Nejnovější komentáře
„Určitě spíš 4,5*. Kniha čtivá, zajímavá, do jisté míry překvapivá. Seděl mi i styl psaní. Určitě stojí za přečtení.“
— Christie2020
„Naprosto úžasně zpracovaná knížka. Na krásném papíře, plná krásných fotek a milých rozhovorů se známými i pro mě dosud nepoznanými spisovatelkami. Děkuji Jané Poncarové za tuto čtenářskou lahůdku.“... celý text
— hzd
„Není to oficiální biografie Churchilla, ale ty zas asi nebudou napsány s takovým nadhledem a chtělo by se říct "churchilovsky svojsky". Je to prostě novinářská biografie, která je čtivá a zhusta se pouští na tenký led spekulací a kontrafaktuální historie. Ale to jsem od toho přesně čekal. Kdo chce seriózní biografii WC, ten si může vybrat s nespočtu jiných titulů. Četl jsem to právě kvůli tomu, že je to od Johnsona, který je, myslím si, v mnohém podobně nevyzpytatelný, mnohdy až paradoxní, ale přitom zarputilý politik jako WC. Doporučuji.“... celý text
— puml
„Jedna z nejlepších knih,co jsem za poslední roky četl.Hezké a zároveň drsné.Vyvolá emoce,o lásce i smrti, naději a štěstí.A to,když je,tak jde všechno nějak snáz.Skvělé dílo.“... celý text
— Abroš
„Po vypočutí audioknihy:
Už dlho som nepočúval/nečítal príbeh, po ktorom by som bol tak plný zmiešaných pocitov. Na jednej strane silný príbeh, silné postavy, ešte silnejšie obdobie a vynikajúci prednes rozprávačky (V. Cibulkovej). No na strane druhej veľmi zvláštny samotný dej.
Keď som pred počúvaním videl celkové recenzie, nastavila sa moja latka s očakávaniami veľmi vysoko a možno preto vidieť vopred percentuálne hodnotenie Zlodejky kníh bola chyba. Úvod mi veľmi nesadol, respektíve nesadol mi asi veľmi autorov štýl písania, kde sa na môj vkus až priveľmi mazná so slovami, z ktorých sú skladané vety a i keď to môže pôsobiť ako vysoko umelecký text, mne osobne sa to ťažko vstrebávalo (snáď to nie je len prekladom). Napriek tomu som príbehu po úvode dal šancu, možno aj preto, aby som zistil, kvôli čomu sú hodnotenia také vysoké.
Jedno musím uznať – každou kapitolou sa mi dej i rozprávanie Smrti páčil o kúsok viac. Napriek tomu tempo, akým príbeh naberal na obrátkach, bolo dosť pomalé a prvú približne tretinu knihy som sa tak trochu nudil.
Bol by som však nerád, keby malo toto moje hodnotenie niekoho odradiť od čítania/počúvania. Rozhodne to nie je kniha na zahodenie a človek si v nej zaiste nájde aspoň postavu, ktorú si zamiluje. Výber je pomerne pestrý. A ktovie, možno si niekto okamžite zamiluje i štýl rozprávania samotnej Smrti.
Som však rád, že po prečítaní iných recenzií som našiel i iných, ktorí majú z tejto knihy zjavne podobné dojmy ako ja. V opačnom prípade by som si myslel, že niečo asi nie je u mňa v poriadku. :)“... celý text
— DaveM
„Dobře se četla, jen mi vadilo spousta chyb v celé knize, nebyla snad stránka, kde by nebyla chyba v pravopise nebo úplně jiné jméno...“
— PetraCy
„Během Vánoc mám největší depky. Essex County jsem dostal k Vánocům a hned jsem se dal do čtení. To byla chyba. U poslední části už mi bylo tak plačtivě, že jsem to nedokázal dočíst.
Tak dobrý to bylo.“... celý text
— potoo
„Velmi netypicka ale i tak moc pěkná kniha od beatnicke legendy W. S. Burroughse na téma kočky, a jeho srdecneho vztahu k nim. V knize se nachází jeho sny ale i zážitky ktery autor zažil se čtyř nohyma přáteli.
My jsme ty kočky uvnitř. My jsme ty kočky které nedokážou jít samý... a nam zbývá jediné místo.
Rad se ke knize budu vracet.“... celý text
— ozzak
„Začala jsem od konce, ale určitě se vrátím k předcházejícím dílům...
Napínavý a zajímavý děj, který vás drží a musíte číst...“
— PetraCy
„Nádherná vzpomínka na pomalu končící čas nádražek a starých ajznboňáckých časů, pro šotouše námět na výlety“
— bazyk21
„Betelná bichla, jasná válka. špica našrajbčený. Balikář teda nebyl zrovna měkké Saša, šmetyna skončila s plótvó v kopru a já su zvědavé na další štykl s Pavlosem Matóšovym. 5*“... celý text
— Žanek_Hantec
„Hrozně moc bych to chtěl mít rád. A moc mi to nejde.
Jediné, co mi po dočtení zůstalo, je pocit, že autor odvyprávěl průměrný fantasy příběh zbytečně zašmodrchaným způsobem, což, pokud bych chtěl být zlomyslný, označím jako autorův záměr pro odvedení pozornosti od toho, že ten příběh je skutečně průměrný.
Taky se vám ta moje zbytečně složitá věta nelíbí, že? Mně taky ne.“... celý text
— potoo
„Asi bych ji spis zaradila do zanru young adult, hlavne v druhe casti knihy to tak na me pusobilo. Myslenka to byla zajimava. Hvezdicka patri urcite za zajimavy napad a to, ze se to od druhe pulky odvijelo jinym smerem, nez jsem puvodne cekala. Nechci spoilerovat, protoze nechci osidit dalsi ctenare o zazitek. Cekala jsem, ze v tom bude nejaky hacek, ale necekala jsem takovy, jaky nastal a mile me to prekvapilo. Autorka je mi sympaticka, takze je mi zase lito, ze musim hodnotit takto malo hvezdickami, ale ja se chtela bat a byt napata a to se bohuzel nekonalo.“... celý text
— twigxi
„V tomto případě platí víc než kdy jindy, ze hodnocení knihy rozhovorů se vlastně rovná hodnocení zpovídaného člověka. Přečetl jsem, ale hodnotit nebudu.“
— Dudák1979
„Za mě super :)“
— magica6099
„Některé povídky mě mile překvapily, od jedné jsem čekal víc. Co mě hodně mrzí, že Tom Bombadil je jen klamavá reklama. Jen pár bezduchých básniček“
— Forest66
„I když to nakonec vlastně bylo dost smutné čtení, uchvátil mě ten styl, mladický náhled na svět, práci, peníze a stát. Díky krásnému jazyku je to radost číst.“... celý text
— ivokick
„Moc hezké čtení.Takova romantika,ale já jsem si ji přečetla s pocitem hezkým.“
— alexis818
„Jednoduchý komentář: skvělé. Díky dovolené jsem měla dost času, přečetla jsem za tři dny.“
— elexmil
„Po slabší 5.manze tento díl ukazuje,že si death note drží svou kvalitu. Do poslední chvíle jsem byl napnutý. Opravdu pecka! 10/10“
— ariannpHm
„Posloucháno v audioverzi, kterou namluvil sám autor, což bylo určitě bonusem. Když jsem poprvé viděla název knihy, napadlo mě, zda je to nutné, některé komentáře poukazují na to, že je to účel... že to přitáhne čtenáře. To si nedovolím soudit, knihu jsem četla kvůli obsahu. Bylo to velmi těžké, emotivní, frustrující...a nejspíš tak se denně lidé, pracující v této sféře, cítí..boj s byrokracií, předsudky, neochotou ostatních. A lidé jako pan autor to berou jako poslání. To je obdivuhodné, inspirativní. O takových lidech se má psát. Taková práce má hlubší smysl, je to opravdu poslání. A já děkuji lidem jako je pan autor za to, co pro děti v nesnázích dělají. S láskou a veškerou snahou, všemu navzdory. Že to nevzdávají a v každém tom dítěti vidí človíčka, za kterého se musí bojovat, který potřebuje byť jen obejmout. Velký obdiv a uznání.“... celý text
— Miretti
„Obrovské překvapení. Letité, ale skvěle napsané postapo, s plasticky vykreslenými postavami a hlubokým poselstvím, propojující svět časný a věčný. Poslední část dlouho nedostanu z paměti...“... celý text
— Dudák1979
„Knize Trocha zlé krve nelze upřít čtivost. Většinu času nenudí, má relativně dobře napsané dialogy, děj má spád. Zároveň však postrádá jakoukoliv poetiku. Abercrombie rozehrává hru, ve které rozvádí až příliš mnoho problémů - sociální problematika, ekologické problémy, dopady války na osobnost jedince atd. atd. Jeho svět je temný a surový, ale příliš se neliší od toho našeho. Mě vlastně moc nebavil. Chybí mu přitažlivost Středozemě, Malazu, Západozemí čí Bas-Lagu. Sem bych se snad ani nechtěl podívat. Navíc mi chyběly postavy, se kterými bych se mohl ztotožnit. Nikdo mi ani trochu nepřirostl k srdci. Nevím no. Zřejmě si ze zvědavosti přečtu další díly, ale žádnou velkou změnu neočekávám.“... celý text
— Chmur
„Při návštěvách knihkupectví jsem měl knížku několikrát v ruce, ale téma mě příliš nezaujalo. Později jsem na tento titul narazil kdesi v poznámkách pod čarou a přeci jen jsem se odhodlal k nákupu. Dnes jsem "Spojence i rivaly" dočetl podruhé a musím říct, že jsem touto knihou nadšen. Příjemné chronologické řazení kapitol, čtenářsky vstřícný autorský styl, velmi vyváženě zvolené množství zmíněných osobností i popisovaných událostí. A hlavně, samotný námět se (alespoň pro mne) ukázal jako nesmírně přínosný. Autor poutavě a fundovaně uvádí na pravou míru mnohé (v českém prostředí zakořeněné) představy o bohatství a moci katolické církve v pobělohorském období. Velmi zajímavé je sledovat složitou pozici pražských arcibiskupů ve vztahu k papežské kurii, řeholním řádům a panovníkům. Knihu opravdu doporučuji všem zájemcům o dějiny raného novověku. Velká pochvala (za tuto původně disertační práci) panu Petru Hončovi, který se v současnosti věnuje vzdělávání budoucích lékařů...“... celý text
— GeorgiusClívus
„Po dlouhé době kniha přečtená jedním dechem. Jsem ráda že jsem díky databazeknih.cz na ni narazila. Jdu na další díl“
— Rapeh
„Klasika môjho destva s úžasnou atmosférou a nečakaným finálnym rozuzlením , ktorá stojí za to aj dnes . Ešte aj teraz si pamätám, ako som sa kedysi bál , keď sa Bob a Peter stratili v úplnej tme v zámku a v pozadí hral Modrý prízrak a keď potom Peter s Jupiterom kráčali tmavou chodbou v Hmle strachu za zvuku strašidelnej hudby démonického organistu, tak som sa triasol tak, že som knihu musel prestať čítať, aby som sa upokojil...dnes už kniha nemá taký účinok, ale stále je to to najlepšie z celej série.
Po mnohých rokoch od môjho prvého stretnutia s Tromi pátračmi si už tak nejak uvedomujem , že knihy pre mládež by nemali byť len zábavou, ale mali by medzi riadkami obsahovať nejaké morálne posolstvo( ako napr. Anna zo Zeleného domu), tiež si myslím, že dialógy sú občas až príliš jednoduché , a je to aj trošku pritiahnuté za vlasy , ale prižmúrim nad tým oči a dávam plný počet za tie nezabudnuteľné chvíle strachu, ktoré vo mne kedysi Robert Arthur vyvolal. 100 % .“... celý text
— DanielBrstak
„To mě tak jednou popadlo, že bych vlastně hrozně rád chtěl studovat velryby. Nebo je aspoň jednou v životě vidět. Ale jelikož je poněkud scestné studovat velryby, když nemáte přístup k oceánu, a jelikož jste někdo, kdo fakt příšerně nerad cestuje a raději sedí doma u knihovny, tak jsem si pročetl aspoň tuhle knížečku.
Stálo to za to.“... celý text
— potoo
„Tenhle díl se mi četl celkem dobře... další oddechovka ...“
— Ronnie68
„Asi budu malinko neobjektivní!
Ale mě tyhle detektivní eskapády majora Sarana moc baví. Samozřejmě jsem ovlivněná prostředím, protože se všechno odehrává prakticky za humny.
Moc mě baví jazyk, kterým je kniha napsaná, ale myslím si, že to bude pro lidi z jiných koutů republiky, trochu těžší na pochopení.
Jenže je to autentické! U nás se prostě takto mluví!
Někdo česky, někdo polsky a někdo po našymu. A aby toho nebylo málo, jsme schopní tyto jazyky naprosto šíleným způsobem namíchat třeba v jedné větě :o))).“... celý text
— tami1
„První povídka („Franny“) pojednává o nervovém zhroucení dívky, která hledá smysl života, druhá („Zooey“) o jeho nalezení nebo poodhalení prostřednictvím rozhovoru s bratrem. Zooey trápí Franny veškerou neomaleností a zdánlivou necitelností svých pětadvaceti let, přitom jí však jako jediný dokáže pomoci. Jednak proto, že oba sourozenci hledají naplnění v herectví, jednak poněvadž Franny i Zooey coby nejmladší děti z rodiny prošli svéráznou náboženskou výchovou od nejstarších bratří. Všech sedm Glassových ovšem vyznává – pro Salingera typickou – syntézu náboženské moudrosti, jakousi filosofii perennis prostředkovanou čínskými mudrci či Bhagavadgítou stejně jako Novým zákonem (snad jen náboženství, v němž byl vychován autor sám, chybí).
Rozhovor obou geniálních dvacátníků (kteří mluví přesně tak, jak lidé normálně mluví, čili se salingerovským naturalismem v přímé řeči, jenže o věcech kardinálního významu) rámuje podrobně prokreslená realita New Yorku 50. let, včetně úžasných detailů (kocour Broomberg!). Mimochodem kromě Platónových děl neznám žádnou prózu, která by takovým způsobem stála na dialogu; všechno mimo dialog je totiž v těchto povídkách jen jakousi scénickou poznámečkou. Je to nádhera a moc mě mrzí, že po Seymourovi, Buddym, Franny a Zooeym se nedočkáme povídek o zbylých třech sourozencích; hlavně o knězi Wakerovi bych si přečetla s potěšením, ale i Walt a Boo Boo by nepochybně měli na srdci něco, co má být vyslechnuto.
* „Celá tvoje bytost se zpěčuje milovat nebo chápat syna božího, který tvrdí, že lidské stvoření – kterékoli lidské stvoření, i profesor Tupper – je pro boha mnohem cennější než nějaké hebké nemohoucí velikonoční kuře.“ [což konstatuje Zooey o Franny, a bylo by to dokonce ještě působivější, kdyby si Franny asi sto stránek předtím neobjednala kuřecí sendvič]
* „Řekl jsem mu, že tam, kde sedíme, mi na boty beztak neviděj. Ale on mi řek, abych si je přesto vyčistil. Řek, abych si je vyčistil kvůli tý tlustý paní. (...) Kdo je ta tlustá paní, to mi nikdy neřek, ale od tý doby jsem si kvůli ní čistil boty, kdykoliv jsem měl jít do éteru (...). Udělal jsem si o tý tlustý paní naprosto jasnou představu. Posadil jsem si ji na jedno zápraží, kde vysedávala celý den, plácala mouchy a přitom měla od rána do večera puštěný na plný pecky rádio. Říkal jsem si, že je strašný horko, že má pravděpodobně rakovinu a – já nevím. Zkrátka se mi zdálo jasný jako facka, proč Seymour chce, abych si na každý vysílání čistil boty. Zdálo se mi to logický.““... celý text
— JulianaH.