ZCT
komentáře u knih
Jak to vidí Wilda
Eliška Wright
Kniha Jak to vidí Wilda je příběh o malém chlapci s vývojovou dysfázií, který se potýká s každodenními výzvami komunikace a porozumění světu kolem sebe. Jeho nejlepším přítelem a oporou je plyšový medvídek, který mu pomáhá vyjádřit to, co slova nedokážou. Příběh je napsán citlivě, s hlubokým porozuměním pro dětskou duši a obtíže, kterým děti s touto poruchou čelí. Kniha nabízí nejen poutavý příběh pro děti se stejným problémem, ale i pro jejich rodiče, kteří v ní nacházejí útěchu a pochopení. Děkuji za tuto knihu.
Listopád
Alena Mornštajnová
Kniha mě uvedla do deprese. Ještě že se máme tak, jak se máme.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Ze všech autorčiných děl se mi tato kniha četla nejhůře. Nudné, roztahané, předvídatelné.
Chlapec v parku
Ashley J. Grayson
Roztahané, vleklé, nudné. V polovině jsem měla sto chutí knihu odložit, ale řekla jsem si. Pokud se dalších 10 stran nebude nic zajímavého dít, nechám toho. Nakonec to dostalo trochu spád a druhá polovina knihy už se četla lépe. Četla jsem se zaujetím i když mi bylo jasné kdo je kdo. Knniha své místo v mé knihovničce rozhodně mít nebude.
Kořist
Darcy Coates
Těšila jsem se na pořádnou duchařinu a ono thriller. Upřímně, moc mě to nebavilo.
Výkřiky v temnotě
Darcy Coates
Po rozporuplných pocitech z prvního dílu, kdy přišlo zklamání, že se nejedná o duchařinu, ale zrůdy, jsem se pustila do druhého dílu a to už mě chytlo mnohem více. Už jsem věděla, co od toho čekat, takže mě to vtáhlo do děje. Sem tam nějaká ta romantika nevadila, četlo se to jedním dechem. Hlavní hrdinka mi ovšem trošku vadí. Na co sáhne, tam sto roků tráva neroste. Jako celek jsem ale spokojená. Moc mě to bavilo.
Hlasy v bouři
Darcy Coates
Kniha mě chytla hned od začátku. Perfektní námět. Vybízelo to k perfektní duchařině. A ony to jsou zrůdy. Mírné zklamání. Ale i tak mě to vtáhlo do děje natolik, že jsem se těšila na další díl.
Šepot v mlze
Darcy Coates
Tento díl byl nejlepší z celé série. V předchozích dílech mi až lezla na nervy neschopnost hlavní hrdinky. Pořád jí musel někdo stát za zadkem a tahat jí z bryndy. V tomto díle jí okolnosti přinutily, aby byla konečně něčemu platná. A to mě moc bavilo. Těším se na další díl.
151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem
Lucie Kutrová
Já prostě nevím co na to říct. Nejprve jsem četla Lůcin blog. Z toho jsem byla nadšená. Okamžitě bych si zabalila igelitku a vyrazila na trail Blog ale skončil stý den a já prostě potřebovala číst dále, proto jsem si koupila knihu. A tehdy mé nadšení opadlo. Posledních 51 dní je sepsáno tak nějak jinak. Přijde mi, že už si Lůca nedělala zápisky, ale dopisovala to postupně už doma podle paměti. Vyprávění je pak už takové nemastné, neslané. O ničem. Navíc i chování Lůcy se změnilo. Ze sympaťačky se lusknutím prstu stala tuze nesympatická, nafrněná buchta. Takže to shrnu. Co se týče PCT jako takového, čtení fajn. Vtáhlo do děje. Ale to, jak je všeobecně oblíbená je až otravné a až tak moc jí to nežeru. A Gilligana je mi upřimně líto.
