Yummymoon komentáře u knih

Jako krátký parodický článek/povídka by to bylo super. Po deseti stranách se ale člověk začne z monotónního stylu humoru škrabat tak různě po těle jen aby odvedl pozornost od nudy. Po 50 stranách už to začne bejt vyloženě trapný.

04.01.2023

Až na ono ohavné a všude se zjevující slovo "filoZofie", občasné chyby v interpunkci nebo spojovnících a občas podivný překlad je to velmi příjemný vstup do Heideggerova myšlení. Je ale potřeba si načíst i primární literaturu, to bez debat.

1 27.12.2022

Šikovné převyprávění pro studenty, kteří nemají čas číst celé knihy a potřebují se s dílem seznámit pouze letmo. Mínusem budiž možná až příliš velké zjednodušení (Jáma a kyvadlo tak ztrácí docela dost na atmosféře) a plusem budiž závěrečné představení autora a historické souvislosti jeho tvorby. Do školní knihovny ideálka.

1 27.12.2022

Kniha o jádru mystiky a esoteriky a tom, do jakého eklektického monstra se dnes v obecném povědomí transformovala, ale především kniha o člověku a jeho transcendentním původu a potenciálu. Ortodoxním vědcům pravděpodobně nepříjemná, poněvadž do svého konceptu zahrnuje a reflektuje i vědu; esoterikům pravděpodobně nepříjemná, protože poukazuje na nabubřelost a nelogičnost jejího moderního a post-moderního pojetí; mnoha teologům (ať už židovským, ale i křesťanským) pravděpodobně nepříjemná, protože se nebojí pokusit nahlížet za otazníky. Na svět/kosmos/univerzum je možno nahlížet čtyřmi způsoby, optikou: smyslovou (věda), alegorickou (umění a část psychologie), metafyzickou (filosofie a teologie) a mystickou. Nejsou to ovšem 4 rozdělené světy. Mnohost je podmínkou jednoty. Vše je Jedno a Jedno je vše.

P.S.: Za to množství překlepů a jazykových chyb v překladu by někdo zasloužit menorou přes prsty.

2 31.08.2022

Monumentální svědectví o transcendentním potenciálu lidské přirozenosti. Vzhledem k autorce reflektováno spíše z pohledu křesťanství, nicméně nepotlačující ostatní mystické přístupy (kabala, buddhismus, hinduismus, islám) a kompletující esenci lidské cesty k Absolutnu. Velmi náročné čtení, plné barvitých, symbolických, alegorických a nejednoduchých výpovědí mystiků, které se ovšem odvděčuje velkou inspirací, autenticitou a pokorou. Skvělá je i průběžná konfrontace s psychologií (náboženství), o níž se velmi často opírají fundamentální empirici a racionalisté (byť to je samo o sobě trochu paradoxní). Výborný je i stručný historický přehled mystických osobností v závěru knihy (doporučuji nicméně přečíst po úvodu), který během čtení pomáhá v mnohdy nesnadné orientaci mezi jednotlivými mystiky. Pokud se člověk chce do hlubší míry zabývat mystikou, myslím, že tohle dílo je jedno z těch (ne-li právě to první), po němž by měl v úvodu sáhnout. Není jednoduché, ale pokud se jím prokoušete, bohatě se vám odmění. Podobně jako bossové v Dark Souls.

1 28.07.2022

"Chez moi c'est tout petit..."

9 08.06.2022

Nesmírně podrobná myšlenková mapa a pravděpodobně to nejlepší a relevancí nejobsáhlejší, co lze k problematice přirozeného zákona a přirozených práv nalézt. Nic to ale nemění na faktu, že se to velmi těžce čte a u jistých pasáží má člověk pocit, že se autor snažil nalézt co nejsložitější způsob, jak popsat relativně jednoduše popsatelnou věc. A ty komentáře na konci kapitol a na ně navazující věčné listování knize taky neodpustím - zlaté poznámky pod čarou!

08.05.2022

Obsahově nesmírně přínosná a inspirující publikace. Vedle psychoanalýzy (Freud) a analytické psychologie (Jung) přichází autoři s další komplexní metodou výkladu snů. Daseinanalytická metoda, jak již z názvu plyne, je založená (zejména) na fenomenologické filosofii Martina Heideggera, a narozdíl od předešlých dvou zmíněných metod tak zůstává bytostně u jevu samotného a nesnaží se na něj nabalit tuny symbolů, alegorií a metafor. Daseinanalytický výklad snů nám pomáhá pochopit snění jako specifický druh bytí v našem "pobytu-zde", který je nadbytečně matoucí převádět vždy a nutně do paralely bdění. Snění je něco samostatného a svébytného, co sice s bděním do jisté míry souvisí, nicméně je i tak svébytným druhem existence, který je možno vyložit pouze v něm samém. Výklad snu tak mnohdy může připadat nudný či "uzem(n)ěný", avšak ve své konečné jasnosti nám může pomoci uvědomit si něco, co jsme si buď uvědomovali, ale nedávali jsme tomu velkou pozornost, anebo co na naší mysl nepřišlo vůbec. Daseinanalytický výklad snů se tak nesoustředí primárně na to, co by mohlo být to, co ve snech je, ale jak se k tomu, co ve snech je v konkrétním snu vztahuji, jaké emoce prožívám, jak daný děj ve snu vnímám atd.
Osobně daný přístup považuji za velmi půvabný a velmi oceňuji autory za to, že byť se vymezují vůči psychoanalytickému a Jungiánskému přístupu a poukazují na jeho zjevné nedostatky, zároveň svůj vlastní přístup neabsolutizují jako jediný správný (s čímž měl trochu problémy třeba právě Freud) a nechávají otevřené dveře.
I přes celkový velmi kladný pocit týkající se obsahu nicméně nemohu dát knize plný počet, poněvadž technická stránka knihy (formátování) je místy opravdu špatná a mám pocit, že si ji před vydáním nikdo nepročítal. V mnoha částech je nesourodě užívaná kurzíva (zejména v přepisech snů), texty se na několika místech duplikují slovo od slova, oddělení jednotlivých částí knihy (resp. částí kapitol a podkapitol) jsou nesjednocená (někde je "komentář" či "poznámka" vytučněné nad odstavcem a někdy je to prostě slovo na začátku odstavce) a některé odstavce by si zasloužily propojit, popřípadě rozčlenit méně matoucím způsobem (v rámci jedné kapitoly, resp. výkladu snu, je možno najít části "diskuze", "komentář a poznámka" a "poznámka" hned za sebou). Z mé strany tedy za toto velké mínus. Nicméně i tak rád doporučuji všem psychologům, filosofům, ale i v kontextu vzdělaným lajkům, které dané téma zajímá.

2 30.04.2022

Porovnání s De Sadem se nelze vyhnout. Akorát tam, kde Sade šel do žaludek kroutících extrémů, E. D. zůstává jen u relativně vanilla témat, a tam, kde se Sade alespoň snažil oo nějaký filosofický přesah, mladistvý záletník přináší čistě samoúčelnou a povrchovou záležitost. Jednoduchý a nezajímavý.

1 13.04.2022

Dnes již v několika oblastech překonaná, avšak ve své době nesmírně zásadní publikace. Její křesťanská eticko-spirituální rovina avšak zůstává relevantní i v dnešní době, poněvadž sociální učení církve se (nejen) v oblasti (trans)genderu pohybuje opravdu tiše a pomalu, tedy případná vyjádření a změny učení k nim se vázající trvají dlouho. Celkově je publikace psána velmi odborně, a pro laika tedy ne úplně přístupně, ale zároveň s respektem k danému tématu a jemnocitem a pokorou k lidem, jichž se bytostně týká. Doporučuji všem, kdo by si chtěl trochu rozšířit spirituálně-etické obzory v trans tématice a nebaví ho už číst jenom zkostnatělé sexuologické publikace. Chtělo by to podobnou publikace, která se ovšem netočí pouze kolem křesťanství, ale obdobným způsobem se nad transgender fenoménem zamýšlí i z pohledu judaismu, islámu, karmánových náboženství a "ateistických" filosoficko-etických přístupů. A vůbec by mi nevadilo, kdyby to byla bichle.

09.04.2022

Těžko komentovat takto surovou, intimní a bolestivou existenciální báseň Jinakosti o smutku, nejistotě, víře, lásce, úzkosti a ztrátě. Alespoň tedy okomentuji osekaným výběrem pasáží, díky nimž mohu toto dílo směle zařadit mezi jedno z těch, na které nikdy nezapomenu.

" Samota není v tom, že mě lidé nemiluji, ale v tom, že já je nemiluji - "

"Nelze porozumět úzkosti: když cítím úzkost, nemohu ji popsat nikomu, ani sám sobě - teprve když pomine, když sama ve své moci se stáhne, mohu snít a rozvzpomínat se na skutečnost - ale nemohu o ní vypovídat, protože už ji necítím. Už je to jen zkreslená vzpomínka na to, co bylo hrozné, ale co už BYLO a není..."

"V každém bosem chlapci je Kristus. V každém stromě je chlapec, kterého mám rád-"

"Tolik se bojím o svůj svět, do něhož mě uvěznili..."

"Jsme Tajemství. Svobodu unese jenom ten, kdo miluje - kdo tvoří..."

"Bůh není viditelný očima. Můžeme ho číst právě jen a jen z tváře milované bytosti TOHOTO světa -"

03.04.2022

V zásadě se tomu nic moc nedá vytknout. Kritická část mé duše si občas namířila oči v sloup nad některými názorovými pasážemi autorky, nicméně si následně uvědomila, že právě v tom tkví síla této knihy. Je to taková dlouhá esej na téma (homo)sexuality a spirituality, přičemž autorka její relevantnost podporuje odbornou literaturou a souvisejícími citáty (ať už z Bible či další krásné literatury). Čte se to moc hezky a byť tam na můj vkus bylo chvílemi až moc Ježíše, vše je napráno hezky otevřeně a v zásadě jsem tak neměl pocit nějakého "křesťanského huštění". Hezky to popsal Zdeněk A. Eminger: "Tohle není pseudovědecký bulvár o genderu, který koluje mezi lidi jako kniha o záchraně lidstva. Tohle je kniha, kterou byste měli dát číst svým rodičům a předně těm, kteří jsou schopní vyhodit z domova své vlastní dítě jenom proto, že je jiné než sousedi." Jediná má výtka ke kniha pak koluje k mnou nepřekousnutelné formě poznámkového aparátu, kdy člověk musí při každé referenci listovat na konci knihy místo toho, aby to měl mnohem příjemněji na dané stránce pod čarou. Pekelný zvyk!

1 19.03.2022

V jednotlivých pasážích mnohdy dechberoucí a inspirující, jako celek ovšem poněkud mlhavé a sotva soudržné. Můj pocit z knih(y) Aragon velmi trefně shrnul hned na začátku Pařížského venkovana: "Všechno mě nesmírně rozptyluje, ale mou vlastní rozptýlenost nerozptýlí nic." Anicet už byl potom trošku snazší díky své narativní uchopitelnosti a humoru, nicméně na druhou stranu neposkytl tolik filosoficko-existenciálně relevantních myšlenek. Lepší tři hvězdy.
"Nuda si prohlíží lidi na ulici. Vstoupí do kavárny: ale hned jde zas dál. Zajde k děvkám: jde dál. Zničí něčí život: jde dál. Třeba i zabije: jde dál. Zabije třeba sebe: j`en sors."

12.03.2022

Skvělá populárně-naučná publikace pokrývající až nebývale velkou škálu LGBTQ+ témat. Zajímavé a čtivé příběhy, vhodné postranní vysvětlivky "queer" slov a byť otázky mohly být někdy snad méně navádějící, přecejen se nejedná o superodbornou publikaci. Doporučuji jak těm, co se v queer problematice neorientují vůbec, tak těm, kdo ano.

3 03.03.2022

Komplexní výpověď o nejednoduché problematice ctností, udivující svou analytickou hloubkou a myšlenkovou setrvačností. Tyto atributy s sebou nicméně přináší i velké mínus knihy, a sice to, že je psaná poměrně těžkopádně, v mnoha pasážích až zbytečně překombinovaně a kvůli struktuře s mnoha odbočkami a ne-vždy úplně koherentními návaznostmi to čtenáři moc neusnadňuje. Na druhou stranu velmi cením autorův přístup k dílu, a sice jeho otevřenost vstříc vlastní kritice, profesionální náhled na problematiku s odstupem a schopnost distancovat se od subjektivních a dojmologických výkřiků do tmy. Jak sám píše, kniha by se měla číst spíše jako "work in progress", nikoliv jako finální a neotřesitelný postoj k problematice ctností, a právě tato interpretace smyslu knihy jí dodává velmi inspirativní ráz, díky kterému se k ní bezpochyby ještě nejednou vrátím. Ten neprůhledný a mnohdy krkolomný autorův jazyk jí ale jen tak neodpustím.

1 10.02.2022

Obdivuhodně přehledná a srozumitelná publikace, ke které se s radostí budu vracet.

1 17.01.2022

"Svoboda není jen to, co pod tímto názvem nechává prostý rozum rád obíhat: občas se vynořující choutka klonit se podle volby na tu nebo onu stranu. Svoboda není nevázanost chtění konat nebo nekonat. Ale svoboda také není pohotovost k něčemu požadovanému a nezbytnému (a takto tedy k nějakému jsoucnu). Před tím vším (`negativní` a `pozitivní` svobodou) je svoboda oddáním se jsoucna jako takového svému odkrývání. Odkrytost sama je udržována ek-sistentním sebe-oddáním, jímž je otevřenost otevřeného pole - tj. otevřenost `zde` - tím, čím je."

Těžká Heideggerovská filosofie balancující na hraně děsivosti toho, jak je možné, že někdo byl/je vůbec schopen takovým komplexním způsobem přemýšlet a tyto myšlenky tak precizně formulovat, a děsivosti toho, jak musí svět být děsivě nádherný, jsme-li s to se takovému myšlení alespoň přiblížit.

Velmi zajímavé jsou taktéž podmínky, za jakých vyšlo první vydání českého bilingvního překladu, takže velmi doporučuji i doslov (ve vydání z roku 2021), kde je o tom pojednáno.

2 08.01.2022

Rozhodně nesmírně přínosná výzkumná publikace. Kritizovat mohu pouze pár chyb v grafice (u grafu 16 a 17 nesedí barevné zvýraznění jednotlivých sloupců s legendou) a nepříliš profesionálně vedené (leč bezpochyby zajímavé a osvěžující) vložené rozhovory. Publikace by si dle mého také zasloužila trochu přehlednější strukturu. Nicméně výzkum samotný je zpracován kvalitně a přináší velmi zásadní data, která na poli trans problematiky v naší zemi dlouho chyběla.

04.01.2022

Aneb Bible optikou historickou. Rozhodně zajímavé a příjemně svižné čtení poskytující zajímavý náhled na dějinné události (pravděpodobně) ovlivňující podobu výsledných biblických textů. Psané je to opravdu čtivě a pro základní zorientování ve Starozákonních příbězích řekl bych vhodné, pokud je člověk ochoten/schopen to číst s tím, že se jedná pouze o "historii Bible", nikoliv její významový výklad (ten je zde z důvodu celkem pochopitelné stručnosti mnohdy velmi zkreslen a z této knihy tedy určitě není vhodné plně vyvozovat alegorické, metaforické a symbolické roviny textů). Tóra/Pentateuch vyložen a převyprávěn relativně pěkně (ale je vidět, že i autor se v tom občas ztrácel - viz jeho chyba v označení Metuzaléma a potažmo Lámecha jakožto potomky Kainova rodu, kdy si Lámecha z rodu Kaina zřejmě spletl s Lámechem z rodu Seta, o němž, jakožto třetím potomkovi Adama a Evy se jaksi úplně zapomněl zmínit), od soudců už v tom potom začíná bejt samozřejmě trošku větší bordel jmen, bitev, měst a putování, v nichž se zorientovat rozhodně není úkol na jeden večer (fanoušci Tolkiena už budou zřejmě vycvičeni Silmarillionem). V lepší orientaci asi měly posloužit mapky vyskakující ze stránek v průběhu čtení, ale zcela upřímně musím přiznat, že mě spíše mátly, protože většina měst a míst v nich ani zaneseny nebyly, a ty co ano, tak v příbězích zpravidla nehrály skoro žádnou roli, popřípadě je autor uváděl pod jiným názvem, což ho ohně zmatku samozřejmě ještě přilívá pěkný kanystr benzínu. Kritik bych našel víc, který tu ale asi úplně nechci rozpitvávat, protože se vesměs týkají autorova pokusu občas zabřednout do teologicko-religionistických otázek skrz historii (viz dle mého ne úplně přesvědčivě vyložené důkazy "zbytků" polytheismu v Bibli ad.), když mnohdy samotné jeho argumenty nejsou úplně stoprocentně validní (což na což ostatně upozorňuje již autor předmluvy). Z čistě čtenářského hlediska se ale jedná o určitě velmi zajímavou publikaci rozšiřující vzhled do biblické problematiky, která se velmi pěkně čte, je ve většině případech srozumitelná a v autorových reflexích mnohdy nepokrytě zajímavá.

2 31.10.2021

Základ studia etiky ctností. Svým jazykem poměrně náročná kniha (logicky), ale ve svých myšlenkách ne až tak složitá (pokud je vyluštíte), ale rozhodně bohatá. Vedle deontologického (Kant) a konsekvencionalistického (Bentham, Mills) přístupu je Aristotelova (a později Akvinského) etika ctností jakýmsi zdánlivě nejpraktičtějším přístupem, který velmi trefně upozorňuje, že ne vždy můžeme dané situace předpokládat a v tom případě jednáme dle (duševních) stavů a nikoliv dle komplexního myšlenkového zhodnocení dané situace (což předpokládá právě utilitarismus nebo Kantova etika). A právě tyto stavy je třeba kultivovat v kontextu ctností. Můžeme být brilantně schopni v klidu domova rozebrat situaci z hlediska Millových šesti kritériích nad jednáním (intenzita prožitku, doba trvání štěstí, jistota/nejistota očekávaného, časová blízkost, plodnost/následky, čistota prožitku) a aplikovat je na všechny jichž se situace dotkne, nicméně když potom vyjdeme na ulici a dostaneme se do morálně tíživé situace, už jen stěží bude čas a dostatečně čistá mysl na to toto vše provést v aktuálním kontextu. A řešení tohoto problému vidí Aristoteles právě v již zmíněných duševních stavech, které jsou praktické a je neustále třeba je kultivovat, zlepšovat tak, abychom v daných eticky dilematických situacích nemuseli příliš přemýšlet (či vůbec) nad naším jednáním a jednali automaticky dobře, tedy ctnostně.

6 07.09.2021