WEIL komentáře u knih
Kdo se dostane do bludiště, ten nesmí propadat panice. pokud už paniku má, tak ji musí rozdýchat a pokusit se najít z bludiště cestu. A to je mu podaří jen tehdy, když má nějaký strategický plán. někdy ale stačí, když jde stále a za všech okolností doleva (nebo doprava, tím vyzraje nad bludištěm.
Jack si dělá dobrý den z hodně lidí, takže je po zásluze potrestán.
Krásné podvodnice bývají ty nejhorší, neb muž je jen tak neprohlédne.
Jak si nevěsta postaví hlavu, tak nemusí být tak moc tvrdohlavá, jak se o ní povídá.
Bohatých nevěst je víc než chytrých nevěst. Na to jsou statistiky.
Dobré tajemství přitahuje. Špatné odpuzuje. V knize je napětí, které jen tak obyčejnými prostředky běžný čtenář nerozkrájí.
Skvělý válečník je rasoň k pohledání. A přece se ukáže,že pod drsnou slupkou je i jemná a křehká mužská duše.
Rydera už od narození přitahují záhady a tak jede do míst, kde je jich jako máku. Od jejich řešení ho ale odvádí mladá a mazaná holčina. Dokáže ji Ryder přimět k pořádnějšímu životu, než dosud vedla?
Jak se dostat do sedmého nebe? Jaké to tam je? A jak dlouho je možné tam pobývat? To vše v této knize která nešetří záhadami, láskou, romantismem a skrytou filozofií, ale dobře utajenou.
zažil krutý zážitek a přece našel nevěstu, díky níž se mu žije snadněji. Jen víc takových žen v reálném životě!
Historická skutečnost je jen kulisou, takže pro milovníky dějepisu tahle kniha rozhodně bude zklamáním.
Patří mezi trio Vídeňských klasiků - Mozart, Beethoven, Händel. Ze všech tří žil nejdéle, byl nejméně živelný, konfliktní.
Z Beethovena chtěl mít jeho otec Mozarta. Jenomže Beethoven jako dítě nebyl tak znamenitý virtuos a přece měl hudbu velice rád, ale možná jeho otec nebyl tak dobrý učitel jako otec Mozarta Leopold. Beethoven se s Mozartem ve Vídni setkal, chtěl se u něho učit, ale Mozart na něho už v té době neměl čas, takže mu řekl, že je nadaný, takových poznal ale hodně a záleží jen na něm, jak se bude dál rozvíjet, ale na žáky už nemá čas.
O třech velikánech kultury.
Velké osobnosti přitahovali pozornost obzvláště lidí, kterým předali přes své dílo hodně prožitků. Jejich životy byly často tak dramatické, že by s nimi asi málokdo měnil. To ale neznamená, že není mezi námi v každé době dost lidí, co se nevěnuje umění a má dramatické životy, pochopitelně.
Autor se čte dobře, a já se jím nechávám vést, nenapadá mě vrtat co je a není pravděpodobné.
Jako dítě, kdy jsem si osahával svět filmu, tak se mi líbila, později už moc ne.
Na čas byla manželkou I. Bergmanna, který ji obsadil do několika svých filmů.
Pro dřívější generace filmařů, i některých kritiků je to legenda, ale pro mě ne. Zkoušel jsem to mockrát, ale pozoruhodnost Felliniho filmů mi uniká.