vladka16 komentáře u knih
Četla jsem ji již před lety, moc se mi příběh líbil. Takové lehké romantické čtení, s trochou napětí i humorem. Příjemné...
Snivě napjatý příběh, někdy jsem musela zapřemýšlet, co je tím nebo oním myšleno. Ale to se mi na příběhu líbilo, četla jsem pomaloučku a krásně jsem mohla vstřebávat atmosféru. Není to akční , jak jsme zvylí i když, ke konci jsem byla napnutá jako kšandy.Líbilo se mi...
Pro mě zcela uvěřitelný příběh. Hlavně ten z minulosti. Na knihách se dvěma dějovými liniemi se mi líbí, jak se osudy postav postupně přibližují, začínají se vzájemně proplétat a ovlivňovat, až do současnosti. Linka z války je pro mě uvěřitelná pro to, že moji prarodiče válku zažili. Z jejich vzpomínek vím, že o životě a smrti dokáže rozhodnout sebemenší maličkost, někoho potkáte - nebo nepotkáte , nechtěně řečené slovo atd. Příběh se mi moc líbil, doporučuji.
Dávno, dávno tomu, co jsem četla knihu ve slovenštině. Mám radost, že se mi to četlo dodře, vlastně úplně přirozeně. Oceňuji, že se sáhodlouze nerozebíraly duševní pochody postav. Příběh má svůj přirozený spád. Je moc milý, příjemný, ještě si ho nechám v mysli doznít.
No to jsem si dala. Začnu v deset večer,končím ve čtyři ráno.Párkrát jsem si řekla, zaklapni to a jdi spát,ale to Né - prostě mě ten příběh nepustil.Je mi sladkobolně mile,ale jak mám kruciš vstát když jsem spala 4 hodiny.Ještě teď se mi vše honí v hlavě,nechci se toho příjemného a křehkého pocitu vzdát.Bez ohledu na logiku a různé jiné možnosti jak knížku posoudit,je že si v sobě hýčkám právě ten příjemný pocit,který ve mě příběh vyvolal.A proto vlastně ČTU......
Dočetla jsem , moc se mi to líbilo. Celkem uvěřitelný příběh i k zamyšlení. Tajemno,napětí,trocha humoru a samozřejmě láska,určitě se ke knížce za čas ráda vrátím.
Vždycky si říkám,že až to dočtu,dám si pauzu.No,nedám,tento díl jsem měla přečtený velice rychle.A moc se mi líbil,tak,že se nedá nic dělat jdu na další.Jsem napnutá jako kšandy.
V jednom komentáři se mi líbilo,že i když je kniha pro hodně mladé čtenáře,může se líbit i - CÍTKÁM,,.No já jsem SÁTKA - a líbí se mi to taky.Je to příjemná oddychovka,trocha humoru i napětí.Tak jdu na druhý díl.
Milá,příjemná oddechovka,s trochou napětí a samozřejmě láska,co víc si přát.
Celá série se mi líbila.Podezřívám paní spisovatelku,že se se všemi dobře zná a popisuje nám jejich příběhy.Nebo,že by to byla jen její fantazie?Možná,možná,možná....
Dočetla jsem,moc se mi to líbilo.Myslela jsem ,že po dočtení si dám delší pauzu,před Pokrevními pouty. Začala jsem číst něco jiného,ale nějak jsem zkrátka jinde,tak že se nemůžu začíst.Stále na ty kluky a holky musím myslet.Je mi líto Adriana,ale v hloubi duše jsem doufala,že se Dimitrij zase vzchopí a začne žít.A už kvůli Adrianovi se budu muset pustit do Pokrevních pout.Zasloužil by si taky svou pravou lásku a vlastně i všichni ostatní.
Rose je vzpurná,hubatá,neví co se sebou.Někdy jedná dřív než myslí,ale v tomhle věku to asi ani jinak nejde.Touha po kousku štěstí,smysl pro povinnost,odvaha,někdy osamělost.Opravdu musí být silná,aby všechno zvládla.Samozřejmě,není na to sama,má přátele i nepřátele.Moc jim všem držím palce,
aby v dobrém uspěli.Už kolikrát jsem si říkala,jak může spisovatel-ka ,něco tak fantastického napsat-kam chodí na ty nápady?Jsem moc ráda,že takoví lidé jsou,můžu prožívat věci ,které v běžném životě nezažiju a to je fajn. Tak že,vzhůru na další díl.
Dočetla jsem,Rosa už dospívá,naložila si toho požehnaně,jdu jí i všem ostatním držet palce do dalšího dílu.
Když jsem začala číst,vůbec jsem netušila do čeho jdu.Otevřu první knihu,vlítne na mě (tedy na Pitta) vlkodlak.V další,mi začíná být sympatický agent Franks.Jindy se vyřítí upíři a spousta jiných bubáků.Mezi tím se stihnu i zasmát,pan Correia má úžasnou fantasii i humor.Taková rozpustilá nakládačka od začátku,až do konce.Ješte mám co číst,už se na ty kluky a holky těším.
Nemůžu napsat nic jiného,než že se mi příběh moc líbil.Ze začátku jsem si musela malinko ohlídat-kdo,o kom,o čem a kdy,ale pak už mě to vtáhlo.Jako jemná pavučina,nitky,které mě donesly až k nečekanému rozuzlení.Uvědomila jsem si,že nemám hlavního hrdinu,nedo hrdinku,všechny postavy se ovlivňovaly,v tom dobrém i ve zlém,jako v životě.Závěr byl pro mě směs pochopení a smíření...-(zatím na tom obláčku ještě pluju)-krása.