Ann98
přečtené 619
Tasmánie
2024,
Paolo Giordano
Paolo Giordano je úžasný spisovatel. Jeho knihy plynou lehce, i když to mnohdy není zrovna lehké čtení. Osamělost prvočísel je stále moje top. Tasmánie byla diametrálně odlišná než jeho další díla, ale i tak naprosto perfektní. Propojení vědy, aktuálních témat ve společnosti a pocitů hlavního hrdiny ze začátku působilo překombinovaně, ale později to celé začalo dávat smysl. Autorova nejintimnější kniha, kde se prakticky celý odhalil. Kniha mě posunula zase krůček k tomu shlédnout konečně film Oppenheimer.... celý text
Sudičky
2024,
Markéta Harasimová
Poslední dvě autorčiny knihy jsou pro mě náročné. Náročné svým obsahem a nelehkým tématem. Vím, že autorka vycházela ze závislosti osoby ze svého života, která skončila tragicky. A chápu, že chtěla znovu zacílit na osoby, které si procházejí kteroukoliv ze závislostí. Ale už jen číst to byla síla. Hlavní hrdinka měla smůlu celý život a vlastně chápu, že ani nemohla žít normální život, protože nic takového jako "žít normální spokojený život" neznala. Měla prakticky předurčeno skončit špatně. Už jen její traumatizující dětství bylo děsivé. Soužití s labilní matkou a tyranským otčímem nepřineslo vůbec nic hezkého, spíš jen to špatné. Mít ve svém životě přesně tyto dva vzory.. jak pak může asi ten život vypadat dál. Toxický a destruktivní vztah s nelítostným manipulátorem byl taky síla. Ale už nic, co by mě překvapilo. Našla si vlastně to samé, co měla celé dětství před očima. Drogová a alkoholová závislost už pak jen byla taková nevyhnutelná součást Ivetina života. A pád na samé dno nevyhnutelný následek celého jejího počínání, respektive způsobu života. Jak naznačila autorka. Mnohdy existuje ono světlo na konci tunelu. I když je člověk na samém dnu, připadá mu, že není cesty zpět, není to pravda. Ne vždy je všechno ztracené, i když to tomu člověku tak v ten moment nepřipadá. Najít znovu úctu k sobě samému a dokázat se zvednout je těžké, ale ne nemožné. Nevím, jestli jsem kdy prožila během čtení tolik emocí, jako tomu bylo zde. I teď zpětně, když píšu tento komentář a zpětně nad tím přemýšlím, běhá mi po zádech mráz...... celý text
Ti, co se v prach obrátili
2024,
J.R. Erickson
Moc se mi líbí, že i když se jedná o sérii, jednotlivé díly se dají číst samostatně a čtenář není o nic ochuzen. Mně se to líbilo moc. Od začátku dokonce přečteno jedním dechem. Děj byl zajímavý a čtivý, vyvolával ve mně celou škálu emocí. Smutek, radost, štěstí i zlost... Při čtení epilogu mi ukápla i slza. Napětí od začátku knihy až dokonce. Postavy nejsou nikterak propracované, nebylo to autorčinou prioritou, zaměřila se spíš na samotnou "akci". Taky tam není žádná romantická linka, což je jedině dobře. Nicméně krásně byl vykreslen rozdíl mezi Orlinou matkou, matkou pachatele a matkou první unesené dívky. Celé je to znovu vystaveno na paranormálních jevech, tajné komoře a tajném spolku doktorů. Orlin dar byl zajímavým zpestřením. Celou dobu je čtenáři známo, kde Orla je a jen čeká, kdy to někomu docvakne. Rvala jsem si vlasy, když plno vodítek ukazovalo na to správné místo, ale nikdo to neviděl. Ale nakonec všechno dobře dopadlo. Těším se na další díl, vypadá to, že se zase mrkneme do strašidelného sídla.... celý text
Hraj o svůj osud
2023,
Stella Tack
Do této knihy se mi moc nechtělo, ale říkala jsem si, že když mám přečtenou sérii Osobní strážce, že zkusím i toto. A padla mi doslova brada. WOW Mám ji dočtenou už delší dobu a pořád ji nemohu dostat z hlavy. Originální příběh s neokoukaným tématem. Spojení šachové partie a obyčejných lidí je za mě naprosto geniální. Bílý a černý král, mezi nimi služebnice. Dobro a zlo. Ale kdo je ten dobrý a kdo ten zlý? A nebo žádné zlo není a všichni jsou na stejné lodi, jen ovládáni kletbou? Skvělé prostředí, perfektně vykreslené postavy, kdy ne všichni jsou takoví, jak si člověk zprvu myslí. Dobře napsaná romantická linka. Ten milostný trojúhelník mě tam bavil moc. Líbilo se mi postupné odhalování všech schopností jednotlivých figurek a pravidel hry. I vhled do toho, jak kletba vlastně vznikla. Curse byl potom taková třešnička na dortu. Netrpělivě vyhlížím druhý díl!! „Naší kletbou je jako figurky žít, šestnáct nás musí navěky být. Jak černí, tak bílí svému osudu neujdeme, donekonečna na život a na smrt bojujeme. Krev se krví splácí, ten zákon je znám, nakonec zůstane každý sám. Nikdy nás však klid nečeká, neboť jsme prokletí - ty i já.... celý text
Livi
2024,
Zuzana Ryšavá
Primárně pod štítkem dívčí romány. Tudíž je určena především teenagerům. Nicméně věřím, že i starší generace si knihu přečte a bude se jim líbit. V podstatě je kniha pro všechny, kdo mají rádi trochu romantiky. Poslední kniha a tak trošku mě to mrzí, že už to dále nebude pokračovat. Všechny holky jsem si oblíbila. Každá měla něco do sebe. Obecně byly sebevědomé a samostatné. Nečekaly na nějakou záchranu, dokázaly si poradit v jakékoliv situaci úplně samy. Líbí se mi, že ačkoliv jsou to samostatné příběhy, mezi knihami jsou určitá pojítka. Děj ubíhal svižně. Nevšední prostředí to celé jen podtrhlo. Škoda, že animátorské prostředí bylo pořád svým způsobem upozaděno. Jinak prostředí Lake Paradise bylo krásné, hned bych do podobného resortu jela. V létě k vodě tento typ knih naprosto ideální.... celý text
Tonoucí duše
2024,
Ava Reed (p)
Mohlo mi být jasné, jak to skončí a že zase budu naštvaná. Čekání na další díl bude nekonečný! Jestli takto bude končit každý díl, tak to abych počkala rovnou na celou sérii, proboha.. Moc jsem se těšila na návrat k moji oblíbené partě doktorů. Ale první díl se mi líbil mnohem víc. Tam mi byla Sierra sympatická, tady najednou už tolik ne. Celou dobu byla zralá akorát na ránu palicí. Nechápala jsem čemu se stále brání a co pořád řeší a lezla mi tím na nervy. Naopak Mitch, který mě v prvním díle zase tolik nezaujal, takový nijaký, tak tady byl naprostý miláček. Jsem ráda, že autorka odkryla i něco málo ze vztahu Laury a Nashe (ti dva jsou stále můj nejoblíbenější pár). Děj plynul neuvěřitelně lehce. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, kdybych mohla číst stále, tak to zdolám na jeden zátah. Opět příběh plný humoru, napětí i chvil, kdy ukápne slzička, ale i chvil, kdy prožíváte romantiku jako blázen. Já to nemocniční prostředí prostě žeru!!... celý text
Niky
2015,
Zuzana Ryšavá
Lehká letní oddechovka. Velmi čtivé, zajímavý příběh, sympatické postavy. Samozřejmě, že děj je předvídatelný a žádný wau moment se nekoná. Líbilo se mi, že děj se odehrával ve větším časovém období. Hlavní postavy jsem si oblíbila, do Martina se přímo zamilovala a Tomáše nesnášela, ale to byl určitě účel. K vodě na jedno odpoledne naprosto ideální. U celé série se mi moc líbí obálky knih.... celý text
Polib mě ještě jednou
2024,
Stella Tack
Zatím nejslabší díl. Srdcovka je pro mě stále Ivy a Ryan. Příběh Kingsleyho a Eve byl na mě až moc akční. Chyběla mi mezi nimi jiskra, přišlo mi to cílené spíš na napětí než romantiku mezi hlavními hrdiny. Což je za mě škoda. Stella Tack umí psát, dokáže do svého díla vložit velkou dávku humoru. Ale tady mi konec přišel vyloženě nepovedený. Celé to bylo až moc komplikované, uspěchané a přitažené za vlasy. Prostě překombinované a tím pádem jsem jen kroutila hlavou, co to má být. Kniha je rozdělena na dvě části, které dělí rozdíl dvou let. První část, mě bavila moc. Druhá část odehrávající se na prestižní škole byl za mě propadák. Proto jen tři hvězdičky za mě. Naopak díky tomu jde vidět neuvěřitelný vývoj hlavních postav. Eve je v první části spíš taková rebelka, která jde průšvihům naproti, jen proto, aby si ji rodina všimla (ale ta na ni kašle dál). Naopak v druhé části se z ní stala rozumně smýšlející mladá dívka. I Kingsley se dost změnil. V první části ho dost trápil vztah se svým otcem, byť si to nechtěl přiznat, a dělal kvůli tomu různé blbosti. Škoda, že neměli tolik společného času. V druhé části i z něho se stal rozumný mladý muž, kterého jeho povedení kamarádičkové nestáhli na dno. Co se mi moc líbí, tak je zapojení starých známých postav do děje, ztřeštěná Ivy a drsná Silver. Naopak, krátká novela na konci za mě byla úplně zbytečná.... celý text
Blue: Kdekoli mě najdeš
2023,
Nikola Hotel
Po prvním dílu jsem byla nadšená a měla jsem velká očekávání. Obálka je stejně nádherná jako u prvního dílu, anotace mě zaujala, naváděla k tomu, že se bude jednat o hate to love příběh. Bohužel ve finále tomu tak vůbec nebylo. Hlavní hrdinové k sobě chovali sympatie hned od začátku, jen si to nechtěli přiznat. Jane jsem si zamilovala. Alexe jsem si oblíbila díky jeho ironickému přístupu, někdy je to více než potřeba. Líbilo se mi, že autorka vytvořila křehkou a zlomenou mužskou postavu, která potřebuje najít oporu v podobě silné partnerky. Je to hezká změna oproti všem hrdinům s velkým egem. Jejich vztah byl hodně kamarádský (žádná hate to love). A hodně pomalý (opravdu slow burn). Možná to díky tomu trošku působí, že tam není žádný vývoj vztahu. Líbilo se mi Janino dobírání Alexe, kdy mu přála, aby ho potkaly samé nepříjemné a obtěžující věci. Bylo to svým způsobem krásně roztomilé. Takové špičkování. Alexova rodina byla šílená, málem jsem nad stylem výchovy vyletěla z kůže. I jeho bratra mi bylo líto ve finále. Nechoval se rozhodně fér, ale je jasné, že to byla jen ochranná vrstva. Doufám, že se jeho vztah k Alexovi zlepšil. Jak je zvykem, kniha se zabývá mnoha důležitými tématy jako je homofobie, sexismus nebo objektifikace žen. Proto má děj lehce melancholický nádech. Návod na origami nesmí chybět :)... celý text
Vládci chaosu
2023,
Amo Jones
Amo Jones a její šílenství v každém řádku. Její styl psaní, příběh, zápletka .. Dost často se pozastavuji, jestli je to opravdu tak, jak jsem to pochopila. Je to prostě šílená jízda. Většinou je to dost napínavé a příběh obsahuje plno překvapivých tajemství, ale tady jsem se ztrácela. Většinu věcí jsem nechápala a nedávala mi smysl. Kdo s kým a všechny ty zvraty čtyřech otců.. Možná kdybych četla všechny díly po sobě a nemusela vždy čekat na další díl a půlku informací mezitím nezapomněla, asi by to bylo lepší. Upřímně další díl, který by měl být pravděpodobně o Dove a Kohenovi, mě nijak neláká. Ti dva mě během série nijak nezaujali.... celý text
Odstín smrti
2023,
Bianca Iosivoni
Jeden z nejslabších dílů zatím. Bylo to fajn zakončení série z pohledu Roxy a Shawa, budou mi jako hlavní hrdinové na jednu stranu chybět. Ale věřím, že o nich bude zmínka ještě v posledním dílu série. Celé už mi to přišlo moc natahované. Tak nějak se tam řešilo všechno a nic zároveň. Nikam se od minulého dílu vlastně neposunuli, nic prakticky nevyřešili. Bylo to fajn, bylo to napínavé, konec zase klasicky otevřený, kdy si člověk říká, co to sakra je. Ale.. Přišlo mi to celé jedna velká vycpávka před závěrečným finále. Celé to odsypávalo. Všechno bylo jak má být, jak jsme od autorky zvyklí. Ale vlastně mi to nedalo nic nového. Škoda. Samozřejmě se na poslední díl těším, jak to celé dopadne a že dobro zvítězí nad zlem.... celý text
