Wolfinéria komentáře u knih
Tato kniha opravdu potrénovala mé kritické myšlení. U každé druhé věty jsem se totiž musela pozastavit a přemýšlet o tom, proč jsem zrovna přečetla naprostou blbost. V hladu už žije JENOM miliarda lidí, ale počet kytar na obyvatele se zvyšuje, svět je dobrý! Od knihy jsem očekávala soubor pozitivních dat, místo toho jsem se dočkala arogantních žvástů o životě autora (když vypukla ebola, letěl do Afriky! co tam napravil? to už neřekl), o tom že medici a držitelé nobelových cen jsou úplně mimo bo nečetli PREDIKCI OSN o vývoji populace a že šimpanz by odpověděl lépe. pointou celé knihy je, že statistika je zavádějící, poté autor ve svých statistikách používá naprosto zavádějící data a pojmy jako korelace a kauzalita mu zřejmě jsou cizí. kniha je postavená na dělení populace do 4 levelů podle denního příjmu s tím, že v roce 1800 byla v nejnižším levelu naprostá většina populace a dnes je to jen 9% (ale zároveň jedna miliarda, tedy cca 1/7,6, což mám pocit že je víc než 9%). absolutně irelevantní srovnání, celou stupnici si autor nastavil tak, aby se mu statistika hodila. silně nesouhlasím s tvrzením, že všechny země se pomalu dostávají na nejvyšší úroveň 4. tyto země totiž profitují z vykořisťování zemí s nižšími příjmy, a už v tomto poměru to naše planeta nezvládá. také neuvažuje, jestli farmář na úrovni 1 náhodou nemá šťastnější život než pracovník ve fabrice HMka, který v otřesných podmínkách pracuje 12 hodin denně, ale podle denního příjmu už zapadá do vyšší úrovně 2. óda na kapitalismus a kolonialismus. fuj, mrzí mě ty 400 co jsem za to zaplatila.
Začátek knihy mě bavil svou zvráceností a pocitem, že odkrývám myšlenkové pochody někoho narušeného. Jak jsem ale pokračovala ve čtení, nudila jsem se víc a víc. Kniha by mohla být klidně poloviční, kdyby vynechala popisné pasáže a scény, které ději nijak nepřispívají. Ke konci jsem hodně přeskakovala, abych knihu už dokončila. K maturitě bych si knihu nedala, ačkoliv ji máme v kánonu.
Geniální dílo, jako pacifistka a (doufám) budoucí lékařka jsem dílem uchvácena. V díle je dokonale zachycena násilnost lidí a nenasytnost boháčů. Cožpak je vítězství ve válce a zisk víc než životy padlých? Idealistovi, který by mohl zachránit miliony, nikdo nevěnuje pozornost. V díle je spoustu námětů k přemýšlení. Ačkoliv osudy lidí v díle jsou smutné, mnohem smutnější je podobnost se skutečností.
Čteno v originále. První pětina knihy byla příšerná, odložila jsem ji. Klasická young adult slátanina. Neurochirurg čerstvě po škole operuje siamská dvojčata? Byl by rád, kdyby ho někdo nechal asistovat s vyhřezlou plotýnkou. Při konverzaci na střeše jsem se otřásala trapností. Naštěstí pro knihu se mi do čtečky neimportovaly nové knižky a dočetla jsem ji v letadlo. Pak kniha nabrala nové obrátky. Hodnotila bych jako lepší průměr, ale za začátek si víc jak 3* nezaslouží, nechápu ten hype okolo.
Občas jsem se trochu ztrácela v halucinacích vypravěče, ale kniha se mi líbila.
Krásná krátká knížečka, zanechala ve mně silný dojem.
Oddechové čtení k maturitě, nic zásadního se v knize neděje, ale postavy jsou sympatické a místy je čtení úsměvné.
Samotná četba mě popravdě moc nebavila, nesedl mi jazyk knihy. Ovšem poselství, které nese, mě hluboce ovlivnilo. Kniha je skoro 70 let stará, ale věrně popisuje dnešní dobu, i vynálezy. Třeba mušličky - airpody. Povrchnost lidí a závislost na rychlém dopaminu. Četla jsem ji v rámci maturitní četby, a zase mě ke čtení trochu namotivovala.
(SPOILER) Knihu jsem četla velmi dlouho, protože smrt Minei a Sinuhetova reakce mě zasáhla tak hluboce, že jsem musela knížku na půl roku odložit. Část s válkou v Sýrii mě místy moc nebavila, ale kniha jako (velmi rozsáhlý) celek je úžasná. Po dočtení jsem se teprve dozvěděla korelaci se skutečnými egyptskými osobnostmi, a o to více mě dílo fascinuje.
Ztrácela jsem se v příběhu, tak jsem se podívala na film a zkusila přečíst znovu. Absolutně nezajímavé, o ničem. Ze scén se zvířaty mi bylo nevolno, navíc tam vůbec být nemusely.
Rozsáhlá a zajímavá kniha, která se zabývá dějinami ve smyslu jak se žilo, což mě vždy v dějepise zajímalo víc než panovníci a války. Kombinuje hodně teorií, skvělá četba na zamyšlení.
Knižka se mi líbila. Od začátku vás do děje vtáhne hlavně to, že si pořád nejste jistí, kdo nakonec bude obětí a chcete to vědět. Za co strhávám jednu hvězdičku je , že jsem se mírně ztrácela v ději a ze začátku jsem nevěděla, kdo jsou některé postavy (např. Sandra).
Začátek byl nesmírně nudný, ale zhruba v polovině se to rozjelo a dočetla jsem to za 3 hodiny. Co se mi ale potom zase nelíbilo byl komplikovaný, divný a zamotaný konec. A na začátku mi spíše připadalo, že tu nemožnou holku ze sebe dělala Penny sama. To tam být nemuselo.
Celkem pěkné, nejvíce se mi líbila Johnova povídka :) poslední byla trochu slabší, ale taky pěkná. Moc se mi líbilo, jak se příběhy proplétaly :)
Vicky mi uplně neskutečně lezla na nervy.. A Jade mi připadala dost hloupá že ji tak poslouchala. Ale jinak pěkná knížka :)
Zatím asi nejlepší knížka od J.W. , kterou jsem četla :) přečteno ani ne za 5 hodin čtení v kuse :) hlavně jsem si oblíbila, že to bylo v uměleckém prostředí, což je mě osobně velmi blízké :)
Knížka stejně jako první díl přečteno za den :) Ovšem u tohoto dílu jsem měla snad v každé kapitole chuť Americu neskutečně propleskat. A Aspena taky. Moc jsem nepochopila o co jí furt šlo... Každopádně se nemohu dočkat dalšího dílu :)
Měla jsem ji v knihkupectví v ruce pokaždé, když jsem tam došla. Přečetla si anotaci, řekla jsem si, že to bude blbost a dala zpět do regálu. Ve čtvrtek jsem se rozhodla, že to teda zkusím, a knihu jsem si konečně koupila. Přečetla jsem ji ještě ten den a hned v pátek jsem běžela pro Elitu. Neuvěřitelně návykové :3