ardetka22
přečtené 392
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Kniha se mi četla celkem dobře, jen pořád nějak nechápu, jak o ní někdo může tvrdit, že je podobná Foglarovkám. Z principu mi foglarovská přišla možná lokalita (umístění v Praze, tajuplné prostředí), ale jinak to s Foglarem nemělo společného vůbec nic. Moderní technologie běžně v knihách moc nemusím, ale tady to bylo využité s citem a celkem přirozeně, proč ne. Běžně čtu doma osmiletému synovi knížky tohoto ražení, ale tuhle jsem četla nejdřív sama a číst mu ji nebudu. Nějak na mě působila zbytečně násilně, střelba, Patrikův pád, snaha o odklizení nepohodlných svědků mi vnukávala pocit, že čtu knihu pro děti kříženou s klasickou současnou detektivkou. Taky jsem měla pocit, jak už někdo níže psal, že inspirace pochází z jiných knih, které jsem četla dřív, a to mi nepřišlo úplně ideální. Ale abych jen nekritizovala, oproti mnoha jiným mě nerušil "románek", který se vyvíjel v průběhu knihy, pokud jsem si odmyslela, že knihu někdo srovnává s Foglarem (kde by něco takového bylo naprosto nemyslitelné) :)... celý text
