Wajny komentáře u knih

Ze začátku jsem byla zmatená z magického systému a pojetí stínů. Postupně je vše objasněno a autorka to má opravdu velmi dobře promyšlené. Zápletka byla dobře vymyšlena a jako komplet to skvěle fungovalo. V knize je hodně napětí, zvratů a vy pořádně nevíte, komu vlastně věřit a jak to doopravdy bylo. Hlavní zvrat jsem trochu tušila, ale úplný konec mě hodně překvapil a už se nemůžu dočkat druhého dílu (a zároveň závěrečného) dílu!

Po celou dobu příběhu je zde tajemná, místy hodně temná, atmosféra, která krásně dokresluje celý příběh. Autorka se nebojí drsných scén a všudypřítomné zvrácenosti. V příběhu jsou i kapitoly z minulosti, které nám přiblíží hlavní hrdiny, vidíme, jaký posun postavy udělaly a taky se nám díky nim poskládá celý příběh dohromady.

Hlavní postavu Charlie jsem si ihned oblíbila. Je prostě jiná - její chování, rodinné zázemí i postava. Bavily mě její sarkastické řeči, narážky a ostré poznámky. Líbí se mi, že nemůžeme s určitostí říct, zda je kladnou či zápornou postavou, já mám velkou slabost pro tyhle morálně šedé postavy. S tím jde ruku v ruce to, že sama sebe označuje za zkaženou a že i pro to, co opravdu chce, je ochotná dělat zlé věci. A taky jsem hrozně ráda, že je vlastně obyčejná - neloví stíny, nemá nadpřirozené schopnosti ani není spasitelkou svět....Ne, prostě obyčejná a to byla právě to skvělé a vlastně i originální!

Hodně se mi líbila "romantická" linka, která je sice nevýrazná, ale zároveň je pro příběh hodně podstatná. Líbilo se mi, že se nejedná o žádné seznamování, ale tady se ocitneme ihned v situaci, kdy ti dva jsou spolu už delší dobu. To bylo za mě opravdu perfektní!

Pokud máte rádi styl psaní Holly Black, tak určitě doporučuji. Jen nečekejte, že je to ve stylu Krutého prince. Tohle se spíš podobá Devátému spolku od Leigh Bardugo, který je jen tak mimochodem taky skvělý, ale tohle bylo ještě lepší.

1 28.01.2023

Knihu jsem si půjčila z knihovny a vůbec jsem nevěděla o čem je. Když jsem si hledala bližší informace, trochu mě zarazilo, že by se mělo jednat o retelling na pohádku Princezna husopaska. Upřímně moc tu pohádku neznám a jen matně si vybavuji o čem je...ale nebojte vůbec není potřeba, já tam nic z toho neviděla a i tak jsem si kniha užila.

Autorka dokázala vymyslet nový neokoukaný svět, stvořit nový způsob magie a nezapomněla ani na nepřátelé, ze kterých mrazí. Příběh je čtivý, pořád se něco děje a v některých pasážích jsem byla příjemně překvapena, jak to autorka vymyslela. Líbí se mi, že je i zmíněna minulost a podstata zemí.

Hlavní hrdinka Aurélie se mi líbila, i přestože opět trpí komplexem spasitelky. Autorka se ale zaměřila na její vývoj a postupně z ní vyrostala silná osobnost, která si jde za svým.

Zane je velmi zajímavý, ale přijde mi, že pořád o něm víme hrozně málo. Taky mě opravdu zarazilo obří odhalení, které jsem vůbec nečekala.

Nechybí zde ani romantická linka, která je nevýrazná a dle mého ji chyběla jiskra. Vše mi přišlo hodně rychlé, chyběli mi náznaky a více interakcí mezi postavami. Taky jsem vůbec nepochopila linku mezi Aurélií a Keelenem, hlavně tu romantiku, která byla jen tak z ničeho nic utknuta a dál už nerozváděna.

Konec knihy je překvapivý a hlavně uzavřený, takže já pořád nevím, jestli se pouštět i do dalšího dílu. Sice se mi Krvavý lístek líbil, ale že bych z něj byla unešená říct nemůžu.

1 14.01.2023

Začátek příběhu byl pomalejší, hodně zbytečných informací a zdlouhavé pasáže. Když ale konečně dojde k delšímu dialogu mezi hlavními postavami, tak příběh dostane spád. Líbilo se mi postupné odkrývání tajemství a křivd. Některá drama mi přišla zbytečná, hlavně to obří na konci, ke kterému vůbec nemuselo dojít, kdyby fungovala komunikace mezi hlavními postavami.

Grayson a Kira jsou si hodně podobní a mají téměř totožné dětství. Oba dva neměli dostatek lásky a nepoznali, jaké to je být milován a respektován. Jediný rozdíl je v tom, že Kiře pořád zůstal optimistický pohled na svět.

Romantická linka byla uvěřitelná a ani zde nebyla přemíra klišé. Jediné, co mi opravdu vadilo, byli jejich přezdívky - Drak a Čarodějnice. Ty mi přišly absolutně pubertální a neumím si představit, že se takhle mezi sebou někdo oslovuje.

Prostředí vinařství a vinic bylo krásné, ale klidně bych uvítala více popisů a taky více scén v tomto prostředí.

Moje první setkání s Mia Sheridan nedopadlo vůbec špatně a rozhodně mám v plánu se pustit i do jejích dalších knih. Bohužel mě, ale Graysonův slib nedonutil, ihned sáhnout po další a číst jako zběsilá hned všechny autorčiny knihy.

1 29.11.2022

Kniha Druhá šance pro Zoe byla pro mě na jednu stranu velkým překvapením, ale na druhou stranu i zklamáním. Kniha má obrovský potenciál, který podle mě nebyl úplně využit.

Příběh je vyprávěn z pohledu Zoe a její matky Terezy. Obě dvě mají velmi zajímavý život, ale na mě toho bylo až moc (místy to připomínalo telenovelu). Mnoho drama, smrti, drastických událostí, neuvěřitelných náhod a to všechno je podávané hrozně rychle a bez hlubších emocí. Je zde až moc pseudozápletek, které mi do příběhu neseděly, některé scény zase byli až moc jednoduché a konec byl až moc uspěchaný.
Děj místy pokulhával, v některých situacích jsem se ztrácela a některé informace přicházeli později. Dalším minusem jsou za mě rozhovory, které nepůsobili vůbec přirozeně.

Více se mi líbila linka Zoe, která mi i více seděla. Líbilo se mi, jak byla přátelská, i přes všechny překážky se pořád smála a na svůj věk se chovala velmi vyspěle. Její matka Tereza mi neseděla vůbec, nelíbil se mi její přístup ohledně dětí. Velkým zpestřením čtení byla jejich společná vášeň (avšak v některých situacích byla zvláštní např. ihned péct v domě otce).

Nechybí tu ani romantická linka, která ale není nijak moc výrazná a je uvěřitelná. Líbí se mi, jak celou dobou stojí za Zoe a nenechal se ničím zviklat, tomu říkám pravá láska.
Hodně se mi líbí poslání knihy, že vše se dá překonat, naděje umírá poslední a že hlavní pomocí jsou pro nás lidi, které máme rádi.

Jelikož nejsem cílovou skupinou, tak se mi tahle kniha strašně špatně hodnotí. Ale umím si představit, že ji jednou bude číst moje 13 dcera a bude se jí líbit, protože má zajímavý děj a je velmi čtivá.

1 21.11.2022

Knih s andělskou tématikou není mnoho (Svůdné zlo, Nástroje smrti, Andělé, Hush ...) a myslím, že tohle téma ještě nebylo vyčerpáno. Bohužel tato kniha se řadí mezi slabší průměr.

Nadpozemská má pomalejší tempo, občas jsem se trochu nudila, protože mi přišlo, že se nic pořádného neděje! Příběh je jednodušší, nic se neřeší do hloubky a občas je to hodně povrchní. Andělé a jejich svět ke hezky nastíněn, ale bohužel máme o něm minimum informací.

Hlavní hrdinka Clara je takový ten typ "všechno znám, všechno vím", takže vás neustále štve! Plus když přidáte její sebestřednost, nejistotu a to že každou chvíli brečí.... Uff už dlouho jsem takovouto hlavní hrdinku nezažila!

Christian je... vlastně pořádně nevím, protože se o něm skoro nic nedozvíme - jen že je nedosažitelný jako Bůh, Tucker je zase ten milý kluk odvedle.

Začíná se zde rýsovat obří milostný trojúhelník, který působí hodně pubertálně (fajn je jim 17, co čekat...) a tuctově. "Skvělé" je, že si nepamatuji, jak takhle série končí, takže jsem donucena ji dočíst.

Myslím, že z knihy by šel udělat o hodně lepší příběh, kdyby autorka vynechala jeden nákup šatů a zaměřila se více na myšlenky a pocity postav.

Pro mě tato série už moc není, ale myslím, že pro čtenářky 12-16 let je ideální!

1 20.11.2022

Na tuhle sérii jsem se chystala opravdu už dlouho. Možné i od té doby, co u nás vyšla, takže téměř před deseti lety. Upřímně čekala jsem něco trochu jiného a možná kdybych si ji přečetla v době, kdy vyšla (2013), tak by se mi líbila o hodně víc.

Celý příběh je prostě hrozně jednoduchý, nejde do hloubky a řeší pouze povrchní věci. Příběh je zaměřen pouze na pár lidí, takže téměř nic nevíme o okolním světě , jeho fungování a jak vlastně k něčemu takovému došlo (historie). Bohužel ani o těch pár postavách nevíme, neznáme jejich minulost a to jací jsou. Hlavně o Julliet a o tom, kde se takové lidi berou, zda je jich více a proč ji tolik její vlastní rodiče nenáviděli. Doufám, že se v dalších dílech o všem dozvíme více.

Hlavní hrdinka mi moc nesedla - ze začátku se mi líbila, jak byla roztěkaná a byla na pokraji zhroucení, pak ale konečně uviděla pořádného chlapáka a jakoby její problémy zmizely a ona jen čekala na to, až se na ní konečně podívá nebo ji dokonce políbí....Ne tohle mě fakt za srdce nevzalo (a ani to celé vysvětlení, jak to vlastně s A a J bylo).
Upřímně nevím, co dalšího psát o postavách, protože mi přijde, že o nich téměř nic nevím např. Warnerr je pro mě velkou záhadou, ale i tak mi přijde nejzajímavější z celé knihy. I přestože působí jako hrozný úchyl, ale jak to známe z většiny knih, mám takový pocit, že za tím něco bude a on není takový jako se jeví (klišé miluju). Adam na mě působil jako obří podržtaška.

Romantická linka mě nezaujala, ani k jednom z hlavních hrdinů jsem si nedokázala vytvořit vztah, takže mi bylo vcelku jednu jestli přežijí nebo ne....

Konec mě hodně překvapil, něco takového jsem vůbec nečekala (X-meny ve futuristické společnosti), takže jsem zvědavá na další díly, které si chci určitě přečíst. Jen teda s větším rozestupem.

Když byl měla knížku shrnout, tak čtivé, nenáročné čtení, které ale bohužel nenadchne. A upřímně po napsání recenze nevím, jestli si vůbec ty tři hvězdičky zaslouží.
Instagram: Nikmakbooks

1 20.11.2022

Na Polibek bez duše jsem se těšila! S autorkou jsem se již několikrát setkala - pozitivně u série Počkám na tebe a Z krve a popela a negativně u Lux. Doufala jsem, že tohle bude případ té první skupiny, bohužel se řadí do kategorie k Lux - tragédie. Jediné, co může trochu omlouvat je, že originál knihy je již z roku 2014 (Lux je z roku 2011), takže je zde opravdu vidět, jaký velký pokrok autorka udělala.

V tomto příběhu chybí jedna podstatná věci - logika! Téměř nic tu nedávalo smysl....
Prostředí je nevýrazné, chybí zde souvislosti a hodně věcí si zde protiřečí (existence Strážců, které chrání lidstvo před démony, ale lidé nevědí, před čím je vlastně chrání). Hlavní postavy jsou typičtí puberťáci, kteří se zmítají mezi hormony a vše zabíjí bezduché dialogy. Děj není moc výrazný a spíše je zde velké zaměření na postavy a jejich "problémy". Zbytek příběhu se točí okolo strážců a démonů - je zde hezky naznačeno, že nebude tak zřejmé, kdo je ten dobrý a kdo zlý.

Kniha má určitě i světlé stránky a možná kdybych byla mladší a neměla tolik načteno, tak by se mi třeba podařilo příběh dočíst. Ale mě prostě hrozně moc vysávali ty stupidní dialogy!!!

1 20.11.2022

Retellingy pohádek mám ráda, takže když vyšli Netvoři a Krásky, hned jsem si je přečetla. Soman Chainani píše velmi dobře, do jednotlivých příběhů zapracoval témata dnešní doby, které vždy nesly nějaké poslání. Bohužel u pár z nich jsem byla zmatená a vůbec jsem nechápala, co tím chtěl autor říct. ▪️Některé "pohádky" se držely předlohy téměř ve všem a jiné byly úplně přepsané a pokud by jste nevěděli, že se jedná o danou pohádku, tak by jste ji možná ani nepoznali.

Jednotlivé příběhy měly velmi kolísavou kvalitu. Za mě vedou Petr Pan, Kráska a zvíře a Malá mořská víla. Zbytek byl průměrný až divný. ▪️Ilustrace v knize jsou povedené, nejedná se sice o žádné veledílo, ale hezky se hodí do knihy. A obálka je nádherná!

Na retellingy pohádek jsem četla již sbírku Trnitou řeč, která za mě byla povedenější, ale i zde jsem měla problém s tím, že některé "pohádky" mě nebavily. A taky Divoké labutě a jiné příběhy, které mě uchvátily.

Netvoři a Krásky doporučuji všem milovníkům retellingu a hlavně těm, kteří se chtějí podívat na pohádky jiným úhlem pohledu.

1 19.11.2022

Závěrečná kniha série Měsíční kroniky se mi líbila a dávám 5* (protože celá série má zajímavý příběh, perfektní hlavní postavy (zejména inspirace pohádkami) a vše je bezchybně propojeno v jeden "velký příběh"), ale přece jenom musím něco trochu vytknout.
Winter mi "přirostla" k srdci nejméně, přišlo mi, že jí autorka nedala tolik prostoru jako ostatním a působila na mě hodně dětinsky. Postupné dobývání Měsíce a divotvůrci mi přišli trochu jako z Hunger Games (holografy, postupování, sektory...), některé pasáže mi přišli dost chaotické (ale za to mohl spíše překlad) a celkově mi to přišlo už trochu překombinované (zatýkání a utíkání Cinder...pořád dokola).... ale konec vše vynahradil, protože skončil opravdu pohádkově. 5*

1 08.01.2017

Taylor Jenkins Reid opět ukazuje, proč je jednou z mých oblíbených autorek – dokáže skvěle zachytit lidské emoce, ambice i to, co jsme ochotni obětovat, abychom dosáhli úspěchu.

Hlavní hrdinka Carrie Soto je postava, na kterou nezapomenete. Je ambiciózní, tvrdohlavá a ochotná pro vítězství obětovat vše. Pro ni není nic důležitějšího než vítězství. Celý život zasvětila tenisu, takže těžce nese, když její rekord překoná mladší soupeřka.

Příběh se odehrává v delším časovém období a postupně odhaluje, jaká Carrie opravdu je. Na začátku velmi chladná, uzavřená a neústupné, až postupně se ukazuje i její zranitelnější lidštější stránka, která je plná emocí, nepochopení a zmatku. Její cesta k osobnímu růstu a hledání rovnováhy mezi kariérou a osobním životem je velmi komplikovaná, ale zároveň uvěřitelná. Postupně jí dochází, že v životě jsou i jiné věci, které mají svou hodnotu. Tento proces hledání a vykoupení je jedním z nejsilnějších aspektů knihy.

Velkou roli zde zaujímá vztah Carrie s jejím otcem, který ji celý život trénoval. Je to emotivní a složitý vztah, který ale krásně ukazuje, jak silné může být rodinné pouto i mimo tenisové kurty.

Autorka vystihla prostředí profesionálního sportu. Detailní popisy zápasů, tréninků a sportovní atmosféry dodávají příběhu autentičnost a napětí. Kniha přináší i pohled do mysli sportovce, kdy musí čelit nejen fyzickým omezením, ale i vlastním pochybnostem.

Kniha Carrie Soto se vrací není jen příběh o sportu, ale i vnitřním boji člověka. Pokud máte rádi silné ženské hrdinky a příběhy o překonávání překážek, tato kniha by vám neměla uniknout.

09.10.2024

Knihu Reparát z lásky jsem přečetla během pár dnů a opravdu jsem si ji užila! Podle anotace jsem očekávala klasickou romantickou komedii, zaměřenou především na vztah dvou hlavních postav. O to víc mě příjemně překvapilo, že romantická linka zde nebyla úplně v popředí. Místo toho byl kladen větší důraz na hlavní hrdinku Persi, její osobní růst a sebelásku.

Persi je velmi netradiční hrdinkou v žánru romcom – je plus-size, má nízké sebevědomí a toxickou rodinu. Líbilo se mi, jak se postupně mění, otevírá se novým možnostem a učí se přijímat sama sebe. Její cesta k tomu, aby se konečně postavila za sebe, byla silná a inspirativní, a já jsem jí moc fandila!

Samozřejmě na to není sama, má vedle sebe někoho, kdo jí pomáhá. Nate, její sexy soused a svobodný otec (Lilah byla neskutečně roztomilá), byl skvělou postavou. Ocenila jsem jeho zralost a promyšlený přístup ke všemu. Navíc jeho role falešného přítele působila uvěřitelně.

Závěrečné drama mi přišlo trochu zbytečné. Přestože chápu ten strach (sama jsem to zažila), nebylo nutné to řešit tímto způsobem. Stačilo by si prostě promluvit.

Reparát z lásky stojí určitě za přečtení! Kniha zaujme svou čtivostí, pohledem na mezilidské vztahy a citlivým zpracováním vážnějších témat. Nabízí skvělou kombinaci humoru, vážnějších témat a romantiky.

09.10.2024

Mechanika lásky zaujme svým originálním tématem robotiky a techniky, což je v YA literatuře méně obvyklé. I když mohou být některé technické pasáže pro laiky těžko pochopitelné, je jich minimum.

Příběh klade důraz na zobrazení dívek v technických oborech a zaměřuje se na hledání sebe sama, volbu kariéry a rodinné problémy, přičemž se vše odehrává na střední škole.

Kniha je vyprávěna z pohledů Bel a Tea, takže se dozvíme dostatek informací o nich i jejich zázemí. Krásná romantická linka vše završuje – je jednoduchá, postupná a hlavně uvěřitelná, a konec není přehnaně sladký.

Za mě skvělé milé čtení, ideální na léto!

25.06.2024

Paní půlnoci má velmi pomalý rozjezd - seznamujete se s novými postavami, objeví se připomínky z předchozích sérii a vysvětluje se i celé fungování světa. Pořádná akce nastane až v polovině knihe, takže až kolem 300 stránky...uf. Když se ale prokoušete přes ten zdlouhavý začátek, stojí to za to!
Kniha má zajímavou detektivní zápletku, zvraty (některé předvídatelné) a hlavně hrozně moc romantických linek. Ty mě teda bavili hodně V příběhu se řeší i působení Spolku, fungování institutů, kolektivní trest viny, Studený mír a pouto parabatei, které obohatili knihy a příběh působí víc "dospěle".
V knihách Cassandry je vždy hrozně postav, které mají i své vlastní tajemství a osudy. Takže když vám někdo vadí, tak se to v tom množství ztratí.
Hlavní postavu Emmu jsem si ihned oblíbila. Je to taková držka, která má milion poznámek na všechno. Julian byl skvělý, empatický a obdivuji ho, za to co je ochoten objetovat, aby jeho rodina fungovala.
Nejvíc mě ale zaujala postava Marka, o kterém pořádně nevím, co si myslet. Hrozně se mi líbila celá ta vílí linka a doufám, že bude i v dalších dílech.
Ostatní děti sice v příběhu vystupovali, ale neměli žádnou důležitou roli. Teď trochu doufám v nějakou větší linku o Tibovi. U Christiny jsem čekala v nějaké větší tajemství a na to Dianino se těším.
Velké plus je, že v příběhu se objevují i postavy z předchozích sérii, ať už Magnus, Alec, Clary a Jace (dozvíme se o jejich životě), ale hlavně nejúžasnější Jem a Tessa A bonusová povídka...ach...mám chuť si přečíst všechny sérii znovu. Maraton?

Pokud se chystáte na Paní půlnoci, určitě doporučuji si předtím přečíst předchozí série Nástroje smrti a Pekelné stroje.

12.04.2024

Na Panna nebo orel jsem narazila úplnou náhodou v knihovně mezi novými knížkami. Ani jsem nečetla anotaci a hned jsem ji brala. Takže když jsem začala doma číst, byla jsem mile překvapená. Kniha je neuvěřitelně čtivá.

Příběh je milý, poklidný a dýchá na vás anglické prostředí. Bavila mě zápletka postavená na rozhodování pomocí hodu minci a co vše z toho může vzejít.

Hlavním postavou je Josh, který je obrovský romantik! Nejvíce mě bavili jeho okecávky a rozumování. A co vše podnikl kvůli dívce snů bylo obdivuhodné. Josh byl opravdu dobře napsaný! Myslím, že i za to mohl fakt, že knihu napsal muž, takže tu nejsou žádné dramatické výjevy.

Hrozně jsem si užila celou partičku kamarádů - všechny mě bavili a hospodské kvízy byli skvělým zpestřením.

Jediné, co mi trochu vadilo, že zde nebylo něco víc, co by vám kniha dala. Takhle to je jen naivně sladký příběh na pobavení. Já se ale bavilo a nakonec mi to i stačilo, akorát za týden už nebudu vědět, o čem pořádně byla.

12.04.2024

Kniha má hodně pomalý rozjezd. Přišlo mi, že se téměř polovinu knihy nic moc nestalo a když už něco tak to bylo pěkně odfláknuté. Dost často jsem měla nutkání přeskočit pár stran....a možná jsem to měla udělat, protože bych o nic stejně nepřišla.

V příběhu se střídají místa pobytu a taky zde přibylo hodně nových postav. Když na scénu nastoupili centurioni, tak jsem byla nadšená, ale oni pak vůbec nebyli využiti v příběhu, stejně tak od návštěvy vílí země jsem čekala více a o Anabell už vůbec nemluvím, tu tam úplně zazdili
Ale ať jen nehaním myslím, že autorka tam má i dobře zpracované věci - sněť, záhadná nemoc, víli a taky Cortanu. Uvidíme, jak to bude pokračovat.

Politická zápletka je skvělá, ale v celém příběhu se hodně ztrácí. Myslela jsem si, že bude výraznější, ale bohužel autorka dala více prostoru osobním vztahům.
V příběhu je více dějových linek s různými hlavními postavami - bohužel střídají se často (2-3 strany), takže mě to hodně brzdilo a celý příběh mi přijde hrozně roztahaný.

V knize je obrovské množství postav! Tak to vezmeme pěkně popořadě.
Emma mě štve, přijde mi, že je to taková miniverze Clary, jen o trochu víc drsnější a hlavně připravenější (mimochodem co to tam zase bude s tou Clary). Julian se mi líbí, už to není takový poslušný chlapeček a doufám, že se to trochu urve ze řetězu. Mark je nudný, u Christiny pořád čekám na to, že se nějak víc projeví a Kieran mě baví z téhle trojky nejvíce a jsem zvědavá, co s nimi autorka zamýšlí dál. Na Dianino tajemství jsem se těšila, ale bože proč zrovna tohle a vztah s Gwynem #nocoment Jediný, kdo mě opravdu bavil byl trojlístek Kit, Livi a Tibo! I když občas jsem se bála, že autorka sklouzne k vytvoření další trojúhelníku. Romantické cosi mě tu nebaví u žádné postavy.

Konec byla jedna velká tragédie, z pohledu postav ale i z pohledu čtenáře! Zase obří akce, která byla hrozně rychlá a místy nedávala vůbec smysl např. držení meče smrti, autorita konzulky a úmrtí (ty mi teda přišla úplně zbytečná).
Upřímně vůbec nevím, jak knihu hodnotit...., ale už jen to, že se chci pustit po tom všem do pokračování, značí to, že ta kniha nemůže být tak hrozná

12.04.2024

Rande s knihomolkou jsem se trochu bála, protože nemá moc dobré ohlasy, ale byla jsem mile překvapena.

Kniha se četla hrozně dobře, chytlo mě to hned od začátku a vůbec jsem se při čtení nenudila. Příběh sice není nejoriginálnější, ale je opravdu skvěle napsaný. Je jednoduchý, nejsou tu zbytečné dramatické scény a hlavní hrdinové se nepřetvařují a jednají racionálně.

Hlavní postavu Kinsley jsem si ihned oblíbila, i když některé její kousavé poznámky byli už přes čáru a taky mi vadilo časté používání vulgarit. Rozhodně nejsem typ člověka, který nikdy nezanadává, ale tady mi to úplně rvalo uši, oči.

Josh byl miláček, trochu jsem ho Kins záviděla. Líbilo se mi, že si nenechal od Kins nic líbit a uměl se proti ní ohradit.

Další postavy jsem si taky oblíbila, jen jsem se trochu ztrácela mezi tou spoustou jmen. Holley a Saylor byli skvělé, líbilo se mi jejich přátelství a těším se na příběhy o nich. Doufám, že se dočkáme vydaní, co nejdříve! Staříčkové byli skvělý a dodávají knize komičnosti.

Po přečtení moc nechápu ty negativní ohlasy. Kdyby nebylo té spousty vulgarit, tak bych si čtení užila ještě o malinko více.

12.04.2024

Poslední dobou mám stále větší chuť číst příběhy, které jsou inspirované slovanskou mytologií. Mám štěstí, protože teď jich vychází poměrně dost. Takže když jsem v knihovně objevila Legendu o Ladě ihned jsem si ji půjčila!

Hned na začátku mě, ale zarazila jedna věc a to, že anotace nesedí - dost důležitá věc se stane jinak a trochu mi přijde, že pak celý příběh je úplně jiný než kdyby byl podle anotace - já tak čekala úplně něco jiného.

Příběh se čte dobře, ale na můj vkus jel pořád stejným tempem, i přestože je zde hodně akce a zvratů, tak ve mně nevyvolal téměř žádné emoce (prostě takové to cože?!). Jen tedy konec vybočuje, protože byl neuvěřitelný a nikdy jsem tuhle situaci nečetla, tak dobře napsanou a i díky němu je hodnocení tak vysoké.

Líbí se mi zapojení velkého množství bohů (Lišaj, Veles...), démonů (rusalky, Serča a Neserča,..) a dalších postav (Baba Jaga), mají zde i své menší příběhy a nejsou zde pouze na "ozdobu".

Na příběhu se mi líbí, že není pouze o záchraně, ale je zde taky velký důraz kladen na rozpor mezi křesťanstvím a pohanstvím. Právě tohle dělá příběh zajímavým. Perfektní také bylo propojení prologu s epilogem, který příběh krásně zakončil!

Hlavní postavu Ladu jsem si oblíbila - je chytrá, nebojácná a jde si za svým.
Na jejím putování ji doprovází Ivan, mladý křesťan, který mi byl ihned sympatický. Líbí se mi, že postavy nejsou černobílé. Bavilo mě sledovat vývoj jejich charakterů a uvědomění si, že hodnotu člověka neurčuje to, jakou má víru.

Do poslední chvíle jsem se bála, že autorka z toho nakonec udělá milostný trojúhelník, ale nestalo se...i když nějaké menší romantické náznaky tam byli, ale spíše v přátelském duchu.

Příběh je jednoduší, ale rozhodně stojí za přečtení.

12.04.2024

Od Meghan March jsem četla už sérii Mount Trilogy, takže jsem tak nějak tušila, co mě čeká. Ale na tohle jsem nebyla vůbec připravená, asi jsem už zapomněla.

Příběh začíná hned z ostra (na straně 4 už dojde na "akci"), děje se dočkáte až skoro na konci knihy a konec vás donutí přečíst si další díl. I přestože je kniha prostě o ničem (nebo o tom jednom), je neuvěřitelně čtivá. Takže takový začarovaný kruh...aneb budete číst druhý díl knihy, která se vám nelíbila.

Hlavní postava Temperance je neuvěřitelně naivní a dostává se do naprosto bizarních situací, ze kterých je ale úplně nadšená. Ono se není čemu divit, protože pan tajemný je hodně hot a táhne celý příběh.

Autorka se nebojí vůbec ničeho a hodně věcí bylo na můj vkus už za hranou. Co mě ale rozhodně více šokovalo jsou výrazy, které překladatelka použila při popisu pohlavním orgánů...

12.04.2024

Vampýrskou akademii jsem četla poprvé již před lety (a pak ještě párkrát) a hned na první pokus mě uchvátila. Nejvíce mě zaujalo rozdělení vampýrů na Moroje, Dhampýry a Strigoje - líbí se mi, jaké jsou mezi nimi vazby a že celý svět je vystavěn právě na nich.

Na celé sérii se mi líbí, že má vzestupnou tendenci a každý díl je o trochu lepší než ten předchozí. Taky je zde perfektně napsán vývoj postav, díky tomu jak postupně stárnou a zažívají konkrétní situace, které je ovlivňují

A dalším důvodem, proč tolik VA miluju je Rose, Dimitrij, Adrian, Christian, Lisa a další postavy.

Takže kdo ještě nečetl, tak honem, protože musíte sami zjistit, proč je tahle série tak skvělá!

12.04.2024

Myslím, že tu není nikdo, kdo by neslyšel o knize Soused na zabití od české autorky Lusy Adams. Já sama jsem „podlehla“ a ihned, jak byla e-kniha k dispozici, jsem si ji pořídila (Paperback bude v prodeji od května 2024, ale již teď si ho můžete objednat).

V této knize autorka zpracovává dvě dost táhnoucí témata – sousedi a hate to love. I přestože jsem četla již dost knih s touto tématikou, tak mě Soused na zabití příjemně překvapil. Příběh je čtivý, velmi dobře napsaný a já si čtení neskutečně užívala.

Hate to love linka je skvěle vykreslena, dodává příběhu dynamiku a já jim tu jejich nenávist opravdu věřila, i přestože vznikla kvůli prkotině, ale tak už to bývá. Občas mi tedy přišlo dohadování postav lehce nesmyslné a zbytečně vyhrocené, především Maddie to občas trochu přeháněla a bylo mi líto Aleka.

V knize nenajdete žádné dlouhé pasáže, celý příběh je postaven na velkém množství slovních přestřelek a komických situací, což miluju. Nechybí ani konverzace přes chat, právě chatovací okénka jsou zpestřením knihy, jak po obsahové, tak estetické stránce.

Hlavní postavy, Maddie a Alek, jsou komplexní a sympatické postavy, které vás zaujmou. Maddie byla občas až moc zlá, přitom je to taková roztomilá, milá postava. Bavila mě její drzá stránka, která nekorespondovala s její plachostí. Alek byl skvělý, neuvěřitelný pohodář, který si na nic nehrál a působil opravdově. Občas mi ho bylo líto, ale odolával Maddie velmi dobře.

Romantická linka je postupná a působí opravdově. Nechybí ani jiskření a žhavější scény, které ale byly vkusné a přirozeně zapadaly do příběhu.

Soused na zabití je povedená romantická komedie, která vás bude bavit a přečtete ji raz dva. Knihu bych doporučila všem, kteří hledají oddechové čtení plné humoru, romantiky a zajímavých postav. A jelikož se jedná o sérii, tak já se nemůžu dočkat, až se dozvím více o Masonovi, Libby a Mer, protože i tyto postavy jsem si dokázala oblíbit.

28.03.2024