Wajny komentáře u knih

Kniha Do puntíku představuje zajímavý pokus spojit rozlišné věkové generace prostřednictvím otázek a odpovědí o existenci. Díky širokému spektru témat umožňuje společné čtení a diskuzi mezi dětmi a dospělými. Jemný poetický nádech otázek a nádherné ilustrace poskytují krásný zážitek.., který ale nebyl tak úplně vhodný pro mě

Autorčin styl psaní je originální, laskavý, místy až snový, ale většinu času na mě bohužel působil dost kusově a trhaně – dost věcí mi přišlo nedotažených a nijakých. Čekala jsem asi komplexnější pohled na jednotlivé skutečnosti a ne jenom místy až výkřiky do tmy.

Na knize se mi nejvíce líbilo zpracování – nádherné ilustrace jsou všude v knize a každá stránka je opravdu velmi pozoruhodně zpracovaná a je vidět, že si s tím dal někdo opravdu velkou práci. Jen koukněte sami . Já bych ale pro větší požitek potřebovala víc....

Do knížky jsem šla s představou, že to bude něco podobného jako Malý princ, kterého naprosto miluju a četla jsem ho již několikrát a i v různých obdobích. Takže moje očekávání bylo obří a bohužel se nenaplnilo ani z malé části. Mně tahle kniha prostě vůbec nesedla a u čtení jsem se až nudila a pohánělo mě jenom pomyšlení na ty krásné ilustrace. Je možné, že jsem ji četla ve špatném období nebo opravdu není pro mě a já se nedokážu na tuto vlnu naladit. Nebo ji prostě jenom nechápu.

Takže pokud máte rádi netradiční knihy, které mají v sobě (skrytá) poslání, tak knihu určitě nevynechejte, třeba zrovna vás nadchne!

Za knihu děkuji @nakladatelstvi_rosier #spoluprace

2,5*

Nikmakbooks

15.12.2023

Knihy Julie Caplin mám velmi ráda, protože jsou oddechové, romantická linka je vždy povedená a díky vyprávění o dané zemi máme možnost ji poznat. Hrad ve Skotsku není výjimkou, ale přesto mi chybělo několik prvků, na které jsem byla zvyklá.

Kniha má neuvěřitelně pomalý začátek, což mě opravdu zaskočilo. Do čtení jsem se musela nutit až do strany 100, než se příběh rozjel. Dynamika se sice zlepšila, ale opakované motivy - hrad, excentrická matka, vaření - se vracely stále dokola.

Atmosféra knihy je hezká, ale chybělo mi více popisů samotného Skotska. Skotsko se skoro neobjevuje, kromě jedné zábavy a výletu do Edinburgu, který působil spíše komerčně. Naopak se opakovaly motivy večeří, popíjení a míchání drinků.

Romantická linka byla nedostatečně výrazná, přebíjelo ji totiž to velké množství vaření . Je velmi pomalá, ale i tak mi přišlo, že vzešla z ničeho nic. Jsou tu náznaky, ale mě chybí víc samotných interakcí mezi Izzy a Rossem. A nesmím zapomenout na tu závěrečnou „romantickou scénu“, která byla vrcholem trapnosti.

Příběh je hodně "rodinný". Všichni mají blízko k sobě, navzájem si pomáhají, pracují téměř zadarmo, což působí až nepřirozeně. Ale co já vím, třeba jsou Skoti opravdu takový.

Hlavní hrdinka Izzy mě štvalou svou naivitou a tím, jak sebou nechala orat, snášela všechny rozmary své matky a neuměla se ozvat a vše v sobě dusila. Ross na mě působil jako nabubřelý studený čumák a srab, který neví, co chce. Takže ideální dvojka

Celkově je to průměrná kniha od Caplin, ale i tak jsem si čtení užila. Před Vánoci se takový typ knihy, i když trochu pomalejší, ukázal být ideálním pro zklidnění a relaxaci.

3,5*

Nikmakbooks

2 15.12.2023

Miluji tě Jasone Thorne bylo fakt povedené! Skvělá oddechovka, u které si odpočinete a budete z ní mít dobrou náladu! Jistě, nečekejte nic světoborného, ale i tak tady můžete čekat zajímavý příběh, dobře napsané erotické scény a vtipné pasáže. Jistě, je tu přemíra klišé, ale kdo by je občas neměl rád!?

Začátek knihy byl skvělý, líbilo se mi propojení s minulostí, vazby na rodinu a trocha ztřeštěnosti ze strany Olive. Postupně to už má takovou tu klasickou notu, místy až moc přeslazenou. Na knize se mi líbí, že se nejedná o plytký příběh, ale jsou tu i hezké momenty na zamyšlení.

Jen mi prosím vás prozraďte, proč je vždy na konci nějaké drama? Proč vždy pár stránek před koncem jim chtějí autoři zavařit? Ještě když skoro vždy je to totální kravina, která by se dala vyřešit pár větami. Přece je všem jasné, že to dopadne dobře.jo bylo by fakt překvapující, kdyby to prostě ti dva nezvládli, tak by alespoň ty divnodrama byly opodstatněné

Mezi Olive a Jason je dokonalá chemie! Je tu hodně originálních scén a rozhovorů. A i když tu nechybí jedno obří klišé, tak je velmi dobře zpracované.

Já si čtení opravdu užila a už se těším na další autorčiny knížky.

Instagram - Nikmakbooks

3 29.11.2023

V Ukradeném dědici se vracíme do známého světa podlých víl a já se na toto znovu setkání hrozně těšila! S příběhem Doubka a Wren jsem se docela dost nadřela, četla jsem ho dlouho a zrovna jsem procházela čtecí krizí. Nakonec jsem, ale knihu přečetla a jsem s ní spokojená, jen pár věcí mi v ní chybělo.

Příběh má pomalejší tempo, vše je popsáno dopodrobna, jak už všemožná monstra nebo i prostředí kde hrdinové putují. Autorka má neuvěřitelnou fantazii a krásný styl psaní. V knize se sice toho děje spoustu, ale přijde mi, že vše podstatné se stane až na posledních pár stránkách knihy a samozřejmě v knize nechybí ani neuvěřitelný konec, o kterém nevím, co si vlastně myslet.

Hlavní postava Surren (Wren) je neuvěřitelná! Je velmi rozpolcená, neví, jak se má chovat k ostatním a jejím největším přáním je žít co nejnormálnější život. Na druhou stranu je chytrá, odhodlaná a vystupují napovrch i její vílí vlastnosti. Autorka se zaměřila i na její minulost a nebojí se jít do hloubky. Na autorčiných postavách se mi líbí, že nejsou černobílé a dávají nám prostor přemýšlet o nich.

Doubek mě lehce zaskočil svými kopyty a růžky, já si ho tedy raději představuji bez nich, tohle je na mě až moc fantasy. Doubek je vtipný, snaží se být přátelský, ale má i svou stinnou stránku. Ani po přečtení celé knihy si nejsem jistá, jaký vlastně doopravdy je.

Vztah mezi Doubkem a Wren je krásný, ale přijde mi, že je spíše na kamarádské místy až sourozenecké úrovni. Občas v jejich vztahu sice zakřesala nějaká jiskra, ale vše je zatím hodně platonické.

V knize mi chybí více postav – Doubek s Wren jsou sice samy o sobě zajímavý, ale přijde mi, že tenhle příběh samy nedokážou utáhnout. Je tu sice pár vedlejších postav, ale nedostaly téměř žádný prostor.
Taky mi trochu vadilo, že nezavítali třeba i někam vyloženě mezi víly. Občas mi přišlo jejich putování jako od někud nikam. Sice toho během své cesty hodně zažily, ale já se těšila i vyloženě na nějaké vílí prostředí.

Návrat do Elfhame byl úžasný a já se těším na další díl, který snad bude trochu víc akčnější, už s ohledem na závěr knihy.

4,5*

Instagram - Nikmakbooks

29.11.2023

Mezi mou nejoblíbenější romantickou linku patří právě předstíraný vztah či manželství #fakedating a ještě když je k tomu donucená blízkost ve stylu sdílení pokoje, tak slintám blahem. A Smlouva na lásku má oboje!

Knihu jsem přečetla neuvěřitelně rychle a díky ní jsem se i dostala ze čtecí krize, takže tip pro vás! Autorka píše lehce, svižně, zajímavě, ani na chvilku se nenudíte a nebojí se jít do hloubky a zapracovat i na vývoji postav. Příběh sám o sobě není nijak extra originální, ale to zpracování je skvěléuž jen ty vtipné narážky na film Dokonalá partie! Miluju ho!

Hlavní postava Rebecca je totální workoholik, který se snaží navenek působit neuvěřitelně tvrdě, ale zároveň si všechno bere až moc k srdci. Občas mě štvala její zabedněnost a to, jak ji vše dlouho trvalo, nakonec ale došlo i k pár změnám v jejím chování, za což jsem velmi ráda, protože někdy byla opravdu nesnesitelná.

Hudson je totální sluníčko! Je ochranářský, ale ne takovým tím divným macho způsobem, ale spíše je ten typ co vám podá deku a nechá vás vybrečet. Baví mě jeho uvolněnost, jaké má priority a přístup k životu.

Ti dva spolu jsou úžasní! Jiskří to mezi, baví mě #grumpysunshinevibe který je obrácený a to se moc často v knihách nevyskytuje a erotické scény jsou velmi dobře napsané – bez nějakých prazvláštních tvarů.

Ke konci mi trochu vadilo to natahování a opět trochu menší drama, které bylo za mě zbytečné. Taky mi chybělo větší rozuzlení ohledně rodiny Rebeccy, protože vztahy mezi nimi zabírají docela velkou část příběhu a tady mi přišlo, že se usmířili až moc rychle.

Skvělý romantický příběh plný lásky, humoru a zajímavých hlavních, ale i vedlejších postav. Já si čtení opravdu užila, takže pokud váháte, zda číst, tak neváhejte už ani minutu.

Instagram - Nikmakbooks

4 29.11.2023

Má to háček je volným pokračováním knihy Holka přes palubu ze série Sestry Bellingerovy. První díl jsem četla, takže jsem čekala, že druhý díl se ponese v podobném duchu. Nakonec v něčem byl téměř totožný – prostředí, atmosféra malého města či rybaření, ale na druhou stranu je tohle takové klidnější, zaměření více na myšlenky hlavních hrdinů než na pikantní erotické scény, ale nebojte, ty tu taky jsou.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav, Hannah i Foxe. Já mám hrozně ráda tenhle styl vyprávění, protože mi přijde, že dostaneme díky náhledu obou hlavních postav komplexnější příběh a pokud jde autor do hloubky, jako tomu bylo tady, tak je to opravdu uvěřitelné.

Hannah je milá, roztomilá a někdy až moc rozumná. Místy mě tahle její klidná stránka štvala a já doufala, že se konečně pořádně vyjádří. Fox byl úžasný. Bavilo mě jeho polemizování, šrámy z dětství a to, že se je snaží řešit. Když byli ti dva spolu, bylo to hrozně krásné – přes počáteční kamarádství, vzájemné naslouchání i dodání odvahy ke změně.

Rozhovory hlavních hrdinů jsou krásné a mají hlubší charakter. Líbí se mi, jak se Fox postupně otvírá a začíná věřit tomu, že by mohl být jiný. Je tu i velká spousta erotických scén, upřímně ty mě moc neoslovily, přišlo mi, že se do některých situací nehodí a občas jsem je i trochu přeskakovala.

Ve výsledku nedokážu říct, který díl se mi líbil více, protože mi přijdou hodně rozdílné. Takže pokud chcete něco pikantního, sáhněte po Holce přes palubu a pokud něco klidného a o hledání sebe samé, tak spíše zkuste Má to háček.

Instagram - Nikmakbooks

1 29.11.2023

První díl Knihu přání jsem četla už dávno a nebýt seriálu, tak bych úplně zapomněla, o čem vlastně je. Ale jelikož seriál jsem si loni zamilovala a už se těším, jak na něj letos znovu kouknu, tak jsem si nemohla ujít pokračování příběhu Dashe a Lily. Děkuji @humbook @humbook_blogeri , že jsem si knihu mohla přečíst! #spoluprace

Dvanáct dní Dashe a Lily je krátký vánočně laděný příběh. Atmosféra zimního NY a vánoční přípravy vás naladí na tu správnou vánoční náladu! Tahle YA knížka je naprosto oddechovým dílem, sice zde nastane pár dramat, ale i tak se budete celou dobu usmívat a užívat si všechny ty pocity, které kniha nabízí.

Knihu jsem přečetla během dvou večerů, je velmi čtivá, nenudí a sálá z ní pozitivní energie. Ano, jsou tu momenty, které jsou dramatické a místy trochu temné, ale přišlo mi, že hezky odráželi realitu dnešní doby. Líbí se mi opakující motiv, že každý má právo být chvilku smutný a že je velmi důležité pracovat na každém vztahu. Autoři vše důkladně popisují a nebojí se jít u pocitů do hloubky.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou postav. Dash je zde opravdu skvěle vykreslen, působí jako normální kluk. Líbilo se mi, jak je chápavý, netlačí na ní a snaží se, dát Lily prostor, zároveň ale neví, co si vlastně počít a působí neohrabaně, což je velmi realistické. K Lily jsem si nedokázala najít cestu, v prvním díle byla až moc ztřeštěná a tady zase až moc sebelítostivá. Na jednu stranu se mi líbí, že byla taková, protože v tomhle věku je to typické, ale na druhou stranu mě štvalo, jak se chovala k Dashovi a i ke svému okolí.

Pokud toužíte po vánočním čtení plném emocí, autentičnosti a zimní atmosféry v New Yorku, Dvanáct dní Dashe a Lily je pro vás ideální volbou.

3,5*

Instagram - Nikmakbooks

1 29.11.2023

Hon na knížete Draculu začíná tam, kde první díl skončil, takže nás neochudí o žádné zajímavé věci v životě hlavních hrdinů. Navíc se mi kniha četla lépe a napětí se zde rozvíjí ihned. Rumunská škola forenzní medicíny poskytuje zlověstné prostředí a temnou atmosféru, kterou ještě podtrhuje zima. Bohužel některé pasáže jsou nedotažené a povrchní.

Hlavní postava, Audrey Rose, se pokouší vyrovnat s traumatem, které zažila v Londýně a noční můry ji pronásledují na každém kroku. Občas její chování působí až příliš impulzivně, všechny odstrkuje a zdůrazňuje nutnost vyřešit vše sama. Já mám ráda tento typ silných ženských hrdinek, ale tady mě to přišlo až moc výrazné a místy i nelogické.

Thomas je věrný, vtipný a dává AR prostor. Spolu ty dva fungují skvěle, jiskří to mezi nimi, ale bohužel se jejich vztah vyvíjí hodně pomalu. Upřímně já jsem čekala, že se to bude vyvíjet trochu rychleji, protože těch nevyužitých příležitostí je tu hodně.

Kniha je označena jako horor, ale mohla by mít intenzivnější atmosféru a větší zvraty, aby tuto nálepku opravdu ospravedlnila. Nicméně detektivní zápletka a prvky viktoriánské fantastiky přidávají knize něco extra. Líbí se mi, že autorka nepracuje pouze s mýty a legendami, ale opírá se i o historické skutečnosti a zvyky spojené z daným místem. Ocenila jsem také dopisy, fotografie a poznámky, které obohacují příběh.

Trochu mi vadí, že jsem pachatele zase odhalila hrozně rychle. Přijde mi, že autorka je píše tak nějak podobně a mě vždycky přijdou hrozně podezřelí. Autorka však dokáže udržet čtenářovu pozornost tím, jak k tomu odhalení dochází. Některé momenty v knize jsou však příliš akční až neuvěřitelné. Nakonec, ale vše dává smysl a vše do sebe zapadá, takže finální výsledek je velmi povedený.

Hon na knížete Draculu je zajímavým pokračováním série, které nabízí temnou atmosféru, vztahy mezi postavami a detektivní zápletku. I když má své nedostatky, stále stojí za to přečíst si ji.

Instagram - Nikmakbooks

14.11.2023

Jsem dlouholetou fanynkou knih Julia Quinn a mám ráda téměř všechny její knihy, takže jsem se velmi těšila i na epilogovou sbírku Šťastně až do smrti, která se vrací k oblíbeným postavám z Bridgertonových.


Sbírka obsahuje osm epilogů a jedno shrnutí života Violet, matky Bridgertonových. Bohužel, musím přiznat, že mě tyto epilogy trochu zklamaly. Některé z nich se téměř vůbec netýkaly daných párů a občas se zdálo, že autorka sama neví, jak daný epilog napsat. Celkově mi přišly epilogy nucené a nedotažené.


První epilog věnovaný Simonovi a Daphne mi přišel nudný a postrádal jiskru, kterou jsem si pamatovala (3/5).


Druhý epilog, věnovaný Anthonymu a Kate, je mým nejoblíbenějším (i jejich kniha). Autorka hezky vystihla jejich charaktery a zvláště mě potěšilo zapojení hry pall-mall. Nechybí tu ani ostatní hráči, ale ty nebrali pozornost danému páru, takže jsem velmi spokojená (5/5).


Třetí epilog nebyl vůbec o Benedictovi a Sophie, což mi nevadilo, protože tento pár nepatří mezi mé oblíbence. Vypráví o Sophiině sestře a jejím zamilování, některé pasáže jsou velmi vtipné, ale ve výsledku mi to přišlo takové až moc ztřeštěné (3/5).


Na epilog věnovaný Colinovi a Penelope jsem se těšila, bohužel mě dost zklamal, protože se více zaměřil na vztah Penelope a Eloise. Škoda, já chtěla víc interakcí mezi Colinem a Penelope, protože Colin je největší hvězda (3,5/5)!


Pátý epilog mě naštval. Těšila jsem se na zobrazení Eloise jako manželky a matky, ale byl napsán z pohledu její nevlastní dcery Amandy. I když ich-forma byla zajímavá, chyběla mi samotná Eloise (2,5/5).


Šestý epilog věnovaný Francesce a Michaelovi byl krásný a zaměřený na emoce. Hezky navazoval na knihu a byl odlišný od ostatních epilogů, což se mi líbilo, protože i Francesca úplně nezapadá do rodiny (5/5).


Sedmý epilog mě lehce zklamal, byl hodně informativní, ale i dramatický. Právě to drama mi přišlo zbytečné, protože bylo jasné, že vše skončí dobře (3/5).


Když jsem poprvé četla knihu Vévodu a já, představovala jsem si Violet jako stařenu, i když samozřejmě věkově žádnou stařenou nebyla, já ji tak vnímala. Až seriál mi její vnímání změnil a já ji začala vidět jako ženu plnou života a energie. Violet v rozkvětu se mi líbil, ale nepřinesl nic nového. Bylo zde krásné vykreslení začátku její lásky s Edmundem a popis jejího života, ale trochu jsem doufala, že se v něm objeví nějaké romantické momenty s novými mužskými postavami. I přesto, že milovala Edmunda celý život, přála bych si, aby si Violet ještě trochu užila.


Na jednu stranu jsem ráda, že epilogy vznikly a já měla tak možnost vrátit se zpět do světa Bridgertonů, ale na druhou stranu mi přišly zbytečné. Jedno je, ale jisté Bridgertonovi jako rodinu naprosto miluju!


Instagram - Nikmakbooks

1 06.11.2023

Plavba zlých snů je poutavým čtením, které nás zavádí do malého města, kde se všichni znají, a chyby se těžko odpouští. Hlavní dvě postavy, Cruz a Tennessee, na první pohled nemohou být odlišnější. Cruz je zlatý hoch, zatímco Ness je vyvrhel města. Postupně však zjišťujeme, že jejich veřejné masky jsou mnohem složitější, než by se zdálo na první pohled.

Když chybou Ness skončí na špatné výletní lodi, na počátku to mezi Cruzem a Ness vře. Postupně se však začínají více sbližovat a začínají se odhalovat tajemství z jejich dospívání.

Ness je silnou postavou. Její vztah s Bearem byl krásný, a já se vždy dojala, když se jí zastal. Avšak občas jsem nerozuměla jejímu nedospělému chování a proč se pořád staví do pozice vyvrhele. Potěšilo mě, že autorka šikovně uzavřela minulý vztah a nenajdeme zde žádný zbytečný milostný trojúhelník.

Cruz byl dobrý, ale já mu nemůžu pořád odpustit ten knírek Taky mi vadilo jeho občasné špatné chování k Ness, hlavně že začátku, kdy mi přišlo, že si s ní jenom zahrává a snaží se jí z důvodu minulosti ubližovat.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav a romantická linka se pomalu vyvíjí směrem k nevyhnutelné epické lásce. Líbí se mi také zmínky z minulosti, které dodávají příběhu hloubku a kontext.

Kniha není bez dramatu, která se objevují jak ve formě minulých vztahů, tak hlavně ve formě rodiny Tennessee. Je těžké nerozčilovat se nad tím, jak se členové této rodiny chovají k Ness. Jejich ponižování a hysterie jsou téměř nepřekonatelné, a jejich jednání směrem k vlastnímu dceři/sestře je opravdu otřesné.

Všechny vedlejší postavy mě štvaly (až na Beara). Jejich náhlé uvědomění a omluvy mi přišly příliš plytké a málo uvěřitelné, zejména jak se z nejhorší rodiny staly najednou nejvíce milující.

Plavba zlých snů je zábavným románem s chytlavým příběhem a silnými hlavními postavami. Má své momenty, které vás překvapí, a obsahuje všechny ingredience, které od autorky L.J. Shen očekáváme. I když mě některé aspekty příběhu štvaly, stále se jedná o čtivý a dojemný příběh lásky a sebepoznání.

Instagram - Nikmakbooks

6 28.10.2023

Nezkrotná říše je neuvěřitelně čtivá! Líbí se mi, že začala přesně tam, kde první díl skončil, autorka se ihned vrhá do nového příběhu a nepřibližuje minulé události. Autorčin styl psaní je skvělý, hodně mě baví dialogy, které jsou plné sarkasmu, vtipů a vůbec nenudí.

Děj hezky ubíhá a vlastně jedna akce střídá druhou.
Občas mi ale přišlo, že se trochu točí v kruhu, i když vtipy o výbuchách mě bavili. Taky mi vadilo, že autorka nedala postavám trochu oddechu, aby jsme se o nich dozvěděli více, hlavně u nových postav mi to vadilo, protože jich přibylo dost a o nikom nic pořádně nevíme.

V knize je velké množství nových informací, něco bylo zodpovězeno a na něco si musíme počkat do dalších dílů. Líbí se mi magické zapojení a že kniha sklouzává trochu více do fantasy.

Brex se začíná lehce měnit, už není tak poslušná a nesnaží se za každou cenu všem zavděčit. Musí se zamýšlet nad tím, kdo je vlastně ten dobrý a kdo zlý. Občas je ale dost ovlivnitelná, ale kdo by sakra odolal všem těm chlapům, vílakům a bůhví čemu

Warwick je pořád stejný bručoun, ale konečně se odhalují i jeho myšlenky a hlavně minulost, která ho utváří. A tím ochranářstvím na konci mě dostal .
Přibylo hodně nových postav, velká většina je zajímavá a i jejich zapojení do příběhu je důležité. Nejvíce diskutovanou postavou je Killian....a já jediné, co řeknu je, že ho tam bylo málo a nevím, co si o něm vlastně myslet

Nechybí ani "romantická" linka, jen občas jsem si říkala, že by na to měli konečně skočit I když Stacey říkala, že se už v 3 dočkáme!

Drsné prostředí Budapeště miluju! Hrozně mi sedí k celkovému příběhu a jména postav jsou už jen třešničkou.

Nezkrotná říše je skvěle promyšlený příběh s obrovským potenciálem a já jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat! Takže kdy bude třetí díl?

Instagram - Nikmakbooks

2 23.10.2023

Šepot kouzel přináší poutavý příběh nového magického světa. Kniha začíná velmi pomalu a já měla dlouhou dobu pocit, že jsem už něco podobného četla. Jsou tu totiž prvky (oblíbené a táhnoucí), které určitě už znáte - čarodějná škola, elementární magie a kouzelnický turnaj. Nicméně postupem času zjistíte, že jsou tu i zajímavé nové prvky, které tak dodávají příběhu na originalitě.

Autorčin styl psaní je zábavný, čtivý a dokáže vás do příběhu rychle vtáhnout. Autorka dobře vykresluje prostředí a novou zemi, ačkoli bych si přála více názorných ukázek, aby se čtenáři mohli lépe ponořit do tohoto magického světa. Hodně věcí je tu popsáno pouze okrajově např. vztah k čarodějům, škola, císařská rodina. A zároveň některé scény mi přišli zbytečné např. zápletka s Adamem mi přišla naprosto k ničemu, protože stejně nebyla pořádně dovyřešena. Větší zvrat nastane až na konci, bohužel jsem ho tušila asi od 1/3 knihy, takže ani tato část mě nijak nešokovala.

Samotná magie čtyř elementů není nijak originální a je dost fádní, ale co mě zaujalo bylo vysvětlení hlasů, které slyší Eira, to bylo velmi dobré, ale opět mi přišlo, že to bylo takové nedotažené a autorka z toho mohla vytřískat více.

Hlavní hrdinka Eira mi na začátku přišla nevýrazná, ale postupně prochází vývojem a začíná bojovat o své sny a budoucnost. Vadilo mi, že v některých situacích se chovala jako naprostá naivka a slepě důvěřovala kdekomu. Jistě byl tu záměr ukázat, že Eira touží po lásce, která se ji nedostává, ale na druhou stranu je tu dost výrazná sourozenecká, kamarádská a i rodičovská láska, takže tyto prvky si dost protiřečí a mě z toho všeho, bohužel Eira vychází jako tupoučká slepička. Nejvíce mě naštval konec, kdy si pořád nedokázala přiznat i svou chybu, kdyby byla trochu chytřejší vůbec by to takto nemuselo dopadnout.

Cullen je velmi tajemnou postavou, o které toho víme opravdu málo. Vadí mi, že se autorka nevěnuje více jeho charakteristice a vývoji, pak totiž jeho chování působila zkracovitě a hloupě, protože nevíme, jaké konkrétní motivy ho k tomu vedou.

Celkově lze říci, že Čarodějnice - Šepot kouzel je příjemně přímočarý a čtivý román, který potěší milovníky magie, kouzel a pátrání po rodinných tajemstvích. I přes některé nedokonalosti v ději a postavách nabízí zajímavý pohled do magického světa a zanechává prostor pro další díly, na které se můžeme těšit a doufat, že budou ještě lépe rozvinuty některé zavedené motivy a postavy.

3,5*

Instagram - Nikmakbooks

1 16.10.2023

Píseň sirény mi dala hodně zabrat, četla jsem ji 4 měsíce a někdy jsem ji odložila i na 14 dní. Paradoxně jsem, ale s příběhem spokojená. Nové pojetí Mořské víly bylo originální a tajemné.

Příběh má velmi pomalé (místy trochu nudné) tempo, ale vše vylepší skvělé inteligentní dialogy, sarkastické poznámky a vtipné momenty. Nechybí zde ani akční momenty, ty jsou spíše až v závěru. Kniha se odehrává v novém světě, kde je nepřeberné množství nových států, které mají vždy něco ryze typického pro něj samotný. Škoda jen, že nebyly více využity, já bych se o nich rozhodně chtěla dozvědět více. Příběh má skvělou temnou atmosféru a vy si rozhodně nepředstavujete při scénách červenovlasou disney Ariel.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou postav – sirény Liry a lovce sirén/Zlatého prince Eliana, i když se může zdát, že ty dva nemají nic společného, tak je dost věcí spojuje – očekávání rodiny, předurčenost, a nebo i samotné vzepření osudu. Kapitoly jsou krátké, neopakují se a přechod mezi nimi je dobře načasovaný.

Hlavní postavu Liru jsem si oblíbila hrozně snadno. Bavilo mě její sebevědomí, hlavně když si neuvědomovala, že už není taková badass hrdinka jako byla v moři. Její prořízlá pusa je skvělá. Mám hrozně ráda tyhle aktivní hrdinky, které se nebojí téměř ničeho. Líbí se mi, že Lira ušla dlouhou cestu a její proměna byla uvěřitelná a postupné uvědomování dobře popsané. A i když ta změna byla obrovská, pořád si ze sebe obrovský kus zachovala.

Mužská hlavní postava Elian je pro mě trochu záhadou. Chybělo mi zde větší ponoření do jeho nitra, některé jeho pohnutky jsem nechápala a taky jsem čekala větší využití jeho kompasu. Ten mi totiž přišel extra zajímavý a já se těšila na jeho využití.

Romantická linka je ze začátku okrajová, pozvolná a až na konci se více rozvíjí. Líbí se mi, že autorka netlačí na pilu a mermomocí je nikam netlačí. A možná i samotnou hvězdičku dávám za ten krásný polibek!

Píseň sirény doporučuji všem, kteří mají rádi drsnější a krvavější pohádky a nevadí jim pozvolnější tempo příběhu.

Instagram - Nikmakbooks

2 16.10.2023

Když voláš moje jméno jsem si mohla přečíst díky účasti ve štafetě! Na knihu jsem se těšila, anotace slibovala zajímavý příběh s obrovským potenciálem, ten nebyl pořádně využit, hlavně jeho zpracování pokulhávalo - zdlouhavé, opakující se.

Příběh je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav Adama a Bena. Já se hrozně těšila na to, až se ti dva potkají, ale ono se to pořád nedělo. ty dva spolu vidíme minimálně a to mi opravdu hodně vadilo.

Linka Adama a Bena nemůže být rozdílnější, prožívají jiné události, mají jiné rodinné zázemí a společný mají jen přístup k LGBT komunitě a Damoklův meč v podobě HIV/AIDS. Pro mě byla zajímavější Adamova linka, která více přibližovala epidemii HIV/AIDS, hlavně je zde hezky vidět, jak k ní přistupovala sama LGBT komunita. Benova linka mě nadchla na začátku, ale poté jsem čekala trochu více problémů ze strany rodiny, to bylo vyřešeno rychle a pak se jeho zážitky začali opakovat (chození po NY, focení.). Bohužel ani k jednomu z nich jsem si nedokázala vytvořit poutu, může za to hlavně fakt, že o nich víme málo a chybí tu jejich vývoj.

Romantická linka zde byla minimální, alespoň co se týče té typické. Linka s Callumem mi vadila, protože sám Callum byl zvláštní. Nechápala jsem jeho pohnutky a to, že vlastně „ohrožoval“ svého milovaného. Jistě v této době se razilo heslo Žijeme teď, ale občas mě ta všeobecná bezohlednost štvala.

Epidemie HIV/AIDS je zde velmi dobře zpracovaná, cítíte z ní tu děsivost a to jak se na vás hrnula ze všech stran. Trochu mi ale vadilo, že lidé se nijak neomezovali, byli trochu sobečtí a vůbec se nesnažili nějak brzdit či nemoci více předcházet.

Atmosféra amerických 90. letech na vás dýchá z každé stránky. Na mě tu bylo až moc popkulturních odkazů, které mi nic neříkali, brzdily mě ve čtení a já měla chuť je přeskakovat. Pro toho kdo v této době vyrůstal, může být čtení nostalgické.

Emotivní surový příběh, který působí hodně rozporuplně. Skvěle popsaná 90. léta USA, epidemie HIV/AIDS, frustrace a smutek a na druhé straně trochu odfláknutý příběh Adama a Bena.

Instagram - Nikmakbooks

16.10.2023

Audiokniha

Toto je moje první audiokniha a jsem nadšená! K běžné četbě mi teď ještě přibydou audioknihy, protože když už jste večer totálně oddělaní, tak vždy zvládnete poslech minimálně jedné kapitoly a to je prostě skvělé! Takže poprosím tipy na skvělé audioknihy

Jsem fanynkou Harryho Pottera, takže je jasné, že knižní verzi S kouzelnickou hůlkou mám samozřejmě už doma, jen přečíst ji nějak nestíhám. Takže když mi přišla nabídka audioknihy, ihned jsem po ní skočila. Děkuju @nakladatelstvi_rosier @nakladatelstvi_prah @audioteka_czsk #spoluprace

Na začátku chci ocenit výkony Radka Škvora a Anežky Pohorské, kteří namluvili tuto audioknihu. Anežka namluvila předmluvu, kterou napsala Emma Watson a Radek pak samotný text. Jen díky jeho (jejich) předčítání, to byl tak skvělý autentický zážitek! V téměř všech pasážích totiž slyšíte typický Dracův projev a já se musím přiznat, že v některých situacích mi přišlo, že stojí vedle mě, šklebící se a s typickými ulíznutými blonďatými vlasy.

Audiokniha nás provází Tomovými začátky herectví, jeho cestou k roli Draca Malfoye a samotným natáčením Harryho Pottera. Harry Potter figuruje v knize často, protože je velkou součástí jeho života a jak sám Tom říká, je za něj vděčný. Jednotlivé kapitoly jsou plné vtipných zážitků (i s jeho hereckými kolegy) a zároveň se nebojí otevřít ani vážnější témata. Líbí se mi jeho odvaha a nadhled s jakým vše vypráví. Jsou tu i skutky, které jsou špatné, ale on tím, že o nich mluví, právě ukazuje všem, že každý někdy dělá chyby, ale pokud se z nic poučíte a nevzdáte se, vše dobře dopadne.

Posloupnost vyprávění mi připomínala život Draca Malfoye v HP. Ze začátku veselé momenty a pak je střídají ty pochmurné a bolestné, ale v obou dvou případech, u Draca i u Toma, vše dopadne dobře.

Tom působí jako obyčejný člověk, kterého nezlákalo pozlátko slávy a jeho velkým snem je žít normální život. Zmínka o tom, jak se těší až se se svými malými mudly koukne na filmy HP, mě dojala. Celé vyprávění na mě působí upřímně a líbí se mi, že Tom se bere přesně takový, jaký je.

Celá audiokniha je srdečná, dojemná, místy smutná, ale hlavně je opravdová! Doporučuju ji všem fanouškům Toma Feltona (to je totiž nutnost), ale i nefanouškům, protože už dlouho jsem neslyšela, tak povedenou autobiografii.
Hlas Radka Škvora dodal příběhu osobitost a dojem, že Tom Felton sedí vedle vás (v mém případě - leží u mě v posteli).

Instagram - Nikmakbooks

14 16.10.2023

Dýchej za mě je krásný dojemný příběh, který vás chytne za srdce. Autorka skvěle zpracovala příběh dvou sester, bohémské „Gusty“ a praktické Milady, a to vše na základě pátrání v archivech a dochovaných dopisech. Do této doby jsem netušila, že existovala nějaká Augusta Nekolová, nadaná malířka, která se narodila do špatné doby. Možná kdyby se narodila v jiné době, znal by ji téměř každý.

Vypravěčkou příběhu je Milada, což pro mě bylo překvapením, protože jsem si před čtením myslela, že vše bude popsáno z pohledu Augusty. Myslím, že nadhled Milady je přínosem, díky němu je zde větší důraz na kontext doby. Příběh se odehrává na začátku 20. století (Rakousko-Uhersko) a během 1. světové války, právě začátky války narušili běžný život všem a hlavně nikdo neočekával, že bude trvat tak dlouho. Z knihy vyřazuje tíživá atmosféra, ale styl psaní tomu neodpovídá, je lehký a svižný. A tak strašně dobře se čte!

Stěžejní postavou je právě malířka Augusta, ale pasáže, které se týkají umění, jsou minimální. Tohle je příběh o běžných věcech a problémech tehdejší společnosti (společenské konvence, postavení žen, rozdíl mezi obyvateli z vesnic a měst, dopady 1. světové války). Všechny tyto drobnosti dokreslují celý příběh a přidávají mu na autentičnosti.

Nejvíce se mi líbil kontrast mezi oběma sestrami. Gusta je energická, houževnatá, milující a odhodlaná za každou cenu prorazit. V hodně situacích byla mimo realitu a bylo vidět, že opravdu žije jen pro svá plátna. Kdežto Milada je rozvážná, obětovaná, praktická, ale občas i sobecká a marnivá. Jsou to dvě obyčejné ženy, které mají své slabé a silné stránky, a i přes své rozdíly (nebo možná právě proto) se milují a mají mezi sebou neuvěřitelné sesterské pouto.

Dýchej za mě je příběh plný života, ale i smrti. Je plný emocí a skvěle tu jsou popsané vztahy.
Celý příběh podkresluje tísnivý pocit z války, takže čekejte smutné zasmušilé čtení, ale i tak to bylo krásné.

Za knihu mockrát děkuju @nakladatelstvi_rosier #spoluprace

Instagram - Nikmakbooks

4 16.10.2023

Kniha Tak tohle nikdo nečekal byla pro mě velkým překvapením. Škoda jen toho pomalejšího a nevýrazného začátku. Takže pokud se na knihu chystáte, rozhodně doporučuji překonat ty první kapitoly, protože zbytek je naprosto skvělý!

Příběh je velmi originální, nemusíte se bát žádné tuctové romantiky. Zapojení seznamky bylo perfektní - vtipné, ale zároveň i realistické vzhledem k jeho stinným stránkám. V knize nechybí vtipné ani srdceryvné momenty, řeší se zde závažná a důležitá témata, která by neměla být opomíjena. Autorčin styl psaní je jednoduchý, nechybí nadsázka a dokáže vás zaujmout.

Originální indonésko-čínské prostředí zaujme, protože spojuje prvky moderního světa Ameriky s konzervativní Indonésií a to vše šmrcnuté situacemi z filmu Šíleně bohatí Asiati #doporucuji Autorčin podrobný popis rozdílných výchov je velmi zajímavý především kontrast mezi benevolentní americkou a striktní indonéskou (asijskou). Nemusíte se bát, že by jste byli ochuzeni o poznávání a atmosféru dané země, hlavně Bali je skvěle zachyceno.

Hlavní postava Sharlot je symaptická a její energie mě bavila. George přináší do děje vtipné a nápadité momenty. Kapitoly z pohled obou postav jsou skvělou volbou, jen na mě byly dost dlouhé a často jsem se už těšila na kapitoly toho druhého.

Slow-burn romantická linka je hezky zpracovaná, již od samotného seznámí až po jejich vyvrcholení. Proces postupného poznávání a hledání cesty k sobě je realisticky zachycen, takže nemáte vůbec pochyby o jejich lásce. Velký důraz je kladen na rodinné a obecně mezilidské vztahy, což se mi líbilo.

Je opravdu velká škoda, že kniha má tak málo ohlasů, protože si rozhodně nezaslouží být zapomenuta. Takže jedno velké doporučení pro milovníky romantických komedií v netradičních prostředí.

Nikmakbooks

1 29.09.2023

Od autorky jsem již četla Navždycky, z kterého jsem byla nadšená, nejvíce jsem ocenila romatickou linku a popkulturní narážky, které byly často spojené s Harry Potterem #potterhead Miluji tě. Já vím už u mě moc nezabodovala a to hlavně kvůli Ave, která je podle mě nejhorší hlavní hrdinka #notsorry Jsem ráda, že jsem si Jsme nevyhnutelní přečetla, protože je někde uprostřed.

Ze začátku knihy jsem byla nadšená. Děj se rozvíjel plynule a už od první scény jsem si zamilovala Izzy a její vozíčkářský humor. Příběh byl dobře vyvážený, konverzace mě bavily a popkulturní narážky byly skvělým doplňkem. I když jsem některých z nich nerozuměla, tak mě motivují k tomu, abych konečně zkoukla nějakou Marvelovku.

Prostředek knihy byl nudný, často se věci opakovaly a já narazila na první nesympatie u postavy. Travis mi ve většině případů připadal trochu jako zoufalec. Myslím, že se autorka snažila o zboření stereotypu, co se týče postav kluků, protože Travis byl hrozně milý kluk se srdcem na dlani, ale mě tu chyběla jiskra, živelnost...tohle bylo hodně ucourané.

Poslední část knihy mě opět začala bavit. Byla jsem sice zklamaná, že hlavní postavy se nedali dohromady dříve, těšila jsem se na ukrývání a tajemství. Kniha totiž slibovala i zakázanou lásku a tajné randění, to tu téměr vůbec nebylo.

Postavu Harper jsem teda čekala více děsivější a drsnější, hlavně z prezentace její postavy. Tohle byl takový jednorožec, který má prostě jen nejraději černou barvu. Vadilo mi, že zde nebyl větší důraz na vývoj a hloubku postav.

Romantická linka byla málo výrazná. I když se objevují krásné momenty, které vás chytnou za srdce, při čtení jsem jim nedokázala fandit a soucítit s nimi.

Líbilo se mi střídání pohledů mezi Harper a Travisem, což umožnilo sledovat vývoj jejich vztahu z obou stran. Vizuální prvky a bonusový obsah, jako jsou fotky, chaty, instastories a barvy, dodávají knize originalitu a jsou velmi povedené.

2,5*

Nikmakbooks

29.09.2023

Knihu jsem začala číst v době, kdy sklízela samé skvělé ohlasy, takže moje očekávání bylo obří. Což možná trochu příběhu uškodilo....

V knize jsem si nejvíce oblíbila originální prostředí, které bylo obohacené o hodně nadpřirozených postav, které jsou různorodé a promyšlené. Narazíte na nové „druhy“, ale nebojte, nechybí ani milovaní upíři a vlkodlaci (pojetí obou dvou se mi líbilo, jedná se totiž zase o něco trochu jiného).

Měla jsem problém s dynamikou příběhu, i když je v knize mnoho akce a napětí (některé události až na hraně uvěřitelnosti), zdálo se mi, že příběh se neposouval a držel se stále stejné šablony akce, záchrana, vyhrožování, sliby a tak pořád dokola. Sice jsem se nenudila ani minutu, ale celou dobu čtení mi chybělo "to něco", čím by mě příběh strhnul.

Bavila mě dějová linka, která se týkala pátrání po minulosti a odhalování rodinných tajemství Sařiny rodiny. Všechna tajemství byla v knize dobře zpracována a odkrývána v pravý čas.

Postavy v knize jsem si oblíbila, a líbily se mi jejich interakce mezi sebou, včetně vtipných momentů a menšího napětí. Nicméně mi vadilo, že se autorka nevěnovala postavám dostatečně do hloubky, a měli jsme o nich jen minimum informací. Chyběl mi vývoj postav a některé jejich pohnutky mi přišly nelogické.

Hlavní postava Sara mi nijak zvlášť neučarovala, protože opět je to nadpozemsky krásná hrdinka, kterou všichni chtějí, ale ona se považuje za šedou myš a její pohrdání ostatními holkami mě štvalo. Nikolas mi připadal jako druhý Dimitrij z Vampýrské akademie jen mu chybí Dimitrijovo charisma a šarmprostě taková jeho slabší verze.
Snad se v dalším díle trochu vybarví.

Atmosféra knihy byla skvělá a připomněla mi starší YA romantické fantasy jako Vampýrská akademie, Pokrevní pouta nebo Mercy Thompson.

Celkově lze Nezdolnou shrnout jako nadějný začátek, kde je vše teprve nakousnuté a nic velkého se zatím neodkrylo. S ohledem na sérii o sedmi dílech (respektive tři, protože 4. díl je z pohledu Nicka, 5. díl Rolanda, 6. Chris a 7. Jordan), by se mohlo jednat o sérii, která by mohla být lepší a lepší. Snad autorka využila ten obří potenciál.

Instagram - Nikmakbooks

4 29.09.2023

Na Třinácté znamení jsem se hrozně těšila, protože návrat éry vlkodlaků. Takže když mi Mak knihu půjčila, všechno jsem hodila za hlavu a hned se na ní vrhla. Kniha mě ale hodně zklamala...Nejlepší na knize je nápad, bohužel provedení značně pokulhává.

Největší plus knihy je její čtivost, příběh máte přečtený rychle, ubíhá a nejsou tu nudné pasáže, ale když pak nad knihou přemýšlíte, tak zjistíte, že celý příběh by se dal shrnout na max. 10 stránek. V knize chybí rozvinutý děj, vše je jednoduché a místy i hodně primitivní.

Dalším plusem vidím zapojení znamení zvěrokruhu rozdělení smeček dle nich a z toho i získané schopnosti. Dané schopnosti, ale byli zmíněny jen tak mezi řečí a nebyli více využity.

Nejvíce mi vadila nerozvinutost hlavních postav, jak mužská i ženská postava mě ničím nijak extra neupoutala. Ayla se chová spíše na 15 než na svůj věk, řeší nepodstatné věci a hodně mi vadilo, jak se autorka za každou cenu snažila, abychom ji litovali (na mě to mělo spíše opačný pohled a štvala mě). Kaden je nevýrazný a ani jeho zádumčivost a výrazy v obličeji vám neukážou, jaký opravdu je a co si o něm máme myslet. V příběhu nedojde k žádnému posunu ve vývoji postav.

Hrozně moc mě štval ten jejich „vztah“, který mezi sebou mají. Ona mi přišla hodně uštěkaná a on jakože alfasamec, ji samozřejmě nic nedaruje, ale zároveň ji v hodně věcech ustupuje. Romantická linka neexistuje, prostě tam chybí. Není tu téměř žádné jiskření (možná až na to, že ho tam Ayla vidí).

Jelikož kniha v anotaci slibuje „Erotikou nabitá vlčí romance“ čekala jsem od ní tedy v tomto ohledu více. V knize jsou pouze dvě „akce“, které jsou ale docela otřesné, hlavně ty popisy např. ocas a to fakt u vlkodlaka číst nechcete. Já jsem u toho chytala záchvaty smíchu! Nejvíc mi, ale vadilo, že téměř vše erotické se týkalo říje tzn. něčeho pudového, co vlastně s láskou nemá nic společného, ale postavy hned z toho samozřejmě vyvozují epickou lásku. Cely koncept říje mi přišel, jako obšlehnutý z Bratrstva černé dýky.

Jak vidíte, tak z knihy nejsem vlastně vůbec nadšená, ale prostě ta čtivost knihy vás přesvědčí k tomu, že si přečtete i další díl..a hlavně občas chcete číst tyhle „blbosti“, které vám totálně vypnou hlavu!

2,5*

Nikmakbooks

2 29.09.2023