně 20.století, od první světové války až po sametovou revoluci a nejmladší z nich vypráví celý ten příběh. Tajemství, za kterým se stále někdo z rodiny skrývá a před kterým utíká.
Další pokračování Aristokratky kde jsem se opět dobře bavila. Smích mi provázel cestou ve vlaku a já v roušce připomínala dusícího zoufalce. Výlet do Prahy a odtud letadlem do Nizozemí na královský dvůr tentokrát bez hraběte Kostky, zato s paní Tichou vymyslel Boček dobře.
Skvělá detektivka od mistryně žánru. Napsaná tak lehce a přitom s napětím, že nešla odložit. Do poslední kapitoly jsem netušila, kdo může být vrahem. Kombinací bylo rozehráno hned několik. Inu, stará klasika nepředčí současníky.
"Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,
zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké nás doma."
Krásné a přitom velmi jednoduché verše na ta nejprostší témata, inu nedá se mistrovi nic vytknout. Udělají dobře na duši v každém věku.
Díky téhle knize jsem se zamilovala do J. Steinbecka a přečetla většinu jeho knih. Ač každá byla úplně jiná, musím všechny hodnotit jako skvělá vypravěčská mistrovská díla. Škoda že filmová podoba s hvězdným hereckým obsazením je taková slátanina, která začíná někde v polovině celého příběhu. Knihu mohu jen doporučit!
"Slunce už kleslo za soláňský hřeben a louka se začala ukládat ke spánku. Soumrak měla Rozina z celého dne nejraději. Pěšinkou ve vysoké trávě se vracela z lesa s pořádně narostlou souškou a přemýšlela, kam ji uloží."
Tuhle knihu bych rozhodně nenazvala detektivní. Popis krajiny, starousedlíci žijících v roubenkách, kteří uznávají jiné hodnoty než lidé z vesnice, náplavy nebo zbohatlíci a sousedské spory o kterých si povídají i vrabci na střeše. Za mě moc hezky napsané, trochu mi to připomínalo Hájíčka, jen jsme se přenesli dějově na druhý konec republiky.
Po hygge v Dánsku a švýcarské čokoládě se dostávám s autorkou do země ledu a ohně, do hotýlku kde řádí islandští skřítci. Spolu procházíme krásnou nedotčenou krajinou, kocháme se polární září, gejzíry horkých pramenů, ochutnáme skvělé jídlo a seznámíme se s partou skvělých lidí.
Za mě zatím nejlepší knížka od Julie Caplin, i když té romantiky by na můj vkus mohlo být trochu méně.
Na knihu jsem narazila díky ČV a byla jsem zvědavá na novou českou spisovatelku.
Kniha příjemně překvapila, děj měl dobrý spád, hlavní hrdinka trochu připomínala komisařku Výrovou od M.Sýkory, ale v knize byly stopy po ženském myšlení, což nebylo vůbec na škodu, ba naopak. Skvělý byl i trochu otevřený konec.
Rozhodně se ráda začtu i do dalších dílů série.
Kniha je zrcadlem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme. Při četbě uplatňujeme svou mysl a duši, což je v dnešní době nedostatkové zboží ...
Vítejte na pohřebišti zapomenutých knih, dejte jim poslední šanci. Možná se vám stane to co Danielovi.
Miluji knihy o knihách, knihkupcích, antikvářích, které doprovází přízrak tajemna.
Touto knihou se London dotýká nejen hvězd, ale vytyčuje několik literárních směrů, které silně ovlivnili 20. století.
Občas jsem se až bála, občas se nemohla odtrhnout i když se kniha rozhodně nečetla jednoduše. Filozofie jeho úvah nahlodala i mojí velmi realistickou vizi o životě a smrti.
Netušila jsem, že mě tolik strhne a já se od ní nebudu moc odtrhnout. Geniální spisovatel a fantastický popis podmořského světa spojený s příběhem záludného kapitána Nema, jeho posádky a tří "trosečníků". Cestopisně, biologicky i fiktivně skvěle propracované. Jen lituji, že jsem četla v el. podobě a byla ochuzená o ilustrace.
Krásný příběh rybáře a jeho boje s mořem, rybou, přírodou, která je tak neúprosná a přitom krutě spravedlivá na velmi jednoduché dějové linií. Jak mistrné od mistra pera první poloviny 20. století, škoda tak smutného konce, kdy mi ukápla i slza, což se mě zpravidla u knih nestává.
Po Sněžném měsíci zase více detektivka, přesto právě prostředí téměř vylidněného pohraničí je to co mě nejvíc uchvátilo. Finiš příběhu ale vyšel naprázdno, jak už tu někdo psal.
Podobně psaná kniha jako Tsunami, tentokrát ale lépe vykreslené jednotlivé postavy a každá z nich tak rozdílná, do toho ještě ta jižanská nátura.
I tentokrát do celého příběhu vstupuje jako vedlejší postava žena a pak zase mizí.
Adam mi nebyl sympatický od samého začátku, Igor mile překvapil a Vanda s Annou si ponechali svoje tajemství po celou dobu.
Děj se velmi často přepíná do různých časových linií, tentokrát mi to vůbec nevadilo, spíš naopak.
Občas jsem měla pocit, jako by části příběhu byli moje vlastní. Doporučuji.
Zajímavý dobře propracovaný psychologický příběh jednoho rodinného tajemství. Začínající český autor popisující prostředí dávno zaniklých šumavských obcí mě v jistém smyslu nadchnul podobně jako Jiří Hájíček i když ve zpravování příběhu do prostředí se jedná o úplně jiný směr.
Velmi zajímavým způsobem napsaná kniha. Něco mezi románem s historickým podtextem a detektivními prvky.
Miluji krásu jižních Čech, obrazy od místních malířů, přírodu zdejšího kraje i krásu jednotlivých vesniček, úvozy, kapličky na každém rohu i těch pár zaniklých vesnic v příhraničí.
Kniha mi byla velmi blízká i svým tématem, kdy všechny tvrdě poznamenalo období padesátých let. Lidé si tyto křivdy a bolesti pamatují i dnes a není se co divit, vyprávějí o tom svým dětem, ty naslouchají, ale kdo nezažil už nikdy nepochopí.