WildEv komentáře u knih
Stydím se! Do knihy jsem se ani po deseti stránkách nebyla schopna začíst. Odložila jsem ji. Nezaujalo.
Velmi čtivě napsaná kniha na poněkud děsivé téma. Neměla by chybět v žádné domácnosti, protože se od ní už neodtrhnete.
Za mě jedna z nejlepších děl o holocaustu, kterou znám. Přečtena jedním dechem, i když neznám vlastně knihu s podobným tématem, která by se dala odložit. Vyskočila mi až husí kůže na těle, jak moc vás zasáhne atmosféra děje už jen z pár řádků.
Celkem fajn, ale podle ohlasů jsem asi čekala něco víc. Kniha mě však celkem zklamala. Napsána jazykem, který mi moc nesednul. Celé je to takové temné a utahané. Chápu, že doba byla těžká, ale místy mi to připomíná Utrpení mladého Werthera...Taky to bylo utrpení...číst...
Kniha začínala tak nevinně, že jsem si říkala, proč se objevila v žánru horor, když ten milý chlapec tak krásně líčil, jak si se svými vrstevníky hráli u řeky a takový vcelku poklidný život dětí na vesnici. Postupně však příběh začal nabírat na brutalitě a říkala jsem si, že tohle může číst jen psychopat se sadistickými sexuálními úchylkami, že tohle přeci nejde přečíst, ale sama jsem se od četby nemohla odtrhnout, ne protože by se mi ten příběh líbil, spíše jsem čekala, kdy už konečně bude Meg a její sestra v bezpečí a že násilníci budou potrestáni. Z toho, co byla nucena dívka vše nechutného podstoupit se mi dělalo fyzicky zle a ještě se třesu. Kniha není pro slabé žaludky.
Tenhle příběh vás nenechá chladnými. Při každé stránce mi zděšením bušilo srdce, že něco takového může vlastní matka a dokonce jeho sourozenci provádět vlastní krvi, živé bytosti. Vřela ve mně krev z takového násilí a ještě víc, když zjistíte, že nikdo z těch s prominutím hovad nebyl potrestán, že úřady a sociální pracovníci nahlíželi na hocha jako na nezvladatelné a nevděčné dítě. Bylo mi z toho do breku a dlouho asi nebudu schopna toto téma vymazat z hlavy. Myslím na to, kudy jdu. Jak člověk může věřit lidem, kteří se na něj hezky tváří, co když za tou slupkou je to samé, co v tomto příběhu? Příjde mi hrozné, že nikdo z těch sociálních pracovníků se nedopátral toho, co se v té rodině opravdu děje a ještě víc mě děsí, že takových případů je víc, o kterých nikdo neví. Kladu si otázku, zda se nástroje sociální péče úřadů dají nějak ještě více zlepšit, aby se na tyto případy mohlo příjít pokud možno co nejdříve. Chápu, že mnohé z těch příběhů lze dost těžko prokázat. Navíc mi příjde zcestné, že podobně jako v příběhu od Pelzera Dítě zvané To, matka nebyl potrestána, což je do očí bijící a je mi z toho zle. A kladu si otázku, co já jako obyčejný člověk, který se neorientuje odborně v sociálním sektoru, může udělat pro to, aby byl podobným příběhům konec a pachatelé po zásluze potrestání?
Tohle není četba pro slabé povahy. Obdivuji autora, jak se se svým osudem vypořádal a zvládnul své příšerné zkušenosti aplikovat pro pomoc podobně týraným dětem.
Po přečtení knihy jsem ještě více vděčna a ještě více si vážím svých rodičů, co pro mě všechno udělali a že tu pro mě byli. Když mi bylo zle pomohli a starali se o mě s tou největší láskou a péčí.
Jedno velké zklamání a zase jenom zklamání. Nuda a šeď, nesmysl a blábol. Zase jsem jednou naletěla, že mi někdo povídal, jak je to super.
Těch 5 hvězdiček mi vlítlo omylem. Chtěla jsem tam naopak kliknout na nulu., protože mi to příjde jako dost laciná a nesmyslná komedie plná přiblblého amerického humoru bez myšlenky. Přiznám se, že jsem ji přes veškeré úsilí nedočetla celou. Je zbytečně tlustá a zdálo se mi to jako naprosto zbytečná ztráta času.
Zajímavá, přínosná a vtipná kniha. Zajímavé stylem psaní, nápadité, napínavé. Ze života..Perfektní!
Čekala jsem něco originálního, což byla asi chyba. Nezaujala, neurazila, ani nenadchla.
Když si vzpomenu na ty roky strávené po dovolených v okolí Malé a Velké Fatry ... Kniha se moc dobře četla, dýchla na mě tamní atmosféra podkreslena navíc duchem, zajímavý styl psaní, napětí a temná mrazivá atmosféra. Perfektní četba.
Nemůžu si pomoci, ale celé se to tak nudně táhne bez jakékoli myšlenky a ten jazyk taky nic moc. Vůbec mě nezaujala a to mi všichni říkali, jak je to skvělá kniha a že si ji musím přečíst. Ano, musela jsem si ji přečíst, abych zjistila, že je to na můj vkus celkem průměrný pokus o dost naivní dílo bez přesahu. Nerada mám ale nedočtené knihy, tak jsem se donutila ji dočíst až do konce. Naivně jsem si myslela, že ten problém bude otázka jen pár stránek. Bohužel ne.
Na doporučení kamarádek jsem se pustila do četby této knihy. Nepatřím mezi lidi, které by zaujala, naopak ..občas jsem nechápala, co všechno lze vydat. Nesmysl.
Téma mě moc nezaujalo. Vůbec nevím, proč jsem ji četla. Na jednu stranu je to celkem čtivé a nenáročné, ale na druhou stranu myšlenka nikde, hloubka taky nic moc, taková kniha se spoustou dalších na jedno kopyto, ale věřím se si jako každá kniha svého čtenáře najde a možná jsem nedospělá já do takové úrovně, že bych jí mohla rozumět.
Občas si chodím ráda zaběhat. To byl jeden z důvodů, proč jsem si půjčila tuto knihu od kamaráda, který mi ji doporučil. Díky ní mi příjde, že jsem se posunula ve svém pojetí běhu jinam. Ačkoli kniha nebyla vždy úplně čtivá a ne vždy jsem se ponořila na 100%, je dobré vytrvat a pokračovat ve čtení dál. Stejně jak s během. Doporučuji každému běžci i těm, kteří se rozhodují teprve začít.
Tato kniha rozhodně patří k jedním ze základních kamenů vzdělání. Četla jsem ji, když mi bylo 10 a byla to krása!
Komenský je mi svými myšlenkami a odkazem velmi blízký. Dle mého názoru v mnohém najdeme přesah až do dnešních alternativních metod. Až na přehnané požadavky v oblasti kázně a poslušnosti v mnoha ohledech souhlasím. Hlavně mám ráda ten milý jazykový projev, který je pro Komenského natolik typický.
Zajímavá psychologická kniha pro lidi, kteří chtějí číst o psychologii poutavou formou prostřednictvím zamyšlení a reálných příběhů.
Je zajímavá a vše tu už bylo řečeno. Doporučuju k četbě.