Vlk.kh komentáře u knih

Kdo čeká od historického románu především válčení, souboje, obléhání hradů, apod. bude zklamán, protože o tom trilogie Platnéř opravdu není ( i když i zde to sem tam zařinčí železem ). Ale i tak mohu doporučit, je to čtivě napsané a příběh je poutavý. Hlavní hrdina není žádný bijec a válečník, ale právě proto mi byl sympatický. Člověk si od těch neporazitelných siláků také musí někdy odpočinout, že ano :-) SPOILER - dějem trilogie se mihne mimo jiné zajímavé postavy i Hynek Tas z Boru, známý z jiné autorovy románové řady.

10 31.12.2017

Na škole povinná četba, kterou jsem tehdy bojkotoval - inu, byl jsem hlupák. Knihu jsem přečetl až v dospělosti a zanechala ve mě velmi silné emoce.

10 30.12.2017

Knihy, které Leoš Kyša píše pod jménem František Kotleta moc rád nemám. Ty, které jsem dočetl do konce bych spočítal na prstech jedné ruky a ostatní jsem odložil s tím, že je to brak i mezi brakem (a to mám pokleslou literaturu celkem rád, svého času jsem byl členem kultu uctívačů velkého Jirky Kulhánka, jehož knihy jsem hltal a četl opakovaně). Ovšem tady jsem zbystřil. Z některých páně Kyšových povídek jsem věděl, že psát opravdu umí a může to mít i jinačí úroveň, než jeho hlavní proud, čili kniha, kterou napsal pod svým pravým jménem by taky mohla spadat do téhle jiné kategorie. Nu a nespletl jsem se, bylo to vcelku příjemné počtení a kdybych to nevěděl, nevěřil bych, že pánové Kyša a Kotleta jsou jeden a ten samý. Takže abych to shrnul, byl jsem spokojen, žádná bezduchá vyvražďovačka s přetlakem trapných, rádobyhumorných hlášek - pokud se v Sudetenlandu humor vyskytuje, je to především formou přijatelné ironie a sarkasmu, což je fajn. Nejde o žádnou akční jízdu a estrádu, jako u jiných knih, takže někteří skalní fandové s tím asi budou mít problém, ale pokud p. Kyša v budoucnu bude pokračovat ve své tvorbě i po téhle linii, rozhodně se tomu nebudu vyhýbat, jako klasickým "kotletovkám".

9 08.12.2023

Sice již starší publikace, přesto vynikající a mohu doporučit všem zájemcům o období prvních několika století n.l. v severní části Evropy. Kniha detailně popisuje nálezové okolnosti, výsledek pitvy a průběh konzervace u několika zachovalých těl nalezených v dánských bažinách. Mimo holá fakta ohledně stavu těl a předmětů u nich nalezených autor popisuje i možné rituály, které mohly provázet smrt a manipulaci s těly obětovaných jedinců a celkově se snaží vše zasadit do kontextu s písemnými prameny dobových autorů, jako např. Tacita a jeho Germanie.

9 03.11.2022

Skvělá kniha obsahující nejen vyprávění samotného Geronima, ale v kontextu s ním i celkový přehled dějin kmenů, kterým říkáme Apači, zejména v průběhu 18. a 19.stol. V některých kapitolách se pak autoři věnují podrobněji jednotlivým osobnostem souvisejícím s tématem, např. Mangas Coloradas, Cochise, Apache Kid, gen. Crook, stopař Al Sieber, a další. Ve své knihovně v části věnující se domorodým Američanům řadím na čestné místo např. vedle knih Říše letního měsíce, nebo Mé srdce pohřběte u Wounded Knee.

9 08.07.2022

Detektivky předhánějící se v rafinovanosti a sadismu vrahů a posouvající tak celý příběh za hranici uvěřitelnosti, neřku-li do absurdna, začínají být už docela únavné.

9 03.06.2022

Z mého pohledu nadšeného laika perfektní historická práce se spoustou informací a přitom srozumitelně a čtivě napsaná i pro širší veřejnost. Samozřejmě, autor předpokládá, že čtenář má alespoň ponětí o tom, že bylo něco, jako křížové výpravy a tzv. Křižácké státy na východě, ale pokud by člověk takové ponětí neměl, těžko by sáhl právě po této knize. Autor popisuje - a to velmi detailně - nejen samotné obléhání a pád Akkonu, ale uvádí do kontextu i řetězec předcházejících událostí a válečných tažení, stejně jako politické, ekonomické a další aspekty. Za sebe mohu jen doporučit.

9 04.02.2022

Tak, jako u několika dalších knih pana Cílka mám pocity rozporuplné, opět je tu velká tematická roztříštěnost v textech. V první části knihy autor popisuje vznik slova antropocén, rozepisuje se o problémech ohledně dnešní doby, klimatu, přicházejících krizích, krizi uprchlické, atd. - tato část mě hodně bavila a je velmi zajímavá. Pak přišel obrat v tématech a s ním spojené zadrhnutí, protože následující texty se zaobírají rozjímáním nad umělci, kteří mi nic neříkají a jejich dílem, které mě pranic nezajímá. Po útrpném prokousání se uměleckým rozborem a požitky s ním spojenými, jsem opět našel ztracenou nit zájmu o autorův text. Ač se pan Cílek rozepisuje o svých oblíbených, už v několika knihách zmiňovaných Navazích a už několikrát ohraném, evidentně jeho hodně oblíbeném Detroitu, nemohu si na poslední třetinu knihy stěžovat. Takže suma sumárum, začátek a konec velmi dobré, bez té prostřední části bych se klidně obešel :-)

9 23.02.2021

Tak, jedno upozornění hned zkraje - Kniha rozhodně není nic pro ezopošuky, čtenáře knih s názvem "Moudrost druidů, Keltská magie" a podobných slátanin. Jedná se čistě o literaturu faktu a proto je náhled pana Reichstatera kritický i k mnoha zažitým interpretacím výkladu pohanských kultů Keltů, Germánů, apod. Člověk vlastně zjistí, že valná většina toho, co v minulosti přečetl jsou pouhé domněnky, navíc šířené zástupy opisovačů obšlehávajících teze svých předchůdců - což v této knize neplatí, naopak je zde přehršel původních zdrojů, kam až lze do nejstarší možné historie dohledat původní spisy pojednávající o starých pohanských kultech. Opět tu člověk zjišťuje, že např. i u Germánů a původního náboženství skandinávských etnik toho moc není a víceméně vše vychází z islandských ság sepsaných v době, kdy tzv. vikingskému období už odzvonilo, čili to pár staletí nazpět mohlo být také docela jinak.
Knížku bych jednoznačně doporučil někomu, kdo už má o historii Keltů a germánských kmenů něco načteno a stejně tak i nějaké informace o jejich ať už diskutabilních, nebo doložitelných kultech, legendách a panteonech bohů a namísto naivního a romantického přístupu k problematice je schopen i nadhledu a kritického myšlení.

9 25.07.2020

Nic moc - spíš nic, než moc. Jsem tulák a vandrák, takže mám rád knihy o toulání, šlapání, putování...však víme, co myslím. První půlka knihy mě bavila, ovšem pak to šlo postupně do háje. Jak už tu bylo napsáno v jiném komentáři - jeden den, jako druhý. Vstal jsem, šel jsem snídal jsem, potkal jsem x lidí, dali jsme řeč, udělal jsem si oběd, šli jsme, usnul jsem v devět...sem tam něco, co oživilo děj, ale i tak dost bída posléze i nuda. Já vím, má to v názvu deník, tak bych měl čekat deník, ale tohle je prostě jen přepsaný blog.

9 04.06.2020

Za mě naprostá pecka a mohu jen doporučit - ne tedy každému, ale člověk bez vztahu k přírodě a s nějakým menším, či větším odstupem od současné civilizace by si tuhle knihu asi těžko koupil. Zajímavé jsou pro mě všechny rozhovory v knize, s ledasčím souhlasím a jinde je to pro mě zase kapku přes čáru ( např. Ruda, nebo některé pasáže Strážce prahu - i když je skvělé, jak otevřeně hovoří a jak Aleš Palán dokáže perfektně rozhovor posouvat tím správným směrem ), ale i tak je to prostě parádní počin a ke knize se určitě opět vrátím. Každá zpovídaná osoba mě něčím zaujala a myslím, že s ledaským z nich bych našel společnou řeč.

9 30.04.2018

Jak už napsal přede mnou SMITH, kniha rozhodně není naivní a romantické povídání o rytířských ctnostech a soubojích - to raději nechť čtenář sáhne po Ivanhoem, pokud chce něco podobného. Tady jde o syrové a nepřikrášlené líčení událostí okolo první křížové výpravy. Vyprávění je plné surového násilí na leckdy bezbranném civilním obyvatelstvu, špíny, fanatismu, negramotnosti a bezpraví. Přijde mi, že příběh je ještě o pár stupňů drsnější, než můj oblíbený román Za přísahu a lásku, který se s popisem středověku rovněž nijak nepáře. Nemohu jinak, než dát knize Zemřít za Jeruzalém plný počet hvězd. Nejsem fanda načančaného dvorského tlachání a přemrštěně idealizovaných příběhů. Pokud už čtu příběh ze středověku, očekávám naturalistické vyprávění odpovídající mým představám o válečných taženích a tvrdém životě té doby a to jsem zde dostal vrchovatě.

9 07.01.2018

Klasika z dětství, ke které se občas vrátím. To se to tehdy snilo o pobytu na pustém ostrově, jojo. A jak mi dnes většina lidí leze krkem, zasním se občas znovu :-D

9 31.12.2017

Mé první setkání s autorkou a nebylo to špatné, určitě zkusím i další knihu, byť to bude žánrově asi něco trochu jiného. Co je knize ku škodě je právě to občasné přílišné "tlačení na pilu", jak tu už zmínili někteří čtenáři přede mnou. Méně je někdy více a vzhledem k tomu, že paní Klabouchová evidentně umí psát velmi dobře, vystačila by i s menším "gulášem". Ještě mě trochu iritovalo to časté zmiňování Keltů, ale čert to vem. Jde přece o fikci a autorka se evidentně opírala o příběhy z ezopošucké literatury a tam je taky dost překeltováno. Na závěr musím uznat, že se autorce povedlo pár dějiných zvratů, které jsem nečekal. Suma sumárum, byla to vcelku vydařená hororová oddychovka - pro milovníky žánru na podzimní večery ideální záležitost.

8 24.08.2024

Podrobný výčet superlativ tu přede mnou sepsali předchozí čtenáři, takže to vezmu velmi stručně - kniha Děti jasanu a jívy je jednoznačně tím nejlepším, co jsem o historii vikingů kdy přečetl a měla by být základním kamenem knihovny každého vážného zájemce o toto fascinující období lidských dějin.

8 17.01.2024

Po stereotypním vybíjení neustále se obnovujících mohutných armád pohanů vcelku příjemné překvapení a osvěžení. Tahle kniha měla pro mě spád a zajímavý děj, rozhodně neškodilo, že seveřané tady hrají víceméně druhé housle. To mečové čarování si mohl autor sice odpustit, ale jinak je tato kniha v rámci série lehký nadprůměr.

8 29.11.2021

Ufff - no, na to, jak jsem se na tuhle "cihlu" těšil, jsem se jí místy prokousával docela těžce. Jako celek je kniha rozhodně monumentem, za kterým jsou dlouhá léta střádání informací, ale jak už tu níže psal uživatel Apostasis, musel bych patrně být rodilý Francouz, nebo se výrazně zajímat o jejich dějiny, abych knihu plně docenil. Čtenář se tu dozví hromadu zajímavých informací, platicích po vztah ke smrti a pohřebnímu ritu všeobecně, ale značná část knihy mapuje tuto historii právě ve Francii ( jasné, auor je Francouz, tak to dává smysl ). Také jsem očekával větší porci podkladů pro starověk, ale tam je to pojato velmi okrajově a letem světem a hlubší rozbor autor začíná v podstatě až s obdobím středověku.

8 03.11.2021

Nedočteno, asi po jedné třetině jsem to vzdal. Četba je relax a má být pro člověka potěšením, popř. poučením a tady jsem z toho necítil nic. Nelogický a neuvěřitelný postup hrdinů mě vyloženě iritoval a po naprosto nesmyslném zásahu policie společně se zásahovkou, kdy si nechají v budově, kterou zajišťují kvůli potenciálnímu šílenému vrahovi jen tak pobíhat nějakého pisálka ozbrojeného násadou od smetáku, tak to už bylo trochu silné kafe. Ani se mi nechce věřit, že román Hastrman, ze kterého jsem byl nadšený je od stejného autora.

Asi tak první půle knihy mě hodně držela - syrové a nepřikrášlené popisování průběhu morové rány -, pak ale opakující se výčet mrtvých a vzájemně si podobných scénářů malinko zevšední. Ne, že by to začalo vyloženě nudit, ale tak trochu se to okouká. Paralelu s covidem v tom nevidím ( krom toho, že obé v podstatě oběhlo a nakazilo téměř celý svět ), černá smrt byla přecejen o dost jiné a silnější kafe, než co se děje nyní.

8 05.09.2021

Jak už tu bylo napsáno přede mnou - kniha je překvapivě syrová a drsná, vzhledem k tomu, že to vycházelo v edici pro děti, resp. mládež. Oproti naivnějším Mayovkám je to velmi příjemné překvapení.

8 15.08.2020