zazvorka
komentáře u knih
Zrcadlový muž
Lars Kepler
Začátek působivý, hned mě to chytlo. Ale postupně mne to pouštělo, pouštělo... až jsem se odpoutala úplně. Tak nějak pekli Čapkovi pejsek s kočičkou svůj dort. Nějaký ten únos, hrnek sexu, pár dýmek opia, několik elektrošoků, sem tam sekyrou do hlavy, či jinam, nožem do břicha - ale druhý den už zase supermanem atd. No, pak to všechno hezky zamícháme a hotovo. Naštěstí chybělo zombie Jurek, ale baba Jaga to vynahradila! Rozuzlení absurdní. A co chudák přítel na zavolání Deenis, nezasloužil si aspoň zmínku závěrem? Abych to shrnula - předchozí díly jsou dobré, přestože brutální a drsné, ale to už od severských detektivek očekávám. Tady už si říkám, že méně je někdy více.
Sněhurčina rakev
Kerstin Signe Danielsson
Docela spletitý příběh. Nicméně vše dávkováno pomalu, jak to mám ráda, takže jsem si to užila. Včetně sond do života vyšetřovatelů. Líbí se mi, jak jsou rozdílní, oni sami - i jejich problémy. A co se týče Sněhurky Berit, tak prostě nemohu nezmínit její šílenou performanci. Hodně vyčerpávající záležitost - dnes by asi raději zkusila polyamorii!
Celá série si mne získala tak, že si ji pořizuji i domů, přestože se mi některé díly líbí více, některé méně. Ale jako celek je prima a už se těším na pokračování , které má v létě vyjít.
Mrtvý posel
Vlastimil Vondruška
Příjemné čtení. Splnilo, co jsem očekávala - poklidnou detektivku z dávných časů. Potěšila mne i drobná vsuvka se psem, který přežil a přestal být bezdomovcem. Přesto po dočtení knihy zůstal pocit - a to je všechno? Citelně mi scházel alespoň stručný epilog. Potěšil by a umožnil lépe se s příběhem rozloučit - kupříkladu na chystané svatbě.
V… jako vendeta
Sue Grafton
Přečetla jsem si s potěšením, jako i ostatní písmena. Užívám si popisu všeho, co čtenáři autorka předkládá. Ať už jde o to, co Kinsey snídala, o její ranní běh, popis krajiny, lidí - Henry, Rosie, William a další - po všech těch knížkách mi připadají jako staří a milí známí. Myslím, že tuhle sérii si člověk buď oblíbí, nebo zavrhne jako nudnou. Osobně tyhle příběhy čtu s oblibou, některé písmeno je lepší, některé slabší, ale mám ráda všechny. "Vendeta" se četla dobře, i když - je to taková pohádka o lichváři - dobrákovi a znuděné paničce Noře. Čímž mne autorka dost překvapila, protože si takového prima lichváře opravdu neumím představit. Nicméně - v pohádce je možné vše, tak budiž!
Večer a jitro
Ken Follett
Poutavý historický román, slupla jsem ho jako malinu. A s velkým potěšením si v návaznosti znovu přečtu další díly. Vřele doporučuji!
Listopád
Alena Mornštajnová
Knížka na mne padla jak těžká, černočerná deka. Dokonce i její úvod - před zvratem - je popsán takovým stylem, že vyznívá neradostně. Což teprve dále... Zřejmě to tak autorka chtěla, aby příběh byl působivější. To se jí podařilo, dočetla jsem opravdu zdeptaná. Jen si říkám, že tomu chyběla aspoň špetka humoru - samozřejmě černého!
Neptunův trojzubec
Fred Vargas (p)
Hodně specifické detektivky - tahle série. Podmanila si mne postupně. Když jsem náhodně padla v knihovně na jednu z nich, byla jsem dost na rozpacích. Komisař hodně divný pavouk, mně nepříliš sympatický. Neorientovala jsem se ve vzájemných vztazích týmu a docela se nudila. Nicméně po dočtení mi to leželo v hlavě a zjistila jsem, že to vůbec nebylo špatné, jen takové - jiné. Teď už se mi série líbí hodně. Napínavé zápletky, košatý děj a nechybí ani humor - živě si představuji komisaře, kterak se schovává mé oblíbené Violce pod županem! To prostě nemá chybu. V Kanadě bych se sice obešla bez luket, chumů apod., ale pokud to autorka pokládala za nutné, budiž. Prima detektivky, trochu neobvyklé, zajímavé, nápadité.
Záhada mrtvých nohou
Fred Vargas (p)
Svérázně pojatý detektivní příběh. Záhada, humor, kupa podivínů - policisté, pachatel, oběť - samé nestandardní postavy. Ale to je život, ne? Na knihy této autorky musím mít náladu, ale pak si to krásně užiju. Autorka je historička, občas se čtenář i něco zajímavého dozví. Přestože mám jinak raději britské krimi, tyto příběhy se mi líbí. Jen musím dávat pozor, abych se vyhnula svému zlozvyku a nehltala text, někde to nevadí, tady pak lehce uniknou souvislosti. Prima čtení na líné nedělní odpoledne - večer mne příliš uspávají.
Nasterea
Petra Stehlíková
To se nám to všechno komplikuje, není-liž pravda? První dva díly hladce plynuly a četly se s lehkostí. Třetí na mne působí trochu nevyladěně. Jako by brusička měla ještě chvilku brousit, ale nebyl čas. Což nic nemění na skutečnosti, že se těším na další setkání a obdivuji autorčinu obrazotvornost! Jen doufám, že Ilan rozšíří svou slovní zásobu a naučí se nápaditěji klít - proč ji tak okouzlila prasečí řiť, to nechápu.
Jatka
Lee Child
Jacka není radno naštvat, pak se s nikým nepáře. Byla to jatka, ale bylo to prima čtení!
N... jako nástraha
Sue Grafton
Prima kousek z mé oblíbené abecední série, k níž jsem se opět jednou vrátila. Všechna písmena mám ráda, samozřejmě však mám i své oblíbence a "N" patří k nim. Zajímavá zápletka, jako vždy delší popisné pasáže - které mi vůbec nevadí, naopak - vždy mi to usnadní ponořit se do děje a prostředí. Užívám si popisy krajiny, trefné a vtipné charakteristiky lidí, postupné odhalování rodiny Kinsey. Potěšilo mne, že v tomto dílu teklo aspoň o něco méně přepáleného tuku. Obvykle je mi ze stravy Kinsey trochu těžko, většinou při čtení podlehnu temné touze po Cyrilových hořčicových brambůrkách, mňam! Každopádně tyhle knížky mám moc ráda a jako řada dalších čtenářů upřímně lituji, že autorka už není na světě.
To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl)
James Herriot (p)
Báječná kniha - laskavá, vtipná, dobře přeložená, neztrácející půvab ani po letech. Práce veterináře se od těch dob v mnohém změnila, ale proč se nedozvědět, jak to bylo dříve. Jedna z knih, které pozvednou náladu, přestože jsou v ní i smutnější okamžiky.
Marco
Jussi Adler-Olsen
Mírné zklamání, laťka je ovšem nastavena hodně vysoko. Pořád dobré čtení, protože všichni Q jsou zajímaví a je prima s nimi být. Na rozdíl od předešlých dílů mne tento však nenutil číst dlouho do noci. Z hlediska životosprávy tedy hodnotím kladně, z hlediska čtenáře dobře - za tři.
Korálky z klokočí
Naďa Horáková
Po přečtení mám smíšené pocity. Koupila jsem Korálky, protože mají skvělé hodnocení a jsem nadšená autorčinými historickými romány z Brna. Korálky se mi ale tak nelíbily. Přeslazené - mj. příliš mnoho Pavlovy a kapučína. Příliš mnoho kostlivců- aspoň loupežníka mohli nechat tiše spát v zemi. Příliš šťouravá Eliška. Příliš mnoho postav a propletenců na tak jednoduše napsanou knížku. Nějak mi to nesedlo, ale to bude tím, že Pavlovu opravdu nemusím, což neznamená, že je špatná. Většině lidí ale asi chutná.
Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Ač je tam má oblíbená slečna M jen v závěru, kupodivu mu to nevadilo. Zřejmě proto, že jiných slečen tam bylo dostatek! Poměrně útlá knížka, taková jednohubka, ale moc chutná! Venkov, uvěřitelná zápletka, dvojité překvapení v závěru - za mne jednička s hvězdičkou!
Nezvěstná
Tina Frennstedt
Ke koupi Nezvěstné mne nalákal komentář alzbety4340, se kterou souhlasí řada dalších čtenářů. Nelituji a děkuji, jsem spokojená! Není to žádná strhující detektivka, kvůli které bych posouvala večerku. Ale vždy jsem se těšila, až k ní zase usednu. Líbí se mi i kniha samotná - příjemné písmo, přebal hezky sedí k příběhu a je fajn, jak se motiv opakuje na deskách knihy. Kvalitně provedená kniha mi vždy umocní radost z četby. Děj poklidně plyne, měla jsem čas si četbu užít. A navíc oceňuji, že závěr nebyl podle jeho názoru tak useknutý, jak je to nyní běžné. Úplně to vidím, jak se autoři doplahočí k poslední kapitole, tam všechny nitky nějak splácají do klubíčka a spadla klec. V Nezvěstné se mi líbilo, že závěr splnil účel - kniha se mi zdála úplná a řádně ukončená. Není to sice dílo, které by se mi dostalo pod kůži, ale mám z ní radost, rychle ji zapomenu a s potěšením se k ní vrátím! Podle mého názoru skvělá prvotina! Doufám, že se dočkáme pokračování...
Mrtvá v Temži
Matthew J. Costello
Hezký přebal, malé anglické městečko, decentní vražda, sympatičtí hrdinové. Vše, co mám ráda. Nevím, proč nejsem blažená? Je to takové - jalové? robotické? polopatické? Nedokážu přesně říct. Nepopudí, ale nenadchne. Dialogy mi připomínají více scénář, než klasickou detektivku. Rozsah knížky nevelký a navíc má text zformátovaný tak , aby zabral co nejvíce místa, jinak by to byl silnější sešit. Cítím se poněkud ošizená - jako bych si dala vídeňskou kávu a donesli ji bez šlehačky. Za mne škoda peněz, k této knížce se určitě vracet nebudu.
Černý anděl
John Connolly
Tady jsem se sekla s výběrem. Čekala jsem detektivku, tohle už příliš zabředlo do jiného žánru. Což by mi jindy vůbec nevadilo, ale na temné zápletky v době Covidu náladu nemám. Raději se vrátím k nějakému z mých oblíbených detektivů, kteří jsou buď v pohodě, případně jim komplikují život jen takové drobnosti jako alkohol, bývalé manželky, či otravný šéf. Parker má příliš mnoho vlastních starostí na to, aby dokázal zaplašit ty mé. Překvapivé bylo, že se děj dostal až do Sedlce, to bylo sice nečekané, ale také nevítané, na návštěvu kostnice nevzpomínám ráda. Co mne ale zaujalo, byla pasáž o zbrojním průmyslu naší země. Celkově hodnotím knížku jako zajímavou, ale nepotěšila mne.
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
Tento díl se zařadil do skupiny mých méně oblíbených případů pana Oldřicha a spol. Spíše než spiknutí oběšenců bych to nazvala propletenec pachatelů. Hodně překombinovaná zápletka neposkytla prostor pro vykreslení charakteru postav. Těžko pak uvěřit motivům jejich činů,což pokládám pro vyznění detektivky za zásadní. Ale času s knihou stráveného nelituji, pan Vondruška vždy potěší.