Vojslava komentáře u knih

Dlouho už jsem se takhle nepobavila - jednak díky těm rozkošným detailům vysokoškolského života, které se ani v jiných systémech a časech příliš nemění, a jednak tím opravdovým Hostováním s velkým písmenem - a závěrem, který dělá knize naprostou čest svým stylem. Jak je možné, že jsem se s tímhle titulem tak dlouho míjela?

8 30.08.2020

Nejlepší charakteristikou posledního dílu je pro mne "kniha ztrát bez nálezů". Postavy jedna po druhé, většinou neslavně, mizí ze scény, všechno směruje k jasnému konci a ani příchody nových postav, které by měly nést budoucnost, ji nevyřeší. Úzkost a dokazování vlastní ceny jsou stálými průvodci a hledání pevného bodu ústředním tématem. Nejvíce mne trochu ale děsilo, kolik z každé hrdinky mám pod kůží, jednou víc jako jedna, někdy druhá... Každopádně je celá tetralogie aspirantem na místo v mé knihovně a na návrat k četbě.

8 12.01.2020

Tak u tohoto dílu jsem jen tiše skřípala zuby, jak se nechávají nejen hlavní hrdinky vláčet defektními emocemi, jak vzájemné "nemluvení" deptá a likviduje vztahy, jak se "slova neříkají, aby nezměnila skutečnost", jedním slovem nepochopení. A čtvrť panuje nade vším, své odchovance nepustí, i kdyby se od ní odtrhli sebevíc. Velmi jsem rozuměla Eleně, její traumata hodné holky, která něčeho dosáhla, a přesto má pocit, že všechno, co má, je jeden velký omyl... prostě nezbývá nic jiného než se pustit do posledního dílu.

8 01.12.2019

Příběh, kterým se člověk hodně učí - v tom naprosto souhlasím s autorkou, která tuto myšlenku napsala v doslovu. Jasně jsem si při četbě uvědomila, že žádná maličkost není tak malá, aby nezapříčinila něco opravdu velkého, a zároveň že to, co se tváří jako zásadní a velké, může být vlastně velmi malicherné. A příběh sám je strhující, dojemný a vedoucí k zamyšlení nad vlastními postoji. Ano, může zarezonovat i se čtenářem, který v popisované realitě přímo nežije, a přesto ji denně v jiných rovinách potkává. K četbě doporučeno, třeba knihu za pár let vezmu do ruky znova.

8 26.05.2019

Jedenáctý díl mne mne mile překvapil kompaktností, spádem, no a samozřejmě vášnivou žízní, kterou zažívá snad každá postava až na ty nejokrajovější. Každopádně jsem si tenhle opravdový krvák náramně užila!

8 14.10.2018

Velmi příjemný, klasicky vystavěný detektivní příběh, kde neteče vodopád krve a mrtvoly nepočítáme na tucty. Dá se u něj přemýšlet a hledat jméno vraha... no a navíc hlavní hrdina! Detektivů závislých na kofeinu jsem v knihách potkala dost, ale ještě žádného se zálibou v tučňácích! Rozhodně jdu do dalších dílů!

8 24.08.2018

Tak tahle knížka mne vyloženě dostala a považuji ji za jeden z osobních objevů roku. Vyvážená kompozice beletrie a duchovní nauky, okořeněno velmi půvabným a výstižným humorem z knížky dělá opravdu četbu s požitkem a přidanou hodnotou. Jen doufám, že to není autorovo poslední dílo!

8 30.10.2016

Detektivka, ze které mrazí ani ne tak kvůli mlhám, ale kvůli té čisté linearitě a neúprosnosti nalinkovaného osudu, který se jen tak vyloupne mezi několika obyvateli skoro opuštěného ostrova... Nečekaný závěr už to jen korunuje. Těším se na další autorovu knihu...

8 10.04.2016

Stejně strhující jako Žítkovské bohyně... ale tak naprosto jiné. Odhlédnuto od fantasticky zpracovaných reálií a zachycení té neustále zapírané části historie (a taková byla a ještě občas je na mnoha místech naší země) tu je i strhující a dusný příběh o zničených životech. A je to mnohovrstevné - o nenávisti a jejím překonání, o splynutí a odlišnosti, o zapomínání a udržování paměti - a taky o tom, kdo píše dějiny. A všechny strany mají svou pravdu a v každém postoji jí kus je...

8 03.10.2015

Kniha mne naprosto uchvátila - víc jsem se dokázala vžít do částí, jež byly charakterizovány knihami, které jsem četla, a fascinovalo mne, jak se skutečně interpretačně mohou "sběhnout" literární díla a lidské osudy. Byl to pro mne další impulz, abych se zamýšlela nad interpretacemi literárních děl - ale jinak se kniha i dobře četla a zklamáni nebudou ani ti, kteří se chtějí dozvědět něco o Íránu té doby.

8 21.07.2014

Kdyby se dalo dát hvězdiček šest, bylo by to tu... Ten příběh o příbězích, identitách a jejich hledání a o zklamání, které po objevení identity zákonně přichází, by si toto hodnocení naprosto zasloužil. I za některé formulace, kdy Ilana, volně parafrázuji, nevidí, ke komu nebo čemu se modlit, ale vnímá to stejně jako moře a vítr... Myslím, že se ke knize ještě vrátím.

8 21.02.2013

Robinsonku jsem jako malá měla dost ráda - jak se vypořádat se zdánlivě neřešitelným a přitom se vlastně nenechat okrást o dětství. Naštěstí i dobrého konce se čtenář dočkal...

8 19.11.2012

Vtipná a zajímavá mozaika z autorčina života, taková lahodná jednohubka na víkend. Skoro všem, kdo se v textu i jen mihnou, je věnována vzpomínka, historka, charakteristika... a z toho všeho můžeme vidět, jak drahá tahle místa autorce byla. Bylo to trochu dojemné a hodně zábavné čtení, vlastně bych se někdy do těch míst podívala... ale asi se nezadaří. Takže si nechám o rozkvetlých stepích a pahorcích plných historických pokladů nechám jenom zdát.

7 16.06.2024

Příběh, od kterého se špatně utíká; jednak rozvíjení tématu, které na prvních stránkách vypadalo ach! tak primitivně, ale překvapilo: kladla jsem si často otázku, CO je vlastně hlavním autorčiným záměrem? S čím se to vypořádává a jak to, že jí záměr tak skvěle funguje? Možná i proto, jak překvapivě odkrývá jednotlivé vrstvy své příběhové reality způsobem, který připomíná velmi dlouhý a velmi ostrý nůž... A když celou historii dovede k - asi - šťastnému konci, utne závěr jako sekerou a zůstane víc otázek na vyústění celého příběhu než odpovědí. A teprve pak jsem pochopila, co autorka myslela tím názvem. Každopádně je to kniha, kterou si dopřeju časem ještě jednou.

7 23.06.2023

Knížka mi hodně stylem i zpracováním připomněla předchozí Čajovou dívku, ale měla něco navíc. Stejně zajímavý byl náhled zase do jiné oblasti (znala jsem ji jen jako položku z křížovek, a to ještě jen jako "japonskou potápěčku", o nichž byla zmínka v doslovu), ale přidaná tematická hodnota bylo téma ne-odpuštění, ne-zapomínání, které dávají textu náboj až do konce. A pointa jen na jednom jediném řádku... Každopádně četba zajímavá, plynulá, opět poctivě zpracovaná co do informací - moje celkem oblíbená kategorie "příběh s přidanou hodnotou".

7 15.01.2023

Autor zhuštěný na maximum, chtělo by se mi říct. I kdybych knihu dostala do ruky bez titulní strany, bylo by ho možné rozeznat... a tak jsem dostala, co jsem očekávala. Téma - titul knihy prolínalo každým slovem; nevěděli hlavní postavy, jejich okolí, nevěděly země, nevěděl Odysseus... a všechno vedlo k relativní sebereflexi, jak se stavět k tolika otázkám, které každému z nás život předhazuje. Co jednou nebudeme vědět a co nebudeme chtít vědět? A zajímají nás odpovědi? V této vrstvě víc otazníků než teček... Ale autorovu záměru nejspíš rozumím. Nejste-li připraveni na tázání, nečtěte. Není to příběh o spočinutí a odreagování...

7 02.12.2022

Od začátku absolutní pocit, že takhle jsem autora ještě nikdy nepotkala. Kdyby se mělo těch čtyři sta stran převést na plátno, byla by z toho válečná akce, banální love story nebo nic. Takhle to ale bylo postupné rozkrývání, dusno umocněné omezeným místem a časem, úzkost z existence na zemi i na věčnosti, a hlavně otázka: je Jan Angelos tím, kým jsem si od začátku myslela? Byl, to mne ani nepřekvapilo. Ani závěr nepřekvapil, všichni jsme ho od první strany čekali. Jen způsob, jak se k němu dobereme, byl strhující, v každé rovině vášnivý a bolestivý, a proto mne možná ta knížka tolik překvapila...

7 03.04.2022

Protentokrát četba ještě plynulejší, atmosféra příběhu houstne a promyšlené vypouštění informací o postavách, které známe od prvního dílu, velmi oceňuji. Snad nejvíc mne "braly" ty krátké pasáže, kdy některé postavy ze svých postojů střízlivějí, některé jsou samy ze sebe zděšené, některé bezmocné... A musím říct, že z návratu toho, o kom jsem si myslela stejně jako Gereon, že už ho neuvidím, jsem byla vyděšená stejně jako on! Takže další díl je naprostou nezbytností...

7 24.11.2021

Typické autorčiny obrysy příběhu v tak netypickém prostředí... ale ano, ano, může být. Skoro by venkovské egyptské sídlo mohlo být venkovským anglickým sídlem, tolik se případ podobně rozvíjí, a ačkoliv tu není jediný geniální detektiv, přesto lze celkem dobře pátrat se všemi postavami po vrahovi. A oceňuji přiměřený důraz na psychologické pohnutky hrdinů... a nakonec i ten závěr, tomuhle řešení jsem fandila!

7 17.03.2021

Na tenhle rozhovor jsem se moc těšila - neuvěřitelně potěšil a samozřejmě nepřekvapil, ale to je dáno tím, že oba protagonisty mám tu čest a potěšení osobně znát. Ale i tak... těmi souhrnnými úhly pohledu a přímočarostí, kterou jsem čekala... prostě zásah na komoru. Tohle je knížka, která z mé knihovničky a možná i nočního stolku zvlášť teď nezmizí.

7 06.11.2020