zdenek5887
komentáře u knih
Dcery strážce majáku
Jean E. Pendziwol
Úchvatná knížka. Boží styl vyprávění, úplně mě to vtáhlo.
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
5/5: Super rozkošná a milá oddechovka. To jsem přesně teď potřeboval.
Výborný počin na autorovu prvotinu. Podobně laděných knih jsem četl už spoustu. U této jsem ale obdivoval tu lehce filozofickou rovinu, jakou mezi sebou nastolili hlavní aktéři (jinými slovy schopnost autora neudělat z těch postav jen nějaké povrchní puberťáky). Citlivě napsané, rychlý spád, jedno malé odpustitelné klišé tam ale taky bylo. Za mě fajn a doporučuju.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Čtení docela utíkalo, mělo to spád, ale několikrát jsem se zastavil a pomyslel si, že už jsem to buď někdy četl a nebo jsem s tímto syžetem už viděl nějaký film. Děj je docela předvídatelný a v podstatě uhádnete, o co jde, pokud nejse úplně pitomí. Jo a manžel protagonistky je takový ten typický blbounský přizdisráč bez koulí. Hawk.
Jezero
Bianca Bellová
Co, k sakru, jsem to právě přečetl? O čem to mělo být? Proč to je? :D Bylo to hrozně divný, zato fakt dobře čtivý.
Deníček prince George
Clare Bennett
Koupeno, přečteno a na Goodreads vložena česká edice - vše během jednoho dne. Tomu říkám za sebe dobrý trojboj. Kniha samotná už tak dobrá nebyla. Občas vtipný, zato často trapně absurdní; leckde popkulturní narážky tam byly taky, ale že by to bylo něco, co by mě zvedlo ze židle, se říct nedá. A vůbec obecně tady ty rádoby legrační deníčky mě nikdy neuchvátily. Tuto chybu už nikdy neudělám, spálil jsem se už několikrát. Naposledy tomu tak bylo u knihy Deníček moderního páru.
Loutkář
Jostein Gaarder
Zde si vypůjčím slova pod anotací rovnou z přebalu knihy, protože ta ji dokonale vystihují: "Loutkář je originální román o osamělosti a hledání vlastního místa ve světě, o mnohdy složitých cestách, jež vedou od jednoho člověka k druhému, ale především o tom, jak důležitou roli přitom může hrát sám jazyk a vypravování." -- Knihu jsem přečetl za jedno odpoledne a mé rádoby lingvistické srdíčko plesá - etymologické vsuvky jsem si moc vychutnával. Nemám co víc dodat, přečtěte si to taky.
Probuzení Simona Spiera
Becky Albertalli
V jistých ohledech trošku šablonovité, ale vlastně jinak strašně cute a líbezné. Novodobé YA, kde, když umíte číst mezi řádky, zjistíte, o co autorce šlo a že to vzniklo de facto z její profesní "deformace". Tato lajna je tam opravdu dost cítit. A to je vlastně v pořádku, takové by asi YA mělo taky být... P. S.: "Blue" je asi moje platonická láska. A Simon? Jemu snad i závidím.
Národní třída
Jaroslav Rudiš
Tak já ti nevim. Něco to v sobě má. Ale co to je, to teď nesvedu popsat...
To máte jako s obrazy. Taky nepochopíte úplně každý a interpretovat si je všechny lze na milion způsobů a nikdy vám nevyrobí univerzální dojem zároveň s dalšími okolo vás. A někdo jiný se v nich naopak "topí blahem" a má z nich požitek, který ho hned praští, ale stejně jen tak máchá naprázdno rukama, protože to nejde vysvětlit. Tak to mám asi já s touto knihou.
Podivná knihovna
Haruki Murakami
Co to bylo? Ať už cokoliv, zvláštním způsobem se mi to moc líbilo. Velice prapodivná krátká povídka, kde se na pár stránečkách stihlo představit a rozvinout hned několik postav a která vás vtáhne do děje ani nevíte jak. Asi nad tím budu ještě nějakou dobu uvažovat... zda to má vůbec tu hloubku, kterou si myslím, že to má, a nebo je to čistě jen výplod autorovy fantazie. Nechci se to ale asi nikdy dozvědět, abych pravdu řekl. Má to své kouzlo i tak. Magický realismus se tu skrýt nedá a ty ilustrace? Wow!
Králíček sebevrah se vrací
Andy Riley
Prosím si další! :D Knížečka, kterou "přečte" úplně každý asi tak za 10 minut a prodlouží si u toho život asi o 10 let. Tyto králíčkovy pokusy o sebevraždu, jak je napsáno hned na obálce, vás odrovnají... smíchy. Úroveň humoru údajně nedosahuje úplně úrovní v prvním dílu (Králíčkovy sebevraždy), proto si šetřím tu poslední hvězdičku právě na něj, až se mi dostane do rukou.
Dospělost je mýtus
Sarah Andersen
;D ... Zatraceně trefný a vtipný. V těchto stripech se najde snad úplně každý. A kdo ne, ten kecá!
Volání netvora
Patrick Ness
Co to... Já... Proč... Kolik hvězdiček? Jednu? Pět? Já ani nevidím na to, co teď píšu, jak mám sakra hodnotit TUTO knihu? To,... nejde... ;(
Ukaž, co děláš!
Austin Kleon
Self improvement a motivační literatuře neholduju, vlastně to vůbec nečtu, nikdy mi nevydrželo se něčím prokousat až do konce. Ale "Ukaž, co děláš" je pro mě docela překvapení. Tato malinká žlutá knížečka (ve srandovním formátu :)) obsahuje celkem dobře míněné rady pro kretivce, kteří tvoří nějaký obsah či dílo. Ale ne jen pro ně. Je to psáno srozumitelnou a lidskou formou s až téměř laickými nákresy a obrázky tak, aby z toho nebyla nudná blbina. A určitě si přenesu pár myšlenek i do své činnosti. Pěkný.
Jedničky a nuly
Tomáš Grombíř
Dost zajímavý příběh takového českého Gatsbyho, který stojí určitě za to si ho přečíst. Pokud jste ovšem tak trošku geek a známí vás mají za "ajťáka" a nebo se tím přímo živíte (bůh s vámi). I mě kdysi celá počítačová a internetová sféra hodně brala, tudíž jsem neměl sebemenší problém chápat souvislosti a explikaci různých pojmů, s nimiž se zde hojně setkáte. Na druhou stranu je tam dle mého i poněkud více zbytečného ekonomického balastu, ve kterém jsem se místy ztrácel a na ději samotném to spíše ubíralo čtivost. Co se mi však hodně líbilo, byly dialogy. A těch tam bylo naopak pomálu. Toho je škoda.
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
* antologie
Tato antologie finských povídek je vůbec mou první, kterou jsem kdy četl. Sbírka je to zvláštní, ani jednu z povídek bych však neoznačil za znepokojivou. Aspoň dle toho, jak si vysvětluju význam něčeho takového. Čtenáři se zde však představuje směsice více či méně "podivných" příběhů. První je hodně dobrodružný, v tom posledním už jsou i znatelné prvky severské mytologie, kterou vítám, protože je to něco, co člověk nezhltne jen tak, neb v sobě skrývá hůře uchopitelné prvky; trochu extraterestriální, duchovní, zato paradoxně přímé a čisté. Tato knížka je takový lehký exkurz do méně známých podžánrů sci-fi a fantasy, pracuje se zde hodně s přírodními motivy a nasazuje nám poetického brouka do hlavy.
Panský klub
Daniel Kapča
Měl bych nějaké výrhady, pár věcí mě rozčilovalo, ale jinak můžu říct, že se mi to líbilo. Po chvíli už si zvyknete na všechno a i to nejnechutnější a nejzvrácenější vás nezvedá ze židle či jinak nepřemisťuje (například na čerstvý vzduch) a spíš než na to se soustřeďujete na ten příběh, který místy skřípe a stává se méně uvěřitelným, za což může hlavně chování postav (zejména té hlavní ženské). Avšak před autorovou fantazií klobouček, to se jen tak nevidí. Naštěstí. (Fuj...)
V šedých tónech
Ruta Sepetys
To tak čtete poslední stránky, pak přijde epilog, pak doslovo autorky... a vy zjistíte, že máte celou tu dobu pusu otevřenou úděsem dokořán, klepete se podvědomě zimou a že už jste se naučili číst i přes slzami zalité oči. To, myslím, nepotřebuje větší popis dojmů.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Titanic všichni notoricky známe. Wilhelm Gustloff byl však daleko horší tragédie a já se přiznávám, že jsem o ní a celkově o operaci Hannibal vůbec nevěděl. A ano, teď se stydím, nebudu však určitě sám. A jsem rád, že se mi do rukou dostala tato moc dobrá kniha se skvělým, ačkoli krutým, příběhem. Plný počet.