Alysa
přečtené 947
Sojčák
2016,
Jaakko Ahonen
Jsem komiksový začátečník a tak mě velmi překvapuje, jak moc dokážou kresby na člověka zapůsobit. Sojčák je toho příkladem. Skvělé vykreslení temnoty a pochmurna.... celý text
Víkend v Londýně
2018,
Jan Folný (p)
Víkend v Londýně je příjemná oddychovka plná negativních emocí. Kupodivu mi to ale nevadilo. I přes takto negativní a životem zkroušené osoby jsem si našla vždy něco, co mě dokázalo rozesmát. Oceňuji rozdělení kapitol podle osob, vždy se mi takovéto knihy lépe čtou a víc toho ve mně zanechají. Jediné co mi v knize opravdu vadilo, byla krátká část psaná Petrovým synem Pavlem. Nevěřím, že dnešní puberťáci mluví až takto přehnaně. Dělalo mi problém těch pár stran přelouskat a autorova snaha vykreslit postavu Pavla podle jeho věku, byla podle mě přehnaná.... celý text
Nemám žádné jméno
2010,
Dagmar Hilarová
Těžko se mi hodnotí knihy, které líčí hrůzy z druhé světové války a ještě hůř se mi hodnotí, pokud se mi tak úplně nelíbily. Ale i přesto, že je tato kniha deníkem mladé slečny, která si prožila pár let v Terezíně, nemohu dát plný počet hvězd. Po celou knihu mě překvapovalo, s jakou lehkostí je to psáno. Celou dobu mám za to, že osudy lidí v těchto místech byly strašné, autorka zde ale Terezín popisuje jako nějaký tábor, kde se měli jen trochu hůře než doma. Při představě, že si tuto knihu přečte dospívající dítě, které doposud nemá mnoho informací o tom, jak příšerná tato doba byla, může podle vyprávění paní Dagmar usoudit, že to vlastně zas taková hrůza nebyla.... celý text
Romeo, Julie a tma
1959,
Jan Otčenášek
Romeo, Julie a tma pro mě představuje jednu z nejlepších knih české klasiky. O druhé světové jsem toho přečetla mnoho, často o dost děsivější příběhy, ovšem tento příběh byl něčím jiný a pro mě více emotivnější. O schovanou Ester jsem se každou stranu bála více a více a zároveň mě maximálně zajímalo pouto, které si mezi sebou hlavní hrdinové vytvořili. Krásná, čistá láska.. bohužel v nevhodné době.... celý text
Všechny důvody světa, proč běhám
2017,
The Oatmeal (p)
Ideální komiks pro člověka, který miluje knihy a běhání. Já jsem se pobavila! :)
V pasti lží
2018,
B. A. Paris (p)
Po skvělé knize Za zavřenými dveřmi jsem od V pasti lží čekala mnohem více. Zatímco u Zavřených dveří bylo od začátku jasné, kdo je ten špatný a kdo oběť, u této knihy jsme si měli zahrát hru "hádej, kdo je vrah". A to se moc nepovedlo. Vzhledem k tomu , že v knize jsou pouze 4 výraznější postavy včetně hlavní hrdinky Cass, nebylo vůbec těžké zjistit, kdo za tím vším stojí. Aktuálně je na trhu přehršel thrillerů a detektivek, což je znát i na mém očekávání. Očekávám od knihy kde je zatejeno kdo je viník, že se nad tím trochu potrápím a nějakou chvíli mi potrvá než na to přijdu. Zde je to jasné přímo od první stránky, což pro mne bylo obrovským zklamáním. Do konce knihy jsem věřila, že přijde nějaký zvrat a bude v knize něco, co mě opravdu překvapí, ale bohužel se tak nestalo. Jediné co knize nemůžu upřít je jistý spád a čtivost.... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Skvělé! Já se knih od paní Aleny Mornštajnové nemůžu nabažit. Všechny její tři doposud vydané knihy, mě chytly za srdce a myslím na ně ještě dlouho po přečtení. U těchto knih se mi nestává, že by mě nějaká postava nezajímala nebo přímo štvala. Všechny je beru jako podstatnou část příběhu a všechny postavy mi do knihy přesně pasují. Zároveň jsou příběhy Mornštajnové zasazené především do poválečného období, což je pro mě nejzajímavější doba v českých dějinách. Hotýlek je možná lehce slabší než Slepá mapa a Hana, protože autorce jdou malinko lépe ženské postavy než ty mužské, ale i přesto je to úžasná kniha, která stojí za minimálně jedno přečtení.... celý text
