zaranda komentáře u knih
Těžko se rozhodovat, jestli se mi víc líbí v tomto zpracování Vivaldiho Čtvero ročních dob nebo právě Louskáček. Skvěle vybrané ukázky a opět nádherné zpracování. Dítě je nadšené:)
Na oddechovku dobré, ale některé dějové linky už se mi zdály trochu překombinované.
Milý romantický příběh o exmoorském harfaři Danovi a exmoorské hospodyňce Ellie, psaný s nemalou dávkou poetiky.
"Den je jasný a výrazný. Stromy mávají větvemi ve vzduchu a po nebi se honí bílá zubatá oblaka. Slunce rozžíná barvy. Zelené odstíny sahají od smaragdové přes šalvějovou až po limetkovou. Dokonce i staré listy kapradí září kaštanovou a barvou vyleštěné mědi."
Ideální čtení na dovolenou.
První kniha s červeným nadpisem, která mi v knihovně padla do oka. Zápletka se sázkou zajímavá, ale všechny ty "sexy" smsky mi tam přišly nadbytečné a nijak nepřispěly ke čtivosti či atraktivitě knihy.
Tak tato kniha opravdu pobavila. A ilustrace pana Veselovského jsou úžasné.
Stejně jako Pěšky do Jeruzaléma, i tahle Ziburova kniha je psaná s nadhledem a vtipem a čte se výborně. Nepál o něco lépe než Čína, která se stávala po několika stranách lehce stereotypní.
Výborná svěží kniha s netradiční formou. Všechny postavy mě moc bavily.
Příjemná oddechovka se zápletkou připomínající nějakou americkou romanťárnu. Ideální na chvíle nemoci, kdy člověk nemůže dělat nic, než se zachumlat pod peřinu s nenáročným čtením.
Krásné, dojemné, smutné i nadějné. Podle obálky jsem to považovala za typickou romantickou oddechovku, ale příběh je mnohem hlubší a dojemnější a naprosto mě vtáhnul.
Geniální. Je pravda, že jisté okolnosti dávají pravděpodobnosti dost na frak, ale pro mě opět kniha, od které se nejde odtrhnout. Už se těším na překlad třetího dílu.
I když primárně jsou určené jiné věkové kategorii, vůbec mi nevadí se ke knihám o Anně vracet, jak už tu několikrát zaznělo, je to vždy pohlazení pro duši.
"Na tomhle světě musí člověk prostě doufat v to nejlepší, připravit se na to nejhorší a přijmout to, co mu pánbůh sešle."
Věřím, že slyšet většinu historek někde ve sklépku u vínka, tak se budu smát, až mi potečou slzy. Ale takto stroze přepsané na papíru vyvolávaly příběhy až na výjimky spíš sem tam letmé pousmání...
Ke knize jsem se dostala jen díky čtenářské výzvě. První povídka super, z druhé jsem spíš rozpačitá (pokud měla obsahovat nějaké speciální poselství, tak jsem ho neodhalila) a třetí bych zařadila někam do průměru.
Styl Markéty Lukáškové mě baví. Losos v kaluži asi o něco více, ale i tak jsem si četbu užila a už se těším, až se mi do rukou dostane nějaká další kniha této autorky.
Že si hlavní hrdinky Táni Kubátové sebou nesou do života různá traumata, na jejichž překonávání je pak vystavěn celý příběh, to je klasika. Ale tady mi to přišlo už přehnané a na můj vkus příliš melodramatické.
Taková ta klasika od Kubátové, ale tady mi hlavní hrdinka lezla docela dost na nervy. Řadím ji mezi slabší "Kubátovky".
Moc pěkné zpracování, zajímavý nápad a krásné ilustrace.
Dočetla jsem jen kvůli výzvě, jinak bych po pár stránkách "holandské" části knihu odložila.
Přitom část popisující život na šachtě vůbec nebyla špatná - kdyby to skončilo odjezdem do Kanady, knize by to z mého pohledu spíš prospělo a hodnocení by bylo určitě vyšší.
Ze začátku nebylo úplně snadné se v knize zorientovat kvůli množství postav z "teď", které musel člověk nejdříve poznat v "předtím". Ale zápletka se vyvíjela zajímavě a kniha se četla velmi dobře.
Toto by měla být povinná četba. Zvlášť důrazně by měla být předčítána těm, kdo vzpomínají nostalgicky na "staré dobré časy".