Yalka komentáře u knih

Ze začátku jsem se do čtení poměrně dost nutila. Bavilo mě na tom jen hledat paralely a naopak rozdíly mezi Watfordem a Bradavicemi, to se Rainbow opravdu povedlo. Její kouzelnický svět je v mnoha aspektech zajímavější než ten, který vytvořila Rowlingová. Třeba úryvky z popkulturních děl jako kouzla, to mě opakovaně dostávalo (These are not the droids you're looking for). Proboha, proč tu tolik lidí v komentářích kritizuje, že jde o plagiát Harryho Pottera, to si neumí zjistit základní informace? Připadalo mi to ale dost nudně napsané, ačkoli knížky od Rainbow se mi zatím všechny (až na utahanou Landline) opravdu hodně líbily.
Ovšem od příchodu Baze na scénu a hlavně od zvratu v knize, mě příběh úplně pohltil. Uvažuju, že si ho ještě někdy přečtu a taky si musím znovu přečíst Fangirl. Tam jsem (stydím se přiznat) úryvky o Simonovi a Bazovi většinou přeskakovala.

10 20.01.2018

Anna musela být opravdu číslo! Nevím, proč jsem se tak dlouho, celé roky, odhodlávala číst její deník. Není to žádné depresivní čtení. Anna je plná života a doslova na vás vyskakuje ze stránek svého deníku. Měla jsem raději ty méně učesané části, než ty, kde se snaží o vyšší styl. Anna má opravdu vysoké nároky na svoje okolí, hlavně na rodiče. Postupem času, jak se napětí v domě zvyšuje, už to Anna nedokáže vnitřně ukočírovat (i když si myslí a píše o sobě opak). Jelikož mám aktuální rodičovskou zkušenost s puberťáky, přišlo mi to velmi reálné, i když jsem některé její výlevy proti rodičům ke konci knihy těžce nesla. Hodně často jsem při čtení myslela na Pipa (= otce), jak neskutečně náročné a zároveň krásné to pro něj muselo být, když deník po válce četl a později dělal celou redakční práci.
Vzhledem k Anniným liberálním názorům mě docela překvapuje, že se z knihy stal takový bestseller. Přijde mi, že v mnoha ohledech předběhla svou dobu, některé její názory musely být v 50. letech dost šokující, nebo ne?
Celý deník je dokonalý ve vylíčení reálií. Všechny ty detaily o korespondenčních kurzech jazyků a těsnopisu, všechny ty příhody o jídle, ucpaném záchodě, častých nájezdech zlodějů na sklad atd., byly velmi zajímavé (pobavila mě třeba debata, zda je vhodný jako dárek pro Annu k Chanuce Nový zákon). Obdivovala jsem všechny členy té malé uzavřené společnosti, jak se učili jazyky a stále na sobě pracovali. Ráda bych se někdy podívala do muzea AF do Amsterodamu, snad se mi to podaří.

25 19.01.2018

Četla jsem mockrát dokola. Nejraději jsem měla flashbacky.

10 30.12.2016

Celá trilogie se velmi příjemně četla, opravdu jsem si ji užila. Fotky byly jako třešničky na dortu. Nejvíc se mi kupodivu líbil druhý díl (často označovaný za zdlouhavý). S dětmi na cestě mi bylo prostě fajn. Třetí díl, kde jeden deus ex machina střídá druhého, mě až tak neoslovil. Navíc zůstalo dost nedořešených a nevysvětlených věcí. P. S. Doufám, že se mi podivní nevysmějí, ale myslím, že jsem před pár lety navštívila knihovnu duší. Úplně stejné výklenky vyhloubené ve vápenci jsem viděla ve Francii. Šlo o holubník nad zámkem v La Roche-Guyon.

10 27.10.2016

Markův smysl pro humor mě opakovaně dostával. Ovšem ve filmu z něj udělali až moc velkého kašpara, knižní Mark je mi daleko sympatičtější. Kniha má bezvadně vymyšlený příběh a opravdu jsem si ji užila (miluju robinsonády), ale přijde mi trošku nedotažená z redakčního hlediska. Divně se mění tempo vyprávění, střihy Mars/Země by mohly být rozvrženy, dle mě, lépe. První místo, kde se mluví o dění na Marsu a o Markovi najednou z ničeho nic ve třetí osobě, mě vyloženě zarazilo, působilo to jako pěst na oko.

19 02.09.2016

O kapku čtivější než druhý díl. Ovšem absence logiky opět kraluje celé knize (ten závěrečný "plán", WTF?)...

Tahle knížka se mi dostala do ruky úplnou náhodou a jsem za to ráda. I po roce od přečtení na ni stále myslím. Po přečtení anotace jsem se bála, co to bude za hloupost, ale úplně zbytečně. Autorka to skvěle vybalancovala. Rozhodně nejvíc mě tam zaujal americký melting pot skvěle vylíčený skrze příběhy několika desítek postav. (Pozor, je to místy poněkud zdlouhavé, hlavně flashbacky, nicméně já někdy mívám náladu na knížky přesně tohoto druhu, u kterých si užíváte, že jich pomalu ubývá, takže mi to nevadilo, právě naopak, knížka mi krásně sedla.)

5 20.07.2016

K téhle knížce mám tak trochu osobní vztah. Můj dědeček jako teenager viděl vzducholoď Italia při jejím přeletu nad Moravou (15. 4. 1928), což byl pro něj obrovský zážitek, často u nás v rodině zmiňovaný. Proto měl knížku ve své malé knihovničce. Vzadu v obrazové příloze byla myslím dokonce fotka přeletu Italie nad Československem. Četla jsem ji kvůli dědečkovi, zaujala mě a František Běhounek se stal na nějakou dobu mým oblíbeným spisovatelem.

16 20.07.2016

Četla jsem jako dvojknihu (Únos + navazující Katriona). Byla to moje docela oblíbená kniha ke které jsem se pravidelně vracela. Ale kromě love story mi z ní (po takřka 30 letech) v hlavě nic neutkvělo :-)

4 05.07.2016

Ještě daleko větší absence logiky než v prvním dílu. Nudný a zmatený děj. Nezaujalo vůbec ničím.

Čtyři hvězdičky jsou samozřejmě myšleny v rámci žánru. Je to předvídatelná (nicméně docela dobře napsaná) harlekýnka, žánrová klišé jsou ve skoro únosném množství (ale mohla by jich autorka přeci jen ubrat), obsahuje překvapivé množství humoru. Doporučuju nejlíp na letní dny.

8 24.06.2016

K Anně jsem se vrátila po 25 letech, abych si přečetla originál v angličtině. Některé moje lásky z dětství nové čtení přežily jen s odřenýma ušima, Anna mi přišla ještě lepší než kdysi. Ty vtipné Anniny postřehy a hlášky, krásně vykreslené postavy... Vůbec mi nepřijde, že by to byla knížka vhodná jen pro malé holky. Originál v angličtině můžu jen a jen doporučit. I když kniha vyšla před více než 100 lety, tak ta angličtina nádherně odsýpá. Dala jsem si to jako audiobook, poslouchala jsem tuto amatérskou dramatizaci: https://librivox.org/anne-of-green-gables-dramatic-reading-by-lucy-maud-montgomery/ Není to špatné, většina postav je moc hezky vystihnutých, Anna je dokonce výborná, jen Diana se bohužel nepovedla.
Ještě jeden důležitý postřeh k textu knihy: porovnáním originálu s verzí od Albatrosu (překlad Aleny Benešové, vydání z roku 1993, které je asi přetiskem vydání z roku 1982) jsem zjistila, že česká verze je dost krácená. Např. chybí kapitola č. 27, An Unfortunate Lily Maid, kde je důležitá interakce mezi Annou a Gilbertem, na což jsou v knize později asi dvě nebo tři narážky. A to není jediná kapitola, která v knize chybí.
Překladatelka (nebo možná následně redaktor/ka) asi měla ideové zadání, snaha eliminovat zmínky o víře/křesťanství je jasně zřetelná. Jeden příklad za všechny, Matějova úvaha z kapitoly 34 (A Queen's Girl, česky kapitola 30, V Královské akademii): "She's been a blessing to us, and there never was a luckier mistake than what Mrs. Spencer made—if it WAS luck. I don't believe it was any such thing. It was Providence, because the Almighty saw we needed her, I reckon." Je přeložena takto: "Je pro nás oba požehnáním a šťastnější chybu nemohla paní Spencerová udělat, když nám ji poslala místo chlapce. To... teda... učiněné štěstí..." Zbytek je vypuštěn. Vynecháním poslední věty odstavce překladatelka úplně otočila význam! WTF??? Matěj v originálu doslova říká, že je přesvědčený, že NEŠLO O ŠTĚSTÍ, ale o zásah boží prozřetelnosti. (Více k zásahům do textu Anny najdete na záložce Diskuse.)

Vskutku kultovní kniha o náramcích. Sice divně pojaté návody, ale řada těch vzorů je populárních už celé roky a řada z nich zlidověla. To jasně svědčí o kvalitě této knížky.

5 03.05.2015

Kupodivu ne až taková sračka, jak by se zdálo z anotace. Potřebovala jsem lehčí čtení v angličtině, tohle bylo naprosto vyhovující. Vřelé díky Databázi knih za novou sekci "Oblíbené knihy" na titulní stránce :-). 60 %.

5 01.04.2015

Nádherně napsaný příběh o velmi křehké a introvertní (nicméně také talentované a chytré) Cather a lidech z jejího okolí. Od prvních stránek bylo čisté potěšení to číst. Doporučuju nekoukat na recenze, ve většině z nich jsou prozrazené věci, které autorka při vyprávění odkrývá postupně, i když nejde snad přímo o spoilery, zkazí vám to dynamiku příběhu. Knížka má spoustu krásných momentů a postav, nejvtipnější místo pro mě bylo v 27 kapitole, Leviho matka a její modlitební kroužek. Mě osobně moc nebraly pasáže o Simonovi Snowovi (ať už z knih nebo z fanfikcí), přišly mi až zbytečné.

9 26.03.2015

Na pouhých pár dnů nakouknete do potřeštěné rodiny Diamantových plné nevycválaných švihlých holek (v čele s matkou, ta je z nich zdaleka nejhorší). Jak příběh začal, tak zase rychle skončí a vy se přistihnete, že i když vám Diamatovic holky pily krev, chtěli byste vědět, jak to u nich bylo dál... :-) Zajímavost: povahy čtyřlístku slečen jsou napsané podle holek Marshových (taktéž sester) z kultovních a klasických Little Women (z roku 1868, autorky L. M. Alcott).

4 09.02.2015

Vilma Kadlečková udržuje v tomhle příběhu stále neuvěřitelně vysokou laťku. Po kapkách nám dávkuje odhalení některých záhad z minulých dílů, přidá pár záhad nových (co to vlastně odhalila Julie Lothová?), ale co přesně se stalo před čtyřmi roky mezi Lucasem a loděmi, co to vlastně tam venku začalo, kdo má nyní u sebe Akkütlixův klíč, jaké jsou záměry Aš~šáda, to si pochopitelně nechává na poslední díl. Čtvrtý díl mi přišel lehce nepřehledný (stejně jako druhý), proměna Pinky nevěrohodná, pár věcí nelogických (což nemusí být nutně autorčina chyba, že...). Nicméně už se moc a moc těším, jak si to dám před vyjitím posledního dílu celé znovu a pak to završím Hlasy a hvězdami.

11 02.01.2015

Nechutný začátek mě přiměl několikrát knihu odložit a přemýšlet, proč vlastně čtu tenhle typ literatury. Nicméně, když jsem se přes něj konečně dostala, nelitovala jsem. Příběh je perfektně zamotaný, na konci ale vše zapadne do sebe jak má (na rozdíl od děje Sněhuláka a dalších dle mě až moc vykonstruovaných zápletek od Jo Nesbøa). A právě pro tohle závěrečné rozuzlení, kdy si můžu spočítat, kolikrát mě autor vodil za nos, kolikrát jsem se nechala a kolikrát ne, mě tyhle knihy baví. Celou knihu jsem přemýšlela, jak by jen jednotlivé průběžné monology pachatele mohly zapadnout do sebe, proč je tam tolik informací o zdánlivě nedůležitých vedlejších postavách a co se vlastně bude dít na zbývajících 50 %, 40 %, 30 %, ... stránek. Teorii jsem měla, ale byla jsem zcela vedle :-). Ráda bych napsala víc, ale to bych spoilerovala. Pro mě 100 %.

14 06.12.2014

Úžasná kniha. Krásná. Něžná. Smutná. Jdoucí až na dřeň. Nepředvídatelná.
(PS: Z Omahy (Nebraska) do St Paul (Minnesota) je to asi 630 km.)
(PS2: Mně se 80. léta za železnou oponou zdály strašný, je zajímavé to srovnat s USA)

10 07.11.2014

Krásná kniha pro teen slečny. Četla jsem ji paralelně s dcerou. S klidným svědomím ji ale můžu doporučit i jiným věkovým kategoriím. Není to totiž žádná lehká jednohubková záležitost, při čtení mě docela často mrazilo. Moje nejoblíbenější a zároveň dle mě nejsmutnější postava: Sunset. 100 x zodpovědnější než její rozjívení rodiče. Matka ji nikdy neocení jen proto, že není roztomilá. Když píšu nikdy, myslím opravdu nikdy. Tahle kniha je totiž zajímavá realistickým vyzněním a absencí skutečného happy endu nejen pro Sunset, ale vlastně pro všechny postavy. Překládaný kašírovaný happy end (po předchozí anti-bulvárové masáži, kterou autorka čtenářkám uděluje) snad nikoho doopravdy neohromí...

6 31.08.2014