xreni komentáře u knih
Cestopisy me bavi a kdyz se u toho muzu na neco tesit tak hned dvakrat. Je to takove rychle prolitnuti etapama prolnute pribehy absolventu stezky. Potesilo me, ze jsem u hodne mist zjistila, ze uz jsem tam nekdy byla. No jo. Holka z hor jezdi rada do hor. Jednou, az budu starsi, to dam cely.
moc zajímavá kniha, nemá moc co s vegetariánstvím. Jsem ráda, že jsem ji přečetla a vůbec netuším, co o ní napsat.
Tolik traumat na jednom místě. A tolik uvědomění i pro nás jako rodiče. Kniha by měla být povinnou četbou, protože jak se píše už v názvu - Děti jsou taky lidi!
Poslouchala jsem tento pribeh jako audioknihu a dal mi hodne premysleni, o zivote v teto dobe. Diky za kazdou takovou knihu, dnes by mely byt povinnou cetbou
Fajn knizka. Dobre se cte, zajimave pribehy ‘obycejnych’ lidi.
Knihu jsem koupila ve sleve, ani si nevsimla, ze jsou to povidky. Nejvic me zaujala posledni. Ale vsechno to je zajimave cteni, i kdyz mu obcas uplne nerozumim.
Kniha mela pomaly rozjezd, skoro se mi nechtelo cist dal. A pak po cca 130stranach jsem se zacetla az do konce. Cetla jsem do noci, abych se dozvedela konec. Nevim jestli prekvapil, ale necekala jsem ho. A byla jsem trosku zklamana.
Kniha super, ale ja chci vedet, jak to dopadlo!
Sladak cteny o vanocich, proc ne. Vetsinou tento zanr nectu, ale neberte ebook zdarma. Neuchvati neurazi. Mozna zazehne trosku te romantiky i u ctenare..
cetla jsem v anglictine a nevim jestli tim jazykem, nebo cim, ale asi nejslabsi, bez konce no nevim, jestli si ji dam znova, az vyjde v CJ
Treti dil byl za me nejslabsi, nic moc se nedelo a zaujala me az asi posledni desetina knihy. Dost o politice a malo o vztazich.. ctvrty dil uz ctu v anglictine a vypada zas o neco lepe.
Čekala jsem, že to bude hrůza, ale slupla jsem to za dva dny. Pohodové čtení, které odsýpalo. A to se zdaleka nedá říct o všech knihách. Možná, že si nakonec pořídím i tu zpro(ne)věru :)
Stále nevím, jestli je pro mě Veronika více blogerka nebo spisovatelka. Líbí se mi obsah knihy, témata jsou mi blízká stejně jako Veroničiny názory a způsob přemýšlení o životě. Co mi ten dojem ale kazí je ten styl psaní. Za mě je to jako když jsem se ve škole snažila napsat slohovku podle návodu. Oproti jiným českým autorkám mi to psaní prostě přijde "umělé", nedokáži to vyjádřit. Ale jsem ráda, že i takové knihy vznikají. Božidara je hrozně fajn, možná jsou občas ty "moudra" v knize až moc okatá (stejně jako v Agnes, kde se to ale jako v knize pro děti lépe toleruje). Každopádně u knihy jsem se bavila a k přečtění určitě doporučuju.
nechapu hodnoceni 90%, knizka o kocourovi, na kterou jsem se tak tesila byla strasne nudna. vypraveni o kocce suche. jedine svetle chvilky v knize byly, kdyz autorka popisovala pribeh sve rodiny, to se i dalo cist.. za me teda nic moc. docist to byla vyzva.