WEIL komentáře u knih

Další dobrá kniha o matematice, aby si člověk procvičil mozek.

Užitečná pomůcka pro každého zájemce o matematiku.

Příklady jsou zde vypočítány, takže kdo se je zpaměti naučí, tak může mít pocit, že zvládl kouskem z vyšší matematiky, která ale až tak vysoká není. Jde jen o základy pro vysoké školy.

Autor si vybíral dost těžká témata.

Dobová kritika i čtenáři prý tuhle sbírku básní přijali s nadšením.

Je to od autora milé, že nezapomínal na děti a uměl si zasnít o spravedlivém světě.

Spíše než o historická fakta opírá se autor o lidové vyprávěnky.

Autor se patrně snažil uvolnit z tlaku, který kolem něho nacismus vytvářel.

Kritika knihu nepřijala příliš dobře, prý je v ní přemíra lyrismu a konvenčnosti v dějových zápletkách.

Někdo utíká do města hledat štěstí, jiný zase z města hledat štěstí. Hlavně když trošičku štěstí někde naleznou.

Nadšení po velkým společenských změnách skoro vždy vystřídá jisté zklamání.

Vojenské verše byly obzvláště za císařství velice populární a autor zažil 17. let císařství.

Je to opravdu zvláštní, že v té době tolik kumštýřů a milovníků kultury tíhlo k levici, dneska naopak skoro nikdo, či když tom někdo mluví, tak mu většina nerozumí... A taky je zvláštní, že tehdy měli anarchisté tak blízko ke komunistům...Anebo to není vůbec zvláštní, ale běžný vývoj.

Podobně jako třeba E.E. Kisch, tak i F. Heřmánek se klidně převlekl za bezdomovce, spal v útulku, aby poznal myšlení a způsoby lidí žijících na na ulici.

Po absolvování gymnázia se dlouho potuloval po Francii a když se nudil, tak psal, a napsal řadu článků, které mají nejblíže k fejetonům.

Kniha vrcholí scénou pohřbu Františka Josefa I., symbolickým předznamenáním blížícího se konce celé epochy.

O.Vávra natočil podle této knihy nepříliš dobrý film. Jde pouze o výjevy z dějin, o situace, které se odehrály.

Psychologická divadelní hra.

Revoluce z roku 1848 otřásla základy Rakouského císařství. A na trůn proto nastoupil tehdy teprve 18. letý František Josef I.

Autor napsal i scénář k filmu Jan Hus.