ArkAngel přečtené 878

Růže pro Algernon 2016, Daniel Keyes

Knihu jsem poprvé četl asi před deseti lety, kdy mne jako studenta druhého stupně základní školy velmi zaujala. Číst ji po mnoha letech znovu tak pro mne bylo opět zážitkem, kdy jsem mohl sledovat mentální vývoj postavy, ať už po stránce uvažování, výrazů nebo pravopisu. Do postavy Charlieho se může čtenář vcítit hned z několika důvodů, protože mu toho v životě chybělo mnoho. Důležitou otázkou díla pak je, zda hloupí lidé přeci jenom opravdu nejsou šťastnější, protože si neuvědomují, co všechno se kolem nich děje. Je tu toho však mnoho a každý si v knize najde to svoje, tím je právě Růže pro Algernon úžasná. Na krátkém rozsahu projde hned několik témat a představí nám světy, do nichž by nás ani nenapadlo se podívat.... celý text

Cesta 2019, Cormac McCarthy

Cesta je velmi symbolickým dílem, ve kterém si musí člověk spoustu věcí navíc sám domýšlet. Minimálně Ameriku postihla nějaká katastrofa, ale nevíme jaká. Zničenou krajinou putují otec se synem, ale o jejich životě toho moc nevíme, pouze z pár dialogů, potažmo vzpomínek na matku. McCarthy nechává své postavy tradičně trpět a ukazuje nám tak surovost světa, kterou mnozí přehlíží. I přes to všechno chce ale dvojice zůstat těmi dobrými, byť je akce jiných lidí mnohdy tlačí k něčemu jinému. V krátkém rozsahu dokázal McCarthy vybudovat opravdu silný zážitek, který člověka zasáhne při každém čtení.... celý text

Jezdci / Žáby 1940, Aristofanés

Po Lýsistrátě jsem se po dvou měsících vrhl na další dvě Aristofanovy hry, které jsou opět jakýmsi zrcadlem lidské společnosti. Zatímco Jezdci nám ukazují politiku a prostý lid, Žáby zachází do více mytologické sféry a zároveň uvádí na scénu reálné postavy dramatiků Aischyla a Euripida, kteří soutěží o to, kdo z nich je větším autorem tragédií. Úsměvné na tom je, že Euripides zemřel jen rok před vydáním hry a Aristofanes by jej hned i přivedl k životu. Takové věci se v dnešní době moc nevidí.... celý text

Listy heroin 1964, Publius Ovidius Naso

Opravdu silné elegie, které nám dávají možnost vcítit se do antických žen, které se dovolávají svých milých. Především tedy první dopis Penelopy Odysseovi mi přišel velice dobře zpracovaný a plný emocí. Ostatní za tím samozřejmě nezaostávají, ale kvalitativně mi přišly slabší. Obecně mi ale přišlo, že by se dílo dalo skvěle uchopit po vzoru slam poetry jako vykřičené vystoupení na jevišti. To by mohlo stát za to.... celý text

Matka 2018, Karel Čapek

Čapek opravdu ví, jak s danými tématy pracovat a příběh matky, která postupně přichází o celou rodinu, je zpracovaný na jedničku. Zatímco mnozí autoři se zaměřovali na skutečné válečné konflikty, Čapek nám ukázal pohled obyčejné ženy, jež díky válkám emocionálně trpí. Konverzace s mrtvými a jejich pohledy na danou problematiku jsou zpracovány skvěle a dobře to ukazuje mentalitu lidí, kteří jsou ochotni pro svou zemi zemřít.... celý text

Poetika 2008, Aristotelés

V dnešní době považujeme Aristotelovu Poetiku za základní a dost možná i první dílo (kdo ví, co bylo ve vypálených knihovnách), které pojednává o umění básnickém a dramatickém. Na jeho výkladu lze vidět, že se toho za oněch více než dva tisíce let moc nezměnilo a lidé tvoří stále stejné příběhy. Knihu by si měl alespoň jednou přečíst každý, kdo se literární tvorbě věnuje z teoretického hlediska, protože zde nalezne všechno potřebné ze základů nejen antické literatury.... celý text

Aeneis 1933, Publius Vergilius Maro

Máme tu dílo silně inspirované Homérem, které nám ukazuje příběh další z postav, která zažila Trojskou válku. Vergilius jakožto autor žijící o nějakých osm set let později však do díla promítá již vliv Říma, což samozřejmě není špatně a vzhledem k době života autora je to i pochopitelné. Čtenáři se tu jinak rozšiřuje jeho povědomí o světě, ve kterém se postavy, které ze starších děl zná, vyskytují. Ve srovnání s Homérem to tak čtivé není, ale pořád to má nějakou úroveň a kulturní hodnotu.... celý text

Jak fungují věci kolem nás 2021, Martin Rota

Můj bratr je velkým fanouškem pořadů Martina Roty a Patrika Kořenáře, což samozřejmě vedlo k tomu, že se u nás doma objevila i tato kniha, kterou jsem samozřejmě slíbil, že přečtu. Byť je titul mířen spíše na děti, obohatit se z něj může i člověk dospělý. Líbí se mi, že jsou informace předávány fakticky a jednoduše a navíc jsou zde vyvraceny i hoaxy nebo pověry, se kterými jste se určitě během života setkali (například hned první kapitola o tom, proč slyšíme v mušlích moře). Obrázky si k tomu kreslil Martin sám a jsou velmi jednoduché, což je někdy i trochu mínus. Jejich kvalita je celkem různorodá, na některých si dal více záležet a na některých méně, což alespoň mne krapet rušilo. Pokus se vaše děti alespoň trochu zabývají vědou nebo tím, jak náš svět funguje, rozhodně doporučuji.... celý text

Hledání ztraceného času (1.–7. díl) 2020, Marcel Proust

Hledání ztraceného času je jedním z těch děl, která rozděluje čtenáře na dvě skupiny. Jedni se rádi šťourají ve všech detailech, s nimiž Proust pracuje a druhé to k smrti nudí a je to pro mě doslova "ztracený čas", na což mimochodem poukazuje i doslov přidaný k poslednímu dílu. Pro mě samotného bylo čtení Prousta z počátku těžké. Málokdy se mi totiž stává, že by mne u čtení začala bolet hlava. Když jsem se však do díla začetl, šlo to snáze a snáze, byť přiznávám, že mne mnohé pasáže nebavily. Proust skvěle zachycuje mysl člověka a její postupné zkreslování napříč časem. U vztahu k postavě Albertiny to lze vidět možná nejlépe, kdy se vlastně i celá první polovina šestého dílu pouze točí kolem vzpomínek atd. na tuto lásku hlavní postavy. Dílu sice přisuzuji určitou důležitost, ale víc než tři hvězdy tomu dát nemůžu, protože to beru také jako jistou míru doporučení. Pro běžné čtenáře toto dílo rozhodně není, ale určitě byste do něj měli alespoň nahlédnout.... celý text

Malý princ 2015, Antoine de Saint-Exupéry

Jen málo dětských knih má tako hluboké myšlenky jako Malý princ a je tedy proto vhodnou knihou také pro dospělé. Skrze putování Prince poznáváme obyvatele mnoha planet, kteří fungují jako karikatury lidské společnosti. Máme tu také lekci o různém vidění světa, lásce i přátelství. Na pár stranách se tak čtenář dozví vlastně o celém světě a na konci mu ještě ukápne slza. Nádhera.... celý text

Portrét umělce v jinošských letech 2012, James Joyce

Když máte za sebou Dubliňany i Odyssea, Joyceův rukopis okamžitě rozpoznáte. Dílo se nečekaně odehrává v Dublinu, máme tu postavy intelektuálů, filosofické a náboženské debaty a zpochybnění všeho možného. Asi je škoda, že jsem se ke knize nedostal před čtením právě Odyssea, protože bych si jej užil daleko více. Joyce je jednoduše génius a pokud nejste v literatuře zběhlí, budete se u něj ztrácet.... celý text

Petrohrad 1980, Andrej Bělyj (p)

Petrohrad je méně známé dílo ruského modernismu, které vám svou fragmentálností může připomenout Joyceova Odyssea. I zde se příběh točí kolem jednoho města, tedy Petrohradu, jehož vrstvy procházíme s Nikolajem Apollonovičem a jeho otcem Apollonem Apollonovičem. Zajímavá je zde rozhodně práce s jazykem na mnoha úrovních, ať už jsou to homonyma, různá opakování apod. a je škoda, že je tato kniha tak zapomenutá, alespoň u nás.... celý text

Pygmalión 2020, George Bernard Shaw

Příběhů o vědcích, kteří se zabývají prací s jazykem tu příliš není, ale vždycky s sebou přináší několik zajímavých prvků. Z pohledu Higginse jakožto odborník na fonetiku se tak dostává do světa mluveného slova. Higgins pak skrze sázku udělá z dívky Lízy opravdovou dámu, kdy samozřejmě bylo nutné zapracovat na její mluvě. Příběh nám skvěle ukazuje společnost a její diferenciaci, kdy se dostáváme nejen k tomu, že šaty dělají člověka, ale také že mluva dělá člověka.... celý text

Pes baskervillský 2016, Arthur Conan Doyle

Klasický příběh o přízračném psu dává čtenáři vše, co byste od příběhu o Holmesovi s Watsonem chtěli. Podivný případ je vyřešen se zapojením inteligence a účasti obou mužů, kdy se sám vrah nakonec zaplete do vlastní sítě. Kniha se četla opravdu snadno a rychle a nedivím se, že měl Holmes kdysi takový úspěch a stal se vlastně první fiktivní postavou, kterou fanoušci hájili, když jí autor odstranil ze scény.... celý text

Na Větrné hůrce 2011, Emily Brontë

Zatímco Jana Eyreová od Emiliny sestry Charlotte mne neskutečně bavila, zde tomu tak říct nemohu. Na Větrné hůrce se čte celkem snadno, ale já osobně jsem si nedokázal k jednotlivým postavám vytvořit žádný vztah. Kapitolu za kapitolou jsem si říkal, kdy se konečně stane, že by mne ta nebo ona postava donutila si k ní vytvořit sympatie nebo antipatie, ale to se za celou dobu vůbec nestalo.... celý text

Jane Eyreová 2012, Charlotte Brontë

Podobně jako Werther patří Jane Eyreová k literárním postavám, které představují osobnostní typ INFP. A vzhledem k tomu, že k tomuto typu sám patřím, jsem byl schopen pozorovat podobnosti mezi sebou a knižní hrdinkou. Jane jako taková představuje citlivou a milou dívku, které osud hází klacky pod nohy a ona se stále snaží najít někoho, komu by mohla skutečně zasvětit svůj život. Materiální život pro ní nic neznamená a o peníze se raději podělí. A když je tu někdo, kdo jí ublížil, dokáže mu i po tom všem odpustit. Kniha má funkční dějový oblouk a víceméně ukazuje, jak se má správně psát podle Aristotelovy teorie dramatu, protože to kniha splňuje vlastně ve všech bodech. A vzhledem k tomu, že mi ke konci i slza ukápla, dávám dílu plný počet.... celý text

Hrdina naší doby 1955, Michail Jurjevič Lermontov

Knihu jsem po dvou letech přečetl znovu a opět mne bavila. Pečorina můžeme zařadit k archetypu "zbytečného člověka", kdy jde o člověka z vyšší třídy, který je znuděný životem a v lásce mu štěstí příliš nepřeje. V díle vidíme, jak se Pečorin střetává s několika dívkami, kdy jeho vztahy s nimi nikdy nekončí dobře. Lermontov tak navíc skrze postavu kritizuje dobovou společnost, která se dle mého názoru moc nezměnila. Lidé jen bezcílně toulají a snaží se různými povrchními požitky obohatit svůj život, ale na to skutečné zapomínají.... celý text

Frankenstein aneb novodobý Prométheus 2021, Mary Wollstonecraft Shelley

Kniha nám nabízí hluboký pohled do mysli inteligentního, zlomeného a tak trochu šíleného člověka, jehož výtvor se stal jeho životním prokletím, které mu nedovolí zažít ani trochu štěstí. Naproti němu stojí jeho Monstrum, které chce být respektováno nebo milováno, ale dopřává se mu pouze strachu, opovržení a nenávisti. Bytost se ke všemu sama nenávidí, což je zjevné hlavně v závěru, kdy vede svůj poslední rozhovor v životě. Rozhodně zajímavý pohled na lidské pokolení, který napsala žena, jež musela dílo vydat jako muž, jinak by tomu lidi nevěřili.... celý text

Lakomec 2016, Molière (p)

Ať už čtete jakýkoliv příběh s lichvářem v hlavní roli, vždycky u nich najdete jeden společný rys - chamtivost. Lakomec k ní staví do opozice lásku, kdy se otec i syn uchází o tutéž dívku, otec chce dát svou dceru staršímu muži a ona miluje správce. Závěr díla mne však trochu zklamal, protože mi dost připomněl klasické španělské telenovely, v nichž je pomalu spřízněný každý s každým a mrtví se vrací nečekaně k životu.... celý text

Labyrint světa a ráj srdce. V jazyce 21. století 2010, Jan Amos Komenský

Komenský ve svém díle komentuje a kritizuje společnost, která se vlastně za oněch 400 let vůbec nezměnila. Ať už autor pracuje s vědci, filosofy, umělci, politiky nebo věřícími, vždycky si najde způsob, jak s nimi posměšně pracovat. Vzhledem k tomu, že Komenský byl křesťan, je tu tato látka ve velkém taktéž prozkoumána, kdy se nám snaží ukázat, co to vlastně znamená být skutečně věřícím/křesťanem. Na chyby většiny "falešných" křesťanů samozřejmě poukazuje také, ale obecně to lze vztáhnout na kteroukoliv víru. Labyrint světa a ráj srdce je jedním z děl, které skutečně předběhly svou dobu a pomalu ve všech bodech dokáže obohatit i dnešního čtenáře.... celý text