WEIL komentáře u knih
Další dobrá kniha o matematice, aby si člověk procvičil mozek.
Užitečná pomůcka pro každého zájemce o matematiku.
Příklady jsou zde vypočítány, takže kdo se je zpaměti naučí, tak může mít pocit, že zvládl kouskem z vyšší matematiky, která ale až tak vysoká není. Jde jen o základy pro vysoké školy.
Dobová kritika i čtenáři prý tuhle sbírku básní přijali s nadšením.
Je to od autora milé, že nezapomínal na děti a uměl si zasnít o spravedlivém světě.
Spíše než o historická fakta opírá se autor o lidové vyprávěnky.
Autor se patrně snažil uvolnit z tlaku, který kolem něho nacismus vytvářel.
Kritika knihu nepřijala příliš dobře, prý je v ní přemíra lyrismu a konvenčnosti v dějových zápletkách.
Někdo utíká do města hledat štěstí, jiný zase z města hledat štěstí. Hlavně když trošičku štěstí někde naleznou.
Nadšení po velkým společenských změnách skoro vždy vystřídá jisté zklamání.
Vojenské verše byly obzvláště za císařství velice populární a autor zažil 17. let císařství.
Je to opravdu zvláštní, že v té době tolik kumštýřů a milovníků kultury tíhlo k levici, dneska naopak skoro nikdo, či když tom někdo mluví, tak mu většina nerozumí... A taky je zvláštní, že tehdy měli anarchisté tak blízko ke komunistům...Anebo to není vůbec zvláštní, ale běžný vývoj.
Podobně jako třeba E.E. Kisch, tak i F. Heřmánek se klidně převlekl za bezdomovce, spal v útulku, aby poznal myšlení a způsoby lidí žijících na na ulici.
Po absolvování gymnázia se dlouho potuloval po Francii a když se nudil, tak psal, a napsal řadu článků, které mají nejblíže k fejetonům.
Kniha vrcholí scénou pohřbu Františka Josefa I., symbolickým předznamenáním blížícího se konce celé epochy.
O.Vávra natočil podle této knihy nepříliš dobrý film. Jde pouze o výjevy z dějin, o situace, které se odehrály.
Revoluce z roku 1848 otřásla základy Rakouského císařství. A na trůn proto nastoupil tehdy teprve 18. letý František Josef I.