WeirdoAnne
komentáře u knih
Máj
Karel Hynek Mácha
nesmrtelná klasika, možná není nejtřpytivějším zlaťákem v truhle národního literárního bohatství, ale stále je to pravé zlato
Zavržený
Becca Fitzpatrick
(SPOILER) Knihu mi doporučila kamarádka a i když jsem se na ni těšila, trochu jsem se bála, že půjde o děj podobný Stmívání nebo méně známé knize Mortal kiss. Tak nějak jsem podobnou atmosféru z knihy přímo cítila a nebudu lhát, bála jsem se toho. Nechtěla jsem číst žádné milostné trojúhelníky ani tajuplné bad boye, co skrývají miliardu tajemství. Inu, tyhle věci tady tak trochu jsou. Tedy ten milostný trojúhelník moc ne, ale i přes to drobounké náznaky hrozily, kdyby se děj nevyvinul tak, jak následně gradoval.
Ano, nějaké to klišé se tam objevilo, avšak ta čtivost? Neustále se něco děje, nevybavuji si jedinou chvíli, kdy bych se u knihy nudila. Skvělé zvraty, sympatická hlavní hrdinka a dobře vymyšlený svět. Musím se vrhnout na zbytek série.
Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
Od Rupi jsem čekala otevřenost ohledně tématu znásilnění, které bylo nastíněno i ve sbírce Květy Slunce (Mléko a med jsem ještě nečetla), a ta mě posadila na židli.
Čekala jsem upřímnost, ale tak procítěně vyjádřená tendence k sebenenávisti a výčitky ze záležitostí které jí osud uštědřil, se mi dostaly hluboce pod kůži, jako se Květům nepodařilo.
Rupi to se slovy umí, předává světu své přízraky i lásku. Dávám 5* za krásné ilustrace, příjemný překlad a drsnou zpověď.
Terapie sdílením
Ester Geislerová
Jako spoustě lidem i mně přijde, že není třeba něco takového vydávat knižně. Na instagramu fajn, občas vtipné, místy trochu bizárek, ale jako kniha..
3 hvězdičky za hezkou obálku, zajímavý fotodoprovod a přesvědčení, že za vším musí být zajímavý příběh. Když však vidím jen pár bublin z konverzace, nemůžu si být jistá.
Eden
Helen Douglas
Fajn Young adult oddechovka, která se četla opravdu rychle a příjemně plynula. Bavila mě od začátku do konce. Šla jsem do ní s nulovým očekáváním a vracím ji do knihovničky s pocitem mile stráveného odpoledne, kdy mi - u popíjení čaje a otravného smrkání-pomohla utéct z reality. :D
Slaďák
Philippa Rice
Něco tomu chybělo. Neměla jsem sice přílišné očekávání, a tak se mi scénky ze společného života postav líbily, avšak zkrátka nemám pocit, že je to na 5 *
Třetí poločas
Jiří Žáček
Některé verše ožily. Fascinující myšlenkové pochody, kterými se autor probírá, mě vtáhly do skrytých metafor tak, že jsem si téměř každou stránku musela vyfotit, abych si kdykoliv ta slova mohla přečíst znovu.
Tisící patro
Katharine McGee
Nemůžeme očekávat nic světoborného, ale jako neuvěřitelně čtivý příběh s několika zvraty a zajímavým prostředím to obstojí na výbornou. Hodně mi kniha připomíná seriál Gossip Girl a Pretty little liars. Trochu mě však mrzí že jde JENOM o životy dospívajících, kteří si do nich vzájemně vkráčí. Myslím, že by toho prostředí mohlo nabídnout trošku víc. Je škoda, že další díly už asi přeložené nebudou.
Hledání Aljašky
John Green
Moje první knížka od světoznámého Johna Greena. A nemohla jsem si snad lépe vybrat.
Do první půlky jsem byla přesvědčena, že seriál je lepší, nicméně konec můj názor odpálil do vzdáleného koutu vesmíru. Obě jsou kvalitní díla, která si může spousta puberťáků zamilovat.
Green nám skrze nadšení postav odhaluje svou oblibu ve filozifivání, což jsem si pořádně užívala. Hlavní hrdina zaujatý posledními slovy slavných lidí, Miles, si prošel zajímavým vývojem, který byl tak plynulý a nenápadný, že jsem ho zaznamenala teprve v posledních kapitolách.
Trochu mě mrzí, že narozdíl od seriálu nemáme možnost nahlédnout lépe do Aljaščiného světa. V závěru jsem se ale smířila, že Aljaška v písmenkách bude ještě záhadnější než ta z plátna. Přiznám se, že i přes její smysl pro impulzivní chování a neustále střídavé nálady...jsem i já jejímu kouzlu propadla. Není pochyb, že to je rozporuplná postava, která se možná nikdy nestane tou hlavní tváří "Greenovek" (od toho tu jsou postavy z Hvězdy nám nepřály), ale to by si asi ani ona nepřála.
Z knihy se budu vzpamatovávat ještě pár dnů. Tak dobrá byla.
Spirála
Džundži Itó
Pokud se Vám první kapitola bude zdát šílená....jen počkejte na šnečky a porodnice :D
Každá povídka zvrácenější než druhá. Ani nevím, co víc psát. Budu se vzpamatovávat ještě dlouho. :D
Král Lávra
Karel Havlíček Borovský
Krátké, humorné, výstižné. Nějaké ponaučení tam také je.
Uvnitř mé hlavy
Francesca Zappia
Zamilovala jsem si všechno v této knize. Postavy, děj, prostředí, styl psaní. Jedním slovem: Úžasné.
All you need is kill - Stačí jen zabíjet
Rjósuke Takeuči
Do příběhu jsem se dostala okamžitě. Naprosto úžasný děj se spádem, kresba famózní a námět....wow. Jsem zvědavá na film Na hraně zítřka.
Květy slunce
Rupi Kaur
Mléko a med jsem nečetla, toto bylo mé první ,,rande" s autorčinou tvorbou, která mě upřímně nadchla. Některé strany jsou doplněny i ilustracemi skrývajícími v jednoduchosti krásu. Na první seznámení s moderní poezií pro mě příjemné překvapení. Jednu hvězdu navíc si šetřím pro Mléko a med. :)
Poprask ve sborovně
Natalja Solomková
Milý příběh, od kterého však nemůžeme mít velká očekávání. Co bychom také chtěli po 160 stránkách? Vyzdvihnout musím nádherné ilustrace. Příběh by se dal považovat za další ,,učitel + studentka" hloupost. Jenže ono je do toho zataženo mnohem víc dramat, která bohužel nejsou vzhledem k tloušťce knihy příliš dotažena do konce.
Amaltea, princezna šermířka
Natalia Batista
(SPOILER) V prvé řadě musím do nebes vychválit nádhernou kresbu. Jak se říká, abychom nesoudili knihu podle obalu, tohle jinak nešlo. Obálka si mě tak rychle omotala kolem prstu, že jsme se ani nenadála a už mangu zařazovala do seznamu "Tohle si přečteš" v poznámkách na mobilu. :D
A příběh jako takový? Naprosto senzační! Polapil mě stejně rychle jako obálka. Prosvištěla jsem jím během jednoho dne. Matriarchální svět, muži ,,něžnými pohlavími", ženy vládnoucí světu...shazují muže, znásilnění muže...
Na jednu stranu ukazuje komiks extrémní situace, akorát jsou pohlaví obrácená (tím netvrdím, že ve světě, v němž žijeme, se neděje znásilnění mužů. To v žádném případě.), na druhou stranu tak ale vzniká spousta úsměvných situací. Z těch odlehčujících- když si hlavní hrdinka poručí k jídlu talíř plný masa, zatímco její protějšek požádá o salát.
Pro někoho možná feminismem nasáklá ,,fantasmagorie", pro jiné zajímavý pohled do úplně jiného světa, pro mě prostě a jednoduše senzační a v některých ohledech revoluční dílo. Protože považme, kolik žen má dost odvahy na to pustit se do budování středověkého světa s magickými schopnostmi a ženami jakožto středobody? Tohle chce vážně dost představivosti. A co na tom, že hlavní děj jako takový by za normálních okolností nepřinesl vůbec nic nového? Tím, že jde právě o obrácení rolí mužů a žen...to je vlastně originální velmi zajímavým způsobem. :D
Malý testament
François Villon
Pobuda, chudý student, výtržník, vandal, děvkař, podivín, vrah...Villon. Ani nevím, kolikrát jsem se k některým slokám vracela. Rozervanec každým coulem. Otec Prokletých básníků si mě touto zpovědí, kterou vzal podle sebe, obtočil kolem prstu a sevřel v takovém stisku, že jsem nemohla uvěřit, co všechno ten člověk zažil a čím si prošel. Skvělý překlad i doslov paní Loukotkové.
Misantrop
Molière (p)
Naprosto souhlasím s níže sdílenými komentáři. Poselství, které s sebou dílo nese, všechny naprosto senzačně přeložené myšlenky, které ve verších dávají smysl, jsou neskutečně obdivuhodné. Dílo si mě získalo od první strany, což jsem- vzhledem k původnímu nepříliš pozitivnímu a možná až skeptickému přístupu- opravdu neočekávala. Děj příjemně plyne a z tak trochu úzkoprsého morouse, jak na mě hlavní hrdina nejdříve působil, se stává člověk, jehož klapky na očích mu pomalu dávají sbohem. Ten posun je opravdu cítit s každou stranou, charaktery postav se i přes to, že jde prakticky o dialogy, umí vykreslit a odrážet skutečné lidské ctnosti i neřesti.
Polámaná loutka
Amo Jones
(SPOILER) Stejně jako minule musím uznat, že je to prostě neskutečným způsobem čtivý. Spousta tajemství vyplula na povrch a nechala mě v šoku. Ještě víc jich však zůstalo stále pod pokličkou. Autorka si se mnou hrála a to zvráceným a šíleným způsobem, který ona jednoduše ovládá na jedničku. Ano, na konci bylo objevení jedné postavy za mě poměrně předvídatelné, ale informace, které souvisely s koncem dílu...po těch jsem si sedla na zadek.
Madi a Tate mi občas šíleně lezly na nervy, Králové na tom byli dost podobně. Všichni jsou to ale svým způsobem neskutečný psychopati a zabijáci, takže...mě to ani nijak moc nevykolejilo.
Je to neskutečná psychomagorie. Nedovedu si představit být součástí takového světa, jenže kruci, že ono je to ale skvělý.
Na závěr... potřebuju si pokecat s někým, kdo to taky četl, aby mi vysvětlil některé věci, jako kdybych byla malé dítě. Musím od někoho slyšet potvrzení, že to tak opravdu je. Jinak nad tím budu bloumat ještě několik dnů a takhle knižní kocovina se protáhne do doby, dokud nebudu držet třetí díl.
