Annicka
přečtené 254
Půlnoční knihovna
2022,
Matt Haig
Nevím, k dokonalosti něco podle mě chybí, možná ten předvídatelný konec, možná na mě až moc životů... Každopádně námět se mi líbil - kéž bych tak v nejnáročnějším období svého života měla takovou knihovnu, kde bych mohla likvidovat jedno "co by kdyby" za druhým tím, že bych si to všechno odžila a zjistila, že to je stejně na houby a ještě dobře, že jsem tam, kde jsem...... celý text
Kavárna v Kodani
2018,
Julie Caplin
Kdysi jsem si koupila jako eknihu, abych zjistila, co na tom všichni vidí. Teď jsem potřebovala číst něco pozitivního a jednoduchého, svůj účel to splnilo... Ale pořád si říkám, co na tom všichni vidí. Ale tak to je i tím, že obecně tento druh literatury nečtu. Plno klišé, teď nejenom romantických, ale i o Dánech, kdy celé Dánsko se redukuje na hygge Kodaň... Ale zase musím uznat, že se to četlo celkem dobře, pokud chce člověk něco fakt na oddech. Možná v nějaké takové krizi sáhnu po dalším dílu...... celý text
Deník Bridget Jonesové
1998,
Helen Fielding
Přidávám hvězdičku za nostalgii - jsem dítě devadesátek / začátku tohoto století a dětství mám spojené s knížkou, ze které na mě koukala Renee Zellweger s popelníkem a sklenkou alkoholu. Nyní jsem si ji tedy přečetla, místy to byla i nostalgie, když bylo zmíněno něco, co už není (katalogy s vánočním zbožím, které jsem jako děcko milovala). Jinak je to dnešním pohledem celkem průměrná knížka. Ve své době byla asi průlomová, ale dnešní čtenář holt asi není paf z knížky o single třicátnici s divnou matkou...... celý text
Egypťan Sinuhet
2013,
Mika Waltari
Waltariho Sinuhetovi jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Jednak mě trošku odrazovala ta délka, jednak nám na střední vtloukali do hlavy, že ta pravá historie je Zamarovský, ne Waltari. Až teď jsem si chtěla koupit nějakou audioknihu a narazila jsem na toto. A nelituji. Kniha je skutečně objemná, zdánlivě plná balastu - dlouhé promluvy všech postav, navíc krášlené a obrazné - ale to je prostě ta doba, kdy se nemluvilo napřímo, kdy se neřeklo, že někdo je venkovský buran, ale že se narodil s lejnem mezi prsty u nohou apod. Ale kniha je zajímavá i jako určité zrcadlo dnešní společnosti. Že není dobré mít za vládce blázny, děti a starce, kteří jsou zchváceni všemi problémy stáří. Atonův kult je popsán (snad) věrohodně a historicky pravdivě, ale je v něm možno vidět jasnou paralelu křesťanství (kříž, nebo celá jedna kniha, která se jmenuje Království Atonovo na zemi). Bojůvky mezi kříži a rohy dosti připomínají meziválečnou, ale trošku snad i dnešní rozpolcenou společnost. A Haremhebova promluva na začátku knihy o svaté válce mi připomněla Hitlera, až mě to děsilo...... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Jeden příběh očima matky a dcery. Matky, která jako by vylezla z příručky "jak nevychovávat dítě", a citlivé dcery, která na to doplácí. Barunky mi bylo strašně líto, celou dobu jsem jí držela palce, ať všechno dobře dopadne. Učitelky mě doháněly k šílenství (opět jak z příručky, tentokráte na téma, jak neřešit problémy s dětmi). Tak mě to vzalo, že jsem knížku přečetla tak za tři hodiny... Ale ten konec? Jako vážně? Trošku to na mě působilo, jako školní slohová práce, děcko píše, píše, najednou učitel řekne, dopište odstavec, a tak děcko musí holt něco napsat, aby to uzavřelo a zároveň to bylo rychle napsané... (Nemyslím tím, že tam nutně musí být happy end, ale v celé té bravurně napsané knize to bylo prostě takové... nedodělané...)... celý text
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Taková inťoušská detektivka s romantickou zápletkou... Kdo by řekl, že jde tak čtivě napsat příběh o tom, jak studentka magisterského oboru japanologie hledá s jedním doktorandem téhož oboru materiál na dizertaci :-) Z pera Anny Cimy je to skutečně zajímavé a od knihy jsem se nemohla odtrhnout... Jana mi navíc byla sympatická, protože jsme si dost podobné. Tedy až na to Japonsko, ale jinak povahově i způsobem výběru partnera je to moje kopie, takže o to více jsem to vše prožívala :D... celý text
Líná máma - Jak vychovat samostatné dítě
2018,
Anna Bykova
Rozhodně mnoho zajímavých myšlenek a ve většině jsem s autorkou souhlasila. Ale bylo to takové jednodušší. Příručka na zhltnutí za jedno dvě odpoledne, aniž by se šlo nějak do hloubky. Trošku taky pokulhával překlad, a jak už psal někdo přede mnou, obrázky občas naházené hala bala bez souvislosti s textem, kterého se zřejmě týkají, nicméně to nebylo zas až tak strašné (souzeno podle e-knihy). EDIT Hned potom jsem četla Vrány od Dvořákové a byla to tedy zajímavá kombinace...... celý text
Hodiny z olova
2018,
Radka Denemarková
Velmi těžké čtení, kvůli obsahu i formě. Kvůli obsahu, protože v ní autorka ukazuje na zkaženost nejen Číny, ale také (možná hlavně) nedávného Česka. Názorově s autorkou souzním, proto tato kumulace jízlivých poznámek a zoufalých výkřiků působila dost depresivně... Kvůli tomu jsem knihu četla strašně dlouho. Byla jsem schopná třeba jeden den přečíst sto stran, ale pak jsem potřebovala odstup, jinak by mě to všechno pohltilo. Kvůli formě, protože kniha působí dost chaoticky. Byl to podle mě záměr, ne neschopnost autorky. Kniha působí dost jako určitá forma psychoterapie, kdy autorka ze sebe musela dostat vztek nad zkažeností světa, tak psala, co jí přišlo zrovna na mysl (podle závěrečné poznámky to tak i možná bude). Skáče se z tématu na téma, člověk neví, co je reálné a co je nějaké obrazné sdělení... Kvůli tomu jsem se ve všem špatně orientovala a měla jsem v hlavě chaos. Trošku mě mátlo i to, že postavy, vyjma Olivie a Davida, nemají jména, ale jen označení (Programátor, Přítel atd.). Zase chápu, že u čínských postav by mohla mást pro nás exotická jména, ale přece jen si lépe pamatuji jména. Ale je to i zajímavý nápad. Kdybych knihu četla před takovými pěti lety, možná bych dala i 4 hvězdičky. Ale (opět spíše vzhledem k tématu, než nešikovností autorky) je kniha spojená s dobou, v níž vznikla. Když jsem knihu teď dočítala, říkala jsem si, jestli je to opravdu jen tři měsíce, co se nemusím bát otevřít internet, protože se nedozvím, co zase náš prezident provedl... Spoustu věcí už jsem zapomněla (třeba prezidentova čínského poradce). Jenomže všechno je opět v náznacích. V některých případech jsem z paměti vydolovala, na co se tak asi naráží, ale někde už to byla jen matná vzpomínka - jo, něco takového bylo, ale co...?... celý text
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
K úplné dokonalosti tomu cosi chybělo, nemůžu říct co, prostě něco... Ale jinak to považuji za velmi zdařenou knihu, obzvlášť co se tohoto typu knih zaobírajících se 20. stoletím a všemi konflikty a paradoxy týče. V tomto žánru se totiž snadno tíhne k tomu, že se do jedné rodiny naplácá bez ladu a skladu úplně vše, Čech, Němec, Žid, gestapák, odbojář, estébák... Samozřejmě Šikmý kostel se odehrává o něco dříve, ale tento guláš by šel vyrobit z jiných místních a časově zařazených ingrediencí. Sama autorka v doslovu uvádí, že chtěla komplexní mnohonárodnostní třenici omezit na konflikt česko-polský - a udělala dobře. Navíc její postavy jsou ti obyčejní lidé, kolem kterých dějiny jen procházejí, nejsou to agilní příznivci toho kterého tábora, spíše se všude nachomýtají mimoděk a proti své vůli, což také knize přidává. Těším se na druhý díl.... celý text
Rodokmen
2021,
Patrick Modiano
Nějak neurazí, nenadchne... Autorovo dětství, pravda hodně zajímavé, ale právě, toho velkého potenciálu šlo mnohem lépe využít. Místo toho je to celé letem světem, všude chvilku, nic vlastně pořádně. Občas se mi stalo, že jsem dvě věty byla myšlenkami jinde, ale u třetí jsem se probudila a naprosto jsem nechápala, kde jsem, jako bych přečetla dvě strany.... celý text
Rekonstrukce
2019,
Viktorie Hanišová
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Neuvěřitelně čtivé, jen ten dosti neuzavřený konec mi to trošku zkazil... Do Elišky jsem se vžila, takže jsem z jejích pocitů měla celou dobu dost depku. Racionálně jsem si říkala, proč proboha nejde na psychoterapii, aby se té zátěže zbavila, ale úplně jsem si dovedla představit, že bych se na jejím místě do toho všeho taky zamotala a skončila blbě...... celý text
Přízrak v hrdle
2021,
Doireann Ní Ghríofa
Z této knihy jsem rozpolcená. Na jednu stranu je tu příběh samotné autorky, její problémy, její myšlenky. Tato část se mi líbila, bylo to takové procítěné. Pak je zde životopisná část o Eibhlín Dubh. Je to pojaté tak, že sledujeme, jak autorka pátrá po stopách této básnířky, co nachází, jaké překážky se jí kladou do cesty... Ale stejně to zní strašně suchopárně. Ne, že by to bylo špatně napsané, ale prostě se to k tomu zbytku nehodí. Každopádně zajímavá kniha.... celý text
Příběh služebnice
2008,
Margaret Atwood
Myslím, že málokdo čte tuto knihu, aniž by věděl, o čem je. I já jsem věděla základní myšlenku - a upřímně nevím, jestli bych bez ní nebyla trošku zmatená, co se vlastně děje. Všechno je odhalováno postupně, v náznacích. To skutečně těžko soudit. Další vadou na kráse (z mého pohledu) bylo mnoho časových rovin. Příběh se odehrává v době, kdy hlavní hrdinka je služebnicí, v době, kdy je v převýchovném ústavu (či jak to nazvat), a v různých chvílích v době "předtím". Skáče se tam a zpět bez upozornění, takže jsem si tak do třetiny knihy (minimálně) myslela, že Offred chodí přespávat do ústavu... Nicméně mě samotnou zaujaly hlavně části, které se týkaly doby převratu, kdy se USA z normálního západního státu stávaly totalitním státem. Nějak tím, že to bylo zasazeno do normální doby "našich" 80. let (pro autorku současnost) to bylo o to děsivější a člověk si moc nemůže držet odstup...... celý text
Láska pro samouky
2019,
Barbora Šťastná
Taková oddechovka na dlouhou cestu z dovolené... Přečetla jsem to za jediný den. Hlavní hrdinka mi byla dost sympatická, hlavně asi proto, že trpí stejnou potřebou se neustále hodnotit jako já. Možná i proto dávám pět hvězdiček, že to pro mě bylo takové cenné zrcadlo... Od autorky jsem četla ještě Hezčí svět. Obě knížky jsem zhltla jedním dechem, ale další knihu už asi číst nebudu... Přece jen ty dvě knihy mají příliš společného (žena s rozpadlým vztahem a dítětem/dětmi, co pracuje v časopise pro ženy, aniž by věřila těm blábolům, které se tam píšou, a aniž by do toho světa zapadala, sama z rozpadlé rodiny s šílenou matkou) - další takový příběh už by mi asi přišel příliš :-)... celý text
Piranesi
2021,
Susanna Clarke
Tohle je jedna z knih, o níž vlastně nelze říct, o čem doopravdy je, aniž byste budoucímu čtenáři úplně zkazili požitek z četby. Kniha je naprosto úžasná. Začátek mě trošku nudil, ten podrobný popis domu a jeho síní. Pak se ale postupně, nejdřív v náznacích, začalo objevovat, o čem je to doopravdy, až se nakonec odkryla úplná pravda. Skvělá kniha.... celý text
Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou
2020,
Martin Řezníček
Ze začátku jsem byla trošku zklamaná, přece jenom nejsem ten typ, co všude hledá nějakou spojitost s ČR a vytlouká všechny potomky českých emigrantů (při studiu v zahraničí jsem se naopak všemi českému vyhýbala, i když nejsem z těch, co si myslí, že jinde je tráva zelenější). Možná ale prostě nejsem jen cílová skupina. Druhá část o rozpojených státech za Donalda Trumpa byla opravdu čtivá a zajímavá a ani třetí část nezklamala. Celkově velmi čtivé dílko o životě v USA očima Evropana a o novinářské práci.... celý text
