zdenek5887 komentáře u knih
Co to bylo? Ať už cokoliv, zvláštním způsobem se mi to moc líbilo. Velice prapodivná krátká povídka, kde se na pár stránečkách stihlo představit a rozvinout hned několik postav a která vás vtáhne do děje ani nevíte jak. Asi nad tím budu ještě nějakou dobu uvažovat... zda to má vůbec tu hloubku, kterou si myslím, že to má, a nebo je to čistě jen výplod autorovy fantazie. Nechci se to ale asi nikdy dozvědět, abych pravdu řekl. Má to své kouzlo i tak. Magický realismus se tu skrýt nedá a ty ilustrace? Wow!
To tak čtete poslední stránky, pak přijde epilog, pak doslovo autorky... a vy zjistíte, že máte celou tu dobu pusu otevřenou úděsem dokořán, klepete se podvědomě zimou a že už jste se naučili číst i přes slzami zalité oči. To, myslím, nepotřebuje větší popis dojmů.
Zde si vypůjčím slova pod anotací rovnou z přebalu knihy, protože ta ji dokonale vystihují: "Loutkář je originální román o osamělosti a hledání vlastního místa ve světě, o mnohdy složitých cestách, jež vedou od jednoho člověka k druhému, ale především o tom, jak důležitou roli přitom může hrát sám jazyk a vypravování." -- Knihu jsem přečetl za jedno odpoledne a mé rádoby lingvistické srdíčko plesá - etymologické vsuvky jsem si moc vychutnával. Nemám co víc dodat, přečtěte si to taky.
Uf, týjo... Trochu fantasmagorie, trochu Lara Croft a Tomb Raider, trochu Hunger Games, ale všechno protkaný skandinávským mrazením v zádech s prvky čínské mytologie a navíc SAKRA DOBŘE čtivě napsaný. Toto mě moc bavilo.
Potřebujete se uklidnit a tak nějak získat nadhled? V jednu chvíli se potutelně usmívat a pak hned trošku hloubat nad "nesmrtelností chrousta"? Musíte si přečíst tuto knížku esejí od jednoho moudrého známého. Moc fajn čtení to je; vřele doporučuju, až toho prostě budete mít tak nějak všeho dost.
5/5: Super rozkošná a milá oddechovka. To jsem přesně teď potřeboval.
Výborný počin na autorovu prvotinu. Podobně laděných knih jsem četl už spoustu. U této jsem ale obdivoval tu lehce filozofickou rovinu, jakou mezi sebou nastolili hlavní aktéři (jinými slovy schopnost autora neudělat z těch postav jen nějaké povrchní puberťáky). Citlivě napsané, rychlý spád, jedno malé odpustitelné klišé tam ale taky bylo. Za mě fajn a doporučuju.
V jistých ohledech trošku šablonovité, ale vlastně jinak strašně cute a líbezné. Novodobé YA, kde, když umíte číst mezi řádky, zjistíte, o co autorce šlo a že to vzniklo de facto z její profesní "deformace". Tato lajna je tam opravdu dost cítit. A to je vlastně v pořádku, takové by asi YA mělo taky být... P. S.: "Blue" je asi moje platonická láska. A Simon? Jemu snad i závidím.
Milá oddechovka. Občas se člověk zasměje, občas se chytá za hlavu, jak je ještě možné, že čtenář dychtí po takových klišé, ale naopak se mu dostane i uspokojení z výsledku a rozuzlení všech zápletek, i když nebyly kdovíjak komplikované. Byl by z toho pěkný film, přesně tak se to čtenáři v hlavě odehrává. Je to klasická Jojo Moyes.
"Když někoho potká někdo, jak jde žitem kdes..." ---Prokrindapána. Bez psiny. Tajtrlíci a kachny, jestli chcete co vědět. To mě umrtvilo. Teď potřebuju whisky se sodou. Vážně.
Poněkud zajímavá sonda do společnosti... Zdánlivě různé a nesourodé příběhy se postupně neotřelým způsobem propojují v jeden celek. Po příšerném úvodu jsem si říkal, co to čtu za brak, fakt jo. Ale naopak příběh s názvem Neviditelný mi zase vyrazil dech. A všechny ty kousky dohromady nakonec daly zvláštní smysl.
Tady jsem se výtečně pobavil. Fakt. Ze života, reálný, úsměvný. Člověk se úplně vcítí do jednotlivých situací a říká si, jak je možný, že to dokáže někdo tak přesně popsat. Tu a tam jsem dokázal charaktery přirovnat dokonce ke členům mé vlastní rodiny.
Trošku divokej jsem byl z formy, jak je celá kniha psána - absence uvozovek u přímé řeči, ale to se dalo přežít, bylo celkem jasný, kde začíná i končí a kdo je mluvčím, ale je to nezvyk u tohoto žánru.
Celkově však hodnotím na výbornou a Olí je fakt fracek, takový děcka nesnáším.
Úchvatná knížka. Boží styl vyprávění, úplně mě to vtáhlo.
Čtení docela utíkalo, mělo to spád, ale několikrát jsem se zastavil a pomyslel si, že už jsem to buď někdy četl a nebo jsem s tímto syžetem už viděl nějaký film. Děj je docela předvídatelný a v podstatě uhádnete, o co jde, pokud nejse úplně pitomí. Jo a manžel protagonistky je takový ten typický blbounský přizdisráč bez koulí. Hawk.
Co, k sakru, jsem to právě přečetl? O čem to mělo být? Proč to je? :D Bylo to hrozně divný, zato fakt dobře čtivý.
Koupeno, přečteno a na Goodreads vložena česká edice - vše během jednoho dne. Tomu říkám za sebe dobrý trojboj. Kniha samotná už tak dobrá nebyla. Občas vtipný, zato často trapně absurdní; leckde popkulturní narážky tam byly taky, ale že by to bylo něco, co by mě zvedlo ze židle, se říct nedá. A vůbec obecně tady ty rádoby legrační deníčky mě nikdy neuchvátily. Tuto chybu už nikdy neudělám, spálil jsem se už několikrát. Naposledy tomu tak bylo u knihy Deníček moderního páru.
;D ... Zatraceně trefný a vtipný. V těchto stripech se najde snad úplně každý. A kdo ne, ten kecá!
Co to... Já... Proč... Kolik hvězdiček? Jednu? Pět? Já ani nevidím na to, co teď píšu, jak mám sakra hodnotit TUTO knihu? To,... nejde... ;(
Titanic všichni notoricky známe. Wilhelm Gustloff byl však daleko horší tragédie a já se přiznávám, že jsem o ní a celkově o operaci Hannibal vůbec nevěděl. A ano, teď se stydím, nebudu však určitě sám. A jsem rád, že se mi do rukou dostala tato moc dobrá kniha se skvělým, ačkoli krutým, příběhem. Plný počet.
To bylo fajn. Taková ta jednohubka, kdy si řeknete, že to je prostě fajn a nemůžete na to říct půl špatného slova. Hořkosladký konec taky konec.