ArkAngel přečtené 878

Othello 2018, William Shakespeare

Manipulace, žárlivost a smrt. Těmito třemi slovy lze Othella ve stručnosti vystihnout. V díle jako takovém sledujeme jednak žárlivého Othella, který podlehne Jagovým lžím a pak také žárlivého Jaga, jenž chce s pomocí svých intrik otočit situaci ve svůj prospěch. Celé to nakonec vede k několika tragickým a zbytečným smrtím, za což mohou oba žárliví muži, kteří jednají podle svých přesvědčení. Paranoia dělá divy a Othello to v celé kráse ukazuje. Někdy je lepší si věci více ověřit, než jednat pouze na základě emocí a faktů z jednoho zdroje.... celý text

Zkrocení zlé ženy 2017, William Shakespeare

Shakespearovi komedie jdou a také jimi nádherně ukazuje, jak to kdysi v domácnosti vlastně vypadalo. Zatímco dnes si západní žena (většinou) vybírá muže sama, zde je Kateřina do vztahu donucena a musí se mužovi podmanit. Vznikají tak z toho komické situace, které by však v dnešní době samozřejmě neprošly, protože takový typ útlaku prostě není správný. Z dobového hlediska je to však zpracováno skvěle, ale ponaučení si z toho ve 21. století raději neberte.... celý text

Lýsistraté 2019, Aristofanés

Je celkem podivuhodné, že i ve starověkém Řecku měli takto feministické dílo. Lýlistrata samozřejmě nemá takové myšlenky, jako podstatně pozdější literární díla, ale i tak to člověka vcelku překvapuje. Ženám se samozřejmě nelíbí, jaká je situace, proto se rozhodnou, že mužům nedopřejí rozkoš, dokud se alespoň něco nezmění. Už jen kvůli tomu v jaké době a společnosti to vzniklo, tak tomu musím dát plný počet. Ženy sice jako objekty vystupovaly i nadále, ale aspoň někdo měl koule na to poukázat.... celý text

Oresteia 2014, Aischylos

Smrt krále Agamemnóna a pomsta jeho potomků patří k nejadaptovanějším látkám starověkého Řecka. Ať už se jí chopil Sofokles, Eurípidés nebo právě Aischylos, jehož Oresteia dvěma Élektrám předchází. Aischylos příběh pojal rovnou jako trilogii a do hry vtáhl také bohy, kteří celou situaci nějak komentují a řeší. Rozhodně to můžu zařadit ke zdařilejším dílům z antiky a musím říct, že se mi to líbilo více než Sofoklovo podání.... celý text

Ílias 2020, Homér

Po Odyssee jsem se letos dostal i k dílu, které ji časově předchází. Obě díla samozřejmě není snadné číst, ale epos o dobývání Tróje mne bavil podstatně více. Možná je to tím, že se to odehrává v kratším časovém úseku, byť mne trochu zklamalo, že onen celý příběh, který by zachycoval i Achillovu smrt či dřevěného koně, Homér celý nezpracoval. Popis Achillova štítu je však fascinující a třeba jednou docením více i Odysseu, když mám teď doma obě knihy a můžu si je kdykoliv přečíst v chronologickém pořadí.... celý text

Biblí svatá 1951, neznámý - neuveden

Není snad více žánrově heterogenní knihy, než je Bible. V ní najdete mýty, biografické texty a jak s nadsázkou říkám pasážím popisujícím výrobu svícnu nebo domů - manuály z Ikei. Číst Bibli není snadné a záleží jen na vás, jak velkou váhu budete přisuzovat jednotlivým pasážím. Pro někoho je Bible snůška lží a nesmyslů, pro jiného zase pravda pravdoucí. Za sebe mohu říct, že obsahuje něco od obojího. Jsou tu mnohá pravidla podporující zabíjení ostatních a další podobné věci, ale také moudra, která ve větší míře přináší buď Kniha Přísloví nebo jednotlivá podobenství, jichž Ježíš užívá. Jeho příběh je však velmi zkreslen, aby mohl být vykreslen jako božská bytost, což je velmi zcestné. Jako hledající mystik jsem chtěl alespoň jednou Bibli přečíst celou, abych pochopil křesťanský úhel pohledu na věc a ten se mi vůbec nelíbí.... celý text

Mistr a Markétka 1995, Michail Bulgakov

Po Faustovi se ke mně dostalo další z "démonických" děl, které nám ukazují, jak si Ďábel hraje s lidským pokolením. Kniha taková je chvílemi opravdu bizarní, ale to k látce týkající se černé magie prostě patří. Samozřejmě tu máme odkazy na Bibli, ale pracuje se zde také s astrologií i dalšími mystickými vědami, což člověka, který se tím zabývá, samozřejmě zaujme. Woland i jeho společníci byli opravdu zábavní, ale mě osobně na knize něco chybělo a plný počet jí proto dát nemůžu.... celý text

Konec dětství 1992, Arthur Charles Clarke

Každý si mimozemskou invazi představuje jenom jako hromadu násilí. Co kdyby ale bytosti z hvězd přiletěly, aby u nás zavedly utopii? Konec dětství s touhle myšlenkou ve velkém pracuje a naznačuje také, jaké nevýhody vlastně taková utopie má. Velkou otázkou pak je, čím jsou lidé samotní, proč tu jsou a co je čeká a navíc se zde otevírá téma, jestli jasnovidectví a další podobné věci mají nějaký reálný základ. Kniha s těmito myšlenkami nakládá dobře a mohu ji doporučit, stejně jako seriálovou adaptaci, která se opravdu povedla a dokázala ze mne vyždímat emoce.... celý text

Knihy džunglí 1976, Rudyard Kipling

Příběhy se zvířaty nebo spojením člověka a přírody mám rád, ale Knihy džunglí mne nezaujaly. Džungle sice je divoká a plná nebezpečí, ale to neznamená, že v každém příběhu musí být nutně nějaké násilí. Mauglí jako hrdina mne příliš nebavil a lidský prvek tu fungoval jinak spíše jako antagonistický, což na jednu stranu může dávat smysl, ale je to také už ohrané. Osobně mne nejvíce bavil asi příběh s šelmou mungo, ale jinak mne zbylé příběhy, které nebyly o Mauglím až tolik neoslovily.... celý text

Robinson Crusoe (převyprávění) 1990, Josef Věromír Pleva

Plevovo převyprávění Robinsona patřilo v dětství mezi mé oblíbené knihy a i dnes se to velmi dobře čte. Člověk s nebohým trosečníkem postupně zažívá různé útrapy i šťastné náhody, které mu postupně zpříjemňují jeho život. Na jednu stranu vás možná bude překvapovat, jak zručný Robinson vlastně je a kolik toho byl schopný v dětství odpozorovat, ale kdysi lidé také neměli internet a televizi, tak prostě sledovali své okolí. Jednou se určitě vrhnu i na původní verzi a jsem zvědavý, jak moc se bude od té novější vlastně lišit.... celý text

Staré pověsti české 2003, Alois Jirásek

Knihu jsem četl naposledy na základní škole, kdy jsem jí byl schopen číst i každý rok. Když jsem jí však uchopil po letech, divil jsem se, jak mne to jen mohlo bavit. Z velké části je to určitě zastaralou češtinou. Dalším důvodem je pak nudnost některých z příběhů, kterých dílo nabízí opravdu několik. Kniha určitě klasika je a měla by projít rukama každého Čecha, ale pokud neholdujete archaismy, opětovné čtení raději vynechte.... celý text

Domeček pro panenky (Nora) 2020, Henrik Ibsen

Dokonalé dílo zabývající se osvobozením ženy jakožto majetku a člověka bez vlastního názoru. Nora nám krásně ukazuje, v jaké situaci se ženy kdysi nacházely, tedy že neměly víceméně žádnou jinou roli, než manželka a matka. Postava Nory se nám rychle vyvíjí a pomůže tomu i neštěstí otočené v zázrak, který má rodinu zachránit. Nora si v tu chvíli však skutečně uvědomí svojí pozici a rozhodne se konat. Původně naivně vypadající dílo se tak proměnilo v geniální drama s prvky feminismu, za což Ibsena opravdu chválím.... celý text

Bouře 2007, William Shakespeare

Bouři můžeme označit za Shakespearovo definitivní dílo, protože sumarizuje víceméně všechna témata, která se objevují po čas celé jeho tvorby. Máme tu rodinné drama, lásku, pomstu i odpuštění a v jisté formě dojde i na tradiční hru ve hře, kterou tentokrát představuje Prosperova magie. Právě kouzelnost tohoto příběhu mne opravdu zaujala a rozhodně si drama v budoucnu přečtu znovu.... celý text

Mandragora 2006, Niccolò Machiavelli

Po kvalitním Vladaři je pro mne Machiavelliho Mandragora zklamáním, protože to není nic jiného než příběh o nadrženém muži, který podvodem přesvědčí jiného muže, aby se mohl vyspat s jeho ženou. Mikul samozřejmě všemu věří a skočí Kalimachovi na lep a ve výsledku dodá vlastní manželce akorát milence. Ubohost.... celý text

Médeia 2019, Eurípidés ze Salamíny

Médeia nám krásně ukazuje, že i velcí antičtí hrdinové jsou vlastně hodně nedokonalí. Iásón si místo své lásky, se kterou měl již děti, našel jinou manželku a to se mu nakonec vrátilo. Médeia je příběh o žárlivosti a pomstě z ní plynoucí, kdy se nám Eurípidés snaží říct, že se má "bojovat ohněm proti ohni". S jistotou ale lze říct, že to Médeia trošičku přehnala a nechala za sebou hned několik mrtvých.... celý text

Antigoné / Élektrá 2009, Sofoklés

Dva generační příběhy o problémech v rámci dvou rodin, které nabízí několik prokreslených postav. Obě dramata navíc do hlavních rolí staví ženy, které čelí hlavám rodů. Co se Antigony týče, byť je Kreon vykreslen jako záporák, musí vám jej být v závěru líto, protože mu zemřeli všichni milovaní a on s tím musí žít. V Élektře naopak s postavou matky soucitit moc nejde, jelikož svou rodinu zradila hned na několika frontách.... celý text

Král Oidipús 2019, Sofoklés

Král Oidipus byl v minulých časech považován za dokonalou tragédii a mě je hned jasné proč. Jedné rodině bylo věštbou předurčeno, jaké "zlo" na ni čeká, ale jak už to v řecké mytologii bývá, osudu nelze uniknout. Oidipus tak skutečně spáchá všechno, k čemu byl předurčen a formou dialogů se postupně dozvídá pravdu, což vede až k jeho oslepení. Svým způsobem je tak dílo jakousi detektivkou, kdy my jakožto čtenáři/diváci víme, kdo je pachatelem, ale on sám k tomu musí teprve dojít. "Králi Oidipe, byl jsi usvědčen z vraždy!"... celý text

Cestou špendlíků nebo jehel 2021, Zuzana Říhová

Chvílemi mi připadá, že kniha neví, čím vlastně chce být. Na jednu stranu je to moc umělecké, pak hodně surové, nechutné a sprosté a sem tam se tu objeví patvary jako "zmrdještěr" nebo "daktylodebil". Aluzi na Červenou Karkulku tam vidím, ale ve výsledku nevím, zda mi kniha kromě zhnusení vůbec něco přinesla. Doktorka Říhová je možná dobrá učitelka, hodně toho ví, umí pracovat s jazykem, ale jako autorka u mne zatím selhala.... celý text

Faktomluva 2018, Hans Rosling

Lidé si mnohdy neuvědomují, jak zkreslený jejich pohled na svět vlastně je, ať už je to strachem, dezinformacemi nebo prostě jenom negativitou. Je to opravdu tak špatné, jak to vypadá? Není, ale více vám poví samotná kniha. Když bych to měl vztáhnout k sobě, nebylo tu víceméně moc věcí, které bych nějakým způsobem nevěděl, protože kritické myšlení běžně praktikuji (ale i tak jej čas od času zapojit nedokážu, strach dokáže divy). Ve výsledku jsem si alespoň shrnul základní instinkty, které člověka "odvádí pryč" a po přečtení samozřejmě souhlasím s tím, že by si knihu měl přečíst každý. A odpovědět správně 8 z 13 otázek ve 23 letech taky není špatné, ne?... celý text

451 stupňů Fahrenheita 2015, Ray Bradbury (p)

Tohle Bradburyho dílo musí být noční můrou všech spisovatelů a nejenom jich. Obecně je to varování před stále uspěchanější dobou, kdy lidé více a více konzumují a méně myslí a uvažují. A když se podíváte, jak jsme na tom dnes, kdy během pár let konzumenti místo dvouminutových nebo delších videí začali preferovat párvteřinové skeče na TikToku, musí se vám z toho dělat zle. Abych ale nemluvil jenom o tom špatném, tak je tato kniha také oslavou knih samotných a všeho, co nám přináší. A takové myšlenky nikdy nezemřou, alespoň dokud tu bude poslední člověk, který by je nesl.... celý text