Nejnovější komentáře

„Fakt jsem se snažila. Ale nešlo to. Postsovětský akčňák s agentem s nadlidskými schopnostmi a to celé laděné do mystiky. A navíc velmi slabý styl nebo možná překlad. Za mě blábol... pro jiného snad návod na spasení.“... celý text
— včelařka

„Velice zajímavé téma, nicméně opravdu nemám rád tento žurnalistický styl psaní. Je to takové skákání od tématu k tématu a objevování a mizení spousty postav bez kontextu. Navíc v knize není jediná fotografie ani žádná mapa. Přitom téma a množství lokalit a postav k tomu přímo vybízí. Proto jsem si teď vypůjčil jinou knihu o vývoji lidského druhu a ta je bohatě ilustrovaná a taky obsahuje nové objevy a nálezy. Taky spoustu mapek a vizualizací. Ještě jedna výčitka k překladu, v knize je poměrně hodně překlepů.“... celý text
— Tomas@S

„Mě tedy kniha nadchla. Ponořila jsem se do příběhu Man Raye a Lee Miller tak, že jsem několikrát přejela svoji stanici a celkově využívala každou chvíli, abych mohla číst. Příběh obou mě zaujal natolik, že jsem o nich chtěla vědět ještě víc, vyhledala jsem na webu jejich fotografie, shlédla jsem na Netflixu film Krev básníka Jeana Cocteaua, ve kterém Lee hrála (pro jehož pochopení by zřejmě bylo třeba spousta vína, whiskey, brandy či jiného alkoholu, ale musím uznat, že Lee byla opravdu krásná). Paříž konce 20. let byla velmi realisticky vykreslena, dokázala jsem si živě představit všechny ty ateliéry, bulváry, paláce stejně jako dekadentní byty plné podivných osob i podivuhodných osobností. Navrch jsem se dozvěděla spoustu informací o fotografii a fotografování. Knihu vřele doporučuji.“... celý text
— Rozari

„Velmi překvapivý začátek, krutě emotivní střed a na závěr krásná stará velšská báseň o bitvě stromů. Nic víc není třeba napsat - možná jen, že doporučuji.“... celý text
— Imor

„Velice čtivý příběh se zajímavým rozuzlení. Doporučuji přečíst, je to spíš oddechové čtení.“
— bozena3656

„Moc pěkná kniha, která přinesla přesně to, co jsem od ní čekal. Pěkný mindfuck v Dickově stylu. Kdo je mrtvý a kdo ještě ne ? To je oč tu běží. Svým schématem mi Ubik hodně připomínal pozdější cyberpunková díla. Svět ovládaný korporacemi, průmyslové boje a špionáže a místo netu moc hezky zpracované virtuální prostředí semivitálů, psionici apod. A také spousta různých nuancí, které roztoči mozkové závity. Už jen schopnost, kterou disponuje Pat by stačila. Příběh i jeho zakončení (od Dicka jsem ani nic jiného nečekal) jsou jednoduše skvělé. Co už bohužel tak skvělé není jsou naprosto kartónové postavy, které se navzájem ničím neodlišují a nemají žádný charakter. Tempo knihy je ze začátku slabší, ale naštěstí ve druhé půli dost obstojně graduje. Na Ubiku se bohužel nepříliš pěkně podepsal čas. To, co v době vydání působilo jako divoké sci-fi je dnes spíše komické a v některých detailech působí skoro hloupě. Přesto jsem rád, že jsem se s Ubikem seznámil a ač hi nezařadím do nejvyšší kategorie, rád si autora zase příště něco přečtu.“... celý text
— Slezadav

„Zajímavá kniha. Lze omluvit nevěru tím, že vás žena nemiluje a nerespekruje? Nemyslím si. Lze alkoholismus omluvit tím, že je toho na vás moc a vy to nezvládáte? Rozhodně ne. Zaslouží si i alkoholik další a další šanci? Ano, rozhodně.“... celý text
— animovanej medv

„Dočetla jsem s výbuchem emocí podobným Violetinu blesku! Spousta kotrmelců, vztahů, zvratů, překvapivých i předvídaných nepřátel. Pro někoho možná až moc pitvání vztahu mezi hlavními hrdiny, ale mě to sedlo! Důvěra a cesta k ní... přála bych každému zažít vztah založený na důvěře a čím jsem starší, tím častěji zjišťuji, že to není vůbec běžné. Komunikace mezi partnery je velké téma a autorka ho vzala do rukou bravurně a zabalila nám ho do téhle skvělé barvité dračí fantasy. Teď bych potřebovala Xadenovo ovládání. Jak vydržím do dalšího dílu!?“... celý text
— Petass

„Z IG profilu: Hororové knihy jsou pro mě většinou docela výzva, jelikož potřebuju docela specifická témata. Na tuto knihu jsem slyšela dobré recenze, takže jsem se rozhodla to zkusit, protože to znělo jako příběh pro mě! A on taky byl! Nikdy v životě mi hororová kniha nesedla tak dobře! Nevím, zda to jet tím, že se hlavní příběh věnuje například urbexu, nadpřirozenu, najdeme zde i paranoiu, skvěle popsaný vývoj psychiky postav. Tento sled mi přijde absolutně boží a mohu říct i originální. Také tady máme dvě linky, jednu linku vidíme očima naší hlavní postavy, a tu druhou vidíme skrze čočku kamery. Jednoduše tady sledujeme vlog, do kterého se vžijete stejně dobře jako do hlavního příběhu. Autor umí totiž upoutat slovy, nepustí vás a vy se akorát necháte více zanořit do příběhu, který mimo kameru probíhá. Celá kniha je psána tak, že neexistuje jiná možnost než knihu přečíst na posezení. Čtenář nachází krásně zabarvené věty, kde bylo využito veškerého potenciálu proto, aby byla daná věta zajímavá. Aby toho nebylo málo, tak se do knihy dostávají i deníkové záznamy, které čteme společně s hlavní hrdinkou. Teoreticky bych to mohla nazvat další pomyslnou linkou, ale to necháme být. Pomocí deníku se dostáváme k minulým vzpomínkám, zmíněného videa a hlavně velké dávce bolesti, deprese a schízy. Hrozně se mi líbilo takové to pitvání každého detailu, které se videa týkalo, navíc to dávalo i smysl, když si představíme situaci daného rodiče. Brala jsem tam i ty absurdní komentáře, i ty, které byly dokonce odborné! Prostě mi to vše přišlo vymazlené do posledního detailu! Autor tak dobře nahlodá čtenáře, že si sami budete říkat, zda máte vedlejším postavám věřit a nebo dáváte za pravdu hlavní hrdince. Sama jsem ke konci nevěděla, v jaké se pohybuje realitě. Konec knihy... ten mě trochu překvapil, řekněme, že jsem ho nečekala tak abstraktní, tak otevřený. Trošku mě to zamrzelo. Asi jsem ho pochopila, ale zároveň tam pořád zůstává otazník. I přes konec se mi ale kniha hodně líbila! Určitě budu sledovat další autorova díla !“... celý text
— alexsmangabook

„Podle mě kniha honí moc zajíců najednou. Třeba hororová linka zůstává spíš parodií.“
— Italkaaa

„Vůbec nevadí, že má kniha v názvu moderní a přitom je stará. Tyhle hry jsou moderní i dneska, a vidět je na jevišti musí být skvělé.“
— ŽralokPeet

„Jako všechny knihy L. J. Shen, i tato se četla skvěle. Děj není zbytečně natahovaný a kniha odsípá. Za jeden večer máte přečteno a rozhodně se nenudíte. Jen tentokrát mi postavy nebyly úplně sympatické. Vývoj charakteru hlavních postav uvěřitelný. Jen vedlejší postavy mi charakterově nesedly, ale to je čistě subjektivní názor.“... celý text
— Megien

„Polednice se mi líbila víc. Těšila jsem se na další detektivku z českého prostředí. Ze začátku byl příběh docela zajímavý, byla jsem zvědavá na roli politika ve vyšetřování. Jeho vzpomínky vnesly trochu jiný styl vyprávění. Postupně se příběh stal spíš románem s návazností na jedno období v historii, a tomu moc neholduji.“... celý text
— ctenarkaEva

„"Kdo je sakra Jose?" "Nikdo důležitý" "Dobře, pak alespoň nebude nikomu chybet, když zemře" "Nemusíš mi děkovat. Kofein ti nabízím výlučně ze sobeckých důvodu. Byvaš po něm mnohem poddajnejši." První díl se mi moc nelíbil, takže sem očekávala něco podobného. Víc jsem se splést nemohla. Declan byl ze začátku hrozny člověk, co se žene jen za karierou. Iris byla sluníčko a umělá vtipné Declana usadit. Kniha me okamžitě vtahla do děje a moc sem si čtení užívala. Konec mi přišel trochu urychleny. Iris rychle odpustila Declanovy co ji řekl a jak ji ponížil.“... celý text
— B.Garden

„Zajímavá česká detektivka. Poklidná, dobře zpracovaná.“
— ctenarkaEva

„Dobrá kniha, v poradí už 20. diel. Otázka znie, viem byť kritický k sérii, ktorú som prečítal zatiaľ všetky vydané tituly ? Nie neviem. Postavy už veľmi dobre poznáte, prirástli Vám k srdcu a považujete ich za svojich priateľov, známych, kamarátov. Scarrow píše diela ktoré majú punc autenticity, čo sa týka miest, vecí a správania sa ľudí z čias rímskeho cisárstva. Tento diel je taký smelší, čo sa týka vierohodnosti udalostí. Macro a Cato bojujú proti bandám Londinia, každý rieši problémy svojsky, Macro silou, Cato umom. Tomuto dielu by som vytkol len konanie legionárov na hrane rímskej cti. Túto sériu mám rád a preto dávam moje subjektívne hodnotenie - plný počet.“... celý text
— Peter73

„Cet jsem dobry pohadky spatny pohadky ale nic z toho me nedrasalo tolik jako tohle. Ja ty pohadky vylozene nenavidim. Syn ma rad bagry tak to s nim asi doctu ale pak to mam chut spalit. A hlavne varovat vsechny aby to nekupovali kvuli hezkymu obalu a popisku na zadni strane ktery vubec neodpovida tomu jaka ta knizka je. Vubec treba nechapu pro koho to je. Jsou tam ruzny vyrazy ktery deti vubec nemuzou chapat nedavaj jim zadnej smysl a me v naprosty vetsine pripadu vadily. A hlavne co ma byt poselstvi tech pohadek? Tam bud nic neni nebo tam je neco ze bych byl radsi aby to tam vubec nebylo. Sileny.“... celý text
— Thane

„Železný plamen-Rebecca Yarros Druhý díl této série mě doslova pohltil od první stránky. Děj je plný napětí, intrik, strachu, ale i odhodlání a boje o holý život. Konec je asi nejsilnější zážitek... No nechci spoilerovat tak podrobnosti psat nebudu kniha rozhodně stojí zato si ji pořídit. Nejen kuli božimu příběhu, ale i nádherné obálce a barevné ořízce. Jedinné mínus knihy je, že je vzhledem k počtu stran dost těžká do ruky při nočním čtení. A já už se nemůžu dočkat až bude konečně další díl v ČJ.“... celý text
— piskotjanicka

„Knihu jsem bohužel nedočetla. Nešlo mi se zacist, nevyhovoval mi styl blogu.“
— Jančislava

„taková rychlovka na odpočinek. Musím říct že jsem se opravdu nasmala,kniha úplně sedí na tuto dobu.je škoda že se tento spisovatel neobjevuje více“
— Jarmila97

„Cílem islámských hrdlořezu se tentokrát stává Vatikán, kdy na místě zůstanou stovky mrtvých z řad poutníků i vatikánských kněží a značně poničená bazilika sv. Petra. Scéna jak z apokalyptického filmu. A jak se ukáže, ještě není konec. Podaří se Gavrielu Alkonovi včas zastavit vražednou mašinérii? Perfektní, dávám pět hvězdiček.“... celý text
— Nofar197

„Nedal jsem to...“
— jarda007

„Asi v půlce knihy jsem se začala nudit a chtěla to mít už dočtené. Ale poslední čtvrtina byla docela zajímavá. Nebylo to špatné a docela čtivé.“
— miruska1

„Mě se to líbilo. Četlo se to samo, super příběh“
— Ludmila91

„Příběh plný emocí. Rozhodně doporučuji“
— Ludmila91

„Jak už to někdy bývá, tohle byla náhodná koupě nenápadné knihy ve stavu čtecí nouze. A musela jsem sehnat všechny Finkovky (později Augustina Velikého a Discret) i v antikvariátech. To bylo radosti, když se lov zdařil. Já osobně považuji pana Velinského za druhého nejlepšího ( a nedoceněného) autora českých detektivek ( první je jasně Karel Čapek), protože je v nich všechno. Historie ( jejíž součástí jsem sama byla), napětí, laskavost, humor i láska. PS: Jeden čas jsem používala nick pavlavodslonova.“... celý text
— uxor

„Musím říci, supr kniha. Nádherně ilustrovaná. Surová. Zároveň dokázala převyprávět příběh pár slovy:-) Za mě plný počet. Konečně milé překvapení.“
— Johhanka79

„Nádherná knížka, výborně napsaná, nemohla jsem se odtrhnout. Pořád se k ní v myšlenkách vracím, příběh je opravdu silný. Moc se mi k ní hodí i zvolený vizuál obalu knížky a ta záložka je prostě boží.“... celý text
— spackarna

„Tenká hranice touhy není nikterak komplikovaná, sází především na atmosféru příběhu a na emoce, které dokáže vyvolat. A těch ani na takto krátkém prostoru není zrovna málo. Patrick Rothfuss dokázal rozehrát lehkovážnou partii plnou humoru a skopičin, které spolu zdánlivě nesouvisejí, aby nakonec odhalil temnější, pochmurnější podtext příběhu a vlil do něj hloubku, na níž jsou čtenáři jeho děl zvyklí. Rothfussův styl je malebný, ale v jistém ohledu jaksi melancholický. Dokáže skvěle čarovat s obrazy, jenž čtenářům předkládá na stránkách svých knih, a zároveň vytvořit takovou atmosféru, která se člověku dostane pod kůži. Tomu napomáhá právě i kombinace humoru a jisté porce tragédie, snoubící se v Rothfussově tvorbě v působivý celek. Tenká hranice touhy není kdovíjak převratná, přesto je to skvěle řemeslně zvládnutý kousek, brnkající zároveň na tu správnou strunu a dokazující, že Patrick Rothfuss své literární kouzlo rozhodně neztratil.“... celý text
— Daletth

„...kniha je psána nevšedním undergroundovým stylem se zvláštním rukopisem, což mě neustále nutilo číst dál a myslím, že jsem autorovu dílu plně neporozuměl, ale pochopil jsem ho, rozhodně to není kniha určena pro každého...“... celý text
— ...Máca...