WEIL komentáře u knih
Patří mezi trio Vídeňských klasiků - Mozart, Beethoven, Händel. Ze všech tří žil nejdéle, byl nejméně živelný, konfliktní.
Bojovat proti hlouposti a zlobě, to je celoživotní záležitost, a K. H. Borovský to věděl. Celý svůj život a bojoval, dokud to šlo.
Získat si přízeň davů, k tomu je zapotřebí davům rozumět.
O Charlotte Brontenové si taky kdejaký literát dělá podivný obrázek. Využívá toho, že je už dlouho po smrti.
Co doktor to osobité uvažování. Proč je tomu tak? Protože co doktor to jiný člověk. Takže už se nedivme, že i jejich diagnostika je tak různorodá...
Pro mě nejvýraznější český skladatel. Jeho hudba je krásná, dynamická i melodická, a je jen dobře, že se nevěnoval řeznickému povolání, a utekl k hudbě. Měl k ní lásku, a přece víc obdivoval technické věci, takže by všechny své hudební skladby prý vyměnil za vynález lokomotivy. Inu buďme rádi, že každý neumí vše, neb pak by byl na světě chaos...
Po čase zůstává po autorovi to hlavní, a je dobře, když to někdo znovu vydá.
Mikuláš Aleš pilně kreslil, načrtával, maloval a výsledkem je velké množství autorských obrázků i obrazů. Přitom žil velmi skormně a všechen životní čas podřizoval své práci.
Jako klad od tohoto autora je třeba říct, že celý život bojoval proti blbosti a v padesátých letech věřil, že socialismus by mohl přinést polepšení člověka, když se to předtím nedařilo církvím - ale v tomhle nebyl v literárním světě ojedinělý - no ale mě to sympatické je.
Bohužel proti blbosti se bojovat dá, ale není možno ji porazit.
Joseph Heller autor rozsáhlých knih ani zde nelenil a napsal volné pokračování váločného příběhu Hlava XXII, která je velmi náročným čtivem pro svou nečtivost. A přece se našlo dost takových, co si knihu oblíbilo, u nás jich tolik není, ale další příběhy generace, kterou poznamenala válka zajímají jen příznivce tohoto autora zabývající se především tématikou druhé světové války.
Ano, člověk je svobodný jen co se týče schopnosti uvažovat o všem možném, ale musí se smířit s tím, že na moc toho nepřijde. Ale uvažovat může dokud ho to baví.
Tibeťani meditují a aby meditovali ještě lépe, tak jim tam vadí Číňani. ale naivní by bylo domnívat se, že většina Tibeťanů je osvícená a midetiuje a medituje. To ne, většina se věnuje pastevectví, řemeslům a turismu.
Jak věřit sám sobě a díky tomu i jiným? Osho se pokouší tenhle problém rozlousknout a navést čtenáře na správnou cestu k sobě samému a potom i k druhým.
Copak ve Skotsku. pršelo tam i před dvěmasty lety jako nyní, ale romantiky si tam užili - tedy aspoň podle knížek až a až.
Je to smutné, když někdo vydělává na slabých čtenářkách.
Román, na který si dávala autorka nejvíc záležet, chtěla mít na svém triku jeden román, který obstojí i v proudu času a asi je jí to i povedlo.
Václav Havel se snaží druhým vemluvit, že mají velkou moc, a to i těm, kteří mají pocit, že žádnou nemají.
Kdo je to Pižďuch?
Pohádkový hrdina, jediný, kterého vymyslel a napsal Václav Havel.
Cirkus Havel je dosti výstižný název.
Akorát, že to trochu znevažuje umělce u cirkusu, ty, kteří odvádějí hodně tvrdou práci.