Zara komentáře u knih

Mám ráda pana Kosatíka, ale radši mám "Honzu" Masaryka.Je mi líto, že díky prvně jmenovanému mohla být tato vyjimečná osobnost kladně hodnocena pouze několik let, neboť komunisti ho nenáviděli a pan Kosatík ho (díky zřejmě erudovaným rešerším) sundal z piedestalu. Soudě podle komentářů se mu to zadařilo téměř u 100% čtenářstva. U mně ne. Nevěřím dobré třetině "informací" a Masaryk pro mě vždycky zůstane (i se všemi svými slabostmi) milovaným "Jendou".

5 28.03.2018

Tak nevím....čím více knih čtu, tím evidentnější pro mě začíná být rozdíl mezi písemnictvím maskulinním a feminním. Tento výtvor madam Pinboroughové toho budiž zářným příkladem: neskutečně ploché, nicneříkající, statické vyprávění, které děj ani postavy nikam neposouvá, končí v rádoby efektním (proto fantaskním) závěru. Za mě - plytké babské tlachání dosahující úrovně jednoročního absolventa "kursů pokročilého psaní ".

Česká vydání autorovy série s psychologem Josephem O´Loughlinem nedoprovází mediální rozruch, ani bezpočet recenzí slovutných kritiků, takže z logiky věci nejdou zrovna na dračku...škoda.
Při překotně rychlé četbě jsem se několikrát přistihla při myšlence připsat téměř pětisetstránkový exemplář na seznam nezbytně nutných věcí při případné evakuaci.

8 06.09.2017

Nějak nechápu ten masový zájem a hrdé 88tiprocentní hodnocení této (podle mě) naivní knihy s prostoduchou zápletkou a poněkud neuměle vykreslenými postavičkami v čele s titulní hrdinkou.Na druhou stranu - pokud bych s námahou nepřelouskala, žila bych určitě dál s pocitem, že mi uniklo prubířské dílo východoevropského thrilleru.

12 27.08.2017

Nevhodné pro čtenáře, kteří tento druh literatury berou jako odpočinkovou a lehce stravitelnou zastoupenou hlavním protagonistou coby osobou morální, přímočarou, bez bázně a hany etc. etc.
Všem ostatním se to nutně musí líbit.

2 26.08.2017

Upřímně řečeno nechápu autorčinu potřebu vydávat pravidelně knihy, jejichž obsah má tak zřetelně sestupnou úroveň.Aneb dávno ověřená pravda: většina žen mluví/píše, jen aby něco řekla/napsala....

Ubírám jednu hvězdu z maximálního ohodnocení kvůli prvoplánově tragicky vyfabulovanému ději, který se mi jeví jako autorčin záměr zahrát na strunu cílové skupině čtenářstva (v tomto případě ženám středního a vyššího věku).Mornštajnová je dobrá vypravěčka, takže tuto podbízivou taktiku nemá zapotřebí.

8 09.06.2017

Žádný div, že autorova série s Bennym Griesselem je trefou do vkusu tak širokého okruhu čtenářů....inteligentní zápletka, perfektně nadávkovaná parabola vyšetřování a hrdinova soukromého života,žádoucí poměr přímé řeči i epického děje.Důstojný souputník severské gardy!

3 07.05.2017

"Gigantický, kontroverzní a provokativní".....je mi líto, nic z udávaných atributů jsem v knize nenašla, a to jsem si zakázala svazek odložit a se skřípajícími zuby dočetla do konce. Lze snad obdivat jen to, kolik rozvitých vět a souvětí (rozuměj odstavců,kapitol,stran...) dokáže vyplodit autor,aby v konečném výsledku vyprávěl čtenáři o několika prožitých hodinách.
A to je zřejmě důvod, proč dílo nazvat "uměleckým", potažmo jej prohlásit za "literární událost století"...

3 25.01.2017

Mé oblíbené brněnské nakladatelství s touto knihou šláplo do obřího exkrementu.. Podle mě šrot na entou maskující svou nulovou literární hodnotu škraboškou nesmyslných a trapných vulgarit a zvrhlostí.

Tento sehraný tandem nemůže napsat špatnou knihu...

3 29.11.2016

Jak jinak než pěti hvězdami ocenit knihu člověka, který "nikdy nenapsal nic, co nechtěl, co si nemyslel, za co by se museli on a česká literatura stydět".

Indridasonův styl mi maximálně vyhovuje. Ve vláčně plynulém ději se ani netopíme v potocích krve, ani neztrácíme v lavinách připitomělého textu. Kdo si nepotřebuje při četbě rozrušením okusovat nehty,dopluje po třech stovkách stran do poklidného přístavu sotva předvídatelného rozuzlení.

4 11.09.2016

Simon Mawer nebyl nikdy žádný Shakespeare, ale v předchozích dílech alespoň dodržoval pravidla románové konspirace,které tato kniha zhusta postrádá. Nevěrohodně vykreslené postavy + naivně konstruovaná dějinná linie (hlavní hrdinka na jedné straně líčená jako z líhně rodiny Bondovy - na druhé straně jen tak mimochodem vycintá u večeře sovětskému agentovi detailní podrobnosti vodíkové bomby,kterou - se stejným sociálně-politickým cítěním - pomáhá sestrojit její homosexuální bratr.....) jsou toho patrným dokladem. Buďto autor záměrně mystifikuje období studené války, anebo celá léta tráví na prosluněném anglickém venkově stranou od reality světových dějin...

2 26.07.2016

Jeden z hodnotících se "v knize málem utopil". Vedlo se mi stejně, takže jsem v tomhle hybridním moři doplavala pouze do Mongolska.Odpad!

Při čtení téhle lahůdky mnou lomcovalo dilema: mám do sebe úžasně stylizovaný neotřepanými zápletkami propletený děj nasoukat co nejdřív (rozuměj: číst při téměř jakékoliv činnosti - vaření a konzumaci jídel včetně - odpusť,má kmenová knihovno!) nebo si jej odměřeně dávkovat a četbu pojmout jako odměnu?
Praktikovala jsem obojí a výsledkem je nejen maximální hodnocení na těchto stránkách, ale také částečná odpověď na otázku "Proč právě severskou literaturu tak miluji?"
Aneb - řečeno slovy klasika : "Lidé, čtěte!!!"

6 09.07.2016

Po přečtení knihy jsem poslechla doporučení jednoho ze zdejších komentátorů a přečetla si na stránkách kukatko.cz zdrcující kritiku recenzentky,která román zavrhuje a autorovu tvorbu označuje za kvalitativně sestupnou....dovolím si (viděno pohledem člověka nepříliš obeznámeného se současnou anglosaskou tvorbou) oponovat: z velmi úzce vymezeného prostoru dvousetstránkové novely jsem jako čtenář vytěžila kvantum informací včetně emotivních zážitků (umocněných pro mě - NEPŘEDVÍDATELNOU dějovou linií).Děj (označený recenzentkou za "chudý") je -viděno mou optikou- srovnatelný s většinou několikasetstránkových blábolů,kde zpoza každé litery jukají neodmyslitelné priority úspěšného románu (tj. krev, sex, násilí a pochopitelně náležitě drsné dialogy).
Knížce vyčleňuji čestné místo v mé knihovničce a těším se na další autorův počin..

17 22.03.2016

Autor opět brilantně propojil všechny tři časové veličiny, takže příběhem se táhne nit komisařovy minulosti a končí příslibem budoucích příběhů sympaťáka Erlendura.No a my, kterým leitmotiv má co říct (utkání Spasskij-Fischer),musíme být nutně nadšeni věrohodnou evokací časů studené války.

1 03.02.2016

Dojemný koktejl z esencí " nadaný sirotek + slepá dívka + pátrání po pohádkovém klenotu " v kontextu světové války - výsledek podle mě neodpovídá deseti letům autorova snažení a Pulitzerově ceně už vůbec ne.

20 12.01.2016

Děj románové novely graduje v již avizovaném hrůzném ( destruktivním) rozuzlení ,které však očividně nedosahuje tak vysokého stupně hrůznosti (destrukce), aby všechny zbývající aktéry příběhu přiměl PRACOVAT...

2 15.08.2015