wena
komentáře u knih

Doktor Antekirt mě bavil ne jeden večer. Příběh o zradě a promyšlené pomstě v podání J. Verna nezklamal.


Že komunismus nebyl dobrý a přívětivý už víme dávno. To co zažíval hlavní hrdina na Mírově je na pováženou a jen proto že přežil a nepadl v druhé světové válce.
Druhá část knihy právě z Mírova je ta záživnější až děsivá.
Utkvěl mě citát z knihy přirovnání minulého režimu.
Co slovo , to lež , co slib , to podraz , co čin , to násilí .


Snad jen to že mě ta banda odvážných družiníků bude chybět. Kniha se čte rychle má to spád a napětí , někdy moc jednoduché vyústění situace vůbec jako celku nevadí.


Napínavý příběh plný odvážných činů a bojů a chrabrých lidí . Za mě zatím nejlepší ,už se těším na další strasti kostí na cestě kam patří.


(SPOILER) Česko jako vesmírná velmoc zajímavý nápad. Čtivé s napětím a šťastným koncem kde jsem čekal kde se kdo vyloupne a tu chystanou zkázu zatrhne.


Za mě o dost lepší než první Nadace. Tady mě to vtáhlo do děje kde byla i akce a plynule se četla. Jsem zvědavý na další díl.


Kniha psaná jako deník se čte sama. Kdo viděl seriál Touha po vítězství ví co má čekat. Guenther je prostě šoumen.


Dobře sepsaný příběh dosavadní kariéry trenéra dá se říct že doposud jde všechno dobře jak má.


Pro každého to asi nebude. Já mám rád takové smyšlené řežby. Určitě by to byl krasný béčkový snímek. Od začátku bylo jasné s kým se Terminus utká. Ten konec trochu chaotický až zbytečně jednoduchý.


Kniha je dost drsně napsaná hlavně v části mezi hra autor pustil svojí brutalitě uzdu na volno. Konec jsem četl jedním dechem a poučení na konec bacha na kopie .


Hlavní hrdinka pomalu otevírá 13 komnatu její rodiny. Čte se rychle a plynule. Jen něco už mě přišlo přitažené za vlasy viz. podlaha v domečku.


Nowakovi piráti a jejich příběh jak zachránit pár souřadnic. Příběh se čte rychle bez zbytečných odboček samá akce. Konec bych nazval jak člověk nad chlupáčem vyzrál.


Bláznivý příběh kde jsem se i od srdce zasmál. Čte se rychle a všechno do sebe nakonec zapadne. Vtipné jména postav mě nejvíce pobavila. Jen někdy toho odbočování a vysvětlovaní byli na škodu.


Po přečtení knihy jsem zjistil že moje sousedka je paní Mrštíková. Kniha se čte rychle a příběh ubíhá až k rozuzlení. Trochu fádní konec ale takový je prostě kapitán Exner.


Až neuvěřitelné příběhy party co s báglama prošli Island, Peru, Nepal i Korsiku. Poučení co jsi pamatuji je ,, Chceš-li se v noci vyspat , je třeba večer předtím sníst psy v okolí ". Opravdu se člověk pobaví a v koutku duše by chtěl kráčet s nimi.


Chvílemi mě to přišlo úsměvné posléze stále přirovnání až nudné. Četlo se to svižně , na co si vzpomenu když si vybavím tuto knihu bude rodina Čuřínova.


Taková ta pohádka kde mladá žena si prosadí co chce a ještě při tom zachrání svého otce a krále. Z počátku mi trvalo než jsem se začetl moc tomu nepomáhal ten staročeský jazyk kterým je kniha psána.


Uhtred v ruce s hadím dechem sjednává pořádky nejen mezi Dány . Napínavé čtení plné zvratů a řinčení kovu.


Každý ten příběh má jiný náboj a mě se ten historický nejvíce líbil. Čtení to bylo takové na houpačce když už jsem se do toho dostal tak přepínání mezi příběhy mě vždy vzalo vítr z plachet a tak pořád dokola až do konce. Pro mě to byla taková Madona utahanosti.


Ten začátek mě bavil mělo to náboj , napětí a svižný děj ale jak vstoupil do Žíše šnů tak bych tu knihu nejraději zavřel a už nikdy neotevřel, sice jsem to dočetl ale kdybych tak neudělal vůbec by to nevadilo.
